1 Coríntios 1
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs AAI
1 Vǎ ma Paulu. Cò́marya thè́plòo vǎ rò a nwóhtya vǎ ná Jesǔ Krístu a Prè̤dônyǎphú tôprè̤. Rò vǎ ná pè̤ puố̤vyá̤ Krístuphú Sostheno rǎcuố pé̤ thǐ liyětôba.
1 Ayu Paul God ana kokomaim eafu atit Keriso Jesu ana Tur abarayan amatar taituwa Sosthenes airi.
2 Pè̤ rǎcuố pé̤ liyě dố Cò́marya prè̤zṳ̂́etè̤ plò́mṳphú o dố vǐ̤ Corinthia akǔ tahe a o, ná lò̌꤮ kayǎ dố a cò́bè̌htya Byacè Jesǔ Krístu rò a o lahyǎ dố khǎlé̤ pwǒ̤꤮ tôpho nuôtahe a o. Jesǔ yěnuô, pè̤ Byacè ma amá̤má̤, èthǐ Byacè ma amá̤má̤. Dố Jesǔ Krístu akhu-akhyě Cò́marya me̤sǎsè̌hò́ thǐ rò a è́hò́ thǐ dố thǐ ki ohtwǒprè̤ sǎsè̌ è́htya pó̤ agně hò́.
2 God ana Ekaleisia nati Corinth wanawanamaim kwama’am, iyabowat afa’af kwabai kwatit Keriso Jesu wanawananamaim kusouwi God ana sabuw kakafiyih kwamatar kwama’am, naatu sabuw efan tata’amaim iyabowat it bairit taikofan ata Regah Jesu Keriso wabinamaim tao takwakwafir auman.
3 Pè̤ Phè̌ Cò́marya ná pè̤ Byacè Jesǔ Krístu ki dyé dû thǐ tè̤bwítè̤taryě ná tè̤thè́plò kacṳ́kabè́ ní꤮.
3 Manaw kabeber, tufuw, Tamat Godane naatu ata Regah Jesu Keriso’one kwa etei isa nama.
4 Dố Jesǔ Krístu akhu-akhyěrò Cò́marya dyétǎ̤hò́ thǐ abwíataryě hò́. Dố a dyé thǐ phúyě akhu-akhyě, vǎ hébwíhétaryě pé̤ thǐ Cò́marya pwǒ̤꤮ tôphuố cò́.
4 Ayu mar etei kwa isa God merarayow abitin, anayabin Keriso Jesu wanawananamaim God manaw kabeber bit isan.
5 Me̤těhérò, dố thǐ ná Krístu htwǒhtyahò́ lǔ tôcô꤮ tuô̌ hò́ akhu-akhyě, Cò́marya sò̌risò̌bǔ hò́ thǐ pwǒ̤꤮ tôcô hò́. Rò lò̌꤮ thǐ tè̤hébèhésû̌ tahenuô bèbè, thǐ tè̤thè́khuthè́gně tahenuô bèbè, a sò̌risò̌bǔ lò̌plǐ hò́ thǐ hò́.
5 Naatu i wanawananamaim kwa i kwana ef tata’ane totobuyoy wairaf kwamatar, a turamaim naatu not rerekabamaim sawar etei kwaso’ob.
6 Rò pè̤ hésoluô̌ pé̤ thǐ Krístu ari-akyǎ yětahenuô, a oklò̤oma tǎ̤te̤ hò́ dố thǐkǔ hò́.
6 Anayabin ayu Keriso isan ao’orereb i kwa wanawanamaim matar ebiturobe.
7 Phúnuô akhu-akhyě, bí thǐ opò̤́myásû̌ Byacè Jesǔ Krístu ki hyǎoluô̌htya pǎ yěnuô, lò̌꤮ Thè́ Sǎsè̌ Byacè ashyězṳ́ ní̤krǎ dố thǐ lo tahenuô Cò́marya dyé lò̌ hò́ thǐ hò́.
7 Isan imih kwa ata Regah Jesu Keriso na bairerereb isan kwama kwakakaif wanawanan, men kafa’imo ayub ana baigegewasin ta kwasasa’irimih.
