1 Coríntios 14
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NTLH
1 Thǐ tǒkò cyé̤pryě̤cyé̤li̤ yácû́ mo̤ní̤ kuô̌ǔ. Htuô̌rò thè́zṳ̂́ ní̤bè kuô̌ lahyǎ ǔ shyězṳ́ dố Thè́ Sǎsè̌ Byacè dyétǎ̤krǎ yěnuô tahe. Shyězṳ́ ní̤krǎ dố aryálố ǔ ma má̤hò́ hésodônyǎ cyá̤ pé̤ ǔ ná Cò́marya alǎ̤angó̤ phú prè̤pro̤ tôprè̤ nuôhò́.
1 Portanto, esforcem-se para ter amor. Procurem também ter dons espirituais, especialmente o de anunciar a mensagem de Deus.
2 Me̤těhérò kayǎ tôprè̤prè̤ ki hébè ngó̤khókhye dố ǔ thè́gněhtwó to yětahe hénuô, a hébè ná prè̤lukayǎ tahenuô má̤to, a hébè ná Cò́marya prè́. Ǔ thè́gněplǒ kuô̌ lǔ tè̤ tôprè̤꤮ to. È yǒ hébè ná Thè́ Sǎsè̌ Byacè a tè̤pro̤tè̤prya̤ rò a hébè ngó̤ yětahenuô acò́azǎ̤ akhu-akhyě, ǔ thè́gněhtwó kuô̌ lǔ to.
2 Quem fala em línguas estranhas fala a Deus e não às pessoas, pois ninguém o entende. Pelo poder do Espírito Santo ele diz verdades secretas.
3 Ki myáke klyá dố aruô tôbǒ hérò, kayǎ dố a hésodônyǎ pé̤ ǔ ná Cò́marya alǎ̤angó̤ tahenuôma, a hébè ná prè̤lukayǎ tahe hò́, rò a htwǒ tè̤me̤cwó̤ dố prè̤lukayǎ tahe agně, a dyéhè̌dyére prè̤lukayǎ, rò a me̤mo̤htya khyěthyá prè̤lukayǎ tahe athè́plò.
3 Porém quem anuncia a mensagem de Deus fala para as pessoas, ajudando-as e dando-lhes coragem e consolo.
4 Kayǎ dố a hébè ngó̤khókhye yětahenuô a me̤cwó̤lya̤ ní̤dyé tû́dû ané̤ prè́. Manárò kayǎ dố a hésodônyǎ pé̤ ǔ ná Cò́marya alǎ̤angó̤ tahenuô, a me̤cwó̤ lò̌ prè̤zṳ̂́etè̤ plò́mṳphú pwǒ̤꤮ tôprè̤.
4 Quem fala em línguas estranhas ajuda somente a si mesmo, mas quem anuncia a mensagem de Deus ajuda a igreja toda.
5 Vǎ thè́zṳ̂́ dố thǐ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ki ní̤bè lò̌ ngó̤khókhye ashyězṳ́ tahe tadû́rò vǎ thè́zṳ̂́klò̌ dố thǐ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ki hésodônyǎ pé̤ ǔ ná Cò́marya alǎ̤angó̤ tahe. Me̤těhérò kayǎ dố a ní̤bè shyězṳ́ dố a hésodônyǎ pé̤ ǔ ná Cò́marya alǎ̤angó̤ phú prè̤pro̤ tahenuô, a loduklò̌ rò a ní̤bwíní̤taryě klò̌ ná kayǎ dố a ní̤bè ngó̤khókhye ashyězṳ́ yětahe. Manárò kayǎ dố a hébè ngó̤khókhye yětahe tôprè̤nuô, kayǎ tôprè̤prè̤ dố a ki hésohte luô̌plǒ pé̤ ǔ ná è hébè ngó̤khókhye yě angó̤lasá ki o tû́ma, a ní̤bwíní̤taryě pé̤ dố prè̤zṳ̂́etè̤ plò́mṳphú tahe agně prè́.
