1 Coríntios 7
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ACF
1 Khǒnyá̤rò, vǎ ki rǎdônyǎplǒ ka̤khyěsû pé̤ thǐ ná thǐ sudyǎ vǎ dố thǐ likǔ nuôtahe. Thǐ sudyǎ vǎ ná ki phyéměphyévè̤ to ma aryáklò̌ kǒ thǐ hé phúnuô. Prè̤khǔ ki phyé amě to ma aryáklò̌.
1 Ora, quanto às coisas que me escrevestes, bom seria que o homem não tocasse em mulher;
2 Manárò kayǎ dố a cuốthû́ ǔphúǔmě, a cuốthû́ prè̤mòprè̤khǔ tahe yǒ oè́ talwósû́lû̌ akhu-akhyě, prè̤khǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ tǒkò phyé lahyǎ amě, rò prè̤mò pwǒ̤꤮ tôprè̤ tǒkò phyé lahyǎ avè̤.
2 Mas, por causa da fornicação, cada um tenha a sua própria mulher, e cada uma tenha o seu próprio marido.
3 Prè̤khǔ tǒbè omyě tố̤ ná amě. Bí vè̤ thè́zṳ̂́ omyětố̤ ná amě akhè̌nuô, mě tǒ yo ní̤dyé to, phúnuôhò́, bí mě thè́zṳ̂́ omyětố̤ ná a vè̤ akhè̌nuô, vè̤ tǒ yo ní̤dyé toto.
3 O marido pague à mulher a devida benevolência, e da mesma sorte a mulher ao marido.
4 Mě ané̤klò̤́ yěnuôma atè̤ tû́dû má̤to, vè̤ atè̤ní̤ kuô̌ dûdû. Phúnuôhò́ vè̤ ané̤klò̤́ yěnuô a tè̤tû́dû má̤to, mě atè̤ní̤ kuô̌ dûdû prè́.
4 A mulher não tem poder sobre o seu próprio corpo, mas tem-no o marido; e também da mesma maneira o marido não tem poder sobre o seu próprio corpo, mas tem-no a mulher.
5 Mě ná vè̤ a tè̤thè́zṳ̂́thè́lò̌ tôprè̤ ná tôprè̤ nuô, bè yo ní̤dyé lǔ to. Manárò bí thǐ thè́zṳ̂́ kwǐcò́bè̌ thuôkrû́thuôkrě tû́dû akhè̌nuô, thǐ ki thè́plòtǒ lǔ dố thǐ ki omyě taphǎ khó nyě̤lǎ lǔ to kihénuôma aní̤ prè́. Manárò thǐ kwǐcò́bè̌ htuô̌nuô, thǐ bè omyětố̤ khyělǔ, me̤těhérò ki thǐ khò̌pé̤ dyé thǐ thè́plò to hénuô, khǐnéricyá̤ khuklò́ ki ilo-ilyání̤ thǐ pǎ.
5 Não vos priveis um ao outro, senão por consentimento mútuo por algum tempo, para vos aplicardes ao jejum e à oração; e depois ajuntai-vos outra vez, para que Satanás não vos tente pela vossa incontinência.
6 Vǎ hé thǐ phúyěnuôma vǎ nò̌shyo thǐ má̤to. Má̤dû vǎ dyéthè́gně cwó̤ thǐ prè́.
6 Digo, porém, isto como que por permissão e não por mandamento.
7 Ki hélakǒma vǎ thè́zṳ̂́ nò̌opalǎ kuô̌ lò̌ thǐ phú vǎyě. Manárò Cò́marya dyétǎ̤ tôprè̤ ná tôprè̤ nuôma a thyálǔ to. Yětôprè̤ rò a dyétǎ̤ lǔ shyězṳ́ yětôcô dố nuôtôprè̤ rò a dyétǎ̤ khólǔ shyězṳ́ dố aruô tôcô ke a me̤ phúnuô.
