Mateus 10

Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Thyáphú a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤yě ki vè̤́htekyǎbè́ kuô̌ khǐné mǔmyá̤ tahe, htuô̌to thyáphú èthǐ ki zasǐmé̤bè́ lò̌ tè̤swítè̤sè̌ pwǒ̤꤮ tôcô agněnuô, Byacè Jesǔ è́hyǎ èthǐ dố a o rò a dyé pé̤ èthǐ taryěshyosò̌.
1 Tendo chamado os seus doze discípulos, deu-lhes Jesus autoridade sobre espíritos imundos para os expelir e para curar toda sorte de doenças e enfermidades.
2 Prè̤dônyǎphú shyéthè́nyě̤ amwi̤ ma kryá꤮ ǔpě hérò, aré̤lố tôprè̤ ma amwi̤ ná Simonè má̤torò ǔ è́ lǔ ná Petru ná apuố̤ Andrea, htuô̌rò Zebedeo aphúprè̤khǔ Jakomo ná apuố̤ Giovanni,
2 Ora, os nomes dos doze apóstolos são estes: primeiro, Simão, por sobrenome Pedro, e André, seu irmão; Tiago, filho de Zebedeu, e João, seu irmão;
3 htuô̌rò Philipu ná Bartholomeo, Thomazo ná prè̤kwǐamo-arǎ Matteo, htuô̌rò Alphaeo aphúkhǔ Jakomo htuô̌rò Thaddeo,
3 Filipe e Bartolomeu; Tomé e Mateus, o publicano; Tiago, filho de Alfeu, e Tadeu;
4 htuô̌rò Simonè, è ma ǔ è́ lǔ ná Zeloto aplò́amṳphú aklè̌ tôprè̤, htuô̌rò Juda Iscariot dố a isè̌tǎ̤kyǎ Byacè nuôtôprè̤.
4 Simão, o Zelote, e Judas Iscariotes, que foi quem o traiu.
5 Bí Byacè Jesǔ nò̌cuố a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤ yě akhè̌nuô, a mecuốní̤ èthǐ ngó̤, “Cuố tǎ dố Judaphú má̤to tahe aklè̌nuô tǎmé̤ ní, htuô̌rò cuốnuô̌ tǎ dố Samariaphú adò̌asokǔ nuô tǎmé̤mé̤ ní꤮.
5 A estes doze enviou Jesus, dando-lhes as seguintes instruções: Não tomeis rumo aos gentios, nem entreis em cidade de samaritanos;
6 Cuốtû́prè́ dố pè̤ myěcô Israelphú aklè̌ dố athyáná thímí lamé̤ nuôtahe a o nuôprè́ ní꤮.
6 mas, de preferência, procurai as ovelhas perdidas da casa de Israel;
7 Bí thǐ cuố akhè̌, hésodônyǎ pé̤ ǔ, ‘Mò́khu ahtyěaké̤ phûhtyahò́,’ phúnuô ní꤮.
7 e, à medida que seguirdes, pregai que está próximo o reino dos céus.
8 Zasǐmé̤ kayǎ dố aswíasè̌ tahe, me̤htwǒprè̤ ka̤khyě kayǎ dố a thyě tahe, zasǐmé̤ka̤ kayǎ tè̤sè̌mǔmyá̤ dố phálo̤ tahe, vè̤́htekyǎ lahyǎ khǐnékhǐnò̌, thǐ ní̤bè krǎ lò̌hò́ lò̌꤮ tè̤yě tahe akhu-akhyě kwǐ tǎ ǔ akhwóakè tǎmé̤ ní, me̤krǎ pé̤prè́ ǔ ní꤮.
8 Curai enfermos, ressuscitai mortos, purificai leprosos, expeli demônios; de graça recebestes, de graça dai.
9 Htè̌bèbè, rû̌bèbè, talǐbyǎ bèbè sucuố ní̤ tǎ lahyǎ dố thǐ nyá̤htò́kǔ tǎmé̤ ní꤮.
9 Não vos provereis de ouro, nem de prata, nem de cobre nos vossos cintos;
10 Pyě̤ bèbè, phyécuốlốphyécuốklò̌ ní̤tǎ lahyǎ tǎmé̤ ní, ca̤ bèbè, khuphá bèbè, tomaná ihtyábǒ bèbè phyécuốní̤ lahyǎ tǎmé̤ ní꤮. Me̤těhérò kayǎ dố a me̤ tè̤me̤ tahenuô a tǒkò ní̤bè tè̤ dố a lo tahe.
