Mateus 23

Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Byacè hé kayǎ bè́mṳ tahe ná a khǒpacè̤̌ tahe,
1 Então falou Jesus às multidões e aos seus discípulos, dizendo:
2 “Prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá tahe ná Pharisěophú tahe ma a ní̤bè taryěshyosò̌ dố a bè ithyóithya héhte taple luô̌ pé̤ ǔ ná Mosè a tè̤thyótè̤thya tahe.
2 Na cadeira de Moisés se assentam os escribas e fariseus.
3 Me̤phúnuôrò thǐ bè ní̤dǎ èthǐngó̤, thǐ bè krwǒme̤ lò̌ phú a hésoluô̌ pé̤ thǐ nuô. Manárò krwǒme̤ kuô̌ tǎ phú èthǐ me̤nuô tǎmé̤, me̤těhérò èthǐ yětahe nuôma a krwǒme̤ kuô̌ phú a hé pé̤ ǔ nuôtahe to.
3 Portanto, tudo o que vos disserem, isso fazei e observai; mas não façais conforme as suas obras; porque dizem e não praticam.
4 Èthǐ nò̌lṳ̂krwǒme̤ ǔ tè̤cò́bucò́bè̌ a tè̤thyótè̤thya è́cô thyáná a nò̌zá ǔ tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ dố ahtuôanyé tahenuô tadû́rò thyáphú ǔ ki zábè́ tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ dố ahtuôanyé tahe agněnuô, taki꤮ ma èthǐ me̤cwó̤ cò́ ǔ to.
4 Pois atam fardos pesados e difíceis de suportar, e os põem aos ombros dos homens; mas eles mesmos nem com o dedo querem movê-los.
5 “Lò̌꤮ èthǐ me̤ hò́ nuôtahe nuô a thè́zṳ̂́ nò̌myáhtye ǔ ná ané̤ prè́. Èthǐ isè́ tapye̤ lyá̤du lisǎsè̌ htò̌ rò a cò̌ lahyǎ dố a mǎ̤htè́lo̤ ná a takyǎ̤lo̤, htuô̌to èthǐ thè́zṳ̂́ thyá lahyǎ ca̤cwo̤karo̤ dố akhǎmí̤ htǔklò̌ ná ǔ nuôtahe.
5 Todas as suas obras eles fazem a fim de serem vistos pelos homens; pois alargam os seus filactérios, e aumentam as franjas dos seus mantos;
6 Bípwè̌bíla akhè̌nuô, èthǐ thè́zṳ̂́ onyǎo lahyǎ dố khǎlé̤ htyalô̌ tahe. Kidố tè̤cò́bè̌ hǒkǔ hérò èthǐ thè́zṳ̂́ onyǎo lahyǎ khǎlé̤ dố ǔ lé̤bezṳ̂́benyá̤ lǔ nuôtahe prè́.
6 gostam do primeiro lugar nos banquetes, das primeiras cadeiras nas sinagogas,
7 Dố klè́kǔ kayǎ oplu-ophè aklè̌ hénuô, a thè́zṳ̂́ nò̌hébè bezṳ̂́ ǔ ná ané̤, rò a thè́zṳ̂́ nò̌è́ ‘Thárá’ ǔ ná ané̤né̤.
7 das saudações nas praças, e de serem chamados pelos homens: Rabi.
8 “Manárò thǐ rò nò̌ è́ ‘Thárá’ tǎ ǔ ná thǐné̤ tǎmé̤ ní꤮, me̤těhérò thǐthárá ma a o prè́ tôprè̤prè̤꤮ tuô̌ prè́. Htuô̌to thǐ ma thǐpuố̤thǐvyá̤ thyálò̌ lǔ prè́.
8 Vós, porém, não queirais ser chamados Rabi; porque um só é o vosso Mestre, e todos vós sois irmãos.
9 Dố hekhu yěnuô è́ ‘phè̌’ tǎ ǔ tôprè̤꤮ tǎmé̤ ní꤮, me̤těhérò nè̤phè̌ oprè́ tôprè̤prè̤꤮ tuô̌ prè́. È ma a o dố mò́khu.
9 E a ninguém sobre a terra chameis vosso pai; porque um só é o vosso Pai, aquele que está nos céus.
10 ‘Thárádu,’ nò̌ è́ tǎ thǐné̤ ná ǔ tôprè̤꤮ tǎmé̤mé̤, me̤těhérò nè̤ thárádu o prè́ tôprè̤prè̤꤮ tuô̌ prè́, è ma Byacè Krístu.
