1 Timóteo 5
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NVI
1 Thè́prwǒ̤ tǎ prè̤khǔ muố̤prè̤́ tǎmé̤ ní꤮, manárò kwǐthè́zò̤ hébè dyaduzṳ̂́nyá̤ è phú nè̤ kwǐthè́zò̤ nè̤phè̌ nuô ní꤮. Prè̤khǔ dố anacè̤́ tahenuô dya è phú nè̤puố̤ ná nè̤né̤ nuô ní꤮.
1 Não repreenda asperamente ao homem idoso, mas exorte-o como se ele fosse seu pai; trate os jovens como a irmãos;
2 Bezṳ̂́nyá̤ lahyǎ prè̤mò muố̤prè̤́ tahe phú nè̤muố̤ nuô ní꤮. Htuô̌rò prè̤mò dố anacè̤́ tahenuô, bezṳ̂́nyá̤ èthǐ rò tane̤ mwǒ̤plǐthǐplo èthǐ phú nè̤ puố̤prè̤mò nuô ní꤮.
2 as mulheres idosas, como a mães; e as moças, como a irmãs, com toda a pureza.
3 Prè̤mòokryá dố ǔ prè̤me̤cwó̤ lǔ oto tahenuô, dyaduzṳ̂́nyá̤ èthǐ rò myákhwème̤cwó̤ ní̤ èthǐ ní꤮.
3 Trate adequadamente as viúvas que são realmente necessitadas.
4 Manárò prè̤mòokryá tôprè̤nuô a ki phúo, má̤torò alye̤ tahe ki o hénuô, aphúalye̤ thǐtahe tǒbè myákhwèní̤ ré̤dyé a muố̤okryá a phyěokryá yě phú Krístuphú lé̤klǒ me̤nuô. Phúnuô akhu-akhyě me̤bwíme̤taryě khyě muốphè̌phyěphuô̌ tahe ná klyá phúyě ní꤮, me̤těhérò me̤tè̤phúyě tahe nuôma atǒ Cò́marya athè́plò.
4 Mas se uma viúva tem filhos ou netos, que estes aprendam primeiramente a colocar a sua religião em prática, cuidando de sua própria família e retribuindo o bem recebido de seus pais e avós, pois isso agrada a Deus.
5 Prè̤mò tôprè̤ dố a okryá má̤lakǒ rò ǔ prè̤myáprè̤khwè lǔ oto tôprè̤nuô, a myásû̌ a tè̤me̤cwó̤ dố Cò́marya a o. Htuô̌rò mò̤́khíkhí mò̤́sè̌klè̌klè̌ a kwǐcò́bè̌ tamǒmǒ cò́. Htuô̌to a kwǐthè́zò̤ Cò́marya ná a ki me̤cwó̤ lǔ.
5 A viúva realmente necessitada e desamparada põe sua esperança em Deus e persiste dia e noite em oração e em súplica.
6 Manárò prè̤mòokryá tôprè̤ dố a myápṳ̌ní̤ a tè̤thè́zṳ̂́thè́lò̌ a tè̤me̤mo̤lya̤ ní̤dyé ané̤ tôprè̤nuô, a htwǒprè̤ tadû́rò a thyě htuô̌hò́.
6 Mas a que vive para os prazeres, ainda que esteja viva, está morta.
7 Thyáphú ǔ ki dya tǎ èthǐ tè̤thû́ tèmé̤nuô, ithyóithya tǎ̤ní̤pé̤ kayǎ dố a zṳ̂́e Jesǔ tahe ki me̤ lahyǎ phúnuô ní꤮.
7 Ordene estas coisas para que sejam irrepreensíveis.
8 Kayǎ tôprè̤prè̤ ki a myání̤khwèní̤ dyékuô̌ aklwǐalyǎ to hénuô, a htékyǎhò́ Krístuphú a tè̤ithyóithya hò́ rò è ma kayǎ dố a cyě̤lốklò̌ pǎ cò́ ná kayǎ dố a zṳ̂́ekuô̌ǔ Krístu to tôprè̤ cò́. A cyě̤lố ma kayǎ dố a myání̤ dyékuô̌ a hiphúphyǎphú aphúamě to nuôtahe hò́.
8 Se alguém não cuida de seus parentes, e especialmente dos de sua própria família, negou a fé e é pior que um descrente.
9 Prè̤mòokryá tôprè̤prè̤ dố ana ki bǎhtyahí shyěthuô̌thyó tonuô, dya tǎ è dố prè̤mòokryá a lirǎmá akǔ tǎmé̤ ní, htuô̌to a tǒbè vè̤onò́ prè́ tôphuố prè́.