5 Eu gostaria que vocês todos falassem em línguas estranhas, mas gostaria ainda mais que tivessem o dom de anunciar a mensagem de Deus. Porque quem anuncia a mensagem de Deus tem mais valor do que quem fala em línguas estranhas, a não ser que esteja ali alguém que possa interpretar o que está sendo dito, para que toda a igreja seja ajudada espiritualmente.
6 Phúnuôrò vǎ khǒbò́thyó thǐ, vǎ ki hyǎ hébè pé̤ thǐ ná ngó̤khókhye yě kihérò a ki ní̤bwíní̤taryě dố thǐgně phútě? Manárò, vǎ ki phyéhyǎní̤ pé̤ thǐ tè̤ritè̤kyǎ dố Cò́marya dyéluô̌ pé̤ vǎ tahenuô bèbè, tè̤thè́khuthè́gně tahenuô bèbè, tè̤hépro̤héprya̤ one tahenuô bèbè, ná tè̤ithyóithya tahenuô bèbè, kihénuô, a ki htwǒbwíhtwǒtaryě dố thǐgně pǎ.
6 Por isso, irmãos, quando eu os visitar, que proveito vocês terão se eu lhes falar em línguas estranhas? É claro que nenhum, a não ser que leve a vocês alguma revelação de Deus, ou algum conhecimento, ou alguma mensagem inspirada, ou algum ensinamento.
7 Myá kuốré̤ lahyǎ tè̤dòtè̤uố a tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ dố a sǒdǒ thè́plò yětahenuô, kayǎ tôprè̤ ki uốtěló, má̤torò ki a dòti manárò a dòpra̤ atalǎ̤ yěnuô a ki pra̤ rè̤̌ to kihérò a thè́zṳ̂́ dòpra̤ kryá꤮ phútěnuô, a khǒbò́thyó tahe cuố thè́gněplǒcyá̤ lǔ tè̤dòpra̤ atalǎ̤ pra̤rè̤̌pra̤ní̤ yěnuô phútě?
7 Por exemplo, além da voz humana, existem os instrumentos musicais, como a flauta e a harpa . Se os sons não saírem com toda a clareza, como poderá alguém saber o que está sendo tocado em um ou outro desses instrumentos?
8 A thyá phúnuôhò́, hékuốré̤, klyěphú tôprè̤ ki thè́zṳ̂́ dyéthè́gně akhǒ tahe ná èthǐ tǒ htyasátè̤ hò́ rò a ki uốpra̤htya pé̤ èthǐ kwo̤, manárò a uố dyéthè́gně ǔ yěnuô, a ki uố pra̤plǒ ryá kwo̤ to kihérò ǔpě tôprè̤ cuố thè́gněcyá̤ a tè̤dyéthè́gně ǔ yěnuô ná ǔ bè htyasátè̤ phútě?
8 Se quem toca a corneta não der um som bem claro, quem se preparará para a batalha?
9 Phúnuôhò́ nè̤ ki hébè ǔ ná ngó̤khókhye dố ǔ thè́gně angó̤lasá to yěnuô hérò ǔ cuố thè́gněcyá̤ angó̤lasá phútě? Nè̤ ki hébè phúnuô hérò, a thyáprè́ ná nè̤ hébè lò̌ kyǎdě nè̤ ké̤lathè́ prè́.
9 Assim, também, como é que os outros vão entender o que vocês estão dizendo se a mensagem por meio de línguas estranhas não for clara? Vocês estariam falando para o vento!
10 Dố hekhu yěnuô, ngó̤khólǔ nuô a o è́nyacò́ tadû́rò tôcô ná tôcô nuô angó̤lasá o khódû atè̤.
10 No mundo há muitas línguas diferentes, mas cada uma faz sentido.
11 Manárò kayǎ tôprè̤prè̤ ki hébè vǎ rò vǎ ki thè́gně lǔngó̤ to hérò, ènuô a thyákyǎ hò́ ná htyěké̤ruôphú tôprè̤ dố vǎgně hò́, rò vǎnuô, a thyákuô̌dû hò́ htyěké̤ruôphú tôprè̤ dố ègně hò́hò́.
