Mateus 19
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NTLH
1 Bí Byacè Jesǔ hé htuô̌hò́ tè̤yě tahe akhè̌nuô, a o bí Galilea ké̤ nuôrò a htecuốkyǎ dố Judaké̤ bí Jordano htyěklǒ bè́rè̤̌ tôkyě.
1 Depois de dizer isso, Jesus saiu da Galileia e foi para a região da Judeia que fica no lado leste do rio Jordão.
2 Kayǎ krwǒplukrwǒphè kuô̌lò̌ lǔkhyě rò a zasǐmé̤ pé̤ ǔ tè̤swítè̤sè̌ bínuô.
2 Uma grande multidão o seguiu, e ali ele curou os doentes.
3 Rò Pharisěophú tahehenuô a hyǎ tố̤kuô̌ dố Jesǔ a o rò èthǐ thè́zṳ̂́ hyǎ myápṳ̌ pṳ̂́ Byacè Jesǔ atè̤thû́ rò a hyǎ sudyǎ takè lǔ, “Kayǎ tôprè̤prè̤ okyǎ amě ma aní̤ prè́ pè̤ tè̤thyótè̤thya hényǎ phúnuô è̌?”
3 Alguns fariseus chegaram perto dele e, querendo conseguir alguma prova contra ele, perguntaram: — Será que pela nossa
4 Byacè hésû èthǐ, “Dố hekhuhtwǒlú mò́khuhtwǒthè̌ akhè̌nuô, ‘Cò́marya byálya̤tû́ prè̤mò tôprè̤ ná prè̤khǔ tôprè̤ prè́,’ nuôma thǐ hốnò́ kuô̌ǔ to è̌?
4 Jesus respondeu:
5 Htuô̌rò Cò́marya hé, ‘Dố tè̤ritè̤kyǎ yě akhu-akhyě prè̤khǔ yěnuô a bè dyakyǎ amuố̤aphè̌ rò a bè cuố otố̤kuô̌ ná amě, rò kayǎ yěthè́nyě̤nuô a htwǒhtyahò́ tôprè̤꤮ tuô̌hò́.’
5 E Deus disse: “Por isso o homem deixa o seu pai e a sua mãe para se unir com a sua mulher, e os dois se tornam uma só pessoa.”
6 Phúnuôrò èthǐ ma kayǎ thè́gně má̤pǎtohò́. A htwǒhtyahò́ lǔ tôprè̤꤮ tuô̌hò́ akhu-akhyě, tè̤ dố Cò́marya dya otố̤ lǔ nuô, prè̤lukayǎ bè htò́pè̤̌kyǎní̤ tôprè̤꤮ to.”
6 Assim já não são duas pessoas, mas uma só. Portanto, que ninguém separe o que Deus uniu.
7 Rò Pharisěophú tahe sudyǎ pó̤ lǔ, “Kihéphúnuôrò, mame̤těrò Mosè cuố hétuố̤ ná prè̤khǔ tôprè̤prè̤ ki rǎ li-okyǎmě a tè̤rǎmárǎdyǎ tôba rò a dyé ná amě rò a ki okyǎ amě hénuôma aní̤ prè́, a cuố nò̌dyétuố̤ phúnuôma me̤tě?”
7 Os fariseus perguntaram: — Nesse caso, por que é que Moisés permitiu ao homem mandar a sua esposa embora se der a ela um documento de divórcio?
8 Rò Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Mosè plwǒ thǐ dố thǐ okyǎ mě phúyěnuôma aní̤ prè́, me̤těhérò thǐ ma kayǎ myěcô dố a khuklò́pryě̤ khódûgně akhu-akhyě a plwǒ pé̤ thǐ phúnuô prè́. Manárò Cò́marya byálya̤lú tè̤ akhè̌ nuôma a nò̌okyǎ ǔ to.
8 Jesus respondeu:
9 Vǎ hé thǐ, kayǎ tôprè̤prè̤ dố amě cuốthû́ prè̤khǔ má̤to tadû́rò a ki okyǎ amě ná tè̤ritè̤kyǎ dố aruô rò a ki cuốphyé taple amě dố aruôtôprè̤ hénuôma a cuốthû́hò́ prè̤mòhò́.”
9 Portanto, eu afirmo a vocês o seguinte: o homem que mandar a sua esposa embora, a não ser em caso de adultério, se tornará adúltero se casar com outra mulher.
10 Rò a khǒpacè̤̌ tahe hé lǔ, “Tè̤ritè̤kyǎ phúyě ki htwǒhtya cyá̤ dố měnávè̤ aplèkǔ kihérò ki phyémě to ma aryáklò̌ kǒ?”
10 Os discípulos de Jesus disseram: — Se é esta a situação entre o homem e a sua esposa, então é melhor não casar.
11 Manárò Jesǔ hésû èthǐ, “Kayǎ cṳ̌ebè́ kuô̌ tè̤ithyó yě pwǒ̤꤮ tôprè̤ to. Tè̤ithyó yěnuô a cṳ̌ebè́ tû́prè́ kayǎ dố Cò́marya dyé lǔ dố a ki ohtwǒprè̤bè́ tahe agně prè́.
