1 Coríntios 8
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NAA
1 Khǒnyá̤rò vǎ thè́zṳ̂́ rǎcuố pé̤ thǐ sèe dố ǔ buôhtya ná prè̤zo̤ nuôtahe ari-akyǎ. Thǐ hé ná prè̤zo̤ tahe nuôma a tè̤pro̤tè̤prya̤ shyosò̌ dố a lé̤me̤pé̤ pè̤ nuô a o to nuô pè̤ thè́gně, thǐ hé phúnuô ma amá̤ vǎ. Thǐ tè̤thè́gně yěnuô, a nò̌phyéhtyalô̌ thǐ ná thǐ né̤ manárò tè̤mo̤ nuô a me̤cwó̤me̤kǒ má̤lakǒ cò́ ǔ cò́.
1 No que se refere às coisas sacrificadas a ídolos, sabemos que todos temos conhecimento. O conhecimento leva ao orgulho, mas o amor edifica.
2 Kayǎ dố a tane̤ ní̤dyé ané̤ ná vǎ thè́gně è́lǎ hò́ tahenuô, tè̤ dố a tǒkò thè́gně tahenuô, a thè́gně hí tôcô꤮ to.
2 Se alguém julga conhecer alguma coisa, ainda não conhece como deveria conhecer.
3 Manárò kayǎ tôprè̤prè̤ dố a mo̤ Cò́marya nuô, Cò́marya thè́gně lǔ ná è ma akayǎ hò́.
3 Mas, se alguém ama a Deus, esse é conhecido por ele.
4 Phúnuô akhu-akhyě, esèe dố ǔ buôhtya ná prè̤zo̤ tahenuô, pè̤ thè́gně ná prè̤zo̤ yěnuôma a kyǎdě prè́, angó̤lasá o tôcô꤮ to. Pè̤ thè́gně kuô̌ pó̤ dû ná Cò́marya nuôma a o prè́ tôprè̤꤮ tuô̌.
4 Quanto a comer alimentos sacrificados a ídolos, sabemos que o ídolo, por si mesmo, nada é no mundo e que não há senão um só Deus.
5 Cò́marya má̤to dố kayǎ cò́bè̌ lǔ tahe nuôma a o è́nyacò́. Rò èthǐ hé lahyǎ, cò́marya yětahe nuôma a o dố mò́khu, má̤torò a o bí hekhu yě, phúnuô. Rò cò́marya má̤to yětahenuô èthǐ cò́bè̌htya ní̤dyé lǔ phú èthǐ cò́marya, èthǐ byacè tahenuô.
5 Porque, ainda que existam alguns que são chamados de deuses, quer no céu ou sobre a terra — como há muitos “deuses” e muitos “senhores” —,
6 Manárò pè̤ thè́gně ná Cò́marya ma a oprè́ tôprè̤prè̤꤮ tuô̌ prè́. È ma pè̤phè̌, è ma a byálya̤ tè̤pwǒ̤꤮ tôcô rò pè̤ ohtwǒprè̤ pé̤ dố lǔgně. Byacè ma a oprè́ tôprè̤prè̤꤮ tuô̌ prè́, è ma Jesǔ Krístu hò́. Cò́marya nò̌byátǎ̤ dǐtû́ tè̤pwǒ̤꤮ tôcô ná Jesǔ Krístu. Prè̤ dố a dyé pè̤ thè́htwǒprè̤ ma má̤ è hò́.
6 para nós, porém, há um só Deus, o Pai, de quem são todas as coisas e para quem existimos, e um só Senhor, Jesus Cristo, por meio de quem todas as coisas existem e por meio de quem também nós existimos.
7 Manárò, pè̤ puố̤vyá̤ Krístuphú tahehe dố a thè́gně tǎ̤te̤ kuô̌ lò̌ hí tè̤thè́gně dố vǎ rǎ pé̤ thǐ khǒnyá̤yě to nuô a o tahe. Bí èthǐ zṳ̂́e tyahí Jesǔ to akhè̌nuô, èthǐ tane̤ ná prè̤zo̤ yětahe nuôma a taryěshyosò̌ o akhu-akhyě èthǐ kíré̤ vǐkyǎ a tè̤tane̤ yětahenuô, apyá̤asè̌ nyacò́ dố èthǐ agně cò́. Rò bí èthǐ esèe dố ǔ lǔtyǎhtya ná prè̤zo̤ yětahe akhè̌nuô, a mo̤ lǔthè́plò to, rò a me̤thû́ hò́ tè̤ hò́ a tane̤ lahyǎ phúnuô.
