Romanos 1
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NVI
1 Vǎ ma Paulu. Vǎ rǎcuốpé̤ thǐ li yětôba. Vǎ ma Jesǔ Krístu a prè̤me̤tè̤phú tôprè̤. A è́ vǎ ná vǎ ki htwǒhtya Prè̤dônyǎphú tôprè̤, htuô̌rò a nwóhtya vǎ ná vǎ ki hésodônyǎ pé̤ ǔ ná Cò́marya a tè̤thè́krṳ̂̌mila.
1 Paulo, servo de Cristo Jesus, chamado para ser apóstolo, separado para o evangelho de Deus,
2 Tè̤thè́krṳ̂̌mila yěnuô, Cò́marya ò́lya̤ one nyě̤lǎhò́ angó̤ mú꤮ nukhè̌ ná aprè̤pro̤ tahe phú a rǎone htuô̌hò́ dố lisǎsè̌ akǔnuô.
2 o qual foi prometido por ele de antemão por meio dos seus profetas nas Escrituras Sagradas,
3 Tè̤thè́krṳ̂̌mila yěnuôma a má̤hò́ aphúkhǔ má̤dû pè̤ Byacè Jesǔ Krístu yě ari-akyǎ dố a hyǎlya̤ klwo-ané̤ phú prè̤lukayǎ yěnuô tôprè̤ hò́, rò a hyǎ opacè̤̌lya̤ dố khwí Davi aklwǐalyǎ akǔ yěnuô tôprè̤ hò́.
3 acerca de seu Filho, que, como homem, era descendente de Davi,
4 Dố Thè́ Sǎsè̌ Byacè akhu-akhyěrò bí Cò́marya me̤htwǒprè̤ ka̤khyě pè̤ Byacè Jesǔ Krístu dố tè̤thyě ná a tè̤pro̤tè̤prya̤ akhè̌nuô, a dyéluô̌ hò́ lǔ ná è ma Cò́marya aphúkhǔ tôprè̤ má̤lakǒ hò́.
4 e que mediante o Espírito de santidade foi declarado Filho de Deus com poder, pela sua ressurreição dentre os mortos: Jesus Cristo, nosso Senhor.
5 Dố Krístu akhu-akhyěrò Cò́marya dyétǎ̤ pè̤ a tè̤bwítè̤taryě ná tè̤shuốkhè̌ tǒryá dố pè̤ ki htwǒhtya Prè̤dônyǎphú dố Krístu agně. Thyáphú lò̌꤮ Judaphú má̤to tahe ki zṳ̂́ka̤nyá̤ka̤ kuô̌ǔ Jesǔ, rò èthǐ ki ní̤dǎkuô̌ Cò́marya ngó̤ agněnuôrò, a nò̌htwǒhtya pè̤ prè́.
5 Por meio dele e por causa do seu nome, recebemos graça e apostolado para chamar dentre todas as nações um povo para a obediência que vem pela fé.
6 Cò́marya è́ ǔ dố ǔ ki htwǒhtya Jesǔ Krístu akayǎ tahe aklè̌nuô, thǐ ma thǐ onuô̌tố̤kuô̌ bínuônuô hò́.
6 E vocês também estão entre os chamados para pertencerem a Jesus Cristo.
7 Khǒbò́thyómo̤ dố a o dố vǐ̤ Roma akǔ thǐ, Cò́marya mo̤ ní̤dyé thǐ, htuô̌to a è́ hò́ thǐ dố thǐ ki htwǒhtya akayǎ ní̤dû hò́.
7 A todos os que em Roma são amados de Deus e chamados para serem santos: A vocês, graça e paz da parte de Deus nosso Pai e do Senhor Jesus Cristo.
8 Dố Jesǔ Krístu akhu-akhyěrò, vǎ hébwíhétaryě ré̤lố hò́ vǎ Cò́marya dố thǐ lò̌꤮ plǐ agně hò́, me̤těhérò, thǐ tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ yěnuô, ǔ ní̤huô̌ lò̌hò́ hekhu tôba hò́.
