1 Coríntios 1
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NVT
1 Vǎ ma Paulu. Cò́marya thè́plòo vǎ rò a nwóhtya vǎ ná Jesǔ Krístu a Prè̤dônyǎphú tôprè̤. Rò vǎ ná pè̤ puố̤vyá̤ Krístuphú Sostheno rǎcuố pé̤ thǐ liyětôba.
1 Eu, Paulo, chamado para ser apóstolo de Cristo Jesus pela vontade de Deus, escrevo esta carta, com nosso irmão Sóstenes,
2 Pè̤ rǎcuố pé̤ liyě dố Cò́marya prè̤zṳ̂́etè̤ plò́mṳphú o dố vǐ̤ Corinthia akǔ tahe a o, ná lò̌꤮ kayǎ dố a cò́bè̌htya Byacè Jesǔ Krístu rò a o lahyǎ dố khǎlé̤ pwǒ̤꤮ tôpho nuôtahe a o. Jesǔ yěnuô, pè̤ Byacè ma amá̤má̤, èthǐ Byacè ma amá̤má̤. Dố Jesǔ Krístu akhu-akhyě Cò́marya me̤sǎsè̌hò́ thǐ rò a è́hò́ thǐ dố thǐ ki ohtwǒprè̤ sǎsè̌ è́htya pó̤ agně hò́.
2 à igreja de Deus em Corinto, àqueles que ele santificou por meio de Cristo Jesus. Vocês foram chamados por Deus para ser seu povo santo junto com todos que, em toda parte, invocam o nome de nosso Senhor Jesus Cristo, Senhor deles e nosso.
3 Pè̤ Phè̌ Cò́marya ná pè̤ Byacè Jesǔ Krístu ki dyé dû thǐ tè̤bwítè̤taryě ná tè̤thè́plò kacṳ́kabè́ ní꤮.
3 Que Deus, nosso Pai, e o Senhor Jesus Cristo lhes deem graça e paz.
4 Dố Jesǔ Krístu akhu-akhyěrò Cò́marya dyétǎ̤hò́ thǐ abwíataryě hò́. Dố a dyé thǐ phúyě akhu-akhyě, vǎ hébwíhétaryě pé̤ thǐ Cò́marya pwǒ̤꤮ tôphuố cò́.
4 Sempre agradeço a meu Deus por vocês e pela graça que ele lhes tem dado em Cristo Jesus.
5 Me̤těhérò, dố thǐ ná Krístu htwǒhtyahò́ lǔ tôcô꤮ tuô̌ hò́ akhu-akhyě, Cò́marya sò̌risò̌bǔ hò́ thǐ pwǒ̤꤮ tôcô hò́. Rò lò̌꤮ thǐ tè̤hébèhésû̌ tahenuô bèbè, thǐ tè̤thè́khuthè́gně tahenuô bèbè, a sò̌risò̌bǔ lò̌plǐ hò́ thǐ hò́.
5 Por meio dele Deus os enriqueceu em tudo, em toda capacidade de expressão e em todo entendimento.
6 Rò pè̤ hésoluô̌ pé̤ thǐ Krístu ari-akyǎ yětahenuô, a oklò̤oma tǎ̤te̤ hò́ dố thǐkǔ hò́.
6 A mensagem a respeito de Cristo de fato se firmou em vocês,
7 Phúnuô akhu-akhyě, bí thǐ opò̤́myásû̌ Byacè Jesǔ Krístu ki hyǎoluô̌htya pǎ yěnuô, lò̌꤮ Thè́ Sǎsè̌ Byacè ashyězṳ́ ní̤krǎ dố thǐ lo tahenuô Cò́marya dyé lò̌ hò́ thǐ hò́.
7 uma vez que nenhum dom espiritual lhes falta enquanto esperam ansiosamente pela volta de nosso Senhor Jesus Cristo.