11 Porém, se eu não entendo a língua na qual alguém está falando comigo, então quem fala essa língua é estrangeiro para mim, e eu sou um estrangeiro para ele.
12 Thǐ ki thè́zṳ̂́ má̤lakǒ Thè́ Sǎsè̌ Byacè dyékrǎ shyězṳ́ yě hénuô, nwóphyé lahyǎ shyězṳ́ dố a ki me̤ duhtyahtǔhtya cwó̤ prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ nuôtahenuô.
12 Por isso, já que vocês estão com tanta vontade de ter os dons do Espírito, procurem acima de tudo ter os dons que fazem com que a igreja cresça espiritualmente.
13 Phúnuôrò kayǎ dố a hébècyá̤ ngó̤khókhye yětôprè̤nuô, a tǒbè kwǐ Cò́marya ná a ki dyé lǔ tè̤cyá̤tè̤dè dố a ki hésoplǒ ka̤khyě pé̤ khyě ǔ ná a tè̤hébè tahe.
13 Portanto, quem fala em línguas estranhas deve orar pedindo a Deus que lhe dê o dom de interpretar o que elas querem dizer.
14 Me̤těhérò, vǎ ki kwǐcò́bè̌ ná ngó̤khókhye yě hérò, vǎ thè́plò yěnuô a thè́gně ná vǎ kwǐcò́bè̌ Cò́marya tadû́rò vǎ tane̤plǒ ní̤dyé angó̤lasá to.
14 Porque, se eu orar em línguas estranhas, o meu espírito, de fato, estará orando, mas a minha inteligência não tomará parte nisso.
15 Ki héphúnuôrò, vǎ kibè me̤ phútě? Vǎ ki kwǐcò́bè̌ phú Thè́ Sǎsè̌ Byacè zṳ̌klyázṳ̌klǒ vǎ thè́plò nuô prè́, htuô̌to vǎ ki kwǐcò́bè̌ dû ná ngó̤ dố ǔ thè́gně kuô̌ vǎ nuôtahe prè́. Bí vǎ irǒ akhè̌nuô, vǎ ki irǒ phú Thè́ Sǎsè̌ Byacè zṳ̌klyázṳ̌klǒ vǎ thè́plò nuô prè́, htuô̌to vǎ ki irǒdû ná ngó̤ dố ǔ thè́gně kuô̌ vǎ nuôtahe prè́.
15 O que vou fazer, então? Vou orar com o meu espírito, mas também vou orar com a minha inteligência; vou cantar com o meu espírito, mas também vou cantar com a minha inteligência.
16 Hékuốré̤, nè̤ ki hébwíhétaryě htuthè́htya tû́prè́ Cò́marya ná ngó̤khókhye yě kihérò, kayǎ dố a hyǎcò́bè̌ kuô̌ nè̤ yětahe aklè̌ tôprè̤prè̤ yǒ thè́gně kuô̌ nè̤ngó̤ to akhu-akhyě, a krwǒ hébwíhétaryěhtya cyá̤ kuô̌ nè̤ Cò́marya to.
16 Se você dá graças a Deus em línguas estranhas, como é que uma pessoa simples, que estiver na reunião, poderá dizer “ amém ” à oração de agradecimento que você fez? Ela não vai conseguir entender nada do que você está dizendo.