10 Nem queirais ser chamados guias; porque um só é o vosso Guia, que é o Cristo.
11 Kayǎ dố a htwǒ thǐ prè̤me̤tè̤phú nuôma kayǎ dố adulốǔ dố thǐklè̌ hò́.
11 Mas o maior dentre vós há de ser vosso servo.
12 Kayǎ dố a phyéhtyalô̌ ané̤ nuô, Cò́marya ki shyatǎ̤ lǔ pǎ. Kayǎ dố a shyalya̤ ané̤ nuô Cò́marya ki dyahtyalô̌ lǔ pǎ.
12 Qualquer, pois, que a si mesmo se exaltar, será humilhado; e qualquer que a si mesmo se humilhar, será exaltado.
13 “Judaphú a prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá thǐtahe ná Pharisěophú thǐ꤮, Cò́marya ki cirya thǐ pǎ. Thǐ ma kayǎ dố a cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ tahe. Thǐ me̤bí phekyǎlò̌ lò̌꤮ kayǎ dố a myápṳ̌nuô̌ dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuôtahe kadǎ. Thǐ né̤byacè ní̤dû cò́ rò thǐ nuô̌ní̤ to tadû́rò thǐ pṳ̌ me̤tǎ̤tṳ̂̌bí kyǎlò̌ kayǎ dố a myápṳ̌nuô̌ nuôtahe akadǎ.
13 Mas ai de vós, escribas e fariseus, hipócritas! porque fechais aos homens o reino dos céus; pois nem vós entrais, nem aos que entrariam permitis entrar.
14 Judaphú a prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá thǐtahe ná Pharisěophú thǐ꤮ Cò́marya ki cirya thǐ pǎ. Thǐ ma kayǎ dố a cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ tahe. Me̤těhérò thǐ cuố hébè taklyé phyéphekyǎlò̌ prè̤mòokryá ahi ná a tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ tahe rò thyáphú ǔ ki myáhtye thǐ phú kayǎcò́kayǎte̤ tahe nuôrò thǐ kwǐ cò́bè̌htǔ pé̤ ǔ. Me̤phúnuôrò Cò́marya ki cirya cyě̤klò̌ thǐ ná ǔ pǎ.
14 {Ai de vós, escribas e fariseus, hipócritas! porque devorais as casas das viúvas e sob pretexto fazeis longas orações; por isso recebereis maior condenação.}
15 “Prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá ná Pharisěophú thǐ꤮, Cò́marya ki cirya thǐ pǎ. Thǐ ma kayǎ dố a cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ tahe. Thyáphú thǐ ki ilo kanuô̌ ní̤kuô̌ kayǎ tôprè̤nuô, thǐ cuốlě tava̤ ye̤nyacò́ dố khǒlǒ khukhu, dố htyěkǔkǔ cò́, rò bí kayǎ tôprè̤prè̤ thè́plòo zṳ̂́e krwǒme̤ kuô̌ hò́ thǐ dố a kò ná ngarakǔ tahenuô, thǐ ithyóithya lǔ dố a ki htwǒhtya thǐ khǒpacè̤̌ dố acyě̤acṳ̂klò̌ ná thǐ nyě̤phuố.
15 Ai de vós, escribas e fariseus, hipócritas! porque percorreis o mar e a terra para fazer um prosélito; e, depois de o terdes feito, o tornais duas vezes mais filho do inferno do que vós.
16 “Kayǎ mèthèkhí dố a thǔ pé̤ ǔ klyá thǐ꤮, Cò́marya ki cirya thǐ pǎ. Thǐ hé, ‘Kayǎ tôprè̤prè̤ ki byǎangó̤ ná tè̤lǔhǒdu hénuô, a lé̤héo ná tôcô꤮ to, manárò ki a cuốbyǎ angó̤ ná htè̌ dố a o dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ nuôtahe hénuôma a bè htwǒhtya phú a hé nuô.’