8 Shyé꤮ pè̤ Byacè Jesǔ Krístu hyǎ amò̤́nyě pǎ tônyěnuô, thyáphú ǔ lé̤dya tè̤thû́ dố thǐlo̤ ki o pǎ tǎmé̤ agněnuô, Byacè ki pṳ̂́klò̤pṳ̂́ma ní̤dû thǐ tuố̤dố a tadû pǎ.
8 Ele os manterá firmes até o fim, para que estejam livres de toda a culpa no dia de nosso Senhor Jesus Cristo.
9 Cò́marya yětôprè̤ ma lé̤zṳ̂́ení̤ nyacò́. È ma prè̤ dố a è́ thǐ rò a thè́zṳ̂́ nò̌ bò́thyókhè́khǒ thǐ ná aphúkhǔ má̤dûhò́ pè̤ Byacè Jesǔ Krístu yětôprè̤nuô hò́.
9 Deus é fiel, e ele os convidou a ter comunhão com seu Filho Jesus Cristo, nosso Senhor.
10 Vǎpuố̤vǎvyá̤ thǐ꤮ khǒnyá̤yě vǎ kwǐthè́zò̤ shyonyǎ hò́ thǐ ná tè̤taryěshyosò̌ dố Byacè Jesǔ Krístu dyé vǎ yěnuôhò́. Vǎ thè́zṳ̂́ kwǐthè́zò̤ thǐ ma phútěhérò, vǎ thè́zṳ̂́ dố thǐ ki krṳ̂̌klè̌ lǔ, okhóme̤khólǔ tômṳ ná tômṳ tǎmé̤. Vǎ thè́zṳ̂́ shyakrwǒ thǐ ná thǐ tè̤tane̤ tahe bèbè, thǐ tè̤taze-one tahe bèbè, nò̌ thyá prè́ lǔ tôcôcô꤮ tuô̌ prè́ ní꤮.
10 Irmãos, suplico-lhes em nome de nosso Senhor Jesus Cristo que vivam em harmonia uns com os outros e ponham fim às divisões entre vocês. Antes, tenham o mesmo parecer, unidos em pensamento e propósito.
11 Me̤těhérò, puố̤vyá̤ thǐ꤮, Chloe a khǒbò́thyó aklè̌ tahehe hésoluô̌plǒ pé̤ vǎ, thǐklyéthǐngǎ thǐvû́ ní̤dyé lò̌ lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ hé vǎ꤮,
11 Pois alguns membros da família de Cloe me informaram dos desentendimentos entre vocês, meus irmãos.
12 thǐklyéthǐvû́ kryá꤮ lǔ phútěhérò, tôprè̤ rò a hé, “Vǎ ma Paulu a khǒpacè̤̌” dố aruô tôprè̤ ke rò a hé, “Vǎ ma Apollo a khǒpacè̤̌,” tôprè̤ke rò a hé pó̤, “Vǎ ma Cepha a khǒpacè̤̌,” dố aruô tôprè̤ pó̤ kuô̌ ke rò a hé, “Vǎ ma Krístu a khǒpacè̤̌,” phúnuô hé vǎ.
12 Refiro-me ao fato de alguns dizerem: “Eu sigo Paulo”, enquanto outros afirmam: “Eu sigo Apolo”, ou “Eu sigo Pedro”, ou ainda, “Eu sigo Cristo”.
13 Krístu ané̤klò̤́ yěnuôma ǔ me̤ lṳpruố hte lǔ tômṳ ná tômṳ phúnuôma aní̤ nyǎ è̌? Vǎ má̤dûhò́ Paulu yěnuôma a khyáthyěnò́ pé̤ nyǎ dố thǐgně dố krusulo̤ è̌? Thǐ plwǒ thǐné̤ ná htyě dố thǐ ki htwǒhtya vǎ khǒpacè̤̌ phúnuô nyǎ è̌?