8 Antes de tudo, sou grato a meu Deus, mediante Jesus Cristo, por todos vocês, porque em todo o mundo está sendo anunciada a fé que vocês têm.
9 Bí vǎ kwǐcò́bè̌htya Cò́marya akhè̌nuô, vǎ thè́né̤htyabè thǐ pwǒ̤꤮ tôphuố cò́. Vǎ me̤ má̤lakǒ cò́ phúyě nuôma Cò́marya thè́gně prè́. Vǎ me̤ lò̌thulò̌thè́ pé̤ lǔ tè̤me̤ ná vǎ tè̤dônyǎ pé̤ aphúkhǔ Byacè Jesǔ Krístu a tè̤thè́krṳ̂̌mila ari-akyǎ yě akhyě hò́.
9 Deus, a quem sirvo de todo o coração pregando o evangelho de seu Filho, é minha testemunha de como sempre me lembro de vocês
10 Vǎ kwǐcò́bè̌ nyě̤꤮ lǎhò́ Cò́marya, a ki thè́plòo ná vǎ ki cuốolě kuô̌ thǐ kihérò vǎ thè́zṳ̂́ cuốolě kuô̌lǎ thǐ.
10 em minhas orações; e peço que agora, finalmente, pela vontade de Deus, seja-me aberto o caminho para que eu possa visitá-los.
11 Me̤těhérò thyáphú vǎ ki hyǎ dyé pé̤kuô̌ thǐ Cò́marya a Thè́ Sǎsè̌ ashyězṳ́ yěnuôrò, vǎ thè́zṳ̂́ hyǎ olě kuô̌ lǎ thǐ. Cò́marya a Thè́ Sǎsè̌ ashyězṳ́ ki dyéshyodyésò̌htya dû thǐ thè́plò ní꤮.
11 Anseio vê-los, a fim de compartilhar com vocês algum dom espiritual, para fortalecê-los,
12 Vǎ thè́zṳ̂́ hé phútě hérò pè̤ dyéhè̌dyére me̤cwó̤lyě̤ me̤cwó̤kè khyěthyálǔ thǐ tè̤zṳ̂́ ná vǎ tè̤zṳ̂́ phúnuô tôcôprè́.
12 isto é, para que eu e vocês sejamos mutuamente encorajados pela fé.
13 Puố̤vyá̤ thǐ꤮, vǎ thè́zṳ̂́ nò̌thè́gně kuô̌ thǐ ná vǎ tè̤taze-one dố vǎ ki hyǎ olě kuô̌ thǐ pǎ ari-akyǎ yěnuôma è́phuố lǎhò́. Manárò tè̤me̤ dídòdídyǎ vǎ nuô a o tuố̤pǎ cò́ khǒnyá̤ yěnuô cò́. Phú vǎ me̤htuô̌hò́ dố Judaphú má̤to tahe aklè̌nuô, thyáphú kayǎ o dố thǐklè̌ nuôtahe ki htwǒhtyakuô̌ prè̤zṳ̂́etè̤phú agněnuôrò, vǎ thè́zṳ̂́ hyǎ olě me̤cwó̤ pé̤ kuô̌ kayǎ nuôtahe prè́.
13 Quero que vocês saibam, irmãos, que muitas vezes planejei visitá-los, mas fui impedido de fazê-lo até agora. Meu propósito é colher algum fruto entre vocês, assim como tenho colhido entre os demais gentios.
14 Greek myěcôphú tahe bèbè, Greek myěcôphú má̤to tahe bèbè, kayǎ tè̤thítè̤phè́ o bèbè, kayǎ tè̤thítè̤phè́ oto bèbè, tè̤me̤ lya̤bèhò́ vǎ dố vǎ kibè hésodônyǎ pé̤ myěcô pwǒ̤꤮ tôcô ná tè̤thè́krṳ̂̌mila yěhò́.
14 Sou devedor tanto a gregos como a bárbaros, tanto a sábios como a ignorantes.
15 Phúnuô akhu-akhyě thǐ dố a o lahyǎ dố vǐ̤ Roma akǔ yětahenuô, vǎ thè́plòshyo dônyǎ pé̤kuô̌ nyacò́ thǐ ná tè̤thè́krṳ̂̌mila yě ari-akyǎ cò́.