16 Ai de vós, guias cegos! que dizeis: Quem jurar pelo ouro do santuário, esse fica obrigado ao que jurou.
17 Kayǎ olốoklò̌ thǐ꤮, thǐ thè́plò a mèthè yěnuô a lè̌ vǎ꤮. Tane̤ myámò̌, bítě tôcô a loduklò̌. Htè̌ loduklò̌ è̌? Ma tè̤lǔhǒdu dố a me̤sǎsè̌ htè̌yěnuô a loduklò̌ è̌?
17 Insensatos e cegos! Pois qual é o maior; o ouro, ou o santuário que santifica o ouro?
18 Thǐ hé, ‘Kayǎ tôprè̤prè̤ ki byǎ angó̤ ná tè̤lǔtyǎ arè̤́ yěnuôma, a lé̤héo ná tôcô꤮ to. Manárò ki a cuố byǎ angó̤ ná tè̤lǔ dố a o dố tè̤lǔrè̤́khu yěnuôma a bè htwǒhtya phú a hé nuô.’
18 E: Quem jurar pelo altar, isso nada é; mas quem jurar pela oferta que está sobre o altar, esse fica obrigado ao que jurou.
19 Kayǎ mèthèlè̌ thǐ꤮, tane̤ myámyá, bítě tôcô duklò̌, ma tè̤lǔ è̌? Tomaná tè̤lǔrè̤́ dố a dyé sǎsè̌ tè̤lǔ nuô è̌?
19 Cegos! Pois qual é maior: a oferta, ou o altar que santifica a oferta?
20 Phúnuôrò kayǎ dố a byǎ angó̤ ná tè̤lǔrè̤́ akhè̌nuô, a byǎpa tố̤kuô̌ lò̌ hò́ ná lò̌꤮ tè̤ dố a o dố tè̤lǔrè̤́ alo̤ nuôtahe hò́.
20 Portanto, quem jurar pelo altar jura por ele e por tudo quanto sobre ele está;
21 Htuô̌rò kayǎ dố a byǎ angó̤ ná tè̤lǔhǒdu nuô, a byǎ nuô̌tố̤kuô̌ lò̌ hò́ ná Cò́marya dố a o dố tè̤lǔhǒdu akǔ yěnuô tôprè̤ hò́.
21 e quem jurar pelo santuário jura por ele e por aquele que nele habita;
22 Kayǎ dố a byǎ angó̤ ná mò́khu nuô, a byǎ nuô̌tố̤kuô̌ lò̌ hò́ ná Cò́marya lé̤onyǎ ná prè̤ dố a onyǎ bí alo̤nuô tôprè̤hò́.
22 e quem jurar pelo céu jura pelo trono de Deus e por aquele que nele está assentado.
23 “Prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá thǐ ná Pharisěophú thǐ꤮, Cò́marya ki cirya thǐ pǎ. Thǐ ma kayǎ dố a cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ tahe. Thǐ me̤ phú Mosè a tè̤thyótè̤thya hénuô to. Thǐ myá talwókyǎ tè̤ dố a loduklò̌ tahe vǎ꤮. Thǐ me̤cò́tè̤to, thǐ thè́zò̤ní̤ ǔ to. Thǐ cò́ ná thǐngó̤ to. Thǐ ahóacǐ̤ tahe dố ǔ è́ ná mí, dilá ná kumí thǐ tahenuô, thǐ dyé ná pwíshyétôpwí tadû́rò bè ciryatè̤ cò́cò́te̤te̤, bè thè́zò̤ní̤ ǔ, bè ohtwǒprè̤ cò́ ná ngó̤ yětahe nuôma tè̤ dố a lodu rò thǐ tǒbè me̤pró̤ tố̤kuô̌ ná thǐ pwíshyétôpwí yěnuô.
23 Ai de vós, escribas e fariseus, hipócritas! porque dais o dízimo da hortelã, do endro e do cominho, e tendes omitido o que há de mais importante na lei, a saber, a justiça, a misericórdia e a fé; estas coisas, porém, devíeis fazer, sem omitir aquelas.
24 Kayǎ mèthèkhí dố a thǔ pé̤ ǔ klyá thǐ꤮, thè́isě ná thǐ ǒnuô̌ ní̤tyá̤ lakǒ phò̌tháphú tôbè rò thǐ pryě̤kyǎ lǔ manárò thǐ píklǔ nuô̌ní̤ cò́ tathíbuô̌du tôduô̌ cò́.