7 Porque quereria que todos os homens fossem como eu mesmo; mas cada um tem de Deus o seu próprio dom, um de uma maneira e outro de outra.
8 Phúnuôrò kayǎ dố a o ná hi ná prè́ to thǐ tahe, ná prè̤mòokryá thǐ tahenuô, aryáma opalǎ plehyǎ lǎ kuô̌ lahyǎ phú vǎ yěnuô hò́.
8 Digo, porém, aos solteiros e às viúvas, que lhes é bom se ficarem como eu.
9 Manárò thǐ ki khò̌pé̤ ní̤dyé thǐ thè́plò to hérò, tarú phyé lahyǎ phúměphúvè̤ nuô. O ná hi ná prè́ ma aryáklò̌ pǎ cò́ ná thè́plò tane̤ patápatô̌ mǔmyá̤ nuôtahe cò́.
9 Mas, se não podem conter-se, casem-se. Porque é melhor casar do que abrasar-se.
10 Kayǎ dố a oná phúměphúvè̤ tahenuô, vǎ thè́zṳ̂́ ithyótǎ̤kyǎ èthǐ ngó̤ tômû̌. Tè̤ithyó yěnuôma vǎ tè̤ithyó má̤to, Byacè ithyókyǎ ná ané̤ cò́. Rò a hé ná mě bè okyǎní̤ avè̤ to.
10 Todavia, aos casados mando, não eu mas o Senhor, que a mulher não se aparte do marido.
11 Manárò a ki okyǎ hérò a bèphyé taple ní̤pǎ avè̤ to. A ki o tû́dû ma aní̤ prè́, má̤torò a ki hébèplǒ khyěthyá ná a vè̤ rò a ki ka̤ otố̤kuô̌ khyěthyá ná lǔ hénuôma aní̤ prè́. Vè̤ ma a bè okyǎní̤ amě toto.
11 Se, porém, se apartar, que fique sem casar, ou que se reconcilie com o marido; e que o marido não deixe a mulher.
12 Vǎ thè́zṳ̂́ hé pé̤ pó̤ kayǎ dố aruô dố thǐklè̌ nuôtahe. (Manárò, yěma Byacè hékyǎ má̤to.) Vǎ tè̤ithyó ní̤dû prè́. Vǎ thè́zṳ̂́ ithyókyǎ vè̤ dố a ki htwǒhò́ Krístuphú rò amě ki zṳ̂́e kuô̌hí Krístu to tadû́rò amě yě ki thè́zṳ̂́ oplehyǎ tố̤kuô̌pǎ ná avè̤ hénuô, avè̤ bè okyǎní̤ amě to.
12 Mas aos outros digo eu, não o Senhor: Se algum irmão tem mulher descrente, e ela consente em habitar com ele, não a deixe.
13 Phúnuôhò́ mě dố a htwǒhò́ Krístuphú rò a vè̤ ki zṳ̂́enyá̤e kuô̌ hí Jesǔ Krístu to tadû́rò avè̤ ki thè́zṳ̂́ oplehyǎ tố̤kuô̌pǎ ná lǔ hénuô, a bè okyǎní̤ avè̤ to.
13 E se alguma mulher tem marido descrente, e ele consente em habitar com ela, não o deixe.
14 Me̤těhérò, thǐ dố a zṳ̂́e pè̤ Byacè Jesǔ tahenuô, thǐmě bèbè, má̤torò thǐvè̤ bèbè, a ki zṳ̂́e kuô̌ hí pè̤ Byacè Jesǔ to kihérò, dố thǐ yǒ zṳ̂́e tè̤ akhu-akhyě, Cò́marya ki sò̌ri èthǐ pǎ. Rò a ki sò̌ri tố̤kuô̌ thǐphúthǐlye̤ tahe pǎ. Cò́marya ki sò̌ri thǐphú tahe to hénuô, thǐ phú tahenuô a ki thyákuô̌ lò̌ ná kayǎ dố a zṳ̂́e Byacè to nuôtahe aphúalye̤ nuôtahe pǎ.
