Apocalipse 6

Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Vǎ myáhtye thímíphú nuôtôduô̌ caámǒhtya ǔ klè́ícû̌ma tè̤mátè̤dyǎ dố thuô̌thyótôkuô aklè̌yě aré̤lố tôkuô rò vǎ ní̤huô̌ dố thè́htwǒprè̤ nuô lwǐ̤duô̌ aklè̌ tôduô̌nuô angó̤pra̤htya thyáná shyelya̤ nuô rò “hyǎmò̌” a hé phúnuô.
1 Vi quando o Cordeiro quebrou o primeiro dos sete selos e ouvi um dos quatro seres viventes dizendo, como se fosse som de trovão: — Venha!
2 Vǎ myá rò vǎ myáhtye tathíbǔ tôduô̌, rò kayǎ dố a sidyá è tôprè̤nuô a pṳ̂́maní̤ klye tôbè rò ǔ dyé è khuklwǒ̤htè̌ tômě. Ènuô, athyáná kayǎ dố a sápé̤ htuô̌hò́ ǔ tôprè̤ nuô. Khǒnyá̤rò a sidyání̤ khyěthyá tathí rò a htecuố thyáphú a ki cuốsápé̤ khyěthyá ǔ nuô.
2 Vi, então, e eis um cavalo branco. O seu cavaleiro tinha um arco, e foi-lhe dada uma coroa. E ele saiu vencendo e para vencer.
3 Bí thímíphúyě caámǒhtya tè̤mátè̤dyǎ nyě̤kuôtôkuô akhè̌nuô, vǎ ní̤huô̌ thè́htwǒprè̤ nyě̤duô̌ tôduô̌ yěnuô hé, “hyǎmò̌.”
3 Quando o Cordeiro quebrou o segundo selo, ouvi o segundo ser vivente dizendo: — Venha!
4 Rò tathíli̤ tôduô̌ hyǎhte, rò kayǎ dố a sidyá lǔ tôprè̤nuô, ǔ dyé lǔ tè̤pro̤tè̤prya̤ dố a ki phyéhyǎ tè̤sátè̤pǎ̤ dố hekhuyě. Rò hekhuphú tahe ki me̤thyě ní̤dyé khyědû lǔ tôprè̤ ná tôprè̤. Htuô̌to ǔ dyé lǔ nè́du꤮ tôbè.
4 E saiu outro cavalo, que era vermelho. E ao seu cavaleiro foi dado poder para tirar a paz da terra e fazer com que os homens matassem uns aos outros. Também lhe foi dada uma grande espada.
5 Htuô̌rò thímíphú nuôtôduô̌ caámǒhtya tè̤mátè̤dyǎ thuô̌kuôtôkuô dố ǔ me̤ma ènuô, rò vǎ ní̤huô̌ thè́htwǒprè̤ thuô̌duô̌ nuôtôduô̌ hé, “hyǎmò̌” a hé phúnuô. Vǎ myá rò vǎ myáhtye tathílò̤ tôduô̌ rò kayǎ dố a sidyá lǔ tôprè̤nuô a o ní̤dyé ná cácúlè dố a takhukǔ.
5 Quando o Cordeiro quebrou o terceiro selo, ouvi o terceiro ser vivente dizendo: — Venha! Então olhei, e eis um cavalo preto e o seu cavaleiro com uma balança na mão.
6 Vǎ ní̤huô̌ dố thè́htwǒprè̤ yělwǐ̤duô̌ aklè̌ nuô, a cô ná ngó̤pra̤htya tôcô, rò a hé, “Rya̤tè̤ tônyě꤮ mò̤́hé nuô, a ní̤ prè́ akhwókè buốkǔlǎ tôbě prè́, má̤torò buốbali̤ thuô̌bě prè́. Rò me̤pyékyǎ tǎ olivahtyě ná thòbǐthèhtyězǎ̤ nuô tǎmé̤ ní꤮.”
6 E ouvi o que parecia uma voz no meio dos quatro seres viventes dizendo: — Uma medida de trigo por um denário; três medidas de cevada por um denário; e não danifique o azeite e o vinho.
7 Htuô̌rò thímíphú nuôtôduô̌ caámǒhtya tè̤mátè̤dyǎ lwǐ̤kuôtôkuô dố ǔ me̤ma ènuô rò vǎ ní̤huô̌ thè́htwǒprè̤ lwǐ̤duô̌ nuôtôduô̌ hé, “hyǎmò̌” a hé phúnuô.
7 Quando o Cordeiro quebrou o quarto selo, ouvi a voz do quarto ser vivente dizendo: — Venha!
8 Vǎ myá rò vǎ myáhtye tathí byǎbǔlè̌ tôduô̌. Rò kayǎ dố a sidyá è tôprè̤nuô ǔ è́ lǔmwi̤ ná tè̤thyě. Rò Luô̤̌ké̤nédò̌ krwǒtatò kuô̌ lǔkhyě. Ǔ dyé èthǐ ataryěshyosò̌ dố a ki me̤pyékyǎ hekhu lwǐ̤pwítôpwí pǎ. Phúnuôrò a ki me̤thyě ǔ ná tè̤sátè̤pǎ̤, tè̤ovǐ̤okò̌, tè̤swítè̤sè̌ ná tè̤mi̤tè̤myá̤ tahe pǎ.
8 Vi, então, e eis um cavalo amarelo. O seu cavaleiro se chamava Morte, e o inferno o estava seguindo. E lhes foi dada autoridade sobre a quarta parte da terra para matar à espada, pela fome, com a mortandade e por meio dos animais selvagens da terra.
