2 Pedro 2

Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Prè̤pro̤ klwolahǒ ané̤ tahe ohtyaluô̌ htuô̌hò́ dố kayǎ bè́mṳ aklè̌ dố nuôkhè̌ hò́. Thyáphúnuôhò́, Thárá klwolahǒ ané̤ tahe ki hyǎ ohtyaluô̌ kuô̌ dố thǐklè̌ pǎ. Èthǐ ki phyéhyǎhuôní̤ tè̤ithyóithyathû́ dố a me̤pyétè̤ tahe pǎ. A ki htésûkyǎ cò́ Byacè dố a ihtaka̤ htuô̌hò́ èthǐ nuôtôprè̤ pǎ. Dố èthǐ me̤phúnuô akhu-akhyě, Cò́marya me̤pyékyǎ lè̤́pryǎ èthǐ pǎ.
1 Mas houve também entre o povo falsos profetas, como entre vós haverá falsos mestres, os quais introduzirão encobertamente heresias destruidoras, negando até o Senhor que os resgatou, trazendo sobre si mesmos repentina destruição.
2 Rò kayǎ ki krwǒè́kuô̌ nyacò́ èthǐ klyá dố a lṳ̂ thwihtyě a tè̤thè́zṳ̂́thè́lò̌ mǔmyá̤ricyá̤ yěnuô tahe pǎ. Dố èthǐ me̤phúnuô akhu-akhyě, kayǎ dố aruô tahe hébè pacyé̤ishyé cò́ tè̤má̤tè̤cò́ aklyá pǎ.
2 E muitos seguirão as suas dissoluções, e por causa deles será blasfemado o caminho da verdade;
3 Thárá klwolahǒ ané̤ yětahenuô, dố a tè̤myápṳ̌ kò́vè̌kò́pra ení̤dyédû agně ná a dyá lahǒdè pé̤ thǐ tè̤dyá dố ǔ cyá̤dyákyǎ nuôtahe akhu-akhyě, rò a myápṳ̌ me̤-esè dố thǐkhu pǎ. Prè̤ dố a ki cirya èthǐ nuô a otaritaryǎ one ané̤ nyě̤lǎhò́, htuô̌rò dố a ki me̤pyékyǎ èthǐ agněnuô a omyě sǒtapa̤ to.
3 também, movidos pela ganância, e com palavras fingidas, eles farão de vós negócio; a condenação dos quais já de largo tempo não tarda e a sua destruição não dormita.
4 Tanémò́khuphú dố a me̤thû́tè̤ tahenuô, Cò́marya belwókyǎ èthǐ to. A vǐtǎ̤kyǎ èthǐ dố Mò́rapò̤tya̤ kǔ. A dò́nuô̌ èthǐ dố hekǔ khítarṳ̂ tahe akǔ rò a dya-o tuố̤ èthǐ dố tè̤cirya amò̤́nyě nuôtônyě pǎ.
4 Porque se Deus não poupou a anjos quando pecaram, mas lançou-os no inferno, e os entregou aos abismos da escuridão, reservando-os para o juízo;
5 Prè̤lu hekhuphú dố a bezṳ̂́benyá̤ kuô̌ Cò́marya to dốnudốthakhè̌ nuôtahenuô, Cò́marya belwókyǎ èthǐ toto, a nò̌dubí thyěkyǎ lò̌ èthǐ ná htyě. A me̤siplè́kyǎ prè́tû́ Noah dố a hésodônyǎ pé̤ ǔ ná tè̤cò́tè̤te̤ yěnuô tôprè̤ ná dố aruô thuô̌thyótôprè̤ prè́.
5 se não poupou ao mundo antigo, embora preservasse a Noé, pregador da justiça, com mais sete pessoas, ao trazer o dilúvio sobre o mundo dos ímpios;
6 Cò́marya cirya vǐ̤ Sodom ná vǐ̤ Gomorra, rò a nò̌tǎ̤û̌ pyékyǎ lò̌ ná mi. A me̤htwǒhtya pé̤ kayǎ dố khyě tahe dố a bezṳ̂́benyá̤ kuô̌ǔ Cò́marya to tahe alé̤myábû̌ agně prè́.
