Apocalipse 3
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARIB
1 “Rǎcuố liyě dố Sardi prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ a tanéphú a o nuô,” a hé vǎ phúnuô rò a hé, “Tè̤ritè̤kyǎ yěnuôma a hyǎ dố prè̤ dố a pốní̤ a Thè́ Sǎsè̌ yěthuô̌thyótômě dố a me̤ Cò́marya atè̤me̤ yětahe ná sèyě thuô̌thyótômě a o. Nè̤ me̤kryá꤮ ǐtě nuôma vǎ thè́gně. Nè̤ ohtwǒprè̤ cò́lǎ ná vǎ ǔ hé phúnuô tadû́rò nè̤ krwǒ vǎkhyě to, nè̤ thyáprè́ná kayǎthyě.
1 Ao anjo da igreja em Sardes escreve: Isto diz aquele que tem os sete espíritos de Deus, e as estrelas: Conheço as tuas obras; tens nome de que vives, e estás morto.
2 Phúnuô akhu-akhyě, omyě pǎto, ihtòmò̌, tè̤ryá dố a okyǎ pǎ ná nè̤ nuôtahenuô, a kíré̤ thyěhò́ dyéshyodyésò̌htya khyěthyá mò̌ ènuô, me̤těhérò, vǎ myáhtye ná tè̤ dố nè̤ me̤htuô̌hò́ tahenuô, alốabǎ hí dố vǎ Cò́marya a mèthènyě to.
2 Sê vigilante, e confirma o restante, que estava para morrer; porque não tenho achado as tuas obras perfeitas diante do meu Deus.
3 Me̤phúnuôrò tane̤htyabè ní̤khyě tè̤dố ǔ ithyó htuô̌hò́ nè̤nuô tahe ná tè̤dố nè̤ ní̤huô̌ htuô̌hò́ nuôtahe. Cṳ̌e tè̤yětahe rò za̤ ní̤ mò̌. Ki nè̤ omyě tadûpǎ hénuôma vǎ ki hyǎ dố nè̤o phú prè̤ehuô tôprè̤ nuô pǎ. Vǎ hyǎ bíkhè̌tě pǎnuô nè̤ thè́gněto.
3 Lembra-te, portanto, do que tens recebido e ouvido, e guarda-o, e arrepende-te. Pois se não vigiares, virei como um ladrão, e não saberás a que hora sobre ti virei.
4 “Manárò kayǎ dố a ohtwǒprè̤ sǎsè̌ rò ahyeca̤ plǐphuố lò̌pǎ bí Sardi prè̤zṳ̂́etè̤ plò́mṳkǔ yěnuôma a opatí prè́. Èthǐ ki kû̌thyáhtya hyeca̤bǔ rò a ki cuốtố̤ kuô̌dû ná vǎ pǎ, me̤těhérò èthǐ kò cuốtố̤kuô̌ nyǎ ná vǎ hò́.
4 Mas também tens em Sardes algumas pessoas que não contaminaram as suas vestes e comigo andarão vestidas de branco, porquanto são dignas.
5 Kayǎ dố a me̤pé̤tè̤ tahenuô ǔ ki dyékû̌dyéthyá htyakuô̌dû èthǐ ná hyebǔca̤phuố phúyěnuô pǎ. Htuô̌rò amwi̤ dố a o dố lihtwǒprè̤ akǔ yětahenuô, vǎ htû́plǐkyǎ lǔ toto. Dố vǎphè̌ ná a tanémò́khuphú tahe a mèthènyě pǎnuô vǎ ki hésoluô̌htyaplǒ pé̤ èthǐ yětahenuô, èthǐ ma vǎkayǎ prè́, phúnuô pǎ.
5 O que vencer será assim vestido de vestes brancas, e de maneira nenhuma riscarei o seu nome do livro da vida; antes confessarei o seu nome diante de meu Pai e diante dos seus anjos.
6 Phúnuôrò nè̤ khǎlè ki o rò ní̤dǎ lahyǎ tè̤ dố Cò́marya a Thè́ Sǎsè̌ héso prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ yěnuôtahe.”
6 Quem tem ouvidos, ouça o que o espírito diz às igrejas.
7 “Rǎcuố liyě dố Philadelphia prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ a tanéphú a o nuô,” a hé vǎ phúnuô. Rò a hé, “Tè̤ritè̤kyǎ yěnuôma a hyǎ dố prè̤ dố asǎsè̌ acò́ate̤ yětôprè̤ a o. A pṳ̂́ma-o ní̤ Khwí Davi athò́hti. Bí a bámǒ kadǎ akhè̌nuô, ǔ me̤bícyá̤ tôprè̤꤮ to. Rò bí a me̤bí akhè̌nuô, ǔ bámǒcyá̤ tôprè̤꤮ to.