7 Entretanto, nem todos têm esse conhecimento. Alguns, acostumados até agora com o ídolo, ainda comem desses alimentos como se fossem sacrificados a ídolos; e a consciência destes, por ser fraca, vem a contaminar-se.
8 Sèesèǒ yěnuô a me̤ryáhtyató̤ pè̤ tè̤bò́thyókhè́khǒ ná Cò́marya taki꤮ to. Pè̤ e bèbè, pè̤ e to bèbè, a lé̤htwǒbwí htwǒtaryě tó̤ dố pè̤gně tôcô꤮ to.
8 Não é a comida que nos torna agradáveis a Deus, pois nada perderemos, se não comermos, e nada ganharemos, se comermos.
9 Thǐ thè́zṳ̂́ e tè̤ ǐtětě꤮ nuô thǐ ení̤ prè́ tadû́rò, rò̤ní̤ lahyǎ thǐné̤ ní꤮. Me̤těhérò thǐ me̤ tè̤ tahenuô, nò̌htwǒhtya tǎ tè̤lakhû́lalò̌ dố kayǎ a tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ patí tahe agně tǎmé̤.
9 Mas tenham cuidado para que essa liberdade de vocês não venha, de algum modo, a ser tropeço para os fracos.
10 Hékuốré̤, kayǎ dố atè̤zṳ̂́ patí tôprè̤prè̤ ki myáhtye thǐ cuố phyé esè dố ǔ lǔhtya ná prè̤zo̤ yě, hébyenuô̌. Thǐ thè́gně ná prè̤zo̤ yěnuôma a kyǎdě prè́, angó̤lasá o tôcô꤮ to tadû́rò kayǎ dố a thè́gně kuô̌ǔ to yětôprè̤nuô a myábû̌ kuô̌ thǐ rò a ki cuốphyée kuô̌ pǎ. A phyée rò a mo̤ lǔthè́plò to, tadû́rò a ki phyée pǎ.
10 Porque, se alguém enxergar você, que tem conhecimento, sentado à mesa no templo de um ídolo, será que a consciência do que é fraco não vai ser induzida a participar de comidas sacrificadas a ídolos?
11 Phúnuôrò thǐ puố̤vyá̤ dố atè̤zṳ̂́ patí yětôprè̤nuô, thǐ tǒbè thè́gně ná Krístu khyáthyě pé̤ tố̤kuô̌ dố ègně. Me̤těhérò dố thǐ thè́gně tè̤yě ná thǐ me̤tè̤ yě akhu-akhyěrò thǐ me̤pyá̤me̤sè̌ hò́ thǐ puố̤vyá̤ yě hò́.
11 E, assim, por causa do conhecimento que você tem, perde-se o irmão fraco, pelo qual Cristo morreu.
12 Dố thǐ me̤phúnuô akhu-akhyě thǐ me̤thû́hò́ thǐ puố̤vyá̤ yětahe hò́. Me̤těhérò atè̤zṳ̂́ patí rò a krwǒ myábû̌ me̤kuô̌ thǐ rò athè́plò mo̤ ní̤dyé to akhu-akhyě, a thyá hò́ ná thǐ me̤thû́hò́ Krístu nuô hò́.
12 E, deste modo, pecando contra os irmãos, ferindo a consciência fraca que eles têm, é contra Cristo que vocês estão pecando.
13 Me̤phúnuôrò, dố vǎ e tè̤zye khukhyěrò a ki dyéhtwǒhtya puố̤vyá̤ Krístuphú tôprè̤prè̤ a tè̤lakhû́lalò̌ kihénuô, vǎ e pǎ tè̤zye tôphuố꤮ to. Me̤těhérò vǎ thè́zṳ̂́ nò̌htwǒhtya tè̤lakhû́lalò̌ dố vǎ puố̤vyá̤ Krístuphú yětahe agně to akhu-akhyě, vǎ e pǎ to prè́.
13 E, por isso, se a comida serve de escândalo ao meu irmão, nunca mais comerei carne, para que não venha a escandalizá-lo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.