2 Coríntios 3

Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Vǎ hé phúyě rò a cô ná vǎ hébè htyalô̌ khyěthyá vǎné̤ phúnuô è̌? Ma pè̤ lo phyéhyǎní̤ pè̤ likhyáthè́ tahe dố a ki héluô̌ pé̤ thǐ ná pè̤ ma Prè̤dônyǎphú tahe má̤lakǒ phú ǔruô tahehe phyéhyǎní̤ nuô è̌? Má̤torò pè̤ lo phyécuốní̤ likhyáthè́ tahe dố thǐ ki rǎ pé̤ pè̤ agněnuô è̌?
1 Começamos, porventura, outra vez a recomendar-nos a nós mesmos? Ou temos necessidade, como alguns, de cartas de recomendação para vós outros ou de vós?
2 Manárò pè̤ yětahenuô, pè̤ lokuô̌ phúnuô to. Pè̤ thè́gně ná thǐ ma pè̤ likhyáthè́ tahe hò́ rò pè̤ thè́plò ícû́ná thǐ pwǒ̤꤮ tôphuố cò́. Dố thǐ krwǒ hò́ Krístu akhyě akhu-akhyě kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ki thè́gně dǐtû́ kuô̌dû ná pè̤ me̤tè̤ yěnuôma aryá prè́ phúnuô pǎ.
2 Vós sois a nossa carta, escrita em nosso coração, conhecida e lida por todos os homens,
3 Thǐ yětahe nuôma, a thyáhò́ná li dố Krístu rǎ rò a thǔhyǎ dǐtû́ ná pè̤ yětahenuô hò́. Manárò a rǎ ná libǒ ná libǒhtyě yěnuô má̤to, htuô̌to a rǎ o dố lò̤́balo̤ phú Mosè alò̤́ba nuô má̤toto. Krístu nò̌rǎ dǐtû́ hò́ liplòyě dố thǐ thè́plò tahe alo̤ ná a Thè́ Sǎsè̌ Byacè hò́. Cò́marya dố a htwǒprè̤ yětôprè̤ nò̌hyǎ Thè́ Sǎsè̌ Byacè ki hyǎ ohtwǒprè̤ dố thǐkǔ hò́.
3 estando já manifestos como carta de Cristo, produzida pelo nosso ministério, escrita não com tinta, mas pelo Espírito do Deus vivente, não em tábuas de pedra, mas em tábuas de carne, isto é, nos corações.
4 Jesǔ Krístu ohtwǒprè̤ dố pè̤kǔ ná thǐkǔ akhu-akhyě, pè̤ hébû ná pè̤ me̤ tè̤me̤ yětahenuô, Cò́marya thè́plòo prè́.
4 E é por intermédio de Cristo que temos tal confiança em Deus;
5 Pè̤ thè́lè̤htya ní̤dyé pè̤ tè̤cyá̤tè̤dè tahenuô má̤to. Pè̤ o ná tè̤cyá̤tè̤dè dố pè̤ me̤bè́hò́ tè̤me̤ yětahe nuôma a o dố Cò́marya a o hyǎ prè́.
5 não que, por nós mesmos, sejamos capazes de pensar alguma coisa, como se partisse de nós; pelo contrário, a nossa suficiência vem de Deus,
6 Thyáphú pè̤ ki ithyó dônyǎplǒbè́ pé̤ ǔ tè̤ô̌lya̤ athè̌yě agněnuô, prè̤ dố a dyétǎ̤ pè̤ tè̤cyá̤tè̤dè yěnuôma Cò́marya yětôprè̤ hò́. Tè̤ô̌lya̤ athè̌ dố a dyétǎ̤ yěnuôma athyáná ǔ rǎ o Mosè a tè̤thyótè̤thya nuô má̤to. Tè̤ô̌lya̤ athè̌ yěnuôma a tate thè́lè̤htyaní̤ Thè́ Sǎsè̌ Byacè me̤tè̤ dố pè̤ thè́plòkǔ yěnuô prè́. Pè̤ ki thè́lè̤htyaní̤ tè̤thyótè̤thya dố ǔ rǎo yěnuô hénuôrò pè̤ ki ní̤bè tè̤thyě pǎ, manárò Thè́ Sǎsè̌ Byacè yěnuô a phyéhyǎní̤ pé̤ pè̤ thè́htwǒprè̤ tacṳ́prè̤ hò́.