8 Shyé꤮ pè̤ Byacè Jesǔ Krístu hyǎ amò̤́nyě pǎ tônyěnuô, thyáphú ǔ lé̤dya tè̤thû́ dố thǐlo̤ ki o pǎ tǎmé̤ agněnuô, Byacè ki pṳ̂́klò̤pṳ̂́ma ní̤dû thǐ tuố̤dố a tadû pǎ.
8 Naatu God boro nabototofari kwanan ana yomanin, saise ata Regah Jesu Keriso nanan ana Veya’amaim kwa boro aur ubar en na’iti.
9 Cò́marya yětôprè̤ ma lé̤zṳ̂́ení̤ nyacò́. È ma prè̤ dố a è́ thǐ rò a thè́zṳ̂́ nò̌ bò́thyókhè́khǒ thǐ ná aphúkhǔ má̤dûhò́ pè̤ Byacè Jesǔ Krístu yětôprè̤nuô hò́.
9 God Natun ata Regah Jesu Keriso ana baita’ayomaim bairi run isan ea’afi i kwanitumitum.
10 Vǎpuố̤vǎvyá̤ thǐ꤮ khǒnyá̤yě vǎ kwǐthè́zò̤ shyonyǎ hò́ thǐ ná tè̤taryěshyosò̌ dố Byacè Jesǔ Krístu dyé vǎ yěnuôhò́. Vǎ thè́zṳ̂́ kwǐthè́zò̤ thǐ ma phútěhérò, vǎ thè́zṳ̂́ dố thǐ ki krṳ̂̌klè̌ lǔ, okhóme̤khólǔ tômṳ ná tômṳ tǎmé̤. Vǎ thè́zṳ̂́ shyakrwǒ thǐ ná thǐ tè̤tane̤ tahe bèbè, thǐ tè̤taze-one tahe bèbè, nò̌ thyá prè́ lǔ tôcôcô꤮ tuô̌ prè́ ní꤮.
10 Ata Regah Jesu Keriso ana roubabaruwen fair tafanamaim ayu abifefeyani taitu, abisa isan kwao’o etei kwanibasit, saise kwa wanawanamaim kouseb boro men nama, a not tutufin etei ta’imon namatar kwanama.
11 Me̤těhérò, puố̤vyá̤ thǐ꤮, Chloe a khǒbò́thyó aklè̌ tahehe hésoluô̌plǒ pé̤ vǎ, thǐklyéthǐngǎ thǐvû́ ní̤dyé lò̌ lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ hé vǎ꤮,
11 Taitu, ayu i Chloe tain tuwan afa hina, kwa wanawananamaim kwama kwabigamigam isan hio anowar.
12 thǐklyéthǐvû́ kryá꤮ lǔ phútěhérò, tôprè̤ rò a hé, “Vǎ ma Paulu a khǒpacè̤̌” dố aruô tôprè̤ ke rò a hé, “Vǎ ma Apollo a khǒpacè̤̌,” tôprè̤ke rò a hé pó̤, “Vǎ ma Cepha a khǒpacè̤̌,” dố aruô tôprè̤ pó̤ kuô̌ ke rò a hé, “Vǎ ma Krístu a khǒpacè̤̌,” phúnuô hé vǎ.
12 Ayu boro iti na’atube anao, kwa ta’ita’imon a tur ta ta kwao, o ta kuo, “Ayu i Paul abi’ufunun,” ta kuo, “Ayu Apollos abi’ufunun,” ta kuo, “Ayu Peter abi’ufunun,” naatu ta kuo, “Ayu i Keriso abi’ufunun.”
13 Krístu ané̤klò̤́ yěnuôma ǔ me̤ lṳpruố hte lǔ tômṳ ná tômṳ phúnuôma aní̤ nyǎ è̌? Vǎ má̤dûhò́ Paulu yěnuôma a khyáthyěnò́ pé̤ nyǎ dố thǐgně dố krusulo̤ è̌? Thǐ plwǒ thǐné̤ ná htyě dố thǐ ki htwǒhtya vǎ khǒpacè̤̌ phúnuô nyǎ è̌?
13 Keriso i kwatarsisib in kau’ay nanabin matar. Iban Paul onaf afe’en kwa isa morob? Ai Paul bai’ufnuninamih bapataito kwabai?
