Tito 1
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NTLH
1 Vǎ ma Paulu, vǎ rǎcuố pé̤ nè̤ li yětôba. Vǎ ma Cò́marya a prè̤me̤tè̤phú ná Jesǔ Krístu a Prè̤dônyǎphú tôprè̤. Cò́marya nwóhtya vǎ rò a nò̌cuố me̤cwó̤hò́ vǎ ná kayǎ dố a nwóhtyahò́ lǔ nuôtahe a tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ ná a tè̤má̤tè̤cò́ a tè̤thè́khuthè́gně tahe hò́. Tè̤má̤tè̤cò́ yěnuôma má̤hò́ a me̤cwó̤hò́ èthǐ dố a ki ohtwǒprè̤ tǒ ná Cò́marya athè́plò yěnuôtahe hò́.
1 Eu, Paulo, servo de Deus e apóstolo de Jesus Cristo, escrevo esta carta. Eu fui escolhido e mandado para ajudar a tornar mais forte a fé que o povo de Deus tem e para fazer com que eles conheçam a verdade ensinada pela nossa religião,
2 Tè̤má̤tè̤cò́ yěnuô a dyé èthǐ tè̤myásû̌ dố èthǐ ki ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ talèkrè́ agně hò́. Bí hekhu ohtwǒhtya tyahíto akhè̌nuô, Cò́marya dố a lahǒnò́ takhyá꤮ to yětôprè̤nuô, a ò́lya̤ one htuô̌hò́ ná a ki dyé pè̤ tè̤htwǒprè̤ yěnuô hò́.
2 que se baseia na esperança de recebermos a vida eterna. Deus, que não mente, nos prometeu essa vida, antes da criação do mundo,
3 Cò́marya dố a me̤lwóhteka̤ pè̤ yětôprè̤ dyéthè́gně pé̤ pè̤ tè̤ritè̤kyǎ yěnuôma, a tǒshuốtǒkhè̌ rò a zṳ̂́ení̤ vǎ rò a nò̌tǎ̤ vǎ dố vǎ ki dyéthè́gně pé̤ thǐ ná tè̤ritè̤kyǎ yěnuô hò́.
3 e no tempo certo ele a revelou na sua mensagem. Essa mensagem foi entregue a mim, e eu a anuncio por ordem de Deus, o nosso Salvador.
4 Tito꤮, vǎ rǎcuố li yětôba dố nè̤o. Nè̤ tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ yǒ thyácò́ná pè̤ tôcô꤮ tuô̌ akhu-akhyě, nè̤nuô a thyácò́ná vǎphú tatò ná vǎné̤ cò́.
4 Escrevo a você, Tito, meu verdadeiro filho na fé, esta fé que é sua e minha. Que a
5 Vǎ dyakyǎ hò́ nè̤ bí Crete klû́ yěnuôma thyáphú nè̤ ki cuố tari me̤tǒme̤bè htuô̌plû́kyǎ lò̌ tè̤ dố a lome̤pǎ dố vǐ̤yě pwǒ̤tôvǐ̤ akǔ nuôtahe prè́. Rò nè̤ ki dyahtya prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ muố̤prû̌muố̤prè̤́ tahe phú vǎ zṳ̌klyázṳ̌klǒ htuô̌hò́ nè̤ nuô ní꤮.
5 Eu o deixei na ilha de Creta para que você pusesse em ordem o que ainda faltava fazer e para nomear em cada cidade os presbíteros das igrejas. Lembre das minhas ordens:
6 Prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ khuklò́khuklyǎ tahe nuôma èthǐ bè má̤dû kayǎ dố ǔ lé̤dya tè̤thû́ dố èthǐ alo̤nuô a tǒbè oní̤ to. Amě bè oprè́ tôprè̤꤮ tuô̌, aphú tahe nuôma a bè má̤ kayǎ dố a zṳ̂́ka̤nyá̤ka̤tè̤ rò èthǐ mwi̤la bè luô̌ní̤ ná kayǎ mǔmyá̤ricyá̤ to, tomaná a bè khǎlèduô̌ ní̤ to, htuô̌rò a bè má̤ kayǎ dố a ní̤dǎ ngó̤tahe.
6 O presbítero deve ser um homem que ninguém possa culpar de nada; deve ter somente uma esposa; os seus filhos devem ser cristãos e não ter fama de maus ou desobedientes.
7 Me̤těhérò, prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ khuklò́khuklyǎ tôprè̤nuô, tè̤me̤ lya̤bè è dố a tǒbè me̤ Cò́marya a tè̤phyétè̤me̤ akhu-akhyě, ǔ lé̤dya è tè̤thû́ ma a tǒbè oní̤ to, khuklò́pryě̤ ná thè́plò duhtyapryǎ tahenuô a tǒbè oní̤ to, bè emṳ̂ǒpryá ní̤ to, bèmṳ̂̌bèpò̤ní̤ ǔruô to, bè pṳ̌ení̤ rû̌ dố ǔkhu to.
7 Pois aquele que tem a responsabilidade do trabalho de Deus, como bispo , deve ser um homem que não possa ser culpado de nada. Não deve ser orgulhoso, nem ter mau gênio, não deve ser chegado ao vinho, nem violento, nem ganancioso.
8 Má̤tôkhónuô, a tǒbè má̤ kayǎ dố a è́mo̤sû sǐpré̤sǐmya̤, a tǒbè má̤ kayǎ dố a mo̤ tè̤ dố aryá, a tǒbè khò̌bè́cyá̤ ané̤, a tǒbè o ná tè̤cò́tè̤te̤ ná tè̤sǎsè̌ ná tè̤rò̤ bè́ní̤ ané̤,
8 Deve estar disposto a hospedar pessoas na sua casa e deve amar o bem. Deve ser prudente, justo, dedicado a Deus e disciplinado.