9 Nenhuma mulher deve ser inscrita na lista de viúvas, a não ser que tenha mais de sessenta anos de idade, tenha sido fiel a seu marido
10 Htuô̌rò a bè má̤dû prè̤mò dố amwi̤la luô̌ryá ná a me̤tè̤ryá tahe akhyě. A bè má̤ prè̤mò tôprè̤ dố a myákhwè duhtya ní̤ ryáhtuô̌ dûhò́ aphúalye̤ tahe, a bè è́mo̤sû sǐpré̤ tahe dố a hidò́kò́kǔ, a bè má̤ prè̤mò tôprè̤ dố a sǐplǐ Cò́marya akayǎ tahe akhǎduô, a bè me̤cwó̤ kayǎ bèpyá̤bèsè̌ tahe htuô̌rò a bè má̤ prè̤mò tôprè̤ dố a dyélya̤ athè́ dố a me̤tè̤ryá tahe agně.
10 e seja bem conhecida por suas boas obras, tais como criar filhos, ser hospitaleira, lavar os pés dos santos, socorrer os atribulados e dedicar-se a todo tipo de boa obra.
11 Manárò, prè̤mòokryá dố ana cè̤́pǎ tahenuô, benuô̌ tǎ èthǐ dố prè̤mòokryá a lirǎmá akǔ tǎmé̤. Me̤těhérò bí èthǐ thwihtyěpházye a tè̤thè́zṳ̂́thè́lò̌ me̤pé̤kyǎ hò́ atè̤mo̤ Krístu akhè̌nuô, èthǐ thè́zṳ̂́ taple khyěthyá lahyǎ avè̤ prè́.
11 Não inclua nessa lista as viúvas mais jovens, pois, quando os seus desejos sensuais superam a sua dedicação a Cristo, querem se casar.
12 Dố èthǐ me̤pyékyǎ a tè̤ò́lya̤ ré̤nuô tômû̌ akhu-akhyě, Cò́marya ki cirya èthǐ pǎ.
12 Assim, elas trazem condenação sobre si, por haverem rompido seu primeiro compromisso.
13 Htuô̌to èthǐ htwǒhtya kayǎ taklělěbyá, me̤lò̌ shuốkhè̌, rò cuốlě htyahi tômě htuô̌ tômě. Tû́ a taklě yěnuô má̤to, èthǐ okǒ dyáǔzo̤, pó̤ǔmwi̤, nuô̌me̤súsá dídyǎ tuố̤kuô̌ dố ǔruô tè̤ritè̤kyǎ akǔ rò hébè ngó̤ dố a kò héto tahe.
13 Além disso, aprendem a ficar ociosas, andando de casa em casa; e não se tornam apenas ociosas, mas também fofoqueiras e indiscretas, falando coisas que não devem.
14 Phúnuôrò vǎ thè́zṳ̂́ ná prè̤mòokryá dố anacè̤́pǎ tahe ki phyé lahyǎ avè̤. Htuô̌rò phúolye̤o lahyǎ, rò myákhwèní̤ lahyǎ hiphyǎ nuôma tû́rò kayǎ dố a myápṳ̌ pè̤ tè̤thû́ dố a ki hémǔmyá̤ricyá̤ pè̤ tahenuô, a myáhtyepǎ alé̤hé pè̤ tahe to hò́.
14 Portanto, aconselho que as viúvas mais jovens se casem, tenham filhos, administrem suas casas e não dêem ao inimigo nenhum motivo para maledicência.
15 Me̤těhérò prè̤mòokryá tahehe nuô, a taríkò́klò̌kyǎ hò́ ané̤ ná Krístu hò́, rò a krwǒcuốkuô̌ lahyǎ khǐnéricyá̤ khuklò́ akhyě hò́.
15 Algumas, na verdade, já se desviaram, para seguir a Satanás.
16 Prè̤mò dố a htwǒ Krístuphú tahenuô, dố a klwǐlyǎ aklè̌nuô, prè̤mòokryá ki o tôprè̤prè̤ hérò èthǐ bè myákhwèní̤ lǔ. Behtya tǎ tè̤vítè̤zá yěnuô dố prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ alo̤ tǎmé̤, me̤těhérò thyáphú prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ ki myá me̤cwó̤ prè́tû́ prè̤mòokryá dố prè̤me̤cwó̤ lǔ oto tahe agněnuôrò, myákhwèní̤ lahyǎ èthǐ ní꤮.
16 Se alguma mulher crente tem viúvas em sua família, deve ajudá-las. Não seja a igreja sobrecarregada com elas, a fim de que as viúvas realmente necessitadas sejam auxiliadas.
17 Muố̤prû̌muố̤prè̤́ dố a htwǒ khuklò́khuklyǎ dố a me̤ryátè̤ tahenuô, thǐ tǒbè bezṳ̂́benyá̤ èthǐ, htuô̌to èthǐ tǒkò ní̤bè pòepòǒ lè̌khwólè̌kè. Muố̤prû̌muố̤prè̤́ dố a htwǒ khuklò́khuklyǎ dố a krṳ̂̌me̤ Cò́marya atè̤me̤ tahe, rò a hésodônyǎ pé̤ ǔ ná Cò́marya alǎ̤angó̤ rò a ithyóithya pé̤ ǔ ná Cò́marya alǎ̤angó̤ tahenuô, thǐ tǒbè bezṳ̂́benyá̤ èthǐ, dyépòepòǒ pé̤ lakǒ cò́ èthǐ lè̌khwólè̌kè cò́.