13 Acaso Cristo foi dividido? Será que eu, Paulo, fui crucificado em favor de vocês? Alguém foi batizado em nome de Paulo?
14 Vǎ plwǒnò́ prè́tû́ Gaio ná Crispu thè́nyě̤prè́ akhu-akhyě, vǎ hébwíhétaryě lǎ Cò́marya.
14 Graças a Deus, não batizei nenhum de vocês, exceto Crispo e Gaio,
15 Phúnuôrò, thǐ cuốhé ná vǎ plwǒ hò́ htyě ná Paulu amwi̤ hò́, phúnuôma aní̤ tôprè̤ to ní꤮.
15 de modo que ninguém pode dizer que foi batizado em meu nome.
16 (Kố꤮ a má̤lakǒ, vǎ plwǒ pé̤ kuô̌pǎ lakǒ Stephana ná a hiphúphyǎphú tahe. Vǎ tǒ̤makyǎ prè́tû́ yětahe prè́. Dố aruô ma a opǎ è̌, ma a o pǎ to è̌ nuô vǎ tǒ̤maní̤ pǎ to hò́.)
16 Sim, também batizei a família de Estéfanas, mas não me lembro de ter batizado mais ninguém.
17 Krístu plwǒhyǎ vǎ ná vǎ bèhyǎ plwǒ pé̤ ǔ htyě má̤to. A plwǒ hyǎ vǎ dố vǎ ki hyǎ hésodônyǎ pé̤ ǔ ná tè̤thè́krṳ̂̌mila ari-akyǎ prè́. Rò bí vǎ hésodônyǎ pé̤ ǔ tè̤thè́krṳ̂̌mila akhè̌nuô, vǎ hébènò́ ná prè̤thíphè́phú tahe angó̤ to. Me̤těhérò vǎ ki thè́lè̤htyaní̤ prè̤thíphè́phú a tè̤hébè tahe hérò, vǎ me̤ taphǔkyǎ lò̌ hò́ Krístu atè̤thyě a tè̤pro̤tè̤prya̤ shyosò̌ dố krusulo̤ yěnuô hò́.
17 Pois Cristo não me enviou para batizar, mas para anunciar as boas-novas, e não com palavras de sabedoria humana, para que a cruz de Cristo não perca seu poder.
18 Kayǎ tahehe zṳ̂́e tè̤ to akhu-akhyě, Cò́marya ki cirya èthǐ pǎ. Kayǎ phúnuô tahenuô, a tane̤ lahyǎ ná Krístu thyě dố krusulo̤ ari-akyǎ yěnuôma a olốoklò̌ prè́. Manárò pè̤ dố a ní̤bè tè̤me̤lwóhteka̤ yětahe agněnuô, tè̤ritè̤kyǎ yě a má̤dû Cò́marya a tè̤pro̤tè̤prya̤ shyosò̌ dố pè̤gně hò́.
18 A mensagem da cruz é loucura para os que se encaminham para a destruição, mas para nós que estamos sendo salvos ela é o poder de Deus.
19 Cò́marya alǎ̤angó̤ hé,
19 Como dizem as Escrituras: “Destruirei a sabedoria dos sábios e rejeitarei a inteligência dos inteligentes”.
20 Ki me̤phúnuôrò prè̤thíphè́phú tahe bèbè, prè̤cyá̤prè̤dèphú tahe bèbè, prè̤ dố a kryá̤sûcyá̤ ǔ tahe bèbè, pè̤ thè́gně ná èthǐ tè̤thíphè́ tahenuô, a olốoklò̌ prè́. A dyéluô̌plǒ cò́, hekhu a tè̤thè́khuthè́gně yětahenuô a olốoklò̌ prè́.
20 Diante disso, onde ficam os sábios, os eruditos e os argumentadores desta era? Deus fez a sabedoria deste mundo parecer loucura.
