2 Samuel 18
ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤞꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤜꤟꤤ꤬ꤍꤟꤥ (KYUK) vs NTLH
1 ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤢꤧꤕꤜꤢꤪꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤝꤥꤓꤛꤢ꤬ꤔꤟꤤ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤣ꤬ꤚꤤ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪ ꤔꤢ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤣ꤬ꤐꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯
1 O rei Davi juntou todos os seus soldados, dividiu-os em grupos de mil e em grupos de cem e colocou oficiais para comandá-los.
2 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤙꤢꤩ꤭ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤞꤌꤣ꤭ꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ ꤓꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣꤊꤛꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭꤯ ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤚꤢꤪ ꤗꤟꤌꤣꤐꤢꤩ꤬ꤚꤢꤨꤤ꤬ꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪ, ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤢ꤬ꤕꤟꤌꤣ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤤꤏꤛꤢꤧ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪ, ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤌꤣ꤬ ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤚꤢꤪ ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤢ꤬ꤒꤢꤖꤢꤧ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤤꤒꤢꤧ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪ꤯ ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤟꤢꤩ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ, “ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢ ꤒꤟꤣꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢ ꤔꤢ ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ꤔꤟꤢꤩꤔꤟꤤꤘꤢꤦ꤬ ꤕꤢ꤭꤯”
2 Então mandou que saíssem em três grupos, um comandado por Joabe, outro por Abisai, irmão de Joabe (a mãe deles era Zeruia), e outro por Itai, da cidade de Gate. E o rei disse aos seus homens: — Eu também irei com vocês.
3 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤡꤛꤣꤊꤟꤌꤣ꤭ꤒꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤯ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ꤡꤢꤪ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤘꤛꤢ꤬ꤞꤢꤨ꤬ꤘꤛꤢ꤬ꤞꤢꤧ ꤙꤢꤩ꤬ꤐꤟꤢꤦ ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤥ꤬꤯ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ꤡꤢꤪ ꤒꤣ꤬ꤊꤜꤢ꤭ꤗꤢꤩ꤭ ꤡꤢꤪ꤮ ꤗꤢ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤘꤛꤢ꤬ꤞꤢꤨ꤬ꤘꤛꤢ꤬ꤞꤢꤧ ꤔꤢ ꤒꤥ꤬ꤒꤥ꤬꤯ ꤖꤢꤦ꤬꤮ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤒꤣ꤬ꤞꤢꤪ ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤜꤢꤪ꤭ ꤘꤣ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤚꤢꤧ꤯ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤥ꤬ꤊꤛꤢ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤢꤨ꤭ꤛꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤡꤝꤟꤥ ꤡꤛꤣꤜꤥ꤭ꤕꤚꤢꤧ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤚꤛꤢꤊꤜꤢꤪ꤭꤯”
3 Eles responderam: — O senhor não deve ir. Se formos obrigados a fugir ou se os inimigos matarem a metade do nosso exército, isso não fará nenhuma diferença para eles. Mas o senhor vale por dez mil de nós. Será melhor que o senhor fique aqui na cidade e nos mande socorro.
4 ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ, “ꤞꤤ꤭ ꤒꤢ꤬ꤔꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤚꤛꤢꤜꤣ ꤘꤣ ꤞꤤ꤭ꤑꤢꤩ꤭ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤕꤢꤩ ꤞꤤ꤭ ꤕꤢ꤭꤯” ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤒꤣ꤬ꤐꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤕꤜꤢꤪꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤒꤣ꤬ꤚꤤ ꤢ꤬ꤕꤜꤢꤪꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣꤏꤢ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤊꤢ꤬ꤓꤢꤪ꤬ ꤥ꤬ ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤗꤢ꤬ꤟꤢ꤬ꤔꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤓꤢꤦ꤭ ꤔꤌꤣ꤬꤯
4 — Eu farei o que vocês acharem melhor! — respondeu o rei. Então ficou ao lado do portão enquanto os seus soldados saíam marchando em grupos de mil e de cem.
