1 Timóteo 5

Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Thè́prwǒ̤ tǎ prè̤khǔ muố̤prè̤́ tǎmé̤ ní꤮, manárò kwǐthè́zò̤ hébè dyaduzṳ̂́nyá̤ è phú nè̤ kwǐthè́zò̤ nè̤phè̌ nuô ní꤮. Prè̤khǔ dố anacè̤́ tahenuô dya è phú nè̤puố̤ ná nè̤né̤ nuô ní꤮.
1 Não repreenda um homem mais velho, mas o aconselhe como se ele fosse o seu pai. Trate os homens mais jovens como irmãos,
2 Bezṳ̂́nyá̤ lahyǎ prè̤mò muố̤prè̤́ tahe phú nè̤muố̤ nuô ní꤮. Htuô̌rò prè̤mò dố anacè̤́ tahenuô, bezṳ̂́nyá̤ èthǐ rò tane̤ mwǒ̤plǐthǐplo èthǐ phú nè̤ puố̤prè̤mò nuô ní꤮.
2 as mulheres idosas, como mães e as mulheres jovens, como irmãs, com toda a pureza.
3 Prè̤mòokryá dố ǔ prè̤me̤cwó̤ lǔ oto tahenuô, dyaduzṳ̂́nyá̤ èthǐ rò myákhwème̤cwó̤ ní̤ èthǐ ní꤮.
3 Cuide das viúvas que não tenham ninguém para ajudá-las.
4 Manárò prè̤mòokryá tôprè̤nuô a ki phúo, má̤torò alye̤ tahe ki o hénuô, aphúalye̤ thǐtahe tǒbè myákhwèní̤ ré̤dyé a muố̤okryá a phyěokryá yě phú Krístuphú lé̤klǒ me̤nuô. Phúnuô akhu-akhyě me̤bwíme̤taryě khyě muốphè̌phyěphuô̌ tahe ná klyá phúyě ní꤮, me̤těhérò me̤tè̤phúyě tahe nuôma atǒ Cò́marya athè́plò.
4 Mas, se alguma viúva tem filhos ou netos, são eles que devem primeiro aprender a cumprir os seus deveres religiosos, cuidando da sua própria família. Assim eles pagarão o que receberam dos seus pais e avós, pois Deus gosta disso.
5 Prè̤mò tôprè̤ dố a okryá má̤lakǒ rò ǔ prè̤myáprè̤khwè lǔ oto tôprè̤nuô, a myásû̌ a tè̤me̤cwó̤ dố Cò́marya a o. Htuô̌rò mò̤́khíkhí mò̤́sè̌klè̌klè̌ a kwǐcò́bè̌ tamǒmǒ cò́. Htuô̌to a kwǐthè́zò̤ Cò́marya ná a ki me̤cwó̤ lǔ.
5 A verdadeira viúva, aquela que não tem ninguém para cuidar dela, põe a sua esperança em Deus e ora, de dia e de noite, pedindo a ajuda dele.
6 Manárò prè̤mòokryá tôprè̤ dố a myápṳ̌ní̤ a tè̤thè́zṳ̂́thè́lò̌ a tè̤me̤mo̤lya̤ ní̤dyé ané̤ tôprè̤nuô, a htwǒprè̤ tadû́rò a thyě htuô̌hò́.
6 Porém a viúva que se entrega ao prazer está morta em vida.
7 Thyáphú ǔ ki dya tǎ èthǐ tè̤thû́ tèmé̤nuô, ithyóithya tǎ̤ní̤pé̤ kayǎ dố a zṳ̂́e Jesǔ tahe ki me̤ lahyǎ phúnuô ní꤮.
7 Timóteo, mande que as viúvas façam o que eu aconselho para que ninguém possa culpá-las de nada.
8 Kayǎ tôprè̤prè̤ ki a myání̤khwèní̤ dyékuô̌ aklwǐalyǎ to hénuô, a htékyǎhò́ Krístuphú a tè̤ithyóithya hò́ rò è ma kayǎ dố a cyě̤lốklò̌ pǎ cò́ ná kayǎ dố a zṳ̂́ekuô̌ǔ Krístu to tôprè̤ cò́. A cyě̤lố ma kayǎ dố a myání̤ dyékuô̌ a hiphúphyǎphú aphúamě to nuôtahe hò́.
8 Porém aquele que não cuida dos seus parentes, especialmente dos da sua própria família, negou a fé e é pior do que os que não creem.
9 Prè̤mòokryá tôprè̤prè̤ dố ana ki bǎhtyahí shyěthuô̌thyó tonuô, dya tǎ è dố prè̤mòokryá a lirǎmá akǔ tǎmé̤ ní, htuô̌to a tǒbè vè̤onò́ prè́ tôphuố prè́.