10 nem de alforje para o caminho, nem de duas túnicas, nem de sandálias, nem de bordão; porque digno é o trabalhador do seu alimento.
11 “Bí thǐ cuốnuô̌hò́ dố dò̌tôdò̌ akǔnuô, myápṳ̌ ní̤ kayǎ dố thǐ lé̤thè́lè̤ní̤ lǔ tôprè̤prè̤ rò cuốokuố dố ahi nuô. Rò otadû kuô̌ná è bínuô tuố̤dố thǐ hteka̤pǎ tôphuố nuô ní꤮.
11 E, em qualquer cidade ou povoado em que entrardes, indagai quem neles é digno; e aí ficai até vos retirardes.
12 Bí thǐ nuô̌ dố hinuô tôměkǔ akhè̌nuô, kwǐ Cò́marya dố a ki sò̌riní̤ hinuô tômě ní꤮.
12 Ao entrardes na casa, saudai-a;
13 Hinuô tômě ki a tǒkò ní̤bè tè̤sò̌ri kihérò dya-okyǎ thǐ tè̤pě̤tè̤dwǒ a tè̤sò̌ri dố èthǐ ahikǔ nuô. Ki èthǐ è́mo̤sûryá thǐ to kihérò phyéka̤khyě khyěthyá thǐ tè̤pě̤tè̤dwǒ nuô ní꤮.
13 se, com efeito, a casa for digna, venha sobre ela a vossa paz; se, porém, não o for, torne para vós outros a vossa paz.
14 Kayǎ tôprè̤prè̤ ki è́sû thǐ to, a ki ní̤dǎ thǐngó̤ to kihérò, bí thǐ htecuốkyǎ hò́ ná hi nuôtômě akhè̌, kimá̤torò dò̌ nuôtôdò̌ akhè̌nuô, thuô̌tǎ̤kyǎ hemû dố thǐ khǎduôlo̤ nuôtahe.
14 Se alguém não vos receber, nem ouvir as vossas palavras, ao sairdes daquela casa ou daquela cidade, sacudi o pó dos vossos pés.
15 Vǎ hécò́cò́ thǐ, shyé꤮ Cò́marya cirya prè̤lukayǎ pǎ akhè̌nuô, è ki cirya cyě̤lốklò̌ cò́ kayǎ yěnuôtôdò̌ ná vǐ̤ Sodomphú ná vǐ̤ Gomorraphú dố Cò́marya cirya èthǐ mú꤮ nukhè̌ nuôtahe cò́pǎ.
15 Em verdade vos digo que menos rigor haverá para Sodoma e Gomorra, no Dia do Juízo, do que para aquela cidade.
16 “Vǎ nò̌cuố thǐ thyáná vǎ plwǒcuố thímí dố htwimi̤ aklè̌ nuô. Me̤phúnuôrò limyǎ kuô̌ lahyǎ phú rṳ́tahenuô, rò thè́plò mwǒ̤plǐ kuô̌ lahyǎ phú htulwí̤ nuô ní꤮.
16 Eis que eu vos envio como ovelhas para o meio de lobos; sede, portanto, prudentes como as serpentes e símplices como as pombas.
17 Rò̤ní̤ lahyǎ thǐné̤, me̤těhérò ǔ ki pṳ̂́ thǔcuố thǐ dố tè̤cò́bè̌ khuklò́ tahe lé̤okú myáhtye tǎ̤sû lǔ ahikǔ pǎ rò a kimṳ̂̌kipò̤ thǐ dố tè̤cò́bè̌hǒ tahe akǔ pǎ.