14 Porque o marido descrente é santificado pela mulher; e a mulher descrente é santificada pelo marido; de outra sorte os vossos filhos seriam imundos; mas agora são santos.
15 Manárò mě bèbè, vè̤ bèbè dố a zṳ̂́e Krístu to yětôprè̤nuô a ki thè́zṳ̂́ okyǎré̤ hérò a okyǎ dû. A ki me̤phúnuô hérò, kayǎ dố a zṳ̂́e Krístu yětôprè̤nuô a tǒbè otố̤ní̤ ná kayǎ dố a zṳ̂́e Krístu to yěnuô tôprè̤ to. Me̤těhérò Cò́marya è́hò́ thǐ dố thǐ ki olǔ ná tè̤pě̤tè̤dwǒ prè́.
15 Mas, se o descrente se apartar, aparte-se; porque neste caso o irmão, ou irmã, não está sujeito à servidão; mas Deus chamou-nos para a paz.
16 Mě dố a htwǒhò́ prè̤zṳ̂́etè̤phú tahe thǐ꤮, dố thǐkhuthǐkhyě rò vè̤ htwǒhtyacyá̤ prè̤zṳ̂́etè̤phú to thǐ hécyá̤ to. Phúnuôhò́ vè̤ dố a htwǒhò́ prè̤zṳ̂́etè̤phú tahe thǐ꤮, dố thǐkhuthǐkhyě rò thǐmě htwǒhtyacyá̤ prè̤zṳ̂́etè̤phú to thǐ hécyá̤ to.
16 Porque, de onde sabes, ó mulher, se salvarás teu marido? ou, de onde sabes, ó marido, se salvarás tua mulher?
17 Thǐ pwǒ̤꤮ tôprè̤ tǒkò ohtwǒprè̤ plehyǎ lahyǎ phú Cò́marya dyétǎ̤ thǐ bí a è́ thǐ akhè̌nuô. A me̤ one htuô̌ lò̌ nyǎ hò́ dố pè̤ ki ohtwǒprè̤ phúyě nuô nyǎ hò́. Tè̤ithyóithya phúyěnuô, vǎ ithyótǎ̤ lò̌ htuô̌hò́ dố prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ akǔ pwǒ̤꤮ tôpho hò́.
17 E assim cada um ande como Deus lhe repartiu, cada um como o Senhor o chamou. É o que ordeno em todas as igrejas.
18 Kayǎ dố a dû́talí htuô̌hò́ phá rò Cò́marya ki è́ lǔ tahenuô, a tǒbè me̤sǐmé̤kyǎ ní̤ a tè̤dû́talíphá a tè̤mátè̤dyǎ yěnuô to. Kayǎ dố a dû́talí kuô̌ǔ phá to tahenuô, Cò́marya ki è́ èthǐ hérò a lo dû́talí pǎ phá to.
18 É alguém chamado, estando circuncidado? fique circuncidado. É alguém chamado estando incircuncidado? não se circuncide.
19 Me̤těhérò, dû́talíphá bèbè, dû́talíphá to bèbè a lodu lǎ má̤to. Tè̤ dố a lodulố ǔ tôcôma tè̤ní̤dǎ Cò́marya mekyǎngó̤ tahe yěnuô hò́.
19 A circuncisão é nada e a incircuncisão nada é, mas, sim, a observância dos mandamentos de Deus.
20 Bí Cò́marya è́ kayǎ tôprè̤prè̤ akhè̌nuô, è htwǒ kayǎ phútě tôprè̤nuô a tǒkò ohtwǒprè̤ plehyǎ lǎ phúnuô.
20 Cada um fique na vocação em que foi chamado.
21 Bí Cò́marya è́ nè̤ akhè̌nuô, nè̤ htwǒ cò́ cṳ̂́ bèbè, a lé̤héo ná to. Manárò nè̤byacè ki hé nè̤ ná thè́zṳ̂́ cuố bítě ma aní̤ hò́ a ki hé rò htecuố nuô.