9 Coloque na lista das viúvas somente a que tiver mais de sessenta anos e que tiver casado uma vez só.
10 Htuô̌rò a bè má̤dû prè̤mò dố amwi̤la luô̌ryá ná a me̤tè̤ryá tahe akhyě. A bè má̤ prè̤mò tôprè̤ dố a myákhwè duhtya ní̤ ryáhtuô̌ dûhò́ aphúalye̤ tahe, a bè è́mo̤sû sǐpré̤ tahe dố a hidò́kò́kǔ, a bè má̤ prè̤mò tôprè̤ dố a sǐplǐ Cò́marya akayǎ tahe akhǎduô, a bè me̤cwó̤ kayǎ bèpyá̤bèsè̌ tahe htuô̌rò a bè má̤ prè̤mò tôprè̤ dố a dyélya̤ athè́ dố a me̤tè̤ryá tahe agně.
10 Ela deve ser conhecida como uma mulher que sempre praticou boas ações, criou bem os filhos, hospedou pessoas na sua casa, prestou serviços humildes aos que pertencem ao povo de Deus, ajudou os necessitados, enfim, fez todo tipo de coisas boas.
11 Manárò, prè̤mòokryá dố ana cè̤́pǎ tahenuô, benuô̌ tǎ èthǐ dố prè̤mòokryá a lirǎmá akǔ tǎmé̤. Me̤těhérò bí èthǐ thwihtyěpházye a tè̤thè́zṳ̂́thè́lò̌ me̤pé̤kyǎ hò́ atè̤mo̤ Krístu akhè̌nuô, èthǐ thè́zṳ̂́ taple khyěthyá lahyǎ avè̤ prè́.
11 Mas não ponha na lista as viúvas mais jovens; porque, quando os seus desejos fazem com que queiram casar de novo, elas abandonam a Cristo.
12 Dố èthǐ me̤pyékyǎ a tè̤ò́lya̤ ré̤nuô tômû̌ akhu-akhyě, Cò́marya ki cirya èthǐ pǎ.
12 E assim elas se tornam culpadas de quebrar a primeira promessa que fizeram a ele .
13 Htuô̌to èthǐ htwǒhtya kayǎ taklělěbyá, me̤lò̌ shuốkhè̌, rò cuốlě htyahi tômě htuô̌ tômě. Tû́ a taklě yěnuô má̤to, èthǐ okǒ dyáǔzo̤, pó̤ǔmwi̤, nuô̌me̤súsá dídyǎ tuố̤kuô̌ dố ǔruô tè̤ritè̤kyǎ akǔ rò hébè ngó̤ dố a kò héto tahe.
13 Além disso, elas se acostumam a não fazer nada e a andar de casa em casa; e, pior ainda, aprendem a ser mexeriqueiras, metendo-se em tudo e falando coisas que não devem.
14 Phúnuôrò vǎ thè́zṳ̂́ ná prè̤mòokryá dố anacè̤́pǎ tahe ki phyé lahyǎ avè̤. Htuô̌rò phúolye̤o lahyǎ, rò myákhwèní̤ lahyǎ hiphyǎ nuôma tû́rò kayǎ dố a myápṳ̌ pè̤ tè̤thû́ dố a ki hémǔmyá̤ricyá̤ pè̤ tahenuô, a myáhtyepǎ alé̤hé pè̤ tahe to hò́.
14 Por isso, eu quero que as viúvas mais novas casem, tenham filhos e cuidem da sua casa, para que os nossos inimigos não tenham motivos para falar mal de nós.
15 Me̤těhérò prè̤mòokryá tahehe nuô, a taríkò́klò̌kyǎ hò́ ané̤ ná Krístu hò́, rò a krwǒcuốkuô̌ lahyǎ khǐnéricyá̤ khuklò́ akhyě hò́.
15 Pois algumas viúvas já se desviaram e seguiram Satanás.
16 Prè̤mò dố a htwǒ Krístuphú tahenuô, dố a klwǐlyǎ aklè̌nuô, prè̤mòokryá ki o tôprè̤prè̤ hérò èthǐ bè myákhwèní̤ lǔ. Behtya tǎ tè̤vítè̤zá yěnuô dố prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ alo̤ tǎmé̤, me̤těhérò thyáphú prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ ki myá me̤cwó̤ prè́tû́ prè̤mòokryá dố prè̤me̤cwó̤ lǔ oto tahe agněnuôrò, myákhwèní̤ lahyǎ èthǐ ní꤮.
16 Se alguma mulher cristã tem viúvas na sua família, ela deve ajudá-las. Que ela não ponha essa carga sobre a igreja, para que a igreja possa cuidar das viúvas que não tenham ninguém que as ajude!
17 Muố̤prû̌muố̤prè̤́ dố a htwǒ khuklò́khuklyǎ dố a me̤ryátè̤ tahenuô, thǐ tǒbè bezṳ̂́benyá̤ èthǐ, htuô̌to èthǐ tǒkò ní̤bè pòepòǒ lè̌khwólè̌kè. Muố̤prû̌muố̤prè̤́ dố a htwǒ khuklò́khuklyǎ dố a krṳ̂̌me̤ Cò́marya atè̤me̤ tahe, rò a hésodônyǎ pé̤ ǔ ná Cò́marya alǎ̤angó̤ rò a ithyóithya pé̤ ǔ ná Cò́marya alǎ̤angó̤ tahenuô, thǐ tǒbè bezṳ̂́benyá̤ èthǐ, dyépòepòǒ pé̤ lakǒ cò́ èthǐ lè̌khwólè̌kè cò́.