15 Por isso estou disposto a pregar o evangelho também a vocês que estão em Roma.
16 Dố tè̤thè́krṳ̂̌mila yě akhu-akhyě, vǎ thè́tarè̤̌to, me̤těhérò, lò̌꤮ kayǎ dố a zṳ̂́e tè̤thè́krṳ̂̌mila yětahenuô, Cò́marya me̤lwóhteka̤ lò̌ èthǐ ná a tè̤pro̤tè̤prya̤ hò́. A me̤lwóhteka̤ ré̤lố Judaphú tahe, htuô̌rò a me̤lwóhteka̤ kuô̌pó̤ Judaphú má̤to tahe.
16 Não me envergonho do evangelho, porque é o poder de Deus para a salvação de todo aquele que crê: primeiro do judeu, depois do grego.
17 Cò́marya dyacò́dyate̤ hò́ kayǎ tahe ná ané̤ ní̤dû phútěnuô tè̤thè́krṳ̂̌mila yě dyéluô̌htyaluô̌ pé̤ hò́. Tè̤cò́tè̤te̤ yěnuôma a cáhtya ná tè̤zṳ̂́ rò a tadû ná tè̤zṳ̂́. Lisǎsè̌ hé, “Kayǎ dố Cò́marya dyacò́dyate̤ è ná atè̤zṳ̂́ tahenuô, èthǐ ki ní̤bè tè̤ohtwǒprè̤ athè̌ má̤lakǒ pǎ.”
17 Porque no evangelho é revelada a justiça de Deus, uma justiça que do princípio ao fim é pela fé, como está escrito: "O justo viverá pela fé".
18 Cò́marya a tè̤thè́plòdu oluô̌htya dố mò́khu. Rò a oluô̌htya pé̤ lò̌꤮ kayǎ dố a me̤ tè̤thû́tè̤plá nuôtahe ná kayǎ dố a me̤ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ nuôtahe. Dố èthǐ me̤ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ tahe akhu-akhyěrò a nò̌ thè́gně pǎ ǔ ná tè̤má̤tè̤cò́ yěnuô to hò́.
18 Portanto, a ira de Deus é revelada do céu contra toda impiedade e injustiça dos homens que suprimem a verdade pela injustiça,
19 Me̤těhérò èthǐ lé̤thè́gněcyá̤ Cò́marya ari-akyǎ nuô, a oluô̌ lǐphó cò́ dố èthǐgně cò́, me̤těhérò Cò́marya ané̤byacè ní̤dû dyéluô̌ lá̤lǐ pé̤ cò́ hò́ èthǐ cò́ hò́.
19 pois o que de Deus se pode conhecer é manifesto entre eles, porque Deus lhes manifestou.
20 Me̤těhérò cáhtya dố Cò́marya byálya̤lú hekhu akhè̌nuô, kayǎ tahe thè́gněplǒ ryáryádèdè cò́ ná Cò́marya o ná a taryěpro̤prya̤ tacṳ́prè̤ cò́, htuô̌to èthǐ thè́gně plǒplû́ cò́ ná è ma Cò́marya a má̤lakǒ tôprè̤cò́. Cò́marya a taryěpro̤prya̤ tacṳ́prè̤ yětahenuô ná è ma Cò́marya má̤lakǒ tôprè̤ cò́ yěnuô, èthǐ myáhtyecyá̤ to tadû́rò èthǐ thè́gněcyá̤ prè́. Èthǐ yǒ myáhtye Cò́marya byálya̤tělya̤ tè̤yětahe akhu-akhyě, èthǐ thè́gněcyá̤ lahyǎ Cò́marya ari-akyǎ yětahe prè́. Phúnuô akhu-akhyě, lò̌꤮ tè̤dố èthǐ me̤htuô̌hò́ tahenuô, èthǐ héhtǒhélya̤ cyá̤ pǎto.