24 Guias cegos! que coais um mosquito, e engolis um camelo.
25 “Prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá ná Pharisěophú thǐ꤮, Cò́marya ki cirya thǐ pǎ. Thǐ ma kayǎ dố a cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ tahe. Thǐ yětahe nuôma a thyácò́dû ná kayǎ dố a sǐplǐ bělò̤́dǐbě dố aklò̌ nuôtahe cò́ni, dố thǐ thè́plòkǔ nuô a o bǎtapí cò́ ná tè̤pṳ̂́phe zè́plè́phe ǔ ná lṳ̂me̤mo̤ ní̤dyédû thè́plò yěnuô tahe cò́.
25 Ai de vós, escribas e fariseus, hipócritas! porque limpais o exterior do copo e do prato, mas por dentro estão cheios de rapina e de intemperança.
26 Pharisěophú dố a mèthèkhí thǐ꤮, sǐplǐkyǎ ré̤lố bělò̤́běkyá ná dǐbě dố akǔ nuôtahe. Thǐ ki me̤phúnuô tû́ma dố aklò̌nuô a plǐhyǎ kuô̌dû pǎ.
26 Fariseu cego! limpa primeiro o interior do copo, para que também o exterior se torne limpo.
27 “Prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá ná Pharisěophú thǐ꤮, Cò́marya ki cirya thǐ pǎ, thǐ ma kayǎ dố a cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ tahe. Thǐ ma athyáná ǔ byá luô̤̌kǔ ná lò̤́ rò ǔ plò̤́bǔ è dố aklò̌ nuôtahe hò́. Aklò̌ rò abǔsútú twó̤lǎ tadû́rò dố akǔ rò a o shuô̌shuô̌ prè́ ná luô̤̌krwíluô̤̌krwó ná athò̌alò tahe prè́.
27 Ai de vós, escribas e fariseus, hipócritas! porque sois semelhantes aos sepulcros caiados, que por fora realmente parecem formosos, mas por dentro estão cheios de ossos e de toda imundícia.
28 Phúnuôhò́ dố aklò̌ rò ǔ myáhtye thǐ ná kayǎcò́kayǎte̤ ryálǎ tahe tadû́rò dố akǔ rò a o bǎtapí cò́ ná tè̤cyé̤zò́cò́te̤ né̤ ná tè̤thû́tè̤plá tahe cò́.
28 Assim também vós exteriormente pareceis justos aos homens, mas por dentro estais cheios de hipocrisia e de iniqüidade.
29 “Prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá ná Pharisěophú thǐ꤮, Cò́marya ki cirya má̤lakǒ cò́ thǐ pǎ. Thǐ ma kayǎ dố a cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ tahe. Thǐ byá pé̤ prè̤pro̤ mú꤮ nukhè̌ nuôtahe aluô̤̌kǔ ná lò̤́. Thǐ taritaryǎ twó̤ pé̤ kayǎcò́kayǎte̤ tahe aluô̤̌kǔ.
29 Ai de vós, escribas e fariseus, hipócritas! porque edificais os sepulcros dos profetas e adornais os monumentos dos justos,
30 Htuô̌rò thǐ hé, ‘Pè̤ ki ohtwǒprè̤ tǒ bye dố phyěphuô̌ yětahe ahtû̌khè̌ hénuôma, pè̤ klyá onuô̌ tố̤kuô̌ nyǎ dố kayǎ dố a me̤thyě prè̤pro̤ nuôtahe aklè̌ to,’ thǐ hé lahyǎ phúnuô.
30 e dizeis: Se tivéssemos vivido nos dias de nossos pais, não teríamos sido cúmplices no derramar o sangue dos profetas.
31 Phúnuôrò thǐ dyéluô̌ lǐphó cò́hò́ thǐné̤ ná thǐ ma kayǎ dố aklwǐalyǎ hò́ ná a me̤thyě prè̤pro̤ nuôtahe cò́hò́.
31 Assim, vós testemunhais contra vós mesmos que sois filhos daqueles que mataram os profetas.
32 Phúnuôrò tarú me̤ plehyǎ tadû pó̤ lahyǎ dû ní꤮. Me̤lốme̤bǎhtya lò̌ pé̤pó̤dû thǐphyěthǐphuô̌ a tè̤thû́tè̤plá nuôtahe ní꤮.