11 Jesus respondeu:
12 Me̤těhérò kayǎ tahehe nuô, ahè̌are oto pǎ dố a muố̤hò́kǔ pǎ akhu-akhyě, a phyé lahyǎ phúmě to. Tahehe nuô ǔ swíkyǎ lǔdye. Dố Cò́marya htyěké̤gně akhu-akhyě tahehe nuô a dyalya̤ hò́ athè́plò ná a ki phyé pǎ aměavè̤ to. Kayǎ dố a cṳ̌ebè́ tè̤ithyó yětahenuô, nò̌me̤ èthǐ nuô.”
12 Pois há razões diferentes que tornam alguns homens incapazes para o casamento: uns, porque nasceram assim; outros, porque foram castrados; e outros ainda não casam por causa do
13 Ǔ phyáhyǎ pacè̤̌phú tahe dố Byacè Jesǔ a o, me̤těhérò èthǐ thè́zṳ̂́ nò̌dyahtya Byacè Jesǔ atakhu dố pacè̤̌phú yětahe alo̤ htuô̌rò a thè́zṳ̂́ nò̌kwǐcò́bè̌ Jesǔ. Manárò a khǒpacè̤̌ tahe thè́prwǒ̤sû kayǎ dố a è́hyǎ pacè̤̌phú yětahe.
13 Depois disso, algumas pessoas levaram as suas crianças para Jesus pôr as mãos sobre elas e orar, mas os discípulos repreenderam as pessoas que fizeram isso.
14 Rò Byacè Jesǔ hé èthǐ, “Plwǒhyǎ pacè̤̌phú nuôtahe dố vǎoyě, me̤tǎ̤tṳ̂̌ tǎ èthǐ tǎmé̤, me̤těhérò mò́khu ahtyěaké̤ nuôma kayǎ dố a shyalya̤ athè́plò thyáná pacè̤̌phú yěnuôtahe atè̤hò́.”
14 Aí ele disse:
15 Rò a dyahtyahtuô̌ atakhu dố èthǐ alo̤ rò a htecuốkyǎ.
15 Então Jesus pôs as mãos sobre elas e foi embora.
16 Kayǎ tôprè̤ hyǎ dố Byacè Jesǔ a o rò a hyǎ sudyǎ lǔ, “Thárá, thyáphú vǎ ki ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ agněnuô, tè̤ aryá tôcôcô dố vǎ tǒbè me̤nuôma kryá꤮ maǐtě?”
16 Certa vez um homem chegou perto de Jesus e perguntou: — Mestre, o que devo fazer de bom para conseguir a vida eterna?
17 Byacè Jesǔ sudyǎ lǔ, “Me̤těrò nè̤ cuố sudyǎtuố̤ vǎ ná tè̤ryá ari-akyǎ me̤tě? Kayǎ dố aryá má̤lakǒ nuôma a o prè́tû́ Cò́marya tôprè̤prè̤꤮ tuô̌ prè́. Nè̤ ki thè́zṳ̂́ ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ kihérò lṳ̂krwǒ me̤kuô̌ phú Cò́marya mekyǎngó̤ nuô.”
17 Jesus respondeu:
18 Kayǎ nuôtôprè̤ sudyǎsû lǔ, “Bítě tahetě?” Byacè Jesǔ hésû lǔ, “‘Me̤thyě tǎ kayǎ tǎmé̤, cuốthû́ tǎ ǔphúǔmě tǎmé̤, ehuôehí tǎmé̤, khyá lahǒlahya tǎ tè̤ tǎmé̤.
18 — Que mandamentos? — perguntou ele. Jesus respondeu:
19 Bezṳ̂́nyá̤ nè̤muố̤nè̤phè̌, mo̤ ní̤dyé nè̤hi khǎsò̌khǎshyé tahe phú nè̤ mo̤lya̤ ní̤dyé nè̤né̤ nuô.’”
19 respeite o seu pai e a sua mãe e ame os outros como você ama a você mesmo.”
20 “Yětahenuô vǎ me̤htuô̌lò̌hò́. Vǎ lome̤pǎ kryá꤮ maǐtě?” Prè̤khǔ phúthè yětôprè̤ hésû ka̤khyě lǔ phúnuô.
20 — Eu tenho obedecido a todos esses mandamentos! — respondeu o moço. — O que mais me falta fazer?
21 Rò Byacè Jesǔ hé lǔ, “Ki nè̤ thè́zṳ̂́ htwǒhtya kayǎ dố a lốbǎ tôprè̤ kihérò ka̤ isè̌kyǎlò̌ nè̤ tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ nuôtahe rò dyékyǎ ná kayǎ sǒphásǒrya̤phú tahenuô. Nè̤ ki me̤phúnuô hérò nè̤ ki ní̤bè tè̤duzá̤htyathè̌ dố mò́khu pǎ. Ka̤me̤htuô̌ phúnuô rò hyǎ krwǒkuô̌ vǎkhyě.”