17 Nè̤ tè̤kwǐcò́bè̌ htuthè́htya Cò́marya yěnuô, aryálǎ cò́ hò́ tadû́rò a htwǒbwíhtwǒtaryě dố ǔgně tôcô꤮ to.
17 Mesmo que a sua oração seja muito boa, essa pessoa não receberá nenhuma ajuda.
18 Tè̤hébè ngó̤khókhye yětahenuô, vǎ yǒ hébècyá̤ lốklò̌ ná thǐ akhu-akhyě vǎ hébwíhétaryě Cò́marya.
18 Eu agradeço a Deus porque falo em línguas estranhas muito mais do que vocês.
19 Manárò dố prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ akǔnuô, vǎ hébè ná ngó̤khókhye yětahe to. Me̤těhérò, phû꤮ ná vǎ hébè ǔ ná ngó̤khókhye yě amû̌ tôthò́ nuô, vǎ ithyó prè́ ǔ ná ngó̤ dố ǔ thè́gněcyá̤ yě nyǎ̤mû̌ prè́ nuô aryáklò̌ pǎ cò́ dố vǎgně cò́.
19 Porém nas reuniões da igreja prefiro dizer cinco palavras que possam ser entendidas, para assim ensinar os outros, do que dizer milhares de palavras em línguas estranhas.
20 Vǎ khǒbò́thyó thǐ, tane̤ lahyǎ tǎ phú pacè̤̌phú tahe tane̤ nuô tǎmé̤. Manárò tû́prè́ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ yětôcô nuô prè́ rò htwǒhtya thyá lahyǎ ná pacè̤̌phú othè́ dố a thè́gně kuô̌ǔ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ to nuôtahe ní꤮. Manárò tè̤ dố vǎ rǎ pé̤ thǐ yětahenuô, tane̤ lahyǎ phú kayǎduprè̤́ hò́ tôprè̤ a tè̤tane̤ nuô.
20 Irmãos, não pensem como crianças. Sejam como crianças para o que é mau, mas sejam adultos no seu modo de pensar.
21 Lisǎsè̌kǔ hé,
21 Nas Escrituras Sagradas está escrito: “Por meio de pessoas que falam em línguas estranhas eu falarei a este povo — diz o Senhor. — Falarei por meio de lábios estrangeiros, mas assim mesmo o meu povo não me dará atenção.”
22 Phúnuô akhu-akhyě, ngó̤khókhye yětahe nuôma tè̤mátè̤dyǎ dố prè̤zṳ̂́etè̤phú tahe agněnuô má̤to. Ngó̤khókhye yětahe nuôma a dyéluô̌ ná Cò́marya kíré̤ cirya kayǎ dố a zṳ̂́enyá̤e kuô̌ǔ to nuôtahe agně prè́. Manárò tè̤hépro̤ Cò́marya alǎ̤angó̤ tahenuô a dyéluô̌ ná Cò́marya thè́plòoní̤ prè̤zṳ̂́etè̤phú tahe prè́. Tè̤hépro̤ one yěnuôma prè̤ dố a zṳ̂́e kuô̌ǔ to tahe agněnuô má̤to.
22 Portanto, o dom de falar em línguas estranhas é um sinal de Deus para os descrentes e não para os cristãos. Mas o dom de anunciar a mensagem de Deus é um sinal para os cristãos e não para os descrentes.
23 Hékuốré̤, thǐ hyǎ cò́bucò́bè̌ ró̤lò̌ lǔ rò thǐ ki hébè ná ngó̤khókhye yětahe pwǒ̤꤮ tôprè̤ kihénuô, kayǎ dố aruô tahe, má̤torò kayǎ dố a zṳ̂́ekuô̌ hí ǔ Krístu to tahe ki hyǎcò́bè̌ tố̤kuô̌ thǐ hérò èthǐ ki ní̤huô̌nò́ kuô̌ ngó̤ yětahe tôphuố꤮ to kihénuô èthǐ ki hé lahyǎ thǐ ná kayǎ tamwǐ pǎ.
23 Imaginem que a igreja esteja reunida e todos comecem a falar em línguas estranhas. Se chegarem ali algumas pessoas simples ou descrentes, será que não vão dizer que vocês estão loucos?