5 ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤩꤒꤟꤢ꤭ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬, ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤤꤏꤛꤢꤧ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤤꤒꤢꤧ ꤔꤢ, “ꤗꤛꤢꤊꤟꤌꤣꤚꤢꤩ ꤠꤢ꤭ꤗꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧ꤬ ꤚꤢꤪ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤗꤟꤥ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤚꤛꤢ ꤔꤟꤤꤚꤟꤢꤩ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤔꤤ꤮꤯” ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤩꤒꤟꤢ꤭ ꤢ꤬ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤟꤤꤟꤌꤣ꤭ ꤊꤟꤌꤣ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭꤯
5 Ele deu a seguinte ordem a Joabe, Abisai e Itai: — Se vocês gostam de mim, tratem o jovem Absalão com delicadeza. E toda a tropa ouviu Davi dar essa ordem a todos os oficiais.
6 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣꤏꤢ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤏꤢ ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤙꤤ ꤢꤩꤠꤢ꤬ꤚꤢꤩ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤞꤢꤪ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯
6 O exército de Davi avançou contra os israelitas no campo e lutou contra eles na floresta de Efraim.
7 ꤚꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤜꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤡꤟꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤡꤟꤢꤦ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤡꤢꤪ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤩ꤯ ꤚꤢꤪ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤡꤢꤪ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤞꤢꤪ꤯
7 E os soldados de Davi derrotaram os israelitas. Foi uma derrota terrível: vinte mil homens foram mortos naquele dia.
8 ꤚꤢꤪ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ ꤥ꤬ ꤡꤛꤣꤕꤛꤢꤩ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤒꤣ꤬ꤊꤟꤢꤩꤜꤟꤢꤧ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤚꤢꤪ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤢꤨ꤭ ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤘꤣ ꤞꤢꤪ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬, ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤢꤧꤊꤜꤢꤪ꤭ꤕꤢ꤭ ꤡꤢꤪ ꤔꤢ ꤢꤨ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢꤒꤟꤢꤧ꤬ꤕꤟꤢ꤭ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤡꤢꤪ꤯
8 A luta se espalhou por toda aquela região, e morreram mais homens na floresta do que no campo de batalha.
9 ꤙꤤ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ꤋꤛꤢꤩ ꤔꤢ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤏꤤ꤬ꤘꤛꤢꤔꤟꤤ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤞꤤꤢꤪꤜꤛꤢ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤞꤤꤢꤪꤜꤛꤢ ꤕꤟꤢꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤞꤢꤪ꤬ꤗꤟꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ꤖꤛꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤧ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤜꤟꤌꤣ꤬ ꤙꤢꤪꤙꤤ꤭ꤗꤢ꤬ ꤥ꤬ꤒꤟꤛꤢ ꤔꤢ ꤞꤢꤪ꤬ꤖꤛꤢ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤞꤤꤢꤪꤜꤛꤢ ꤕꤟꤢꤡꤛꤣꤒꤢ꤬ꤜꤝꤥ ꤊꤛꤢ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤒꤟꤛꤢꤜꤤ꤭ꤜꤥꤊꤛꤢ꤭꤯
9 De repente, Absalão se encontrou com alguns dos soldados de Davi. Absalão ia montado numa mula, e, ao passar por baixo de um grande carvalho, a sua cabeça ficou presa nos galhos. A mula continuou a correr, e Absalão ficou pendurado.
10 ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤔꤢ, “ꤗꤛꤢꤗꤢꤪ꤭ ꤘꤣꤔꤌꤣ꤬ ꤜꤢꤩ! ꤠꤢ꤭ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤙꤢꤪꤙꤤ꤭ꤗꤢ꤬ ꤜꤤ꤭ꤜꤥ ꤥ꤬ꤒꤟꤛꤢ ꤘꤣ ꤞꤢꤪ꤬ꤗꤟꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ꤜꤟꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬꤯”