14 Vǎ plwǒnò́ prè́tû́ Gaio ná Crispu thè́nyě̤prè́ akhu-akhyě, vǎ hébwíhétaryě lǎ Cò́marya.
14 Ayu God ana merar ayiy kwa men ta bapataito aitimih, Krisipas naatu Gaius hairi’imo,
15 Phúnuôrò, thǐ cuốhé ná vǎ plwǒ hò́ htyě ná Paulu amwi̤ hò́, phúnuôma aní̤ tôprè̤ to ní꤮.
15 imih men yait ta boro inao, ayu i Paul wabinamaim bapataito abai abi’ufunun.
16 (Kố꤮ a má̤lakǒ, vǎ plwǒ pé̤ kuô̌pǎ lakǒ Stephana ná a hiphúphyǎphú tahe. Vǎ tǒ̤makyǎ prè́tû́ yětahe prè́. Dố aruô ma a opǎ è̌, ma a o pǎ to è̌ nuô vǎ tǒ̤maní̤ pǎ to hò́.)
16 (Boro’obo anot Stephanas aawan ana nibur bairi bapataito aitih, baise anotanot men yait ta bapataito aitinimih.)
17 Krístu plwǒhyǎ vǎ ná vǎ bèhyǎ plwǒ pé̤ ǔ htyě má̤to. A plwǒ hyǎ vǎ dố vǎ ki hyǎ hésodônyǎ pé̤ ǔ ná tè̤thè́krṳ̂̌mila ari-akyǎ prè́. Rò bí vǎ hésodônyǎ pé̤ ǔ tè̤thè́krṳ̂̌mila akhè̌nuô, vǎ hébènò́ ná prè̤thíphè́phú tahe angó̤ to. Me̤těhérò vǎ ki thè́lè̤htyaní̤ prè̤thíphè́phú a tè̤hébè tahe hérò, vǎ me̤ taphǔkyǎ lò̌ hò́ Krístu atè̤thyě a tè̤pro̤tè̤prya̤ shyosò̌ dố krusulo̤ yěnuô hò́.
17 Anayabin Keriso i men bapataito isan iyafaru’umih, baise tur gewasin binan isan iyafaru, naatu men orot babin maiyow hai tur naatu hai notamaim ana’omih, nati na’atube ana’orerereb Keriso onaf afe’en momorob tur gewasin ana fair boro yabin en namatar.
18 Kayǎ tahehe zṳ̂́e tè̤ to akhu-akhyě, Cò́marya ki cirya èthǐ pǎ. Kayǎ phúnuô tahenuô, a tane̤ lahyǎ ná Krístu thyě dố krusulo̤ ari-akyǎ yěnuôma a olốoklò̌ prè́. Manárò pè̤ dố a ní̤bè tè̤me̤lwóhteka̤ yětahe agněnuô, tè̤ritè̤kyǎ yě a má̤dû Cò́marya a tè̤pro̤tè̤prya̤ shyosò̌ dố pè̤gně hò́.
18 Anayabin onaf ana tur sabuw kasikasiyih isah i yabin en, baise iyabowat tayayawas isat i God ana fair
19 Cò́marya alǎ̤angó̤ hé,
19 Buk Atamaninamaim eo na’atube:
20 Ki me̤phúnuôrò prè̤thíphè́phú tahe bèbè, prè̤cyá̤prè̤dèphú tahe bèbè, prè̤ dố a kryá̤sûcyá̤ ǔ tahe bèbè, pè̤ thè́gně ná èthǐ tè̤thíphè́ tahenuô, a olốoklò̌ prè́. A dyéluô̌plǒ cò́, hekhu a tè̤thè́khuthè́gně yětahenuô a olốoklò̌ prè́.
20 Bo orot ukwarin rerekabin menamaim ema’am? Orot kirum so’obayan menamaim ema’am? Naatu orot baibasayan ana not gagamin iti tafaram nowan menamaim ema’am? God iti tafaram ana ukwar rerekab botabir na koko’aw mamatar men kwaso’ob?
