2 Coríntios 5
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARIB
1 Pè̤né̤klò̤́ dố athyáná hi dố pè̤ o ní̤dyé è dố hekhu yětômě nuô, shyé꤮ ǔ me̤pruốkyǎ hò́ è pǎ, a thè́ hé hò́ shyé꤮ pè̤ thyě pǎma, pè̤ thè́gně ná Cò́marya ki me̤-opé̤ hò́ pè̤hithè̌ má̤hò́ pè̤né̤klò̤́ athè̌ yěnuô dố mò́khu nuô hò́. A ki me̤ ná ané̤ rò hithè̌ má̤hò́ pè̤né̤klò̤́ athè̌ yěnuô, a thyěcyá̤ pǎ to, a ki oklò̤ma tacṳ́prè̤ pǎ.
1 Porque sabemos que, se a nossa casa terrestre deste tabernáculo se desfizer, temos de Deus um edifício, uma casa não feita por mãos, eterna, nos céus.
2 Manárò, pè̤ yǒ myásû̌ thè́zṳ̂́ ka̤-o lǎhò́ hi dố mò́khu yětômě akhu-akhyě, bí pè̤ opǎ dố hi dố hekhuyě tôměkǔ akhè̌nuô, pè̤ nethuô thè́muố̤kruô̌hǎ nyacò́.
2 Pois neste tabernáculo nós gememos, desejando muito ser revestidos da nossa habitação que é do céu,
3 Thyáphú pè̤né̤klò̤́ yě a ki o tadûlǎ agněnuô, Cò́marya ki dyé taple pè̤né̤klò̤́ athè̌ yěnuô dố mò́khu pǎ.
3 se é que, estando vestidos, não formos achados nus.
4 Bí pè̤ opǎ dố hi má̤hò́ pè̤né̤klò̤́ dố hekhuyě tôměkǔ akhè̌nuô, pè̤ myáhtyebè ná tè̤pyá̤tè̤sè̌ akhu-akhyě, pè̤ tauô̌tasè̌ thè́muố̤kruô̌hǎ cò́. Vǎ hé ná pè̤ thè́zṳ̂́ otaphǎkyǎ lǎ hò́ ná pè̤né̤klò̤́ hò́ phúnuô má̤to. Vǎ thè́zṳ̂́ hé, thyáphú pè̤né̤klò̤́ dố a thyěcyá̤yě, a ki htulya taplekyǎ ná pè̤né̤klò̤́ dố a htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ pǎ agně yěnuô, pè̤ thè́zṳ̂́ ka̤-o lǎ hò́ dố né̤klò̤́ athè̌ yěnuô akǔ hò́, phúnuô prè́.
4 Porque, na verdade, nós, os que estamos neste tabernáculo, gememos oprimidos, porque não queremos ser despidos, mas sim revestidos, para que o mortal seja absorvido pela vida.
5 Prè̤ dố a taritaryǎ one pé̤ hò́ pè̤ dố pè̤ ki ní̤bè né̤klò̤́ athè̌ yětôprè̤ nuôma Cò́marya yěnuô hò́. Htuô̌to a dyétǎ̤ pé̤ kuô̌pó̤ pè̤ Thè́ Sǎsè̌ Byacè yěnuôma a thyáhò́ná tè̤mátè̤dyǎ dố aklò̤ama tôcô rò a me̤lốme̤bǎ pé̤ hò́ pè̤ lò̌꤮ a ò́lya̤ nuôtahe hò́.
5 Ora, quem para isto mesmo nos preparou foi Deus, o qual nos deu como penhor o Espírito.
6 Phúnuô akhu-akhyě pè̤ zṳ̂́e tǎ̤te̤ ní̤ hò́ tè̤yětahe hò́. Pè̤ dǎ o pǎprè́ bí pè̤né̤klò̤́ yětahe akǔ prè́ hénuôma, pè̤ cuố o hí dố khǎlé̤ bí Byacè Jesǔ o nuô má̤ híto.
6 Temos, portanto, sempre bom ânimo, sabendo que, enquanto estamos presentes no corpo, estamos ausentes do Senhor
7 Me̤těhérò pè̤ ohtwǒprè̤ ná tè̤ dố pè̤ zṳ̂́ení̤ è tahe prè́, pè̤ ohtwǒprè̤ ná tè̤ dố pè̤ myáhtye è nuôtahe má̤to.
7 {porque andamos por fé, e não por vista};
8 Vǎ ki hé, pè̤ zṳ̂́ení̤ Byacè yěnuô ashyo-asò̌ rò pè̤ thè́zṳ̂́ htecuốkyǎ lǎ hò́ ná pè̤né̤klò̤́ yě rò pè̤ thè́zṳ̂́cuố otố̤kuô̌ lǎ hò́ ná Byacè dố mò́khu hò́.
8 temos bom ânimo, mas desejamos antes estar ausentes deste corpo, para estarmos presentes com o Senhor.