7 Ao anjo da igreja em Filadélfia escreve: Isto diz o que é santo, o que é verdadeiro, o que tem a chave de Davi; o que abre, e ninguém fecha; e fecha, e ninguém abre:
8 Nè̤ me̤kryá꤮ ǐtěnuô vǎ thè́gně prè́. Kadǎ dố ǔ me̤bícyá̤ tôprè̤꤮ to nuô, vǎ bámǒ pé̤hò́ nè̤. Nè̤ hè̌cè̤́recè̤́ tadû́rò nè̤ ní̤dǎ vǎngó̤, nè̤ htébíkyǎ vǎ to.
8 Conheço as tuas obras {eis que tenho posto diante de ti uma porta aberta, que ninguém pode fechar}, que tens pouca força, entretanto guardaste a minha palavra e não negaste o meu nome.
9 Khǐnéricyá̤ khuklò́ a tè̤cò́bè̌hǒphú yětômṳ nuô, a lahǒ lya̤ ní̤dyé lahyǎ ané̤ ná pè̤ ma Judaphú tahe, tadû́rò èthǐ ma Judaphú má̤to. Vǎ ki nò̌hyǎ dángṳ̂lya̤ èthǐ dố thǐ khǎduô khǎshyé pǎ rò èthǐ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ki thè́gně ná vǎ mo̤ní̤ thǐ nuô pǎ.
9 Eis que farei aos da sinagoga de Satanás, aos que se dizem judeus, e não o são, mas mentem, eis que farei que venham, e adorem prostrados aos teus pés, e saibam que eu te amo.
10 Vǎ mekyǎngó̤ dố nè̤ ki khyáthè́plòhtǔ agně yěnuô, nè̤ tǒ̤ní̤ phyéma akhu-akhyě, tè̤pyá̤tè̤sè̌ dố a kíré̤ hyǎ dố hekhuyě rò a ki me̤myá lò̌꤮ kayǎ odố hekhu yětôba lò̌pǎ akhè̌nuô, vǎ ki takò́takè̤ ní̤dyé nè̤ pǎ.
10 Porquanto guardaste a palavra da minha perseverança, também eu te guardarei da hora da provação que há de vir sobre o mundo inteiro, para pôr à prova os que habitam sobre a terra.
11 “Nyě̤tyatonuô vǎ ki hyǎ pǎ. Thyáphú ǔ ki phyéphekyǎ tǎ nè̤ khuklwǒ̤htè̌ tǎmé̤nuô, pṳ̂́klò̤ma ní̤ ryá tè̤ dố thǐ ní̤bè htuô̌hò́, tè̤ithyóithya dố atǒabè nuô tahe ní꤮.
11 Venho sem demora; guarda o que tens, para que ninguém tome a tua coroa.
12 Kayǎ dố a me̤pé̤ tè̤nuô, vǎ ki dyéhtwǒhtya è ná vǎ Cò́marya a tè̤lǔhǒdu ahihtû pǎ, htuô̌rò a ki o tadûlǎ bínuô pǎ. Vǎ ki rǎoní̤ vǎ Cò́marya amwi̤ dố èlo̤ pǎ. Htuô̌rò vǎ ki rǎo vǎ Cò́marya avǐ̤ má̤dû Jerusalem vǐ̤thè̌ amwi̤ yěnuô dố èlo̤ pǎ. Jerusalem vǐ̤thè̌ yěnuô, a o dố mò́khu dố vǎ Cò́marya a o rò a hyǎlya̤. Rò vǎ ki rǎokuô̌ vǎ mwi̤thè̌ dố èlo̤ pǎ.
12 A quem vencer, eu o farei coluna no templo do meu Deus, donde jamais sairá; e escreverei sobre ele o nome do meu Deus, e o nome da cidade do meu Deus, a nova Jerusalém, que desce do céu, da parte do meu Deus, e também o meu novo nome.
13 Nè̤ khǎlè ki o rò ní̤dǎ tè̤ dố Cò́marya a Thè́ Sǎsè̌ héso prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ yětahenuô.”
13 Quem tem ouvidos, ouça o que o Espírito diz às igrejas.
14 “Rǎcuố liyě dố Laodicea prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ a tanéphú a o nuô,” a hé vǎ phúnuô. Rò a hé, “Tè̤ritè̤kyǎ yěnuôma a hyǎ dố ǔ è́, ‘Amèn’ yěnuô tôprè̤ a o. È ma prè̤ dố a thè́plòcò́ rò a khyá athè́ cò́cò́te̤te̤ yětôprè̤ a o. Cò́marya nò̌byátǎ̤ dǐtû́ lò̌ tè̤lò̌꤮ plǐ yěnuô ná è prè́.