6 se, reduzindo a cinza as cidades de Sodoma e Gomorra, condenou-as à destruição, havendo-as posto para exemplo aos que vivessem impiamente;
7 A dyé siplè́kyǎ kayǎ cò́te̤ tôprè̤ dố amwi̤ ná Lot. Dố kayǎcyě̤ yětahe lṳ̂ athwihtyě a tè̤thè́zṳ̂́thè́lò̌ mǔmyá̤ricyá̤ tahe akhu-akhyě, Lot thè́plòmo̤ taki꤮ to.
7 e se livrou ao justo Ló, atribulado pela vida dissoluta daqueles perversos
8 Kayǎ cò́te̤ yětôprè̤ ohtwǒprè̤ kuô̌ dố èthǐklè̌ rò bí a myáhtye ní̤huô̌bè èthǐ ohtwǒprè̤ mǔmyá̤ricyá̤ tônyě htuô̌ tônyě akhè̌nuô, acyě̤ nyacò́ lǔthè́plò cò́.
8 {porque este justo, habitando entre eles, por ver e ouvir, afligia todos os dias a sua alma justa com as injustas obras deles};
9 Phúnuôrò Byacè Cò́marya ki me̤lwóhteka̤ kayǎ dố a me̤tǒ lǔthè́plò rò a o dố tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ akǔ nuôtahe phútě pǎnuô a thè́gně prè́. Htuô̌to a pṳ̂́omaní̤ kayǎcyě̤ yětahe rò a ki cirya plehyǎ tadûlò̌ èthǐ tuố̤dố tè̤cirya amò̤́nyě nuôtônyě pǎ.
9 também sabe o Senhor livrar da tentação os piedosos, e reservar para o dia do juízo os injustos, que já estão sendo castigados;
10 Lò̌꤮ kayǎ dố a krwǒme̤kuô̌ phú èthǐ thè́plò a tè̤thè́zṳ̂́ patá mǔmyá̤ akhyě rò a me̤ takhwótakèsû Cò́marya a taryěshyosò̌ tahenuô, Cò́marya ki cirya cyě̤lốklò̌ èthǐ pǎ. Kayǎ phúnuôtahe ma kayǎ hǎ, kayǎ phyéhtyamò́htyapho ané̤ tahe. Mò́khuphú dố ǔ dyadudyahtǔ ní̤dyé cò́ lǔ tahecò́nuô, èthǐ pacyé̤ishyé lahyǎ, a thè́isě kuô̌ cò́ǔ taki꤮ to.
10 especialmente aqueles que, seguindo a carne, andam em imundas concupiscências, e desprezam toda autoridade. Atrevidos, arrogantes, não receiam blasfemar das dignidades,
11 Tanémò́khuphú dố a hè̌shyoresò̌klò̌ rò a taryěshyosò̌ klò̌lố cò́ ná Thárá klwolahǒ ané̤ nuôtahe cò́ rò, a dya tè̤thû́ mò́khuphú tahe bèbè, a pacyé̤ishyé èthǐ bèbè, a me̤nò́ phúnuô dố Byacè a mèthènyě tôphuố꤮ to.
11 enquanto que os anjos, embora maiores em força e poder, não pronunciam contra eles juízo blasfemo diante do Senhor.
12 Èthǐ ma athyáná tè̤phútè̤lye̤ dố a tane̤cyá̤ kuô̌ǔ to tahe. Htuô̌rò a me̤ lahyǎ phú alé̤klǒ thè́zṳ̂́o nuô rò a opacè̤̌lya̤ dố ǔ lé̤lṳ̂pṳ̂́ me̤thyě èthǐ agně prè́. Kayǎ yětahe nuôma ahtéataǎyǎ sû, pacyé̤ishyé sû tè̤ dố a thè́gně tǎ̤plúto tahe. Ǔ ki me̤thyěkyǎ èthǐ phú ǔ me̤thyě tè̤mi̤tè̤myá̤ nuô pǎ.