21 Cò́marya a tè̤thítè̤phè́ ma adu-azǎ̤ má̤lakǒ cò́. Phúnuôrò prè̤lukayǎ yětahe ki pṳ̌thè́gněbè́ Cò́marya ná èthǐ tè̤thè́khuthè́gně tahenuô, a bè́ takhyá꤮ to. Má̤tôkhónuô, Cò́marya thè́plòo dố a ki me̤lwóhteka̤ kayǎ dố a zṳ̂́e Krístu a tè̤thè́krṳ̂̌mila dố pè̤ hésodônyǎ pé̤ ǔ yěnuô tahe pǎ. Manárò kayǎ dố a zṳ̂́e tè̤thè́krṳ̂̌mila yě to tahenuô, a tane̤thû́ lahyǎ ná tè̤hésodônyǎ yětahe nuôma a olốoklò̌ prè́, a tane̤ lahyǎ phúnuô.
21 Anayabin God ana ukwar rerekabamaim iwa’an sabuw tafaram ana ukwar rerekabamaim hima’am men karam boro hitaso’ob, naatu sabuw iyab iti tafaram ana ukwar rerekab hibaib, iti tur isan yabin en hirouw hio, baise aki onaf isan abibinanumaim God iti tur bai sinaf sabuw hitumatum yawas hibai.
22 Judaphú tahenuô, a ki myáhtye Cò́marya atè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ tahe to hérò, a zṳ̂́e kuô̌ lahyǎ cò́ ǔ tè̤thè́krṳ̂̌mila yěnuô to. Greek myěcôphú tahe agně kuô̌ke rò, Krístu a tè̤thè́krṳ̂̌mila yě a htwǒ tè̤olốoklò̌ dố èthǐgně prè́, me̤těhérò a thè́zṳ̂́ ní̤huô̌ lahyǎ prè́ kayǎ dố a o ná tè̤thítè̤phè́ rò a hébècyá̤hébèdè tahe a tè̤hébè prè́.
22 Jew hikok ina’inan hita’itin hititurobe naatu Greek sabuw i ukwarerekab hinuwih.
23 Phúnuôrò bí pè̤ hésodônyǎ Krístu thyě dố krusulo̤ akhè̌nuô, Judaphú tahe tane̤ thè́plòsè̌ nyacò́. Judaphú má̤to tahe ke rò a hé ná angó̤lasá o dố èthǐ agně tôcô꤮ to.
23 Baise it i Keriso onaf afe’en hi’onaf momorob isan tabibinan, iti tur Jew sabuw tenonowar i tainih ekuyikuy, naatu Ufun Sabuw tenonowar isah i yabin en.
24 Manárò kayǎ dố Cò́marya è́ lǔ dố a ki zṳ̂́e tè̤thè́krṳ̂̌mila yětahe agněnuô, Judaphú tahe bèbè, Judaphú má̤to tahe bèbè, Krístu thyě dố krusulo̤ yěnuôma má̤hò́ Cò́marya a tè̤pro̤tè̤prya̤ shyosò̌ ná a tè̤thítè̤phè́ hò́.
24 Baise Jew sabuw naatu Ufun Sabuw wanawanahimaim iyab God eafih hina yawas hibaib, nati sabuw isah Keriso i God ana fair naatu ana ukwar rerekab.
25 Me̤těhérò, bí pè̤ hésodônyǎ pé̤ ǔ Krístu atè̤thyě ari-akyǎ akhè̌nuô, taheherò a hé lahyǎ ná Cò́marya me̤tè̤ yěnuô, a olốoklò̌ lò̌ hò́, a tane̤thû́ lahyǎ phúnuô. Cò́marya me̤tè̤ yěnuô, acyá̤adè lốklò̌ pǎ cò́ ná prè̤lukayǎ dố a tè̤cyá̤tè̤dè dulố ǔ tôprè̤ pǎ cò́. Cò́marya a tè̤hè̌cè̤́recè̤́ yěnuô, a hè̌shyoresò̌ lốklò̌ pǎ cò́ ná prè̤lu hekhuphú dố a hè̌shyoresò̌ lố ǔ tôprè̤ pǎ cò́.
25 Anayabin God ana ukwar rerekab hi’itin koko’aw hirouw hio’o, i orot ana ukwar rerekab natabir, naatu God ana ririmin hi’itin hio’o, i orot ana fair natabir.
