Mateus 11
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NTLH
1 Bí Byacè Jesǔ ithyó zṳ̌klyázṳ̌klǒ htuô̌hò́ a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤yě akhè̌nuô, a htecuốkyǎ bínuô rò a htecuố dố vǐ̤ dố a o dố Galilea ké̤ tahe thyáphú a ki cuố ithyóithya dônyǎhéso pé̤ ǔ obínuô tahe.
1 Quando acabou de dar essas ordens aos seus doze discípulos, Jesus saiu daquele lugar e foi ensinar e anunciar a sua mensagem nas cidades que ficavam perto dali.
2 Bí Giovanni o dố ǔ lé̤dò́tǎ̤ lǔ htò̌kǔ akhè̌nuô, a ní̤huô̌ ná Byacè me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ tahe rò a nò̌cuốsudyǎ a khǒpacè̤̌ tahe ná Byacè Jesǔ rò èthǐ sudyǎ lǔ,
2 João Batista estava na cadeia e, quando ouviu falar do que Cristo fazia, mandou que alguns dos seus discípulos
3 “Nè̤ ma Messia dố prè̤pro̤ tahe héone ná a ki hyǎ pǎ nuôtôprè̤ hò́ è̌? Má̤torò pè̤ tǒbè opò̤́myásû̌pǎ dố aruôtôprè̤ ki hyǎ pǎ agně nuô è̌?”
3 fossem perguntar a ele: — O senhor é aquele que ia chegar ou devemos esperar outro?
4 Byacè Jesǔ hésû, “Ka̤khyě dyásokhyě pé̤ Giovanni ná lò̌꤮ thǐ ní̤huô̌ myáhtye yětahenuô ní꤮.
4 Jesus respondeu:
5 Kayǎ mèthèkhí tahe myáhtye cyá̤hò́, kayǎ khǎduôdá tahe cuốcyá̤hò́, kayǎ tè̤sè̌mǔmyá̤ dố phálo̤ tahe sǐmé̤ ka̤khyě lò̌hò́, kayǎ khǎlèkaò̌ tahe khǎlèlǐ lò̌hò́, kayǎthyě tahe ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě khyěthyáhò́, kayǎ sǒrya̤sǒpháphú tahe ní̤huô̌bè kuô̌hò́ tè̤thè́krṳ̂̌mila hò́.
5 Digam a ele que os cegos veem, os coxos andam, os leprosos são curados, os surdos ouvem, os mortos são ressuscitados, e os pobres recebem o
6 Dố vǎkhuvǎkhyě rò kayǎ dố a thè́plòpyé pé̤to, a zṳ̂́e tadû plehyǎlǎ tahenuô a ki ní̤bè má̤lakǒ cò́ tè̤sò̌ri hò́.”
6 E felizes são aqueles que não abandonam a sua fé em mim!
7 Bí Giovanni a khǒpacè̤̌ tahe hteka̤ htuô̌nuô, Byacè Jesǔ cáhtya hébè pé̤ kayǎ bè́mṳ nuôtahe ná Giovanni ari-akyǎ. Rò a hé pé̤ èthǐ, “Thǐ htecuố lahyǎ dố ké̤sè̌htyěkya̤ lò̤́tamákhu nuôma, thǐ cuốmyá kryá꤮ ǔpě? Ma thǐ cuốmyá lahyǎ ké̤lathè́ kazuô̤̌ pǒ̤mò̤́ nuôtahe è̌?
7 Quando os discípulos de João foram embora, Jesus começou a dizer ao povo o seguinte a respeito de João:
8 Phúnuô má̤to kihérò, ma thǐ htecuốmyá kryá꤮ ǐtě? Ma thǐ htecuốmyá prè́ lahyǎ kayǎ dố a kû̌thyá pé̤ thǐ hyeca̤ takhè̌plyarashyǐ tôprè̤prè̤ nuôprè́ è̌? Kayǎ dố a kû̌thyá phúnuô tahe ma a oprè́ dố khwíhǒ tahe akǔ prè́.
8 O que foram ver? Um homem bem-vestido? Ora, os que se vestem bem moram nos palácios!
9 Hépé̤myá vǎ, thǐ htecuốmyá kryá꤮ ǐtětě? Thǐ htecuốmyá prè̤pro̤ tôprè̤prè̤ è̌? Thǐ ki cuốmyá prè̤pro̤ tôprè̤prè̤ hénuôma a má̤hò́. Vǎ hé thǐ, kayǎ dố aduklò̌lố cò́ ná prè̤pro̤nuô, thǐ myáhtye hò́ lǔ hò́.
9 Então me digam: o que esperavam ver? Um
10 Giovanni ma kayǎ tôprè̤ dố Cò́marya héone lǔrilǔkyǎ,
10 Porque João é aquele a respeito de quem as
11 Jesǔ hé pó̤, “Vǎ hécò́cò́ thǐ, lò̌꤮ kayǎ dố a opacè̤̌lya̤ tahe aklè̌nuô, adulốklò̌ cò́ ná Giovanni Baptista nuô a o tôprè̤꤮ to. Manárò kayǎ dố a patílốǔ dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ tôprè̤nuô, adulốklò̌ pǎ cò́ ná Giovanni cò́.