9 Manárò, pè̤ o bítě꤮ tôpho bèbè, pè̤ o pǎprè́ bíyě bèbè, pè̤ cuố o hò́ dố himò́khu hò́ pǎ bèbè, pè̤ thè́zṳ̂́ me̤tǒ prè́ Cò́marya athè́plò prè́.
9 Pelo que também nos esforçamos para ser-lhe agradáveis, quer presentes, quer ausentes.
10 Me̤těhérò, shyé꤮ nopǎma pè̤ pwǒ̤꤮ tôprè̤ bèhyǎ o lò̌ dố Krístu lé̤cirya khuklyáhtè̌ htyalô̌ anyěhyǎ pǎ. Bí pè̤ o dố hekhuyě akhè̌, lò̌꤮ pè̤ me̤htuô̌hò́ tè̤ dố aryá tahenuô bèbè, tè̤ dố athû́ tahenuô bèbè, pè̤ ki ní̤bè dyékhyě tè̤me̤ní̤khwókè pǎ è̌, ma pè̤ ní̤bè to è̌ nuô, a ki ce̤myá lò̌ pè̤ pwǒ̤꤮ tôprè̤ pǎ.
10 Porque é necessário que todos nós sejamos manifestos diante do tribunal de Cristo, para que cada um receba o que fez por meio do corpo, segundo o que praticou, o bem ou o mal.
11 Me̤těhérò pè̤ thè́gně ná shyé꤮ nopǎ nuô, Byacè ki ce̤myá lò̌ prè̤lukayǎ tahe atè̤me̤ phúnuô pǎ akhu-akhyě, pè̤ ki thè́isě bezṳ̂́benyá̤ nyacò́ lǔ pǎ. Phúnuôrò thyáphú ǔ ki zṳ̂́enyá̤e ka̤ Byacè Jesǔ agněnuô, pè̤ thè́plòshyo hésodônyǎ pé̤ ǔ hò́. Kryá꤮ maǐtě o dố pè̤ thè́plòkǔ nuô Cò́marya thè́gně lò̌plǐ ná ané̤ prè́. Phúnuôhò́, pè̤ ma kayǎ phútě tahenuô, vǎ myásû̌ ná thǐ klyá thè́gněhyǎ nyǎ pǎ prè́.
11 Portanto, conhecendo o temor do Senhor, procuramos persuadir os homens; mas, a Deus já somos manifestos, e espero que também nas vossas consciências sejamos manifestos.
12 Tane̤ tǎ lahyǎ ná pè̤ thè́zṳ̂́ hébè htyamò́htyapho ní̤ khyěthyá pè̤né̤ phúnuô tǎmé̤. Pè̤ hé thǐ phúnuô me̤těhérò thyáphú thǐ ki hé ka̤khyěsû cyá̤ kuô̌ kayǎ dố a pacyé̤ishyé pè̤ nuôtahe agněnuô, pè̤ thè́zṳ̂́ nò̌thè́gně tǎ̤te̤ kuô̌ thǐ ná pè̤ me̤kryá꤮ ǐtětě phúnuô prè́. Kayǎ nuôtahe ma a dyadu phyéhtyalô̌ ní̤dûgně prè́ tè̤cyá̤tè̤dè dố a oluô̌ dố aklò̌ nuôtahe prè́, a dyadu kuô̌ǔ tè̤ dố a o dố kayǎ tôprè̤prè̤ a thè́plòkǔ nuôtahe to.
12 Não nos recomendamos outra vez a vós, mas damo-vos ocasião de vos gloriardes por nossa causa, a fim de que tenhais resposta para os que se gloriam na aparência, e não no coração.
13 Ǔ ki hé pè̤ ná kayǎ tamwǐ kihérò, lé̤héo ná to, lò̌꤮ pè̤ me̤ yětahe nuôma Cò́marya agně prè́. Ǔ ki hé pè̤ ná pè̤ me̤tè̤ tǒ kihérò, a má̤hò́, pè̤ me̤ má̤ pé̤ nyǎ dố a ki ní̤bwíní̤taryě dố thǐgněnuô̌.
13 Porque, se enlouquecemos, é para Deus; se conservamos o juízo, é para vós.
14 Krístu atè̤mo̤ me̤pé̤kyǎ hò́ pè̤ akhu-akhyě, pè̤ ohtwǒprè̤ pé̤ dố Cò́marya agně phúyě hò́. Pè̤ thè́gně ná Krístu thyě pé̤ dố kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ agně. Angó̤lasá ma má̤hò́ kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ thyě tố̤kuô̌ hò́ ná Krístu hò́.
14 Pois o amor de Cristo nos constrange, porque julgamos assim: se um morreu por todos, logo todos morreram;
15 Pè̤ dố a htwǒprè̤ yětahenuô, thyáphú pè̤ ki krwǒ ohtwǒprè̤ plehyǎ pǎ tǎ phú pè̤ thè́plò a tè̤thè́zṳ̂́thè́lò̌ nuôtahe tǎmé̤, thyáphú pè̤ ki krwǒ ohtwǒprè̤ plehyǎ kuô̌ phú prè̤ dố a khyáthyě htuô̌pé̤hò́ dố pè̤gně rò a ihtòhtwǒprè̤ ka̤khyě htuô̌hò́ yětôprè̤ agněnuô, Byacè khyáthyě pé̤ hò́ dố pè̤ pwǒ̤꤮ tôprè̤ agně hò́.