12 Mas estes, como criaturas irracionais, por natureza feitas para serem presas e mortas, blasfemando do que não entendem, perecerão na sua corrupção,
13 Dố èthǐ me̤cyě̤me̤cṳ̂ ǔ akhu-akhyě Cò́marya ki me̤lyě̤ ka̤khyě sûkhyě èthǐ phúnuô pǎ. Mò̤́sè̌klè̌ cò́ bèbè èthǐ thè́krṳ̂̌thè́lò̌ lṳ̂me̤mo̤ tapa̤ cò́ lahyǎ athwihtyě a tè̤thè́zṳ̂́ patámǔmyá̤ nuôtahe cò́. Bí thǐ me̤pwè̌me̤la akhè̌nuô, èthǐ hyǎ etố̤ǒtố̤ khokuô̌bye ná thǐ rò, èthǐ me̤ plehyǎ tadû pǎ cò́ lahyǎ tè̤thû́ dố ǔ thè́zò̤́thè́ryǎ̤ nuôtahe, a ki lahǒní̤ thǐ hénuô amo̤tapa̤ cò́ èthǐ cò́. Phúnuôrò a me̤mwi̤pǐ̤ htyěthílò̌ thǐ mwi̤laryá tahe, htuô̌to a me̤tarè̤̌ lò̌ thǐ.
13 recebendo a paga da sua injustiça; pois que tais homens têm prazer em deleites à luz do dia; nódoas são eles e máculas, deleitando-se em suas dissimulações, quando se banqueteiam convosco;
14 Èthǐ dǎmyá prè̤mò tôprè̤prè̤ hérò a thè́zṳ̂́ omyětố̤ shuô̌shuô̌ cò́. Èthǐ me̤tè̤thû́ nuô a okuố pǎ cò́to hò́. Èthǐ ilo pyécuốní̤ kayǎ dố atè̤zṳ̂́ sò̌ híto tahe ki me̤kuô̌ tè̤thû́tè̤ora tahe. Rò èthǐ ithyólya̤ ní̤ ryá dyé lahyǎ ané̤ ná apṳ̌ kò́vè̌kò́pra ení̤dyédû agně. Èthǐ o lahyǎ dố Cò́marya a tè̤sò̌hǎ alè̤̌ hò́.
14 tendo os olhos cheios de adultério e insaciáveis no pecar; engodando as almas inconstantes, tendo um coração exercitado na ganância, filhos de maldição;
15 Èthǐ htecuốpè̤̌kyǎ ná klyátǒ rò a cuố thè́plò tapa̤kyǎ. Èthǐ cuốkrwǒkuô̌ klyá dố Beor aphúkhǔ Balaam krwǒ nuôtôbǒ. Klyá nuôtôbǒ ma klyá dố a myádu rû̌ rò a ní̤bè lahyǎ rû̌ dố tè̤cò́tè̤te̤ akǔ má̤to.
15 os quais, deixando o caminho direito, desviaram-se, tendo seguido o caminho de Balaão, filho de Beor, que amou o prêmio da injustiça,
16 Manárò tathí mya̤ò́lyǎ tôduô̌ ithyó ka̤khyě khyěthyádû prè̤pro̤ Baláam me̤ní̤ tè̤thû́ yěnuô. Mya̤ò́lyǎ yětôduô̌ hébè cyá̤to tadû́rò a hébèhte lǔ ná prè̤lukayǎ angó̤ rò a nò̌ okuốkyǎ prè̤pro̤ dố a me̤tè̤ tamwǐthè̌rè̤ yětôprè̤.
16 mas que foi repreendido pela sua própria transgressão: um mudo jumento, falando com voz humana, impediu a loucura do profeta.