21 Foste chamado sendo servo? não te dê cuidado; e, se ainda podes ser livre, aproveita a ocasião.
22 Me̤těhérò nè̤ htwǒ cṳ̂́ tadû́rò, bí nè̤ zṳ̂́ehò́ Byacè Jesǔ akhè̌nuô, a dyahò́ nè̤ phú kayǎ tôprè̤ dố a ní̤ hò́ tè̤palǎ nuô hò́. Phúnuôhò́ kayǎ dố a htwǒnò́ cṳ̂́ to tôprè̤nuô, bí a zṳ̂́ehò́ Byacè Jesǔ Krístu akhè̌nuô, è htwǒhò́ Byacè Jesǔ Krístu acṳ̂́ hò́.
22 Porque o que é chamado pelo Senhor, sendo servo, é liberto do Senhor; e da mesma maneira também o que é chamado sendo livre, servo é de Cristo.
23 Cò́marya ipri̤ ngṳdungṳsí nyacò́ thǐ akhu-akhyě, cuố htwǒ pǎ tǎ lahyǎ prè̤lukayǎ acṳ̂́ tǎmé̤.
23 Fostes comprados por bom preço; não vos façais servos dos homens.
24 Phúnuôrò puố̤vyá̤ thǐ꤮, bí Cò́marya è́ nè̤ akhè̌nuô, nè̤ htwǒ kayǎ phútě, nè̤ me̤ tè̤me̤ ǐtěnuô, tarú ohtwǒprè̤, bò́thyó plehyǎ lǎ hò́ Cò́marya ná nè̤ tè̤me̤ yěnuô hò́.
24 Irmãos, cada um fique diante de Deus no estado em que foi chamado.
25 Khǒnyá̤rò vǎ ki hésodônyǎplǒ pé̤ thǐ ná kayǎ o ná hináprè́ híto tahe ari-akyǎ. Tè̤ritè̤kyǎ yěnuôma, Byacè mekyǎnò́ ngó̤ to. Manárò vǎ thè́zṳ̂́ dyéthè́gně pé̤ thǐ ná vǎ tè̤myáhtye. Me̤těhérò Cò́marya thè́zò̤ní̤ vǎ akhu-akhyě, zṳ̂́ení̤ lahyǎ vǎ nuô.
25 Ora, quanto às virgens, não tenho mandamento do Senhor; dou, porém, o meu parecer, como quem tem alcançado misericórdia do Senhor para ser fiel.
26 Me̤těhérò, pè̤ htû̌khè̌ khǒnyá̤yě, tè̤pyá̤tè̤sè̌, tè̤me̤cyě̤me̤cṳ̂ o ná prè̤zṳ̂́etè̤phú tahe akhu-akhyě, kayǎ dố a o ná hináprè́ híto tahenuô, oplehyǎ lǎ lahyǎ phúnuôma aryáklò̌ vǎ tane̤ phúnuô.
26 Tenho, pois, por bom, por causa da instante necessidade, que é bom para o homem o estar assim.
27 Thǐmě o è̌? A ki o hérò tane̤ dố ki dyakyǎ è tǎmé̤. Thǐ phúthè lahyǎ è̌? Thǐ ki phúthè pǎ lahyǎ hérò pṳ̌phyé tǎ lahyǎ thǐměthǐvè̤ tǎmé̤ ní꤮.