32 Enchei vós, pois, a medida de vossos pais.
33 “Rṳ́mǔmyá̤ thǐ꤮, rṳ́thí aphúalye̤ thǐ꤮, Cò́marya kíré̤ ciryatǎ̤ thǐ dố ngarakǔ pǎnuô, thǐ cuố siplè́bè́ cyá̤ phútě?
33 Serpentes, raça de víboras! como escapareis da condenação do inferno?
34 Phúnuôrò vǎ ki nò̌hyǎ pé̤ thǐ prè̤pro̤ tahe, prè̤thè́khuthè́gně tahe ná Thárá thǐtahe pǎ, tahehenuô thǐ ki mṳ̂̌thyěhtya èthǐ dố krusulo̤ pǎ, tahehenuô thǐ ki mṳ̂̌ lǔ ná iplírwí̤ dố tè̤cò́bè̌hǒkǔ pǎ rò thǐ ki cuốlě pṳ̂́ èthǐ tôvǐ̤ htuô̌ tôvǐ̤ pǎ.
34 Portanto, eis que eu vos envio profetas, sábios e escribas: e a uns deles matareis e crucificareis; e a outros os perseguireis de cidade em cidade;
35 Lò̌꤮ kayǎcò́kayǎte̤ dố ǔ me̤thyě èthǐ bí hekhu yětahe athwi, cáhtya bí Abělè athwi nuôrò, tuố̤hyǎ dố Barakia aphúprè̤khǔ Zekaria athwi dố ǔ me̤thyě lǔ bí tè̤lǔhǒdu ná tè̤lǔrè̤́ aplèkǔ yěnuô, Cò́marya dyahtyalò̌hò́ tè̤thû́ yětahenuô dố thǐkhu hò́.
35 para que sobre vós caia todo o sangue justo, que foi derramado sobre a terra, desde o sangue de Abel, o justo, até o sangue de Zacarias, filho de Baraquias, que mataste entre o santuário e o altar.
36 Vǎ hécò́cò́ thǐ꤮, tè̤ yětahenuô a ki lya̤bè lò̌ thǐ dố a ohtwǒprè̤ khǒnyá̤ yětôhtû̌ tahe akhu pǎ.
36 Em verdade vos digo que todas essas coisas hão de vir sobre esta geração.
37 “Kố꤮ vǐ̤ Jerusalem, vǐ̤ Jerusalem꤮ prè̤pro̤ dố ǔ nò̌hyǎ èthǐ dố nè̤o tahenuô, taheherò nè̤ me̤thyěkyǎ èthǐ, taheherò nè̤ tá̤ èthǐ ná lò̤́. Phú shyěmuố̤ takò́takè̤bí ní̤dyé aphú dố adálè̤̌ nuô, vǎ yácû́ takò́takè̤bíní̤ tamǒmǒ cò́ nè̤ tadû́rò nè̤ thè́zṳ̂́ nò̌takè̤bí ní̤ vǎ ná nè̤né̤ to.
37 Jerusalém, Jerusalém, que matas os profetas, apedrejas os que a ti são enviados! quantas vezes quis eu ajuntar os teus filhos, como a galinha ajunta os seus pintos debaixo das asas, e não o quiseste!
38 Myámò̌ lahyǎ꤮ Cò́marya ki dya-okryákyǎ tû́dû thǐ tè̤lǔhǒdu yěnuô pǎ.
38 Eis aí abandonada vos é a vossa casa.
39 Rò vǎ hé thǐ, thǐ ki myáhtye pǎ vǎ tohò́, rò shyé꤮ thǐ héhò́, ‘Kayǎ dố a hyǎ dố Cò́marya amwi̤kǔ yětôprè̤nuô, a ki ní̤bè dûhò́ tè̤sò̌ri ní꤮.’ Thǐ héhtuô̌hò́ phúnuô pǎ rò thǐ ki myáhtye khyěthyá no vǎ pǎ.”
39 Pois eu vos declaro que desde agora de modo nenhum me vereis, até que digais: Bendito aquele que vem em nome do Senhor.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.