17 E acautelai-vos dos homens; porque vos entregarão aos tribunais e vos açoitarão nas suas sinagogas;
18 Dố vǎkhuvǎkhyě rò ǔ ki cwitarṳ́htò́taè̌ hyǎ thǐ dố prè̤pốtè̤ dố a htwǒ khuklò́ tahe ná khwítahe a o pǎ. Thǐ ki hésodônyǎ ní̤pé̤ èthǐ ná vǎrivǎkyǎ pǎ. Thǐ ki khyáluô̌ pé̤ní̤ thǐthè́ ná èthǐ nuôtahe ná Judaphú má̤to tahe pǎ.
18 por minha causa sereis levados à presença de governadores e de reis, para lhes servir de testemunho, a eles e aos gentios.
19 Manárò bí èthǐ pṳ̂́ thǐ akhè̌nuô, bèkṳ́bèkyǎ̤ one tǎ ná thǐ ki hébè matě pǎ má̤torò thǐ ki hébè phútěnuô tǎmé̤. Shuốkhè̌ hyǎtuố̤ pǎnuô, Cò́marya ki dyé thǐ ngó̤ dố thǐ tǒ hébè nuôtahe pǎ.
19 E, quando vos entregarem, não cuideis em como ou o que haveis de falar, porque, naquela hora, vos será concedido o que haveis de dizer,
20 Ngó̤ nuôtahe ma thǐ tè̤hébè ní̤dû má̤to, a má̤dû pè̤ Phè̌ Cò́marya a Thè́ Sǎsè̌ hébè thǐ dố thǐ bèhé prè́.
20 visto que não sois vós os que falais, mas o Espírito de vosso Pai é quem fala em vós.
21 “Bínuôakhè̌ pǎnuô, puố̤ ki nò̌me̤thyě ní̤dyédû avyá̤ ná ǔruô pǎ, rò vyá̤ ki nò̌me̤thyě ní̤dyédû apuố̤ ná ǔruô pǎ, phè̌ ki nò̌me̤thyě ní̤dû aphú ná ǔruô pǎ, phú tahe ki vû́ ka̤khyěsû ní̤dyédû amuố̤aphè̌ tahe pǎ, rò a ki nò̌me̤thyě ní̤dyédû ǔ ná amuố̤aphè̌ pǎ.
21 Um irmão entregará à morte outro irmão, e o pai, ao filho; filhos haverá que se levantarão contra os progenitores e os matarão.
22 Dố vǎkhuvǎkhyě rò, ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ki thè́hte lò̌ thǐ pǎ. Manárò kayǎ dố a ihtòtanyǎ oklò̤sò́ma dố a tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ akǔ tuố̤dố atadû tahenuô Cò́marya ki me̤lwóhteka̤ èthǐ pǎ.”
22 Sereis odiados de todos por causa do meu nome; aquele, porém, que perseverar até ao fim, esse será salvo.
23 Ǔ ki me̤cyě̤me̤cṳ̂ thǐ bíyě tôpho kihérò klyacuố dǐtû́ dố aruô tôpho nuô. Vǎ hécò́cò́ thǐ, bí thǐ cuố pwǒ̤lò̌ tyahí lò̌꤮ Israelphú avǐ̤ yětahe hítonuô, prè̤lukayǎ aphúkhǔyě ki hyǎlè́ pǎ.
23 Quando, porém, vos perseguirem numa cidade, fugi para outra; porque em verdade vos digo que não acabareis de percorrer as cidades de Israel, até que venha o Filho do Homem.
24 “Khǒpacè̤̌nuô acyá̤adè lốklò̌ ná athárá takhyá꤮ to. Prè̤me̤tè̤phú tôprè̤nuô, aduklò̌ ná abyacè takhyá꤮ to.
24 O discípulo não está acima do seu mestre, nem o servo, acima do seu senhor.
25 Khǒpacè̤̌ tôprè̤ ki cyá̤ bá athárá nuô, rò prè̤me̤tè̤phú tôprè̤ ki cyá̤ bá abyacè nuô héma pòhò́. Vǎ htwǒ cò́ hikhuklò́ tôprè̤ rò èthǐ ki è́ vǎ ná khǐnékhǐnò̌ a khuklò́du dố amwi̤ ná Beelzebul yě kihérò thǐ dố a htwǒ prè́ hiphúphyǎphú tahenuô a ki è́cyě̤è́cṳ̂ lốklò̌ pǎ cò́ thǐmwi̤ pǎ.