6 o qual nos habilitou para sermos ministros de uma nova aliança, não da letra, mas do espírito; porque a letra mata, mas o espírito vivifica.
7 Dố nuôkhè̌ bí Cò́marya rǎ tè̤thyótè̤thya yětahe dố lò̤́balo̤ rò a dyétǎ̤ ná Mosè akhè̌nuô, Cò́marya a tè̤pro̤tè̤prya̤ yěnuô a lǐtakhè̌ htyaluô̌. Rò tè̤lǐtakhè̌ tǎ̤ dố Mosè amèthèlo̤ yěnuô, a takhè̌sò̌ pé̤ nyacò́ dố Israelphú tahe agně akhu-akhyě èthǐ myábû cò́ lǔmèthè to. Manárò tè̤takhè̌ yěnuô a lǐtadû to, a lamé̤ khyě prè́.
7 E, se o ministério da morte, gravado com letras em pedras, se revestiu de glória, a ponto de os filhos de Israel não poderem fitar a face de Moisés, por causa da glória do seu rosto, ainda que desvanecente,
8 Tè̤thyótè̤thya yě a ki hyǎ cò́ ná a tè̤lǐtakhè̌ shyosò̌ báyě cò́ kihérò tè̤ô̌lya̤ athè̌ yěnuô a ki lǐtakhè̌ shyosò̌klò̌lố nyǎ hò́ ná tè̤thyótè̤thya yěnuô hò́. Tè̤ô̌lya̤ athè̌ yěnuô a dyéhò́ pè̤ Thè́ Sǎsè̌ Byacè dố a dyé pè̤ tè̤htwǒprè̤ yěnuô tôprè̤ hò́.
8 como não será de maior glória o ministério do Espírito!
9 Tè̤ô̌lya̤ alye̤ dố a phyéhyǎ prè́ tè̤thyě yěnuô, a ki o ná alǐatakhè̌ shyosò̌ kihérò, tè̤ô̌lya̤ athè̌ dố a me̤cò́me̤te̤ hò́ pè̤ dố Cò́marya anyěhyǎ yěnuô, a tè̤lǐtè̤takhè̌ shyosò̌ ki dulốklò̌ cò́nyǎ hò́ ná nuô hò́.
9 Porque, se o ministério da condenação foi glória, em muito maior proporção será glorioso o ministério da justiça.
10 Tè̤ô̌lya̤ athè̌ khǒnyá̤yě tômû̌ a tè̤pro̤tè̤prya̤ yěnuô alǐsò̌ talwósû́lû̌ rò alǐ pé̤kyǎ tè̤thyótè̤thya yě akhu-akhyě, a cô ná tè̤thyótè̤thya yě a lǐtakhè̌ lamé̤kyǎ phúnuô.
10 Porquanto, na verdade, o que, outrora, foi glorificado, neste respeito, já não resplandece, diante da atual sobre-excelente glória.
11 Tè̤thyótè̤thya atwó̤aryá nyacò́ tadû́rò a lǐtadû pǎ to, a lǐ lamé̤kyǎ prè́. Manárò tè̤ô̌lya̤ athè̌ dố a oklò̤ma tacṳ́prè̤ yě, a ki o ná a tè̤lǐtè̤takhè̌ shyosò̌ dố adulốklò̌ cò́nyǎ hò́ ná tè̤thyótè̤thya yěnuô hò́.
11 Porque, se o que se desvanecia teve sua glória, muito mais glória tem o que é permanente.
12 Pè̤ thè́gně tǎ̤te̤ hò́ ná tè̤ô̌lya̤ athè̌yě a ki oklò̤oma tacṳ́prè̤ pǎ akhu-akhyě, pè̤ ki hésodônyǎ pé̤ ǔ ná Cò́marya alǎ̤angó̤ nuô pè̤ hé hǎbû hò́.