24 Manárò, hékuốré̤, kayǎ aruô dố a ní̤huô̌nò́ kuô̌ǔ ngó̤ yětahe tôphuố꤮ to tahe, má̤torò kayǎ dố a zṳ̂́e kuô̌hí Krístu to tahe ki hyǎcò́bè̌ tố̤kuô̌ thǐ hérò thǐ ki hépro̤ Cò́marya alǎ̤angó̤ pwǒ̤꤮ tôprè̤ hénuô, èthǐ ki thè́gnělya̤ ní̤dyé lahyǎ ané̤ ná èthǐ ma prè̤oraphú tahe pǎ. Dố thǐ hépro̤ yě akhu-akhyěrò èthǐ ki thè́zṳ̂́ za̤ lahyǎ ané̤ pǎ.
24 Mas, se todos estiverem anunciando mensagens de Deus, e entrar ali um descrente ou alguém que seja simples, ele vai ouvir o que vocês estão dizendo e se convencer do seu pecado. E ele será julgado pelo que ouvir,
25 Yětôphuốrò, tè̤ dố èthǐ thè́gněhtwóto dố a thè́plòkǔ tahenuô, a ki tane̤plǒhte pǎ, rò a ki dángṳ̂lya̤ cò́bè̌htya Cò́marya rò a ki hé, “Cò́marya a taryěpro̤prya̤ shyosò̌ omá̤kuô̌ lakǒ ná kayǎ yětahe hò́,” a ki hé lahyǎ phúnuô pǎ.
25 os seus pensamentos secretos serão revelados, e ele vai se ajoelhar e adorar a Deus, dizendo: “Deus está mesmo no meio de vocês!”
26 Vǎ khǒbò́thyó thǐ, phúnuôrò bí thǐ hyǎcò́bè̌ ró̤lǔ akhè̌nuô, thǐ tǒ me̤ phútě? Tahehenuô a ki irǒ htuthè́htya Cò́marya, tahehenuô a ki ithyóithya ǔ ná Cò́marya alǎ̤angó̤, tahehenuô a ki héluô̌hte pé̤ ǔ ná Cò́marya dyéluô̌ lǔ tahe, tahehe kuô̌ke rò a ki hébè ná ngó̤khókhye tahe, tahehe ke rò a ki héplǒhte pé̤ ǔ ngó̤khókhye yětahe angó̤lasá. Thǐ me̤ lahyǎ phúyě ma aryá vǎ. Manárò thǐ me̤ tè̤ǐtětě꤮ bèbè nuô, nò̌ ní̤hè̌ní̤re, nò̌ htwǒbwíhtwǒtaryě pé̤ prè̤ dố a ní̤huô̌ tè̤ tahe agně nuô.
26 Portanto, meus irmãos, o que é que deve ser feito? Quando vocês se reúnem na igreja, um irmão tem um hino para cantar; outro, alguma coisa para ensinar; outro, uma revelação de Deus; outro, uma mensagem em línguas estranhas ; e ainda outro, a interpretação dessa mensagem. Que tudo seja feito para o crescimento espiritual da igreja.
27 Kayǎ tôprè̤prè̤ ki thè́zṳ̂́ hébè ná ngó̤khókhye yětahe kihérò, a tǒ hébè è́lố ná thè́nyě̤ tomaná thè́thuô̌ to. Manárò èthǐ tǒbè hébè tôprè̤ htuô̌ tôprè̤. Rò dố èthǐ aklè̌ tôprè̤nuô, a tǒ thè́gněplǒ angó̤lasá rò a tǒbè héso ka̤khyě plǒ pé̤ khyěthyá pé̤ ǔ.
27 Se algum de vocês falar em línguas estranhas, então que apenas dois ou três falem, um depois do outro, e que alguém interprete o que está sendo dito.
28 Manárò, kayǎ dố a hébè ná ngó̤khókhye yětahenuô, prè̤hésohteplǒ luô̌ pé̤ lǔ angó̤lasá ki o tôprè̤꤮ to hérò, nò̌othuôkyǎ èthǐ dố thǐ prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ akǔnuô, rò nò̌kwǐcò́bè̌ huô ní̤dyédû è ná Cò́marya nuôprè́.