25 Basta ao discípulo ser como o seu mestre, e ao servo, como o seu senhor. Se chamaram Belzebu ao dono da casa, quanto mais aos seus domésticos?
26 “Me̤phúnuôrò thè́isě tǎ èthǐlé̤ tǎmé̤. Lò̌꤮ tè̤ dò́uốdò́bí tahenuô, Cò́marya ki bámǒhtya luô̌lò̌ è pǎ, rò lò̌꤮ tè̤me̤huôme̤thwè́ tahenuô, Cò́marya ki me̤hteluô̌lò̌ è pǎ.
26 Portanto, não os temais; pois nada há encoberto, que não venha a ser revelado; nem oculto, que não venha a ser conhecido.
27 Ngó̤ dố vǎ hé pé̤ thǐ dố akhíatapa̤kǔ tahenuô, cuốhébè lahyǎ dố alǐklè̌ nuô ní꤮. Ngó̤ dố thǐ ní̤huô̌huô ní̤huô̌thwè́ tahenuô, htya è́htǒ lahyǎ dố hikhuklwókhu nuô ní꤮.
27 O que vos digo às escuras, dizei-o a plena luz; e o que se vos diz ao ouvido, proclamai-o dos eirados.
28 Kayǎ dố a me̤thyě cyá̤ thǐ né̤klò̤́ tadû́rò a me̤thyě cyá̤ thǐ thè́htwǒprè̤ to tahenuô, thè́isě tǎ alé̤ tǎmé̤. Thè́isě lahyǎ Cò́marya dố a me̤thyě cyá̤ thǐ né̤klò̤́ ná thǐ thè́htwǒprè̤ nyě̤côlò̌ yěnuô dố ngarakǔ nuôtôprè̤ ní꤮.
28 Não temais os que matam o corpo e não podem matar a alma; temei, antes, aquele que pode fazer perecer no inferno tanto a alma como o corpo.
29 Htupré̤phú nyě̤bènuô ǔ isè̌ prè́ lǔ ná rû̌zye tômyé prè́, vǎhéto? Manárò Phè̌ Cò́marya ki nò̌latǎ̤ thyě èthǐ to hénuô, bí tôbè prè́nuô a latǎ̤thyě dố hekhuto.
29 Não se vendem dois pardais por um asse? E nenhum deles cairá em terra sem o consentimento de vosso Pai.
30 Lò̌꤮ thǐ khuluô̤ dố thǐ khuklò́lo̤ nuôtahe cò́rò, Cò́marya dyábè one htuô̌lò̌plǐ cò́hò́.
30 E, quanto a vós outros, até os cabelos todos da cabeça estão contados.
31 Phúnuôrò thè́isě tǎmé̤! Thǐ ngṳdupri̤du klò̌lố cò́ ná htupré̤phú nuô tôplutôphè cò́.
31 Não temais, pois! Bem mais valeis vós do que muitos pardais.
32 “Ǔpěpě꤮ bèbè a ki ò́lya̤ ná a zṳ̂́e vǎ dố kayǎ è́prè̤ a mèthènyě hénuô, vǎ ki ò́lya̤kuô̌ è phúnuô dố Cò́marya a tanémò́khuphú tahe a mèthènyě pǎ.
32 Portanto, todo aquele que me confessar diante dos homens, também eu o confessarei diante de meu Pai, que está nos céus;
33 Manárò ǔpěpě꤮ bèbè a ki htésûbíkyǎ vǎ ná a zṳ̂́e vǎ to dố kayǎ è́prè̤ a mèthènyě pǎ tôprè̤prè̤ hénuô, dố mò́khu vǎphè̌ a mèthènyě pǎnuô, è ma vǎkayǎ má̤to vǎ ki hé kuô̌ke phúnuô pǎ.