15 e ele morreu por todos, para que os que vivem não vivam mais para si, mas para aquele que por eles morreu e ressuscitou.
16 Phúnuôrò khǒnyá̤yě pè̤ htwǒhtya hò́ tè̤tôcô꤮ tuô̌ ná Krístu hò́ akhu-akhyě, phú kayǎ dố a zṳ̂́e Krístu to tahe dyadu tè̤oluô̌ dố aklò̌ tahenuô, pè̤ dyadukuô̌ pǎ phúnuôto hò́. Dố nuôkhè̌ pè̤ tane̤thû́tyá̤ Krístu phúnuôhò́ tadû́rò khǒnyá̤yě pè̤ tane̤thû́ pǎ è phúnuô to hò́.
16 Por isso daqui por diante a ninguém conhecemos segundo a carne; e, ainda que tenhamos conhecido Cristo segundo a carne, contudo agora já não o conhecemos desse modo.
17 Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a htwǒhtya hò́ tôcô꤮ tuô̌ ná Krístu nuô, a htwǒhtya hò́ kayǎ tôprè̤ dố Cò́marya byálya̤ taple thè̌ lǔ hò́. A vǐkyǎ kyǎ a tè̤ohtwǒprè̤ alye̤ tahe rò a ohtwǒprè̤ taplekyǎ dố athè̌ hò́.
17 Pelo que, se alguém está em Cristo, nova criatura é; as coisas velhas já passaram; eis que tudo se fez novo.
18 Lò̌ tè̤yětahe nuôma Cò́marya me̤ lò̌plǐ prè́. Dố Krístu hyǎ me̤pé̤ pè̤ akhu-akhyě, pè̤ htwǒhtya hò́ Cò́marya a khǒbò́thyó hò́. Rò a dyétǎ̤kuô̌ hò́ pè̤ tè̤phyétè̤me̤ dố pè̤ ki cuố hésodônyǎ pé̤ kuô̌ǔ ná Krístu me̤htwǒhtya ka̤khyě khyěthyá pè̤ ná Cò́marya a khǒbò́thyó hò́, phúnuô prè́.
18 Mas todas as coisas provêm de Deus, que nos reconciliou consigo mesmo por Cristo, e nos confiou o ministério da reconciliação;
19 Pè̤ thè́zṳ̂́ hénuôma phútěhérò, dố Krístu akhu-akhyěrò Cò́marya me̤htwǒhtya hò́ prè̤lukayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ná a khǒbò́thyó hò́. Cò́marya dya pǎ prè̤lukayǎ tahe a tè̤me̤thû́ to hò́. Rò a dyétǎ̤kyǎ hò́ pè̤ tè̤me̤yě dố pè̤ ki cuố hésodônyǎ luô̌ pé̤ ǔ ná Cò́marya me̤htwǒka̤khyě khyěthyá hò́ prè̤lukayǎ tahe ná a khǒbò́thyó hò́.
19 pois que Deus estava em Cristo reconciliando consigo o mundo, não imputando aos homens as suas transgressões; e nos encarregou da palavra da reconciliação.
20 Phúnuôrò, khǒnyá̤yě pè̤ htwǒ pé̤ prè̤hébètè̤ dố Krístu akhǎlé̤. Cò́marya ané̤byacè ní̤dû nò̌kwǐthè́zò̤ dǐtû́ pè̤ ná thǐ dố thǐ ki ní̤dǎ pè̤ tè̤hésodônyǎ thǐ yě. Pè̤ kwǐthè́zò̤ thǐ dố Krístu akhǎlé̤ ná plwǒ Krístu ki me̤htwǒhtya khyě thǐ ná Cò́marya a khǒbò́thyó tahe.
20 De sorte que somos embaixadores por Cristo, como se Deus por nós vos exortasse. Rogamo-vos, pois, por Cristo que vos reconcilieis com Deus.
21 Krístunuô atè̤thû́ o tôcô꤮ to. Manárò, thyáphú a ki plálǐkyǎ pé̤ pè̤ tè̤thû́ anuố̤asu tahe agněnuô, Cò́marya nò̌khyáthyě lǔ dố pè̤ tè̤thû́ agně. Dố Krístu me̤pé̤ hò́ pè̤ phúnuô akhu-akhyě, pè̤ ki htwǒhtya hò́ tè̤tôcô꤮ tuô̌ ná Krístu hò́ rò, Cò́marya ki dyacò́dyate̤ hò́ pè̤ dố anyěhyǎ pǎ.
21 Àquele que não conheceu pecado, Deus o fez pecado por nós; para que nele fôssemos feitos justiça de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Coríntios 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.