10 Um dos homens de Davi viu Absalão e disse a Joabe: — Eu vi Absalão pendurado num carvalho!
11 ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤢ꤬ꤗꤟꤢꤔꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ꤬, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤗꤟꤢ ꤟꤢꤪ ꤚꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤏꤢꤦ꤭ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤒꤥ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭? ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤟꤢꤩꤗꤢ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤘꤛꤢꤩ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤚꤢꤦ꤭ꤐꤛꤢꤩ꤬ ꤜꤟꤛꤢ꤬ꤓꤌꤣ꤬ ꤡꤢꤩꤊꤛꤢꤩ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤟꤢꤩ ꤢ꤬ꤑꤟꤢꤓꤢꤪ ꤕꤢ꤭ ꤗꤢꤩ꤬ꤔꤢꤩ꤭꤯”
11 Joabe disse: — Você viu? Então por que não o matou ali mesmo? Eu teria dado a você dez barras de prata e um cinto.
12 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤘꤣ ꤚꤢꤦ꤭ꤐꤛꤢꤩ꤬ ꤞꤌꤣ꤭ꤞꤛꤥꤒꤣ꤬ꤡꤝꤟꤢꤧ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ, ꤠꤢ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤙꤢꤦ꤬ ꤔꤢ ꤋꤝꤤ ꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤥ꤬꤯ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤕꤜꤤ꤭ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤟꤤꤟꤌꤣ꤭ ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤩ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤤꤏꤛꤢꤧ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤤꤒꤢꤧ ꤔꤢ, ‘ꤗꤛꤢꤊꤟꤌꤣꤚꤢꤩ ꤠꤢ꤭ꤗꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧ꤬ ꤚꤢꤪ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤟꤛꤢꤗꤟꤢꤩ꤬ꤏꤢꤧ꤭ ꤒꤢꤧ꤭ ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤗꤟꤢꤩ ꤔꤤ꤮,’ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯
12 Mas o homem respondeu: — Mesmo que o senhor me desse mil barras de prata, eu não levantaria um dedo contra o filho do rei. Nós todos ouvimos o rei ordenar ao senhor, a Abisai e a Itai: “Se vocês gostam de mim, tratem o jovem Absalão com delicadeza.”
13 ꤠꤢ꤭ ꤊꤤ꤬ ꤔꤟꤤꤘꤢ꤭ ꤋꤝꤤꤍꤟꤥ ꤒꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤊꤤ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤟꤢꤩꤗꤢ꤬, ꤋꤝꤤ ꤊꤜꤛꤢ꤮ ꤔꤟꤤꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤛꤢ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ ꤕꤢ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ ꤕꤢ꤭ꤗꤢ꤬, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤢ꤬, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤩ ꤡꤝꤟꤥ ꤕꤢꤩ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ ꤒꤥ꤬ ꤕꤚꤢꤧ ꤕꤢ꤭,” ꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯
13 Se eu tivesse desobedecido e matado Absalão, o rei saberia disso — ele sabe de tudo —, e o senhor não me defenderia.
14 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤠꤢ꤭ ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪ ꤙꤢꤧ ꤕꤢ꤭ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤪ,” ꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤓꤌꤣ꤭ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤖꤛꤢꤩꤔꤟꤤ ꤒꤢ꤬ꤙꤛꤢ꤭ ꤞꤌꤣ꤭ꤙꤢꤧ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤏꤢꤦ꤭ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤢ꤬ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬, ꤚꤢꤪ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤋꤢꤧ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤥ꤬ꤜꤤ꤭ꤜꤥ ꤕꤢ꤭ꤕꤚꤢꤧ ꤘꤣ ꤞꤢꤪ꤬ꤗꤟꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ꤜꤟꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤕꤚꤢꤧ꤯
14 — Não vou perder mais tempo com você! — disse Joabe. Então Joabe pegou três lanças e as enterrou no peito de Absalão enquanto ele ainda estava vivo, pendurado no carvalho.
15 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤡꤟꤢꤪ꤭ꤡꤛꤣ ꤕꤢꤩ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤙꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤏꤛꤢꤩ ꤥ꤬ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢ꤬ ꤔꤢ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤦ꤭ꤕꤟꤢꤪ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭꤯
15 E dez soldados de Joabe cercaram Absalão e acabaram de matá-lo.
16 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤞꤛꤢꤖꤢꤨ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢ ꤊꤟꤢꤦ ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣꤊꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤢꤟꤌꤣꤕꤚꤛꤢ꤬ꤓꤛꤢ꤬ ꤊꤝꤟꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣꤊꤛꤢ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤜꤟꤢꤦ꤬ꤏꤢ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯
16 Aí Joabe tocou a corneta a fim de parar a luta. As suas tropas pararam de perseguir os israelitas e voltaram.
17 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤖꤛꤢꤩꤔꤟꤤ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤌꤣ꤭ꤒꤟꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤠꤤ꤭ꤒꤟꤢ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤟꤢꤩ꤬ꤊꤢꤨ꤭ꤐꤟꤢ꤭ ꤙꤤ ꤞꤢꤪ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤒꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ ꤕꤜꤢꤨ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤙꤤ ꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪ꤯ ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤟꤤ꤬꤯
17 Eles pegaram o corpo de Absalão e o jogaram numa cova funda na floresta e o cobriram com uma enorme pilha de pedras. Então todos os israelitas fugiram, cada um para a sua casa.
18 ꤙꤤ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤥ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤖꤛꤢꤩ ꤜꤟꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ꤓꤢꤨ꤭ ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤘꤥ꤭ꤊꤢ꤬ꤓꤢꤪ꤬ꤥ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤙꤤ ꤋꤝꤤ ꤊꤟꤢꤩꤒꤟꤢꤪ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬ ꤘꤣ ꤢꤨ꤭ ꤜꤟꤢꤩꤞꤢꤧꤔꤟꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤔꤢ, “ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤖꤛꤢꤩꤕꤜꤢꤩ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤔꤟꤤꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤠꤢ꤭ꤊꤜꤝꤤ꤭ꤠꤢ꤭ꤜꤝꤤ ꤢ꤬ꤗꤝꤟꤤ꤬ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤢꤨ꤭ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤮ ꤒꤥ꤬,” ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤢꤧꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤟꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ꤓꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤗꤝꤟꤤ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧꤔꤟꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ ꤜꤟꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ꤓꤢꤨ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤒꤟꤌꤣꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤢꤨ꤭ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧꤔꤟꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ꤓꤢꤨ꤭꤯
18 Quando ainda vivia, Absalão construiu um monumento para si mesmo no vale dos Reis porque ele não tinha nenhum filho para manter vivo o seu nome. E deu o seu próprio nome ao monumento, que até hoje é conhecido como o Monumento de Absalão.
19 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤖꤢꤧ꤭ꤐꤢ꤬ꤘꤥ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤟꤤꤗꤢ꤬ꤐꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤔꤢ, “ꤋꤛꤢꤞꤢꤧꤘꤥ꤭, ꤕꤜꤝꤥ꤭ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩ ꤠꤢ꤭ ꤘꤣ ꤋꤝꤤ ꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ꤔꤟꤤ ꤜꤢꤨ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤛꤢ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤟꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤏꤤ꤬ꤕꤜꤢꤧ ꤟꤢꤪ ꤜꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧꤓꤢꤩ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤟꤢꤪ ꤛꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤔꤤ꤮꤯”
19 Então Aimaás, filho de Zadoque, disse a Joabe: — Deixe que eu vá correndo dar ao rei a notícia de que o
20 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤒꤥ꤬, ꤡꤛꤣꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ꤔꤥ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ꤛꤢꤩ꤭ ꤘꤣꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤕꤢ꤭꤯ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤛꤥ꤭ ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤡꤛꤣꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤚꤛꤢ ꤒꤥ꤬꤯”
20 — Não! — respondeu Joabe. — Hoje você não vai levar nenhuma boa notícia. Outro dia você poderá fazer isso, mas hoje não, porque o filho do rei morreu.
21 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤊꤢꤨꤏꤛꤢꤩ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ, “ꤊꤟꤢ꤬ ꤗꤢꤪ꤭ ꤘꤣ ꤋꤝꤤꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬, ꤚꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤊꤚꤛꤢ꤮ ꤤ꤭ꤒꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ ꤕꤢꤩ ꤋꤝꤤ ꤔꤤ꤯” ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤊꤢꤨꤏꤛꤢꤩ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤢꤍꤟꤢꤦ꤬ ꤍꤟꤢꤪ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤘꤣ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤟꤛꤢ꤭, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭꤯
21 Então disse ao seu escravo etíope: — Vá você e diga ao rei o que viu. O escravo curvou-se diante de Joabe e saiu correndo.