11 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: de todos os homens que já nasceram, João Batista é o maior. Porém quem é menor no
12 Cáhtya bí Giovanni Baptista ahtû̌khè̌ tuố̤khǒnyá̤nuô, kayǎ tahe nuô̌ sácyě̤sácṳ̂ mò́khu htyělé̤ké̤kǔ. Kayǎhǎkayǎkǎkè tahe yácû́ nuô̌pṳ̂́phe tadû mò́khu htyělé̤ké̤kǔ.
12 Desde os dias em que João anunciava a sua mensagem, até hoje, o Reino do Céu tem sido atacado com violência, e as pessoas violentas tentam conquistá-lo.
13 Tuố̤dố Giovanni htû̌khè̌ nuô, lò̌꤮ prè̤pro̤ ali tahe ná lò̌꤮ Mosè a tè̤ithyóithya tahenuô a héone lò̌hò́ Cò́marya ahtyěké̤ ari-akyǎyě dố a ki htwǒhtya pǎ nuô hò́.
13 Até o tempo de João, todos os
14 Elia ki hyǎ khyěthyá pǎ, prè̤pro̤ tahe hé phúnuô. A thè́zṳ̂́ hé ǔpě nuô vǎ ki hésoluô̌ pé̤ thǐ. Thǐ ki zṳ̂́e vǎngó̤ hénuô thǐ thè́gněplǒ prè́. Prè̤pro̤ hé ná Elia ki hyǎ khyěthyá pǎ, a hé nuôma, a hé hò́ Giovanni yěnuôhò́.
14 E, se vocês querem crer na mensagem deles, João é Elias, que estava para vir.
15 Kayǎ dố a o ná akhǎlè tahenuô, nò̌ ní̤dǎ lahyǎ èthǐ.
15 Se vocês têm ouvidos para ouvir, então ouçam.
16 “Vǎ ki talô těradû̌myá pé̤ thǐ kayǎ yětôhtû̌ ná maǐtě? Èthǐ ma athyáná pacè̤̌phú dố a cuố onyǎo lahyǎ dố klè́kǔ nuôtahe rò a è́htǒè́mo̤ cuố ní̤dyé lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ rò a hé lahyǎ,
16 — Mas com quem posso comparar as pessoas de hoje? São como crianças sentadas na praça. Um grupo grita para o outro:
17 ‘Pè̤ uố pé̤ thǐ těló rò thǐ ilě toto, pè̤ ihè pé̤ thǐ luô̤̌ rò, thǐ nguố̤ toto,’ a è́htǒ ní̤dyé lǔ phúnuô.
17 “Nós tocamos músicas de casamento,
18 “Me̤těhérò Giovanni hyǎ duôesè, hyǎ duôǒhtyězǎ̤ tahe rò ‘Khǐnékhǐnò̌ me̤bè lǔ hò́,’ ǔ hé lò̌plǐ lǔrilǔkyǎ phúnuô.
18 João Batista jejua e não bebe vinho, e todos dizem: “Ele está dominado por um demônio.”
19 Prè̤lukayǎ aphúkhǔ má̤hò́ vǎyě hyǎehyǎǒ kuô̌ke rò ‘Myámò̌ kayǎ yětôprè̤lé, a eshyoǒpryá, a bò́thyókhè́khǒ dûgně ná prè̤kwǐamo-arǎ ná prè̤oraphú nuôtahelé꤮,’ èthǐ hé lahyǎ phúnuô. Manárò bí ǔ me̤ryá tè̤ phú Cò́marya a tè̤thíphè́ yěrò aphǒathè hteluô̌hò́ akhè̌pǎnuô, kayǎ dố aruô tahe ki myáhtye thè́gněhyǎ ná Cò́marya a tè̤thíphè́ yěnuôma a tǒprè́, phúnuô pǎ.”
19 O
20 Byacè Jesǔ dyéluô̌ è́klò̌lố ǔ tè̤pro̤tè̤prya̤ dố vǐ̤nuô tahe akǔ tadû́rò èthǐ za̤ ní̤dû kuô̌ǔ ané̤ to akhu-akhyě athè́plò mo̤to rò a hélǐhélá̤kyǎ èthǐ,
20 Então Jesus começou a acusar as cidades onde tinha feito muitos milagres. Ele fez isso porque os seus moradores não haviam se arrependido dos seus pecados. Jesus disse:
21 “Kố꤮ vǐ̤ Chorazin ná vǐ̤ Bethsaida, Cò́marya ki plí thǐ pǎ. Vǎ ki dyéluô̌ bye tè̤pro̤tè̤prya̤ yěnuô dố vǐ̤ Tyre ná vǐ̤ Sido nuô héma, èthǐ ki za̤ ní̤dû lahyǎ ané̤ nyě̤꤮ lǎhò́ rò èthǐ ki kû̌thyáhtya hyeca̤ taprú rò a ki onyǎ tarò̤̌ lahyǎ dố kò́phèkhu hò́.