20 Pois desde a criação do mundo os atributos invisíveis de Deus, seu eterno poder e sua natureza divina, têm sido vistos claramente, sendo compreendidos por meio das coisas criadas, de forma que tais homens são indesculpáveis;
21 Èthǐ thè́gněhò́ Cò́marya tadû́rò èthǐ bezṳ̂́benyá̤ kuô̌ lǔ phú Cò́marya tôprè̤ to. A hébwíhétaryě kuô̌ lǔ toto. Phúnuôrò èthǐ atè̤tane̤ tahenuô, a htwǒhtya lò̌ tè̤olốoklò̌. Htuô̌to èthǐ atè̤tane̤ olốoklò̌ yětahenuô, tè̤khítè̤lò̤ me̤bíkyǎ hò́ èthǐ hò́.
21 porque, tendo conhecido a Deus, não o glorificaram como Deus, nem lhe renderam graças, mas os seus pensamentos tornaram-se fúteis e os seus corações insensatos se obscureceram.
22 Èthǐ hélya̤ ní̤dyé lahyǎ ané̤ ná a tè̤thítè̤phè́ o, tadû́rò a htwǒ lahyǎ kayǎ uốáyá prè́.
22 Dizendo-se sábios, tornaram-se loucos
23 Èthǐ tǒ cò́bè̌htya Cò́marya dố a o ná a taryěduhtǔ rò a thyěcyá̤to yětôprè̤, manárò a cuố cò́bè̌ taplédûgně prè̤zo̤prè̤kí̤ dố ǔ byá ná takhu tahe. Èthǐ cò́bè̌ prè̤zo̤prè̤kí̤ dố athyáná kayǎ dố a thyěcyá̤ yěnuôtahe, má̤torò athyáná htuphúzuố̤phú tahe, má̤torò athyáná tè̤phútè̤lye̤ tahe, tomaná athyáná rṳ́plya̤ tahtè́ tahe.
23 e trocaram a glória do Deus imortal por imagens feitas segundo a semelhança do homem mortal, bem como de pássaros, quadrúpedes e répteis.
24 Phúnuô akhu-akhyě, èthǐ thè́plò thè́zṳ̂́ tè̤patápatô̌ mǔmyá̤ricyá̤ phútěnuô, Cò́marya plwǒme̤kyǎ èthǐ prè́. Rò èthǐ me̤ thè́tarè̤̌ ní̤dyé lò̌ lǔ tôprè̤ ná tôprè̤.
24 Por isso Deus os entregou à impureza sexual, segundo os desejos pecaminosos dos seus corações, para a degradação dos seus corpos entre si.
25 A tǒ zṳ̂́e Cò́marya a tè̤má̤tè̤cò́ tadû́rò a htulya taplekyǎ rò a cuố zṳ̂́e ní̤dû tè̤lahǒlahya. A tǒ cò́bè̌ shyětò̤́cò́ Cò́marya rò a tǒ me̤pé̤ prè́tû́ prè̤ dố a byálya̤ tè̤ yětôprè̤ atè̤me̤ prè́ tadû́rò a cuố cò́bè̌ rò me̤pé̤ tuố̤ tè̤ dố Cò́marya byálya̤ lǔ tahe atè̤me̤. Byacè yětôprè̤nuô ǔ ki htuthè́htya dû lǔ acṳ́cṳ́ ahtû̌htû̌ ní꤮. Amèn.
25 Trocaram a verdade de Deus pela mentira, e adoraram e serviram a coisas e seres criados, em lugar do Criador, que é bendito para sempre. Amém.
26 Dố èthǐ me̤phúnuô akhu-akhyě, Cò́marya dyétǎ̤kyǎ èthǐ dố thwihtyě a tè̤thè́zṳ̂́thè́lò̌ dố a me̤tarè̤̌ mǔmyá̤ èthǐ yě a khadǎkǔ. Prè̤mò tahe cò́ bèbè, a vǐkyǎ alé̤klǒ bò́thyó omyětố̤ ná prè̤khǔ rò èthǐ ná èthǐ cuố bò́thyó omyětố̤ ní̤dyé lǔ.