9 thyáphú a ki dyéhè̌dyérebè́ ǔ ná tè̤ithyóithya dố atǒ tahe, htuô̌to thyáphú a ki ithyóithya ka̤khyěsûcyá̤ khyě kayǎ dố a hé takhwótakèsû tè̤ritè̤kyǎ yětahe agněnuô, a tǒbè zṳ̂́e pṳ̂́klò̤ma ní̤ ryá tè̤ritè̤kyǎ dố ǔ zṳ̂́ení̤ è rò phú ǔ ithyó htuô̌hò́ lǔ nuôtahe.
9 Deve se manter firme na mensagem que merece confiança e que está de acordo com a doutrina. Assim ele poderá animar os outros com o verdadeiro ensinamento e também mostrar o erro dos que são contra esse ensinamento.
10 Me̤těhérò kayǎ dố a hé takhwótakèsû tè̤ tahenuô a o è́nyacò́. Èthǐ nuôtahema, a hébè tè̤ dố angó̤lasá oto tahe, rò a hébè lahǒlahya lò̌ ǔ. Kayǎ phúnuô tahema, è́taki, pè̤ myáhtyecyá̤ èthǐ bítě hérò, èthǐ nuôtahema, a hébè sò̌kadố lahyǎ ná thyáphú ǔ ki ní̤bè tè̤lwóhteka̤ agněnuô, ǔ bè dû́talíphá, a hé lahyǎ phúnuô tahe aklè̌ nuôhò́.
10 Pois existem muitos, principalmente os que vieram do Judaísmo, que são revoltados e enganam os outros com as suas tolices.
11 Tǒbè nò̌othuôkyǎ èthǐ tè̤hébè nuôtahe, me̤těhérò tè̤ithyóithya dố a tǒkò ithyó to tahenuô èthǐ cuốithyó ǔ akhu-akhyě, èthǐ cuố me̤súsá sǐvyá̤dídyǎ lò̌ ǔ hiphúphyǎphú pwǒ̤꤮ tôprè̤ a tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤. Èthǐ thè́zṳ̂́ ní̤bè lahyǎ rû̌ rò a lěithyó ǔ prè́.
11 É preciso fazer com que eles parem de falar, pois estão atrapalhando famílias inteiras por ensinarem o que não devem, com a intenção vergonhosa de ganhar dinheiro.
12 Èthǐ Creta klû́phú prè̤pro̤ ní̤dû aklè̌ tôprè̤nuô a hé, “Creta klû́phú tahema kayǎlahǒ pwǒ̤꤮ tôphuố, èthǐ ma athyáná tè̤mi̤tè̤myá̤ dố a hǎricyá̤ tahe htuô̌rò èthǐ ma kayǎ taklělěbyáphú dố a etalwó ǒtalye̤ tahe.”
12 Foi justamente um deles, um profeta da ilha de Creta , quem disse: “Os cretenses só dizem mentiras. São como animais selvagens, são uns preguiçosos que só pensam em comida.”
13 A hé tè̤ yětahe nuôma a tǒprè́ akhu-akhyě, thyáphú èthǐ ki ocò́ote̤ dố tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ akǔnuô thè́prwǒ̤sò̌ èthǐ ní꤮.
13 E ele tinha razão quando disse isso. Portanto, você tem de repreender duramente esses falsos mestres para que sejam sadios na fé
14 Htuô̌rò thyáphú èthǐ ki vǐkyǎ Judaphú atè̤dyá kanǐkano dố꤮ nyénu nuôtahe, htuô̌rò thyáphú èthǐ ki vǐkyǎ tè̤mekyǎngó̤ dố kayǎ htésûkyǎ tè̤má̤tè̤cò́ nuôtahe hékyǎngó̤ nuôtahe agněnuô, thè́prwǒ̤sò̌ èthǐ nuô.
14 e parem de dar atenção a histórias inventadas por judeus e a ensinamentos humanos que vêm de pessoas que rejeitam a verdade.
15 Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a mwǒ̤plǐ hò́ dố Cò́marya a mèthènyě nuô, tè̤lò̌꤮ plǐ mwǒ̤plǐ lò̌ hò́ dố ègně hò́. Manárò kayǎ dố a mwǒ̤plǐ kuô̌ǔ to rò a zṳ̂́enyá̤e kuô̌ǔ to nuôtahenuô, dố ègněnuô a mwǒ̤plǐ tôcô꤮ to. Èthǐ tè̤thû́ tahenuô a me̤ taprómǔmyá̤ lò̌ ní̤khyědû èthǐ atè̤tane̤ ná athè́plò dố a thè́gně ní̤dû tè̤ryá ná tè̤mǔmyá̤ yěnuôhò́.
15 Tudo é puro para os que são puros; mas nada é puro para os impuros e descrentes, pois a mente e a consciência deles estão sujas.
16 Èthǐ hé ná a thè́gně Cò́marya tadû́rò tè̤me̤ dố èthǐ me̤ tahenuô a oluô̌htya ná èthǐ thè́gně Cò́marya taki꤮ to. Èthǐ nuôtahema lé̤thè́zò̤́thè́ryǎ̤, htuô̌rò kayǎ dố a ní̤dǎ kuô̌ǔ ngó̤ to tahe, èthǐ kíré̤ me̤tè̤ aryá tôcôcônuô a me̤bè́ kuô̌ǔ to.
16 Eles dizem que conhecem a Deus, mas o que eles fazem mostra que isso não é verdade. Estão cheios de ódio, são rebeldes e não são capazes de fazer nenhuma coisa boa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tito 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.