26 Puố̤vyá̤ thǐ꤮, tane̤myá ní̤dyédû kǔ thǐné̤ bí Cò́marya è́ tyahí thǐ to akhè̌nuô kǒkǒ. Ki hé ná prè̤lu hekhuphú a tè̤myáhtye hérò, dố thǐklè̌nuô, prè̤ dố acyá̤adè tahe bèbè, prè̤ dố a o ná a taryěshyosò̌ tahe bèbè, kayǎ dố aklwǐalyǎ duzá̤htyathè̌ tahenuô bèbè, a o nuô̌ tố̤kuô̌ patíprè̤ prè́.
26 Taitu, kwa marasika mi’itube kwama’am ana maramaim God ea’afi i kwananot, sabuw hai itininamaim kwa moumur na’in i men not wairafi, men orot faifir, na’atube atufuwamaim men orot gagamih hai rara’ane kwatufuwamih.
27 Thyáphú kayǎ dố a tane̤dyé lahyǎ ané̤ ná kayǎcyá̤kayǎdè tahe ki thè́tarè̤̌kyǎ agněnuô, Cò́marya è́ takè nyǎ hò́ kayǎ dố ǔ tane̤ èthǐ ná a olốoklò̌ nuôtahe prè́. Thyáphú kayǎ dố a tane̤dyé lahyǎ ané̤ ná a o ná taryěshyosò̌ nuôtahe ki thè́tarè̤̌kyǎ agněnuô, Cò́marya è́ takè nyǎ hò́ kayǎ dố ǔ tane̤ èthǐ ná a taryěshyosò̌ o kuô̌ǔ to nuôtahe hò́.
27 Baise God tafaram ana sawar koko’aw hirarouw, rubinen sabuw not wairafih ibiya’uhuwih. Naatu tafaram ana sawar ririmih hirarouw rubinen, sabuw fairih ibiya’uhuwih.
28 Thyáphú Cò́marya ki me̤pyékyǎ tè̤ dố prè̤lu hekhuphú tane̤duní̤ nuôtahe agněnuôrò, a è́ prè́ kayǎ dố ǔ dyadu èthǐ to nuôtahe prè́, ǔ tane̤patí èthǐ nuôtahe ná ǔ dya èthǐ ná kayǎ olốoklò̌ nuôtahe prè́.
28 Abisa tafaram itin yabin en rarouw i rubin bai, naatu abisa tafaram itin gagamin rarouw i gurus.
29 Phúnuôrò, dố Cò́marya a mèthènyěnuô, ǔ phyéhtyalô̌ cyá̤ ǔné̤ tôprè̤꤮ to.
29 Saise men yait ta God nanamaim naora’ara’atamih.
30 Cò́marya me̤htwǒhtya tố̤hò́ thǐ ná Jesǔ Krístu tôcô꤮ tuô̌ hò́. A me̤htwǒ pé̤ hò́ thǐ tôcô꤮ tuô̌ ná Krístu yěnuô, a ki htwǒhtya hò́ pè̤ tè̤thítè̤phè́ hò́. Dố Krístu akhu-akhyěrò Cò́marya dya hò́ pè̤ phú kayǎcò́kayǎte̤ tahenuô hò́. Htuô̌to pè̤ htwǒhtya hò́ Cò́marya akayǎ sǎsè̌ rò Krístu plwǒhte palǎ hò́ pè̤ dố tè̤thû́ acṳ̂́ akhǎlé̤ hò́.
30 Baise God buwit tana Keriso Jesu wanawananamaim ikofanit naatu sinaf Keriso ata ukwar rerekab matar. Naatu kakafhine rufamit tatit, yamutufurit God ana sabuw kakafiyih tamatar.
31 Me̤phúnuôrò, phú lisǎsè̌kǔ hé, “Kayǎ dố a thè́zṳ̂́ phyéhtyalô̌ ané̤ tahenuô, a tǒkò phyéhtyalô̌ prè́tû́ lò̌ Byacè me̤htuô̌ pé̤ hò́ lǔ nuôtahe prè́.”
31 Isan imih Buk Atamaninamaim eo na’atube, “Yait nakokok ora’ara’atamih Regah abisa sisinaf tafanamaim nao ra’ara’at.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.