17 Kayǎ yětahe ma athyáná htyěhtekhu pǎto nuôtahe. Htuô̌rò athyáná ò́luố̤ dố ké̤lathè́du htò̌cuốkyǎ lǔ nuôtahe. Rò Cò́marya me̤-opé̤ hò́ èthǐ akhǎlé̤ dố a khítarṳ̂ tôphohò́.
17 Estes são fontes sem água, névoas levadas por uma tempestade, para os quais está reservado o negrume das trevas.
18 Èthǐ hébè htyamò́htyapho lahyǎ angó̤ dố abwítaryě oto tahe. Èthǐ cuố ithyó ǔ ná ǔ ki me̤tè̤tarè̤̌ dố thwihtyě a tè̤thè́zṳ̂́ patá tahe. Èthǐ ilocuố taphǎkyǎ ǔ ná klyátǒklyábè tahe. Kayǎ dố èthǐ ilo tahenuô, a okuốthè̌ mólò̌pǎprè́ ná tè̤thû́ phú èthǐ nuôtahe me̤nuô prè́.
18 Porque, falando palavras arrogantes de vaidade, nas concupiscências da carne engodam com dissoluções aqueles que mal estão escapando aos que vivem no erro;
19 Thárá klwolahǒ ané̤ yětahenuô, a ò́lya̤ èthǐ ná èthǐ ki ní̤bè tè̤palǎ pǎ, tadû́rò èthǐ né̤byacè ní̤dû nuô, a htwǒ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ a lé̤klǒlé̤khya tahe acṳ̂́, me̤těhérò tè̤ǐtětě꤮ bèbè, a dǎ pé̤hò́ nè̤ nuôma, a htwǒhò́ nè̤byacè hò́.
19 prometendo-lhes liberdade, quando eles mesmos são escravos da corrupção; porque de quem um homem é vencido, do mesmo é feito escravo.
20 Dố èthǐ thè́gně pè̤ Byacè ná Jesǔ Krístu dố a me̤lwóhteka̤ pè̤ yětôprè̤ akhu-akhyě èthǐ siplè́htekyǎhò́ ná hekhu a tè̤mǔmyá̤ricyá̤ yětahe hò́. Manárò khǒnyá̤yě èthǐ ki nuô̌me̤ taphuôtatò̤̌ tố̤khyěthyá ná tè̤mǔmyá̤ricyá̤ yětahe hérò tè̤mǔmyá̤ yětahe htwǒkyǎhò́ lǔbyacè hò́. Kayǎ phúnuôtahe a tè̤ohtwǒprè̤ ma, a cyě̤lốklò̌ pǎ cò́ ná a khǎlé̤lye̤ nuô cò́.
20 Porquanto se, depois de terem escapado das corrupções do mundo pelo pleno conhecimento do Senhor e Salvador Jesus Cristo, ficam de novo envolvidos nelas e vencidos, tornou-se-lhes o último estado pior que o primeiro.
21 Dố èthǐ agněnuô, ki a thè́gněnò́ tè̤cò́tè̤te̤ aklyá tôphuố꤮ to hénuôma aryáklò̌ pǎ cò́ná a thè́gně htuô̌rò a cuố vǐkyǎ ní̤dyé khyě ngó̤mekyǎ sǎsè̌ dố ǔ dyélya̤ htuô̌hò́ èthǐ yěnuôtahe.
21 Porque melhor lhes fora não terem conhecido o caminho da justiça, do que, conhecendo-o, desviarem-se do santo mandamento que lhes fora dado.
22 Tè̤ dố èthǐ me̤htuô̌hò́ nuôtahe ma, atǒ má̤lakǒ phú ngó̤khákho héo tômû̌, “Htwi tarí ka̤khyětǒ ní̤dyé khyě apryá,” htuô̌rò “Ǔ iluố̤plǐ htuô̌hò́ htyá, rò a tarò̤̌khyě paá” a hé phúnuô.
22 Deste modo sobreveio-lhes o que diz este provérbio verdadeiro; Volta o cão ao seu vômito, e a porca lavada volta a revolver-se no lamaçal.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Pedro 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.