12 Tendo, pois, tal esperança, servimo-nos de muita ousadia no falar.
13 Pè̤ ma athyáná Mosè nuô má̤to. Thyáphú Israelphú tahe ki myátǒdè̌hyǎ tǎ Mosè mèthè dố a lǐtakhè̌ cè̤́kalya̤ ná kalya̤ yě tǎmé̤ nuô, Mosè huốbí ní̤dyé amèthè.
13 E não somos como Moisés, que punha véu sobre a face, para que os filhos de Israel não atentassem na terminação do que se desvanecia.
14 Bínuôkhè̌ Israelphú tahenuô, a htebíhtetapa̤ lò̌ lǔ thè́plò. Tuố̤khǒnyá̤ cò́ bèbè, bí ǔ hố htyaluô̌ Mosè a tè̤thyótè̤thya dố lisǎsè̌kǔ yě akhè̌nuô, èthǐ thè́gněplǒ tôcô꤮ to. Èthǐ ki zṳ̂́e Byacè Jesǔ Krístu tû́ma athè́plò bítapa̤ yěnuô ki omǒhtya rò thè́gněplǒhyǎ bè́no prè́.
14 Mas os sentidos deles se embotaram. Pois até ao dia de hoje, quando fazem a leitura da antiga aliança, o mesmo véu permanece, não lhes sendo revelado que, em Cristo, é removido.
15 Tuố̤khǒnyá̤yě cò́ bèbè, èthǐ thè́gněplǒ lahyǎ hí to. Me̤těhérò bí èthǐ hố Mosè a tè̤thyótè̤thya akhè̌nuô, èthǐ thè́plò yǒ bítapa̤ pǎprè́ akhu-akhyě, a thè́gněplǒbè́ lahyǎ to.
15 Mas até hoje, quando é lido Moisés, o véu está posto sobre o coração deles.
16 Manárò, bí kayǎ dố athè́plò bítapa̤ yětôprè̤ zṳ̂́enyá̤e ka̤ hò́ Byacè akhè̌nuô, tè̤ dố a me̤khíme̤tapa̤ lǔthè́plò tahenuô ǔ ki phyémǒkyǎ pǎ.
16 Quando, porém, algum deles se converte ao Senhor, o véu lhe é retirado.
17 Byacè dố vǎ rǎ ari-akyǎ yětôprè̤ nuôma Thè́ Sǎsè̌ Byacè hò́. Lò̌꤮ kayǎ dố a ní̤bèhò́ Thè́ Sǎsè̌ Byacè tahenuô, Thè́ Sǎsè̌ plwǒhtepalǎ cuố lǎ lǔ hò́.
17 Ora, o Senhor é o Espírito; e, onde está o Espírito do Senhor, aí há liberdade.
18 Khǒnyá̤yě tè̤ dố a huố tǎ̤tṳ̂̌ bí lò̌꤮ pè̤ dố a zṳ̂́e Jesǔ yětahe amèthè nuô a o pǎ tôcô꤮ to. Phúnuôrò, khǒnyá̤yě pè̤ myáhtye plehyǎ lǎ hò́ Byacè a tè̤lǐtè̤takhè̌ rò pè̤ htwǒhtya thyáhò́ná mǎ̤duô dố a lǐsátakhè̌ ka̤khyě Byacè a tè̤lǐtè̤takhè̌ tahenuô hò́. Pè̤ myáhtye plehyǎ lǎ hò́ Byacè alǐatakhè̌, rò Thè́ Sǎsè̌ Byacè me̤pé̤ hò́ pè̤ dố pè̤ ki thyáhyǎ ná thyáhyǎ, thyáhò́ ná pè̤ Byacè dố a taryěduhtǔ yětôprè̤nuô hò́.
18 E todos nós, com o rosto desvendado, contemplando, como por espelho, a glória do Senhor, somos transformados, de glória em glória, na sua própria imagem, como pelo Senhor, o Espírito.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Coríntios 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.