27 Estás ligado à mulher? não busques separar-te. Estás livre de mulher? não busques mulher.
28 Manárò thǐ ki phyé thǐměthǐvè̤ hérò thǐ me̤thû́ tè̤ má̤to. Prè̤mò opalǎ tôprè̤ ki phyé avè̤ hérò a me̤thû́ tè̤ má̤to. Manárò phú měnávè̤ bè myáhtyebè ná tè̤pyá̤tè̤sè̌ dố a tè̤ohtwǒprè̤ akǔ tahenuô, vǎ thè́zṳ̂́ nò̌myáhtye thǐ to.
28 Mas, se te casares, não pecas; e, se a virgem se casar, não peca. Todavia os tais terão tribulações na carne, e eu quereria poupar-vos.
29 Khǒbò́thyó thǐ꤮, vǎ thè́zṳ̂́ hé thǐ ma phúyě: mò̤́nyě tadû phûhtya hò́. Cáhtya khǒnyá̤yě tǎ̤plehyǎ, kayǎ dố aměo avè̤ o tahenuô, a tǒkò ohtwǒprè̤ lahyǎ phú kayǎ dố amě oto avè̤ oto tahenuô.
29 Isto, porém, vos digo, irmãos, que o tempo se abrevia; o que resta é que também os que têm mulheres sejam como se não as tivessem;
30 Kayǎ dố anguố̤ahè tahenuô, a tǒ me̤ lahyǎ phú èthǐ nguố̤ to nuô. Kayǎ dố a thè́krṳ̂̌ tahenuô, a tǒ me̤ lahyǎ phú èthǐ thè́krṳ̂̌ to nuô. Htuô̌to kayǎ dố a ipri̤ tè̤ tahenuô, athè́plò tǒbè ícû̌ní̤ ná tǎ̤tè̤ dố a ipri̤ yětahe to.
30 E os que choram, como se não chorassem; e os que folgam, como se não folgassem; e os que compram, como se não possuíssem;
31 Kayǎ dố a nò̌e tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ dố hekhu yětahenuô, a bè tane̤du ní̤dyé tǎ̤tè̤ dố hekhu yětahe to. Me̤těhérò lò̌꤮ tè̤ dố a o dố hekhu yě tahenuô, a oklò̤ma nyě̤ tacṳ́prè̤ má̤to akhu-akhyě, vǎ hé thǐ phúyě prè́.
31 E os que usam deste mundo, como se dele não abusassem, porque a aparência deste mundo passa.
32 Hekhu a tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ yětahenuô, vǎ thè́zṳ̂́ nò̌kṳ́nò̌kyǎ̤ thǐ to. Kayǎ dố amě o to tôprè̤nuô, a thè́zṳ̂́ krwǒlṳ̂ me̤tǒ Byacè athè́plò akhu-akhyě, a be sǎsè̌ a tè̤tane̤ tahe dố Byacè agně.
32 E bem quisera eu que estivésseis sem cuidado. O solteiro cuida das coisas do Senhor, em como há de agradar ao Senhor;
33 Manárò, kayǎ dố amě o tôprè̤nuô, akṳ́akyǎ̤ ná hekhu a tè̤phyétè̤me̤ tahe agně. Me̤těhérò a thè́zṳ̂́ krwǒlṳ̂ me̤tǒ prè́ amě thè́plò.
33 Mas o que é casado cuida das coisas do mundo, em como há de agradar à mulher.
34 Phúnuôrò, kayǎ dố amě o tôprè̤nuô, athè́plò o nyě̤mě. Prè̤mò dố avè̤ onò́ tôphuố꤮ to tôprè̤, má̤torò prè̤mòokryá tôprè̤nuô, a be sǎsè̌ a tè̤tane̤ tahe dố Byacè a tè̤phyétè̤me̤ tahe agně. Me̤těhérò a thè́zṳ̂́ dyélya̤ lò̌ ané̤klò̤́ ná athè́plò nyě̤côlò̌ dố Cò́marya agně. Manárò prè̤mò dố avè̤ o tôprè̤nuô, a bèkṳ́bèkyǎ̤ ná hekhuné̤khu a tè̤phyétè̤me̤ tahe. Me̤těhérò a thè́zṳ̂́ krwǒlṳ̂ me̤tǒ avè̤ thè́plò.