33 mas aquele que me negar diante dos homens, também eu o negarei diante de meu Pai, que está nos céus.
34 “Tane̤ tǎ lahyǎ ná vǎ phyéhyǎ tè̤pě̤tè̤dwǒ dố hekhu yěnuô tǎmé̤. Vǎ phyéhyǎ tè̤pě̤tè̤dwǒ má̤to. Vǎ phyéhyǎ nè́ tôbè.
34 Não penseis que vim trazer paz à terra; não vim trazer paz, mas espada.
35 Me̤těhérò, vǎ hyǎ dyéohtwǒhtya
35 Pois vim causar divisão entre o homem e seu pai; entre a filha e sua mãe e entre a nora e sua sogra.
36 Kayǎ tôprè̤prè̤ dố ǔ ki thè́htethè́hǎ ní̤ lǔ pǎ nuôma a ki má̤dûprè́ a hiphúphyǎphú ní̤dû pǎ prè́.’
36 Assim, os inimigos do homem serão os da sua própria casa.
37 “Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a mo̤ní̤ lốklò̌ amuố̤aphè̌ ná vǎ hénuô, a kò ná vǎ to. Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a mo̤ní̤ lốklò̌ a phúmòphúkhǔ ná vǎ hénuô, a kò ná vǎ to.
37 Quem ama seu pai ou sua mãe mais do que a mim não é digno de mim; quem ama seu filho ou sua filha mais do que a mim não é digno de mim;
38 Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a krusu rò a zá ní̤dyédû toto, vǎkhyě rò a krwǒ toto tahenuô, a kò ná vǎ to.
38 e quem não toma a sua cruz e vem após mim não é digno de mim.
39 Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a thè́lǒ ní̤dyé athè́plò htwǒprè̤ nuô, a thè́htwǒprè̤ ki lacṳ́kyǎ pǎ. Kayǎ dố a dyélya̤kyǎ athè́plò htwǒprè̤ dố vǎgněnuô, a ki myáhtye thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ pǎ.
39 Quem acha a sua vida perdê-la-á; quem, todavia, perde a vida por minha causa achá-la-á.
40 “Kayǎ dố a è́sû thǐ nuôma a è́sûhò́ vǎ hò́. Rò kayǎ dố a è́sû vǎ nuôma, a è́sûhò́ Phè̌ Cò́marya dố a nò̌hyǎ vǎ yěnuô tôprè̤ hò́.
40 Quem vos recebe a mim me recebe; e quem me recebe recebe aquele que me enviou.
41 Kayǎ tôprè̤prè̤ yǒ htwǒ Cò́marya aprè̤pro̤ rò kayǎ tôprè̤prè̤ ki è́mo̤sû prè̤pro̤ yětôprè̤nuô, Cò́marya ki dyé è tè̤me̤ní̤khwókè phú a dyé prè̤pro̤ tahenuô pǎ. Kayǎ tôprè̤prè̤ yǒ htwǒ kayǎcò́kayǎte̤ rò kayǎ tôprè̤prè̤ ki è́mo̤sû kayǎcò́kayǎte̤ yětôprè̤nuô, Cò́marya ki dyé è tè̤me̤ní̤khwókè phú a dyé kayǎcò́kayǎte̤ tahenuô pǎ.
41 Quem recebe um profeta, no caráter de profeta, receberá o galardão de profeta; quem recebe um justo, no caráter de justo, receberá o galardão de justo.
42 Vǎ hécò́cò́ thǐ, kayǎ tôprè̤prè̤ yǒ htwǒ vǎ khǒpacè̤̌ dố a patílố tôprè̤ akhu-akhyě, ǔpěpě꤮ bèbè dố a dyéǒ kayǎ yětôprè̤ ná htyěkacṳ́ tôbě prè́ nuô, Cò́marya ki dyé má̤lakǒ cò́ lǔ tè̤me̤ní̤khwókè pǎ.”
42 E quem der a beber, ainda que seja um copo de água fria, a um destes pequeninos, por ser este meu discípulo, em verdade vos digo que de modo algum perderá o seu galardão.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.