17 Os presbíteros que fazem um bom trabalho na igreja merecem pagamento em dobro, especialmente os que se esforçam na pregação do evangelho e no ensino cristão.
18 Me̤těhérò lisǎsè̌kǔ hé, “Pṳ́ dố thǐ nò̌izí̤ tǎ̤thuô̌è ná buốnuô, thǐ tǒbè ǔbí akyǎ̤kǔ to,” htuô̌rò “Prè̤me̤tè̤phú tôprè̤nuô a tǒbè ní̤bè akhwóakè.”
18 Pois as Escrituras Sagradas dizem: “Não amarre a boca do boi quando ele estiver pisando o trigo.” E dizem ainda: “O trabalhador merece o seu salário.”
19 Kayǎ tôprè̤prè̤ ki dya tè̤thû́ dố muố̤prû̌muố̤prè̤́ dố a htwǒ khuklò́khuklyǎ aklè̌ tôprè̤prè̤ kihérò patítadû prè̤khyáthè́ ki o thè́gně tomaná thè́thuô̌ to hénuôma ní̤dǎ kuô̌ tǎ lahyǎ angó̤ tǎmé̤ ní꤮.
19 Não aceite nenhuma acusação contra qualquer presbítero, a não ser que ela seja feita por duas testemunhas, pelo menos.
20 Èthǐ ki me̤ tè̤thû́ kihérò, thè́prwǒ̤ èthǐ rò ithyó ryá ka̤khyě èthǐ dố kayǎ tôplutôphè a mèthènyě nuô ní꤮. Thyáphú kayǎ dố aruô tahe ki thè́isě agněnuô tarú me̤ lahyǎ phúnuô ní꤮.
20 Repreenda publicamente os presbíteros que cometem pecados, para que os outros fiquem com medo.
21 Dố Cò́marya ná Jesǔ Krístu ná tanéphú sǎsè̌ tahe a mèthènyě nuô, vǎ hétǎ̤ngó̤ dố a klò̤ma tômû̌ ná nè̤ ki cṳ̌e tè̤ithyóithya dố akhu yětahe rò nè̤ me̤tè̤ ǐtětě꤮ bèbè, myábè́khu tǎ̤phuô tǎ ǔ tôprè̤꤮ tǎmé̤ ní꤮. Htuô̌to myádu myápatí tǎ ǔ tôprè̤꤮ tǎmé̤ ní꤮.
21 Na presença de Deus, de Cristo Jesus e dos santos anjos, eu peço e insisto no seguinte: em tudo o que você fizer, obedeça a estas instruções, sem preconceito contra ninguém e sem favorecer nenhuma pessoa.
22 Cuố dyahtyapryǎ tǎ thǐ takhu dố ǔlo̤ tôprè̤prè̤ dố a ki me̤ Cò́marya a tè̤phyétè̤me̤ agněnuô tǎmé̤ ní꤮. Cuốnuô̌ kuô̌ tǎ dố ǔ me̤ tè̤thû́tè̤plá aklè̌nuô tǎmé̤ ní꤮, osǎsè̌dû nè̤tè̤ ní꤮.
22 Não tenha pressa de colocar as mãos sobre alguém para dedicá-lo ao serviço do Senhor. Não tome parte nos pecados dos outros. Conserve-se puro.
23 Ǒtû́htyě tǎmé̤, ǒsǐlyǎ̤ tố̤ná thòbǐthèhtyě takitaki ní꤮. Nè̤ swí tamǒmǒ dûgně akhu-akhyě a ki me̤ryácwó̤kuô̌ nè̤hò́kǔ atè̤sè̌ yěnuô pǎ.
23 Já que muitas vezes você tem ficado doente do estômago, não beba somente água, mas beba também um pouco de vinho.
24 Kayǎ tahehe a tè̤thû́tè̤plá nuô a oluô̌ lá̤lǐ ryácò́, rò ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ myáhtye thè́gně lò̌plǐ èthǐ tè̤thû́ yěnuô ná Cò́marya ki cirya èthǐ pǎ tadû́rò kayǎ dố aruô tahehe a tè̤thû́tè̤plá nuô, khǒnyá̤khè̌yě ǔ myáhtyecyá̤ è to. Manárò ǔ ki myáhtyeno è dốkhyě pǎ.
24 Os pecados de algumas pessoas podem ser vistos claramente, antes mesmo de elas serem julgadas. Mas os pecados de outras pessoas só são vistos depois.
25 Phúnuôhò́ tè̤me̤ryá dố pè̤ myáhtye luô̌ lǐphó cò́ è nuô a o tahe. Tè̤me̤ryá dố ǔ myáhtyeluô̌ lá̤lǐcyá̤ cò́hí è to tahe bèbè, ǔ ki myáhtye tǎ̤te̤no è dốkhyě pǎ.
25 Assim também as boas ações são vistas claramente e mesmo aquelas que são difíceis de ver não poderão ficar escondidas para sempre.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Timóteo 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.