34 Há diferença entre a mulher casada e a virgem. A solteira cuida das coisas do Senhor para ser santa, tanto no corpo como no espírito; porém, a casada cuida das coisas do mundo, em como há de agradar ao marido.
35 Thyáphú a ki htwǒbwíhtwǒtaryě dố thǐgně rò vǎ hé phúyě prè́. Vǎ pṳ̌ me̤dídyǎ tǎ̤tṳ̂̌ thǐ má̤to. Thyáphú thǐ ki ohtwǒprè̤ tǎ̤tǒtǎ̤bè lahyǎ, htuô̌to thyáphú thǐ ki dyélya̤ lò̌thulò̌thè́ lahyǎ thǐné̤ dố Byacè a tè̤phyétè̤me̤ agněnuôrò, vǎ thè́zṳ̂́ me̤cwó̤ thǐ phúnuô prè́.
35 E digo isto para proveito vosso; não para vos enlaçar, mas para o que é decente e conveniente, para vos unirdes ao Senhor sem distração alguma.
36 Hékuốré̤, prè̤mò dố nè̤ hyǎsudyǎ htuô̌hò́ è yětôprè̤nuô, nè̤ thè́zṳ̂́shyo nyacò́ lǔ rò nè̤ tane̤ shuô̌shuô̌ prè́ ná nè̤ ki phyé ná lǔ kihérò, phyékyǎ è nuô. Nè̤ ki me̤phúnuôma tè̤thû́ o to.
36 Mas, se alguém julga que trata indignamente a sua virgem, se tiver passado a flor da idade, e se for necessário, que faça o tal o que quiser; não peca; casem-se.
37 Manárò prè̤khǔ yětôprè̤ ki dyalya̤ htuô̌hò́ athè́plò ná a ki phyé pǎ prè̤mò yětôprè̤ to, htuô̌rò a ki khò̌pé̤ ní̤dyé athè́plò hò́ kihérò, a ki phyépǎ amě to rò a ki-o hò́ phúnuô hénuôma aryá prè́.
37 Todavia o que está firme em seu coração, não tendo necessidade, mas com poder sobre a sua própria vontade, se resolveu no seu coração guardar a sua virgem, faz bem.
38 Phúnuô akhu-akhyě, prè̤khǔ dố a phyé amě nuô aryá nyacò́, manárò prè̤khǔ dố a phyé amě to nuô aryá lốklò̌ pǎ cò́.
38 De sorte que, o que a dá em casamento faz bem; mas o que não a dá em casamento faz melhor.
39 Prè̤mò tôprè̤nuô, avè̤ ki thyěhíto hérò a ki phyé taple avè̤ hénuôma aní̤ to. Manárò avè̤ ki thyě htuô̌hò́ kihérò a ki thè́zṳ̂́ phyé taple prè̤khǔ dố aruôtôprè̤ hénuôma aní̤ hò́. Manárò a tǒbè phyé prè́ prè̤khǔ dố a zṳ̂́e Byacè Jesǔ Krístu nuô prè́.
39 A mulher casada está ligada pela lei todo o tempo que o seu marido vive; mas, se falecer o seu marido fica livre para casar com quem quiser, contanto que seja no Senhor.
40 Manárò a ki phyé pǎ avè̤ to hénuô, a mo̤klò̌ lǔ. Yěma má̤hò́ vǎ tè̤myáhtye ná vǎ tè̤tane̤ tahe. Vǎ tè̤hébè yěnuô, vǎ zṳ̂́e ná Thè́ Sǎsè̌ Byacè dyéluô̌ vǎ prè́.
40 Será, porém, mais bem-aventurada se ficar assim, segundo o meu parecer, e também eu cuido que tenho o Espírito de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.