22 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤐꤢ꤬ꤘꤥ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤟꤤꤗꤢ꤬ꤐꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤕꤟꤥ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤔꤢ, “ꤢ꤬ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤓꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭꤮ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤋꤛꤢꤞꤢꤧꤘꤥ꤭ ꤕꤜꤝꤥ꤭ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤘꤣ ꤊꤢꤨꤏꤛꤢꤩ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤤ꤮꤯”
22 Aimaás insistiu: — Por favor, deixe-me levar as notícias também, não importa o que aconteça. — Por que você quer fazer isso, meu filho? — perguntou Joabe. — Você não receberá nenhuma recompensa por isso.
23 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤕꤟꤥꤕꤟꤥ ꤔꤢ, “ꤢ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤡꤢꤪ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭꤮ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ ꤊꤟꤌꤣ꤭ꤔꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ꤯”
23 — Aconteça o que acontecer, eu quero ir! — repetiu Aimaás. — Então vá! — respondeu Joabe. Aí ele saiu correndo pela estrada do vale do rio Jordão e passou na frente do escravo etíope.
24 ꤙꤤ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤥ꤬ꤔꤛꤢ꤭ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤗꤢ꤬ꤟꤢ꤬ꤔꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤘꤢꤨ꤬|src="hk00036c.tif" size="col" ref="18:24" ꤘꤣ ꤢ꤬ꤊꤜꤢꤪ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤕꤜꤢꤧ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤙꤤ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩꤘꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪꤗꤛꤢꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ ꤘꤣ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤨ꤭ꤓꤛꤢ꤬ꤜꤣ꤭ ꤜꤟꤢꤩꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪ ꤠꤟꤤ꤭ꤢꤨ꤭ꤋꤢꤨ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤊꤢ꤬ꤓꤢꤪ꤬ꤥ꤬ ꤙꤤ ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤜꤛꤢ꤬ ꤒꤢꤦꤘꤢꤦ꤬꤯
24 Davi estava sentado entre o portão que dá para fora da cidade e o que dá para dentro. O vigia subiu para o alto da muralha e ficou no terraço do portão. Ele olhou para fora e viu um homem correndo sozinho.
25 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪꤗꤛꤢꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢꤧꤓꤥ꤭ꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ꤒꤟꤢ꤭ ꤋꤝꤤ꤯ ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤢ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ ꤕꤚꤢꤧ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤒꤌꤣ꤭ ꤟꤢꤩꤗꤢ꤬, ꤢ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤛꤢꤕꤚꤢꤧ꤯” ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ꤖꤢꤦ꤬ ꤔꤢ ꤊꤟꤢ꤬ꤖꤢꤦ꤬ ꤟꤢꤪ꤯
25 Então avisou o rei. E o rei disse: — Se ele está sozinho, vem trazendo boas notícias. E o corredor veio chegando.
26 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪꤗꤛꤢꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤕꤟꤥ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤌꤣ꤬ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤢꤧꤓꤥ꤭ꤒꤟꤢ꤭ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪ ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤔꤢ, “ꤗꤛꤢꤗꤢꤪ꤭ꤜꤢꤩ, ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤌꤣ꤬ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤯”
26 Então o vigia viu outro homem correndo sozinho e gritou para o guarda do portão: — Veja! Vem vindo outro homem correndo! — Esse também está trazendo boas notícias! — respondeu Davi.
27 ꤚꤢꤪ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪꤗꤛꤢꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤩ ꤔꤢ, “ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤞꤛꤢꤔꤢ ꤖꤢꤧ꤭ꤐꤢ꤬ꤘꤥ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤟꤤꤗꤢ꤬ꤐꤢ꤬꤯”
27 O vigia disse: — Pelo jeito de correr, o primeiro homem deve ser Aimaás, filho de Zadoque! — Ele é um bom rapaz — disse o rei — e deve estar trazendo boas notícias.