21 Jesus respondeu:
22 Prè̤khǔ phúthè yětôprè̤nuô, a yǒ duzá̤ tǎ̤pòtǎ̤pè̤̌ cò́ akhu-akhyě, bí a ní̤huô̌ htuô̌ Byacè Jesǔ hé lǔ phúyě akhè̌nuô, a mèthèpyé rò a hteka̤kyǎ.
22 Quando o moço ouviu isso, foi embora triste, pois era muito rico.
23 Yětôphuốrò Jesǔ hé a khǒpacè̤̌ tahe, “Vǎ hécò́cò́ thǐ, kayǎ duzá̤ tôprè̤ kíré̤ nuô̌ dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuôma, apyá̤ nyacò́ dố lǔgně.
23 Jesus então disse aos discípulos:
24 Vǎ hé pó̤ thǐ꤮, tathíbuô̌du tôduô̌ kíré̤ plyénuô̌ dố htè́khǎlí̤kǔnuô azǔ klò̌pǎ cò́ ná kayǎ duzá̤htyathè̌ tôprè̤ kíré̤ nuô̌ dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuô cò́.”
24 E digo ainda que é mais difícil um rico entrar no Reino de Deus do que um camelo passar pelo fundo de uma agulha.
25 Bí a khǒpacè̤̌ tahe ní̤huô̌ a hé phúyě akhè̌, a khyéthukhyéthè́ lò̌ lahyǎ rò a sudyǎ lǔ, “Ki me̤phúnuôrò ǔpě tôprè̤ kíré̤ ní̤bèpǎ tè̤me̤lwóhteka̤ pě?”
25 Quando ouviram isso, os discípulos ficaram muito admirados e perguntavam: — Então, quem é que pode se salvar?
26 Byacè Jesǔ myárè̤̌ tǒdè̌ èthǐ rò a hé èthǐ, “Prè̤lukayǎ me̤lwóhteka̤ cyá̤ ní̤dyé ané̤to tadû́rò Cò́marya me̤cyá̤tè̤ pwǒ̤tôcô.”
26 Jesus olhou para eles e respondeu:
27 Rò Petru hésû è, “Myámò̌, pè̤ dyakyǎ lò̌ cò́hò́ tè̤pwǒ̤꤮ tôcô rò pè̤ krwǒkuô̌hò́ nè̤khyěhò́. Phúnuôrò pè̤ kíré̤ ní̤bè kuô̌ akhwóakè ǐtětě pǎ?”
27 Aí Pedro disse: — Veja! Nós deixamos tudo e seguimos o senhor. O que é que nós vamos ganhar?
28 Byacè Jesǔ hésû èthǐ, “Vǎ hécò́cò́ thǐ꤮, bí Cò́marya taritaryǎ thè̌taple lò̌hò́ tè̤lò̌꤮ plǐ pǎ, htuô̌rò vǎ dố a má̤hò́ prè̤lukayǎ aphúkhǔyě ki onyǎ dố khuklyáhtè̌ htyalô̌ alǐatakhè̌ yětôkhu akhu hò́pǎnuô, thǐ dố a krwǒ vǎkhyě yětahe ki onyǎnò́ kuô̌dû dố khuklyáhtè̌ htyalô̌ shyényě̤khu alo̤ yěnuô pǎ rò thǐ ki cirya ní̤dû Israelphú shyényě̤muố̤ yěnuô pǎ.
28 Jesus respondeu:
29 Htuô̌to ǔpěpě꤮ bèbè, dố vǎ akhu-akhyěrò a dyakyǎ ahi-aprè́ bèbè, apuố̤avyá̤ tahe bèbè, amuố̤aphè̌ bèbè, aphúalye̤ tahe bèbè, a ki ní̤bè è́lốklò̌ pǎ cò́ ná a dyakyǎ nuôtahe aphuố dố azè̤kǔ pǎ, htuô̌rò a ki ní̤bè thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ pǎ.
29 E todos os que, por minha causa, deixarem casas, irmãos, irmãs, pai, mãe, filhos ou terras receberão cem vezes mais e também a vida eterna.
30 Manárò kayǎ dố ǔ tane̤ lǔ ná a lodulố ǔ tôprè̤nuô, a ki okyǎ dốkhyělố ǔ pǎ, kayǎ dố a okyǎ dốkhyělố ǔ tahenuô a ki htwǒhtya kayǎ dố ǔ lodulố lǔ pǎ,” Jesǔ hé pé̤ èthǐ phú nuô.
30 Muitos que agora são os primeiros serão os últimos, e muitos que agora são os últimos serão os primeiros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.