26 Por causa disso Deus os entregou a paixões vergonhosas. Até suas mulheres trocaram suas relações sexuais naturais por outras, contrárias à natureza.
27 Prè̤khǔ tahenuô bèbè a thyáphúnuôhò́. Èthǐ vǐkyǎ alé̤klǒ omyětố̤ ná prè̤mò tahe rò athwihtyě a tè̤thè́zṳ̂́ nuô a thè́zṳ̂́cuố omyě tố̤ ní̤dyé khyědû lǔ. Prè̤khǔ tahenuô a me̤ thè́tarè̤̌ ní̤dyé khyědû lǔ tôprè̤ ná tôprè̤. Dố èthǐ me̤tè̤thû́tè̤ora phúyě akhu-akhyě, Cò́marya ki cirya hò́ èthǐ phú a kò ná èthǐnuô hò́.
27 Da mesma forma, os homens também abandonaram as relações naturais com as mulheres e se inflamaram de paixão uns pelos outros. Começaram a cometer atos indecentes, homens com homens, e receberam em si mesmos o castigo merecido pela sua perversão.
28 Htuô̌to èthǐ thè́gně htuô̌hò́ Cò́marya ari-akyǎ tadû́rò, a phyésû lahyǎ to, a dya tè̤tôcô꤮ to akhu-akhyě, Cò́marya nò̌pốkyǎ èthǐ ná èthǐ atè̤tane̤ mǔmyá̤ricyá̤ ní̤dû tahe rò a plwǒme̤ lahyǎ èthǐ ná tè̤ dố a kò me̤to nuôtahe hò́.
28 Além do mais, visto que desprezaram o conhecimento de Deus, ele os entregou a uma disposição mental reprovável, para praticarem o que não deviam.
29 Èthǐ tè̤ohtwǒprè̤ yěnuô a lốbǎ shuô̌shuô̌ cò́ ná tè̤cò́tè̤te̤ to, tè̤mǔmyá̤ricyá̤, kò́vè̌kò́pra ení̤dyé dûgně, htuô̌rò a lốbǎ cò́ ná tè̤thè́khwè́ ǔ, me̤thyě kayǎ, vû́ǔ, lahǒlahya-e ǔ, thè́kháthè́hte ǔ, dyámwi̤htyězo̤ ǔ.
29 Tornaram-se cheios de toda sorte de injustiça, maldade, ganância e depravação. Estão cheios de inveja, homicídio, rivalidades, engano e malícia. São bisbilhoteiros,
30 Htuô̌rò èthǐ hépyé ǔmwi̤, thè́hte Cò́marya, isò̌ibashyo, phyédu phyéhtyalô̌ né̤, htuthè́ ní̤dyé ané̤. Èthǐ pṳ̌tane̤ è́htyapó̤ klyá athè̌ tahe dố a ki me̤ è́htya plehyǎpó̤ tè̤mǔmyá̤ricyá̤. Èthǐ ní̤dǎ lahyǎ amuố̤aphè̌ ngó̤ to.
30 caluniadores, inimigos de Deus, insolentes, arrogantes e presunçosos; inventam maneiras de praticar o mal; desobedecem a seus pais;
31 Èthǐ ma kayǎ uốáyá kayǎ phuô̌htyǎ, acò́ kuô̌ ná angó̤ to. A tè̤mo̤ní̤ ǔnuô, a oto, a thè́zò̤ní̤ ǔnuô a oto.
31 são insensatos, desleais, sem amor pela família, implacáveis.
32 Cò́marya a tè̤thyótè̤thya hé ná kayǎ dố a ohtwǒprè̤ phúnuô tahe ma a kòthyě nuô a thè́gně prè́ tadû́rò a me̤ plehyǎ tadûdûpó̤ prè́. Htuô̌to ǔ ki me̤kuô̌ phúnuô hérò èthǐ thè́plòmo̤ lahyǎ prè́.
32 Embora conheçam o justo decreto de Deus, de que as pessoas que praticam tais coisas merecem a morte, não somente continuam a praticá-las, mas também aprovam aqueles que as praticam.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.