21 — Ai de você, cidade de Corazim! Ai de você, cidade de Betsaida! Porque, se os milagres que foram feitos em vocês tivessem sido feitos nas cidades de Tiro e de Sidom, os seus moradores já teriam abandonado os seus pecados há muito tempo. E, para mostrarem que estavam arrependidos, teriam vestido roupa feita de pano grosseiro e teriam jogado cinzas na cabeça!
22 Manárò vǎ hé thǐ, shyé꤮ mò̤́nyěcirya pǎ tônyěnuô, vǐ̤ Tyrephú tahe ná vǐ̤ Sidophú taheyě, Cò́marya ki thè́zò̤ní̤ è́klò̌ ná thǐ pǎ.
22 Pois eu afirmo a vocês que, no Dia do Juízo, Deus terá mais pena de Tiro e de Sidom do que de vocês, Corazim e Betsaida.
23 Kố꤮ vǐ̤ Capernaumphú thǐ꤮, thǐ tane̤ lahyǎ ná Cò́marya ki dyahtyalô̌ tuố̤ cò́ nè̤ dố mò́khu pǎ nè̤ tane̤ phúnuô è̌? A ki vǐtǎ̤kyǎ nè̤ dố ngarakǔ pǎ. Tè̤pro̤tè̤prya̤ dố vǎ dyéluô̌ dố nè̤kǔ yětahenuô, vǎ ki dyéluô̌ bye dố vǐ̤ Sodom vǐ̤kǔ hénuôma vǐ̤nuô tôvǐ̤ ki o tuố̤pǎ tuố̤khǒnyá̤ cò́.
23 E você, cidade de Cafarnaum, acha que vai subir até o céu? Pois será jogada no
24 Manárò vǎ hé thǐ, mò̤́nyěcirya pǎ tônyěnuô, vǐ̤ Sodomyě, Cò́marya ki thè́zò̤ duní̤klò̌ ná thǐ pǎ.”
24 Pois eu afirmo a vocês que, no Dia do Juízo, Deus terá mais pena de Sodoma do que de você, Cafarnaum.
25 Bínuôakhè̌ Byacè Jesǔ hé Cò́marya, “Kố꤮ mò́khu Byacè, hekhu Byacè, vǎ Phè̌ Cò́marya꤮ vǎ hébwíhétaryě nè̤, tè̤ dố nè̤ dya dò́uốdò́bí pé̤ prè̤thíphè́phú tahe ná prè̤pṳ̌thè́gnětè̤phú tahenuô, nè̤ dyéluô̌htya pé̤hò́ ná kayǎ dố a tane̤patí ní̤dyé ané̤ thyáná pacè̤̌phú nuôtahehò́ akhu-akhyě, vǎ hébwíhétaryěhtya nè̤.
25 Naquela ocasião Jesus disse:
26 Kố꤮ phè̌꤮, nè̤ thè́plòo thè́plòtǒ má̤nyǎhò́ ná a kibè htwǒhtyanyǎ phúyěhò́ akhu-akhyě, vǎ hébwíhétaryě nyacò́ nè̤.
26 Sim, ó Pai, tu tiveste prazer em fazer isso.
27 “Vǎphè̌ dyétǎ̤lò̌ hò́ vǎ tè̤pwǒ̤꤮ tôcô hò́. Kayǎ dố a thè́gně phúkhǔ matû́ a Phè̌ Cò́marya tôprè̤prè̤꤮ tuô̌ prè́. Kayǎ dố a thè́gně Phè̌ Cò́marya nuôma tû́prè́ aphúkhǔ tôprè̤ ná kayǎ dố phúkhǔ nwóhtya lǔ dố a ki dyéluô̌ pé̤ lǔ pǎ nuôtahe prè́.
27 — O meu Pai me deu todas as coisas. Ninguém sabe quem é o Filho, a não ser o Pai; e ninguém sabe quem é o Pai, a não ser o Filho e também aqueles a quem o Filho quiser mostrar quem o Pai é.
28 “Lò̌꤮ kayǎ dố a víhtuôzáhtuô rò a thè́prá ladyá thǐ tahenuô, hyǎ dố vǎoyě, rò vǎ ki dyéokuố tabè́thè́prá thǐ.
28 — Venham a mim, todos vocês que estão cansados de carregar as suas pesadas cargas, e eu lhes darei descanso.
29 Zá lahyǎ vǎ izáyě rò ithyóthè́gně kuô̌ tè̤ dố vǎoyě, me̤těhérò vǎ thè́dǒthè́nga̤ rò vǎ shyalya̤ vǎthè́ akhu-akhyě, nè̤ ki myáhtye nè̤ thè́plò a lé̤okuố tabè́thè́prá pǎ.
29 Sejam meus seguidores e aprendam comigo porque sou bondoso e tenho um coração humilde; e vocês encontrarão descanso.
30 Me̤těhérò vǎ nò̌zá thǐ vǎizá yěnuô, azǔnyé꤮ hu prè́. Vǎ tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ ma ahtuô to.”
30 Os deveres que eu exijo de vocês são fáceis, e a carga que eu ponho sobre vocês é leve.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.