9 Htuô̌rò thímíphú nuôtôduô̌ caámǒhtya tè̤mátè̤dyǎ dố ǔ me̤ma è nyǎ̤kuôtôkuô. Vǎ myáhtye kayǎ dố a hésodônyǎ pé̤ ǔ ná Cò́marya alǎ̤angó̤, htuô̌to a khyáathè́ cò́cò́te̤te̤, rò ǔ me̤thyěhtuô̌hò́ èthǐ tahenuô, vǎ myáhtye èthǐ thè́htwǒprè̤ tahe odố tè̤lǔrè̤́ alè̤̌ nuô.
9 Quando o Cordeiro quebrou o quinto selo, vi, debaixo do altar, as almas daqueles que tinham sido mortos por causa da palavra de Deus e por causa do testemunho que deram.
10 Èthǐ è́htǒhtya shyo lahyǎ angó̤, “Byacè dố a cyá̤tè̤lò̌ rò a sǎsè̌, acò́ate̤ tôprè̤, prè̤luhekhuphú dố a me̤thyě pè̤ yětahenuô, nè̤ ki cirya èthǐ, nè̤ ki me̤lyě̤ ka̤khyě èthǐ bíkhè̌tě pǎ?”
10 Clamaram com voz forte, dizendo: — Até quando, ó Soberano Senhor, santo e verdadeiro, não julgas, nem vingas o nosso sangue dos que habitam sobre a terra?
11 Ǔ dyé èthǐ ca̤cwo̤bǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤, htuô̌rò ǔ hé èthǐ ná èthǐ ki okuố tabè́thè́prá pó̤ taplô̤phú. Rò èthǐ ki okuố tuố̤dố ǔ me̤thyě bǎhtya hò́ èthǐ akhǒ prè̤me̤tè̤phú tahe ná apuố̤vyá̤ dố a zṳ̂́enyá̤etè̤ tahe phú ǔ me̤thyěhtuô̌hò́ èthǐ nuô pǎ.
11 Então a cada um deles foi dada uma veste branca, e lhes foi pedido que repousassem ainda por pouco tempo, até que também se completasse o número dos seus conservos e seus irmãos que iam ser mortos como eles tinham sido.
12 Vǎ myá rò, vǎ myáhtye thímíphú nuôtôduô̌ caámǒhtya tè̤mátè̤dyǎ akuô thuô̌thyó yětôkuô. Yětôphuốrò, tanéhtò́dǐ shyonyacò́, tamò̤́ khíkyǎ thyáná ikè̤̌ taprú lò̤ tôpṳ̂ nuô, htuô̌rò lè̌ rò ali̤ kathwíkyǎ thyáná thwi nuô cò́.
12 Vi quando o Cordeiro quebrou o sexto selo. Houve um grande terremoto, o sol se tornou negro como pano de saco feito de crina, a lua ficou toda vermelha como sangue,
13 Sè tahe latǎ̤prò̤ lò̌ dố hekhu thyáná ké̤lathè́du hyǎ rò kadwíthè dố amǐ hí to tahe latǎ̤ thyělò̌ dố hekhu nuô.
13 as estrelas do céu caíram sobre a terra, como a figueira deixa cair os seus figos verdes quando sacudida por um vento forte,
14 Mò́lè̤̌ nuô a lamé̤kyǎ thyáná ǔ talǔ dwókyǎ litaklǔ nuô. So pwǒ̤tômě ná klû́ pwǒ̤tôklû́ nuô, a thò́thû́ cuốkyǎ lò̌ ná akhǎlé̤.
14 e o céu recolheu-se como um pergaminho quando se enrola. Então todos os montes e as ilhas foram movidos do seu lugar.
15 Bínuôkhè̌ pǎnuô, hekhu khwí tahe, prè̤pốtarítè̤ tahe ná klyě khuklò́du tahe ná prè̤duzá̤htyathè̌ tahe ná prè̤hè̌shyoresò̌ tahe, htuô̌rò lò̌꤮ cṳ̂́ tahenuô bèbè, lò̌꤮ prè̤ ní̤bè tè̤palǎ thǐ tahenuô bèbè, a cuố owóobí ní̤dyé lahyǎ ané̤ dố krò̌kǔ, dố lò̤́plǐlò̤́plè dố a o dố lá̤klè̌soklè̌ nuôtahe pǎ.
15 Os reis da terra, os grandes, os comandantes, os ricos, os poderosos e todo escravo e todo livre se esconderam nas cavernas e nos penhascos dos montes
16 Èthǐ è́htǒhtya lahyǎ sotahe ná lò̤́tahe rò a hé lahyǎ, “Latǎ̤prò̤ dố pè̤lo̤ yě rò latǎ̤prò̤ uốbí pé̤kyǎ pè̤ ná prè̤ dố a onyǎo dố khwí khuklyáhtè̌ htyalô̌ akhu nuôtôprè̤ amèthè ná thímíphú a tè̤thè́plòdu pè̤ yěnuô꤮.
16 e disseram aos montes e aos rochedos: — Caiam sobre nós e nos escondam da face daquele que está sentado no trono e da ira do Cordeiro!
17 Me̤těhérò, mò̤́nyěmò̤́thè̌ hyǎtuố̤hò́ dố Cò́marya ná thímíphú ki cirya ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤hò́, ǔpě tôprè̤ kíré̤ khyábè́ pǎpě?”
17 Porque chegou o grande Dia da ira deles, e quem poderá subsistir?

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.