14 Ao anjo da igreja em Laodicéia escreve: Isto diz o Amém, a testemunha fiel e verdadeira, o princípio da criação de Deus:
15 Nè̤ me̤ htuô̌hò́ kryá꤮ maǐtěnuô vǎ thè́gně prè́. Nè̤ thyáná htyě dố a kṳ́ kuô̌ǔ toto, a kacṳ́ kuô̌ǔ toto, vǎ thè́zṳ̂́ ná nè̤ ki kṳ́ tomaná nè̤ ki kacṳ́ nuôprè́. Vǎ thè́zṳ̂́ hé ná ki krwǒ vǎkhyě rò krwǒtǎ̤te̤. Ki thè́zṳ̂́ krwǒ to hérò krwǒ tǎ taki꤮ tǎmé̤.
15 Conheço as tuas obras, que nem és frio nem quente; oxalá foras frio ou quente!
16 Manárò nè̤ kṳ́ toto, nè̤ kacṳ́ toto. Lè̤lè̤꤮ nè̤ lè̤prè́ akhu-akhyě vǎ ki htupláhtekyǎ nè̤ dố vǎ kyǎ̤kǔ pǎ.
16 Assim, porque és morno, e não és quente nem frio, vomitar-te-ei da minha boca.
17 ‘Vǎ duzá̤htyathè̌ rò vǎ lo pǎ cò́ tôcô꤮ to, vǎ lo ǐtětě꤮ nuô a o lò̌ cò́ hò́,’ nè̤ hécò́ phúnuô tadû́rò nè̤ thè́plè̤̌thè́zò̤, lé̤꤮ thè́zò̤klabèní̤ nè̤, nè̤ sǒphásǒrya̤, nè̤ mèthèkhí, nè̤ okhǎklo̤ cò́꤮ rò nè̤ thè́gně ní̤dyé nè̤né̤ to.
17 Porquanto dizes: Rico sou, e estou enriquecido, e de nada tenho falta; e não sabes que és um coitado, e miserável, e pobre, e cego, e nu;
18 Me̤phúnuôrò vǎ dyéthè́gně cwó̤pé̤kuô̌ nè̤ ná thyáphú nè̤ ki duzá̤htyathè̌ kuô̌ǔ nuô, hyǎ ipri̤kuô̌ htè̌ dố vǎo yě. Htè̌ yěnuôma ǔ nuô̌htuô̌hò́ ná mi. Htuô̌to hyǎ ipri̤ kuô̌dû hyeca̤bǔ lé̤kû̌lé̤thyá dố vǎo yě rò kû̌bíthyábí ní̤dyé kuô̌ná nè̤ okhǎklo̤ thè́tarè̤̌ dûgně yěnuô. Thyáphú nè̤ ki myáhtye lǐphóryá kuô̌ǔ agněnuô, hyǎ ipri̤kuô̌ tè̤khu mèthèsè̌ dố vǎo yě rò cǐnuô̌ dố nè̤ mèthèplòkǔ nuô.
18 aconselho-te que de mim compres ouro refinado no fogo, para que te enriqueças; e vestes brancas, para que te vistas, e não seja manifesta a vergonha da tua nudez; e colírio, a fim de ungires os teus olhos, para que vejas.
19 “Lò̌꤮ kayǎ dố vǎ mo̤ní̤ è tahenuô, vǎ ithyó thè́prwǒ̤thè́li̤ ní̤dyé rò vǎ plí ní̤dyé lǔ. Phúnuô akhu-akhyě beshyo nè̤ thè́plò rò za̤ ní̤ mò̌.
19 Eu repreendo e castigo a todos quantos amo: sê pois zeloso, e arrepende-te.
20 Ní̤dǎ lahyǎ꤮ vǎ kahtò obí kadǎ nyěhyǎ rò vǎ dò kadǎ yě. Kayǎ tôprè̤prè̤ ki ní̤huô̌ vǎ dò kadǎ kihé rò bámǒsû nuô, vǎ ki hyǎnuô̌ etố̤ǒtố̤ kuô̌ná è, rò è ki etố̤ǒtố̤ kuô̌ná vǎ pǎ.
20 Eis que estou à porta e bato; se alguém ouvir a minha voz, e abrir a porta, entrarei em sua casa, e com ele cearei, e ele comigo.
21 “Vǎ me̤pé̤ htuô̌hò́ rò vǎ onyǎní̤ tố̤kuô̌ hò́ ná vǎphè̌ dố khuklyáhtè̌ htyalô̌ akhu hò́. Phúnuôrò kayǎ dố a me̤pé̤tè̤ tahenuô, vǎ ki nò̌onyǎo tố̤kuô̌ èthǐ ná vǎ dố vǎ khuklyáhtè̌ htyalô̌ akhu yěnuô pǎ.
21 Ao que vencer, eu lhe concederei que se assente comigo no meu trono.
22 Nè̤ khǎlè ki o hérò ní̤dǎ tè̤ dố Cò́marya a Thè́ Sǎsè̌ héso prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ yětahenuô.”
22 Quem tem ouvidos, ouça o que o Espírito diz às igrejas.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.