21 Cò́marya a tè̤thítè̤phè́ ma adu-azǎ̤ má̤lakǒ cò́. Phúnuôrò prè̤lukayǎ yětahe ki pṳ̌thè́gněbè́ Cò́marya ná èthǐ tè̤thè́khuthè́gně tahenuô, a bè́ takhyá꤮ to. Má̤tôkhónuô, Cò́marya thè́plòo dố a ki me̤lwóhteka̤ kayǎ dố a zṳ̂́e Krístu a tè̤thè́krṳ̂̌mila dố pè̤ hésodônyǎ pé̤ ǔ yěnuô tahe pǎ. Manárò kayǎ dố a zṳ̂́e tè̤thè́krṳ̂̌mila yě to tahenuô, a tane̤thû́ lahyǎ ná tè̤hésodônyǎ yětahe nuôma a olốoklò̌ prè́, a tane̤ lahyǎ phúnuô.
21 Visto que Deus, em sua sabedoria, providenciou que o mundo não o conhecesse por meio de sabedoria humana, usou a loucura de nossa pregação para salvar os que creem.
22 Judaphú tahenuô, a ki myáhtye Cò́marya atè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ tahe to hérò, a zṳ̂́e kuô̌ lahyǎ cò́ ǔ tè̤thè́krṳ̂̌mila yěnuô to. Greek myěcôphú tahe agně kuô̌ke rò, Krístu a tè̤thè́krṳ̂̌mila yě a htwǒ tè̤olốoklò̌ dố èthǐgně prè́, me̤těhérò a thè́zṳ̂́ ní̤huô̌ lahyǎ prè́ kayǎ dố a o ná tè̤thítè̤phè́ rò a hébècyá̤hébèdè tahe a tè̤hébè prè́.
22 Pois os judeus pedem sinais, e os gentios buscam sabedoria.
23 Phúnuôrò bí pè̤ hésodônyǎ Krístu thyě dố krusulo̤ akhè̌nuô, Judaphú tahe tane̤ thè́plòsè̌ nyacò́. Judaphú má̤to tahe ke rò a hé ná angó̤lasá o dố èthǐ agně tôcô꤮ to.
23 Assim, quando pregamos que o Cristo foi crucificado, os judeus se ofendem, e os gentios dizem que é tolice.
24 Manárò kayǎ dố Cò́marya è́ lǔ dố a ki zṳ̂́e tè̤thè́krṳ̂̌mila yětahe agněnuô, Judaphú tahe bèbè, Judaphú má̤to tahe bèbè, Krístu thyě dố krusulo̤ yěnuôma má̤hò́ Cò́marya a tè̤pro̤tè̤prya̤ shyosò̌ ná a tè̤thítè̤phè́ hò́.
24 Mas, para os que foram chamados para a salvação, tanto judeus como gentios, Cristo é o poder de Deus e a sabedoria de Deus.
25 Me̤těhérò, bí pè̤ hésodônyǎ pé̤ ǔ Krístu atè̤thyě ari-akyǎ akhè̌nuô, taheherò a hé lahyǎ ná Cò́marya me̤tè̤ yěnuô, a olốoklò̌ lò̌ hò́, a tane̤thû́ lahyǎ phúnuô. Cò́marya me̤tè̤ yěnuô, acyá̤adè lốklò̌ pǎ cò́ ná prè̤lukayǎ dố a tè̤cyá̤tè̤dè dulố ǔ tôprè̤ pǎ cò́. Cò́marya a tè̤hè̌cè̤́recè̤́ yěnuô, a hè̌shyoresò̌ lốklò̌ pǎ cò́ ná prè̤lu hekhuphú dố a hè̌shyoresò̌ lố ǔ tôprè̤ pǎ cò́.