17 Os presbíteros que lideram bem a igreja são dignos de dupla honra, especialmente aqueles cujo trabalho é a pregação e o ensino,
18 Me̤těhérò lisǎsè̌kǔ hé, “Pṳ́ dố thǐ nò̌izí̤ tǎ̤thuô̌è ná buốnuô, thǐ tǒbè ǔbí akyǎ̤kǔ to,” htuô̌rò “Prè̤me̤tè̤phú tôprè̤nuô a tǒbè ní̤bè akhwóakè.”
18 pois a Escritura diz: "Não amordace o boi enquanto está debulhando o cereal", e "o trabalhador merece o seu salário".
19 Kayǎ tôprè̤prè̤ ki dya tè̤thû́ dố muố̤prû̌muố̤prè̤́ dố a htwǒ khuklò́khuklyǎ aklè̌ tôprè̤prè̤ kihérò patítadû prè̤khyáthè́ ki o thè́gně tomaná thè́thuô̌ to hénuôma ní̤dǎ kuô̌ tǎ lahyǎ angó̤ tǎmé̤ ní꤮.
19 Não aceite acusação contra um presbítero, se não for apoiada por duas ou três testemunhas.
20 Èthǐ ki me̤ tè̤thû́ kihérò, thè́prwǒ̤ èthǐ rò ithyó ryá ka̤khyě èthǐ dố kayǎ tôplutôphè a mèthènyě nuô ní꤮. Thyáphú kayǎ dố aruô tahe ki thè́isě agněnuô tarú me̤ lahyǎ phúnuô ní꤮.
20 Os que pecarem deverão ser repreendidos em público, para que os demais também temam.
21 Dố Cò́marya ná Jesǔ Krístu ná tanéphú sǎsè̌ tahe a mèthènyě nuô, vǎ hétǎ̤ngó̤ dố a klò̤ma tômû̌ ná nè̤ ki cṳ̌e tè̤ithyóithya dố akhu yětahe rò nè̤ me̤tè̤ ǐtětě꤮ bèbè, myábè́khu tǎ̤phuô tǎ ǔ tôprè̤꤮ tǎmé̤ ní꤮. Htuô̌to myádu myápatí tǎ ǔ tôprè̤꤮ tǎmé̤ ní꤮.
21 Eu o exorto solenemente, diante de Deus, de Cristo Jesus e dos anjos eleitos, a que procure observar essas instruções sem parcialidade; e não faça nada por favoritismo.
22 Cuố dyahtyapryǎ tǎ thǐ takhu dố ǔlo̤ tôprè̤prè̤ dố a ki me̤ Cò́marya a tè̤phyétè̤me̤ agněnuô tǎmé̤ ní꤮. Cuốnuô̌ kuô̌ tǎ dố ǔ me̤ tè̤thû́tè̤plá aklè̌nuô tǎmé̤ ní꤮, osǎsè̌dû nè̤tè̤ ní꤮.
22 Não se precipite em impor as mãos sobre ninguém e não participe dos pecados dos outros. Conserve-se puro.
23 Ǒtû́htyě tǎmé̤, ǒsǐlyǎ̤ tố̤ná thòbǐthèhtyě takitaki ní꤮. Nè̤ swí tamǒmǒ dûgně akhu-akhyě a ki me̤ryácwó̤kuô̌ nè̤hò́kǔ atè̤sè̌ yěnuô pǎ.
23 Não continue a beber somente água; tome também um pouco de vinho, por causa do seu estômago e das suas freqüentes enfermidades.
24 Kayǎ tahehe a tè̤thû́tè̤plá nuô a oluô̌ lá̤lǐ ryácò́, rò ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ myáhtye thè́gně lò̌plǐ èthǐ tè̤thû́ yěnuô ná Cò́marya ki cirya èthǐ pǎ tadû́rò kayǎ dố aruô tahehe a tè̤thû́tè̤plá nuô, khǒnyá̤khè̌yě ǔ myáhtyecyá̤ è to. Manárò ǔ ki myáhtyeno è dốkhyě pǎ.
24 Os pecados de alguns são evidentes, mesmo antes de serem submetidos a julgamento; enquanto que os pecados de outros se manifestam posteriormente.
25 Phúnuôhò́ tè̤me̤ryá dố pè̤ myáhtye luô̌ lǐphó cò́ è nuô a o tahe. Tè̤me̤ryá dố ǔ myáhtyeluô̌ lá̤lǐcyá̤ cò́hí è to tahe bèbè, ǔ ki myáhtye tǎ̤te̤no è dốkhyě pǎ.
25 Da mesma forma, as boas obras são evidentes, e as que não o são não podem permanecer ocultas.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Timóteo 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.