28 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤟꤤꤗꤢ꤬ꤐꤢ꤬ ꤢꤧꤓꤥ꤭ꤟꤢꤩ ꤋꤝꤤ ꤔꤢ, “ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤕꤜꤤ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤚꤛꤢ,” ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤘꤢꤍꤟꤢꤦ꤬ ꤍꤟꤢꤪ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤗꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤙꤤ ꤋꤝꤤꤑꤢꤩ꤭ꤟꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤋꤝꤤ ꤔꤢ, “ꤓꤢꤨ꤬ꤞꤢꤧꤓꤛꤢ꤬ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬꤯ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤏꤤ꤬ꤕꤜꤢꤧꤊꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ ꤠꤢ꤭ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤖꤢꤧ꤭ꤋꤝꤤ ꤘꤣ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢꤏꤢꤦ꤬ ꤖꤢꤧ꤭ꤋꤝꤤ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤟꤢꤪ꤯”
28 Aimaás gritou para o rei: — Tudo vai bem! Então ajoelhou-se diante dele e encostou o rosto no chão, dizendo: — Que o
29 ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤏꤢꤨ꤬ꤘꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤜꤢꤩ꤭, ꤢꤨ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤙꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤏꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤜꤢꤨ꤭ ꤒꤥ꤬ ꤠꤢ꤭ꤟꤢꤩ?”
29 — O jovem Absalão está bem? — perguntou o rei. Aimaás respondeu: — No momento em que o seu oficial Joabe me mandou vir, eu vi uma grande agitação, porém não sei dizer o que era.
30 ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤊꤢ꤬ꤓꤢꤪ꤬ꤥ꤬ ꤞꤢꤪꤡꤛꤣ ꤊꤟꤢꤦꤚꤟꤢꤩ ꤚꤢꤪ ꤥ꤬ ꤕꤟꤢꤪꤊꤟꤢꤦꤚꤟꤢꤩ ꤙꤤꤛꤢꤩ꤭꤯” ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤥ꤬ ꤞꤢꤪꤞꤢꤦꤡꤛꤣ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤢ꤬ꤓꤢꤪ꤬ꤥ꤬ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬꤯
30 — Fique de lado e espere! — disse o rei. Ele ficou de lado e esperou.
31 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤊꤢꤨꤏꤛꤢꤩ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤒꤟꤌꤣ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤋꤝꤤ ꤔꤢ, “ꤠꤢ꤭ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤋꤝꤤꤘꤢꤨ꤬, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤔꤟꤤꤟꤌꤣ꤭ ꤘꤢꤦ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤛꤢ ꤕꤢ꤭꤯ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤏꤤ꤬ꤕꤜꤢꤧꤊꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤏꤢꤏꤢꤦ꤬ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤟꤢꤪ꤯”
31 Então o mensageiro etíope chegou e disse ao rei: — Ó rei, eu tenho boas notícias para o senhor! Hoje o
32 ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤏꤢꤨ꤬ꤘꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤜꤢꤩ! ꤢ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ꤕꤟꤛꤢꤙꤢꤧ꤬ꤏꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤒꤥ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤟꤢꤩ?”
32 — E o jovem Absalão está bem? — perguntou o rei. O mensageiro respondeu: — Eu gostaria que o que aconteceu com ele acontecesse com todos os inimigos do senhor e com todos os que se revoltam contra o senhor.
33 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤞꤢꤧꤕꤜꤟꤢꤧ꤭ꤔꤟꤢꤩ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤒꤢ꤬ꤜꤝꤥ꤮ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤟꤤ꤬ꤘꤢꤪꤊꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤍꤟꤌꤣ꤯ ꤙꤤ ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤔꤢ, “ꤊꤣ꤮ ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬! ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨ, ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬! ꤠꤢ꤭ ꤞꤢꤧꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤕꤢꤩꤡꤢꤪ ꤘꤣ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤡꤢꤪ꤯ ꤊꤣ꤮ ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨ, ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬,” ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯
33 Então o rei ficou profundamente triste. Subiu à sala que ficava por cima do portão e começou a chorar. Ele andava para lá e para cá e gritava: — Ó meu filho! Meu filho Absalão! Absalão, meu filho! Eu preferiria ter morrido no seu lugar, meu filho!
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.