25 Pois a “loucura” de Deus é mais sábia que a sabedoria humana, e a “fraqueza” de Deus é mais forte que a força humana.
26 Puố̤vyá̤ thǐ꤮, tane̤myá ní̤dyédû kǔ thǐné̤ bí Cò́marya è́ tyahí thǐ to akhè̌nuô kǒkǒ. Ki hé ná prè̤lu hekhuphú a tè̤myáhtye hérò, dố thǐklè̌nuô, prè̤ dố acyá̤adè tahe bèbè, prè̤ dố a o ná a taryěshyosò̌ tahe bèbè, kayǎ dố aklwǐalyǎ duzá̤htyathè̌ tahenuô bèbè, a o nuô̌ tố̤kuô̌ patíprè̤ prè́.
26 Lembrem-se, irmãos, de que poucos de vocês eram sábios aos olhos do mundo ou poderosos ou ricos quando foram chamados.
27 Thyáphú kayǎ dố a tane̤dyé lahyǎ ané̤ ná kayǎcyá̤kayǎdè tahe ki thè́tarè̤̌kyǎ agněnuô, Cò́marya è́ takè nyǎ hò́ kayǎ dố ǔ tane̤ èthǐ ná a olốoklò̌ nuôtahe prè́. Thyáphú kayǎ dố a tane̤dyé lahyǎ ané̤ ná a o ná taryěshyosò̌ nuôtahe ki thè́tarè̤̌kyǎ agněnuô, Cò́marya è́ takè nyǎ hò́ kayǎ dố ǔ tane̤ èthǐ ná a taryěshyosò̌ o kuô̌ǔ to nuôtahe hò́.
27 Pelo contrário, Deus escolheu as coisas que o mundo considera loucura para envergonhar os sábios, assim como escolheu as coisas fracas para envergonhar os poderosos.
28 Thyáphú Cò́marya ki me̤pyékyǎ tè̤ dố prè̤lu hekhuphú tane̤duní̤ nuôtahe agněnuôrò, a è́ prè́ kayǎ dố ǔ dyadu èthǐ to nuôtahe prè́, ǔ tane̤patí èthǐ nuôtahe ná ǔ dya èthǐ ná kayǎ olốoklò̌ nuôtahe prè́.
28 Deus escolheu coisas desprezadas pelo mundo, tidas como insignificantes, e as usou para reduzir a nada aquilo que o mundo considera importante.
29 Phúnuôrò, dố Cò́marya a mèthènyěnuô, ǔ phyéhtyalô̌ cyá̤ ǔné̤ tôprè̤꤮ to.
29 Portanto, ninguém jamais se orgulhe na presença de Deus.
30 Cò́marya me̤htwǒhtya tố̤hò́ thǐ ná Jesǔ Krístu tôcô꤮ tuô̌ hò́. A me̤htwǒ pé̤ hò́ thǐ tôcô꤮ tuô̌ ná Krístu yěnuô, a ki htwǒhtya hò́ pè̤ tè̤thítè̤phè́ hò́. Dố Krístu akhu-akhyěrò Cò́marya dya hò́ pè̤ phú kayǎcò́kayǎte̤ tahenuô hò́. Htuô̌to pè̤ htwǒhtya hò́ Cò́marya akayǎ sǎsè̌ rò Krístu plwǒhte palǎ hò́ pè̤ dố tè̤thû́ acṳ̂́ akhǎlé̤ hò́.
30 Foi por iniciativa de Deus que vocês estão em Cristo Jesus, que se tornou a sabedoria de Deus em nosso favor, nos declarou justos diante de Deus, nos santificou e nos libertou do pecado.
31 Me̤phúnuôrò, phú lisǎsè̌kǔ hé, “Kayǎ dố a thè́zṳ̂́ phyéhtyalô̌ ané̤ tahenuô, a tǒkò phyéhtyalô̌ prè́tû́ lò̌ Byacè me̤htuô̌ pé̤ hò́ lǔ nuôtahe prè́.”
31 Portanto, como dizem as Escrituras: “Quem quiser orgulhar-se, orgulhe-se somente no Senhor”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.