28 Mas, se não houver ninguém que possa interpretar, então fiquem calados e falem somente consigo mesmos e com Deus.
29 Phúnuôhò́, kayǎ dố a hépro̤ Cò́marya alǎ̤angó̤ tahenuô, a tǒ hépro̤ prè́ thè́nyě̤ tomaná thè́thuô̌ prè́. Èthǐ hépro̤ yětahe nuôma Cò́marya nò̌hépro̤ má̤ èthǐ è̌, má̤to è̌ nuô, kayǎ dố a okyǎ tahe tǒbè ní̤dǎ rò tane̤myá tǎ̤te̤ lahyǎ èthǐ atè̤hépro̤ yětahe.
29 No caso de dois ou três receberem a mensagem de Deus, estes devem falar, e os outros que pensem bem no que eles estão dizendo.
30 Manárò, dố kayǎ onyǎní̤dǎ tè̤ aklè̌ tahenuô, kayǎ tôprè̤prè̤ ki ní̤bè ngó̤ dố Cò́marya o tômû̌mû̌ kihérò, kayǎ dố a hépro̤tè̤ nuôtôprè̤ tǒbè okuốkyǎ, kayǎ yětôprè̤ bè hébè kuô̌ke.
30 Se uma outra pessoa que estiver ali sentada receber a mensagem de Deus, quem estiver falando deve se calar.
31 Phúnuôhò́, thyáphú ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ki ní̤bè kuô̌ tè̤thè́khuthè́gně ná tè̤hè̌tè̤re agněnuô, lò̌꤮ kayǎ dố a hépro̤ tè̤ tahenuô, a tǒbè hépro̤ tôprè̤ htuô̌ tôprè̤.
31 Vocês todos podem anunciar a mensagem de Deus, um de cada vez, para que todos aprendam e fiquem animados.
32 Kayǎ dố a thè́zṳ̂́ hépro̤ tè̤ tahenuô, a hépro̤ bèbè, a hépro̤to bèbè, a tǒ khò̌bè́cyá̤ dyé lahyǎ ané̤.
32 Quem fala deve controlar o dom de anunciar a mensagem de Deus,
33 Me̤těhérò, bí thǐ hyǎ cò́bucò́bè̌ ró̤lǔ akhè̌nuô, thǐ hépro̤ pra̤rû́pra̤tè́ pró̤ lò̌ lǔ tôphuốtuô̌ phúnuô rò Cò́marya thè́plò o to. Cò́marya thè́zṳ̂́ dố thǐ ki hé thǐ ki me̤ lahyǎ ná aklyáaklǒ tôprè̤ htuô̌ tôprè̤ phúnuô.
33 pois Deus não quer que nós vivamos em desordem e sim em paz. Como em todas as igrejas do povo de Deus,
34 Bí prè̤zṳ̂́etè̤ plò́mṳphú okúokyá lǔ akhè̌nuô, èthǐ lé̤klǒ o ná dố prè̤zṳ̂́tè̤ plò́mṳ akǔ yěnuô, prè̤mò tahe tǒbè othuôokrě. Èthǐ tǒbè hébèní̤ to. Manárò phú Judaphú tè̤thyótè̤thya o nuô, ǔ tǒbè dyaduzṳ̂́nyá̤ èthǐ.
34 as mulheres devem ficar caladas nas reuniões de adoração. Elas não têm permissão para falar. Como diz a Lei , elas não devem ter cargos de direção.
35 èthǐ ki thè́zṳ̂́ thè́gně tè̤tôcôcô hérò, a bè ka̤ sudyǎ prè́ avè̤ dố hi. Dố prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ akǔnuô, prè̤mò tôprè̤prè̤ ki hébèkuô̌ tè̤ hénuô a htwǒhtya tè̤ thè́tarè̤̌ tôcô.
35 Se quiserem saber alguma coisa, que perguntem em casa ao marido. É vergonhoso que uma mulher fale nas reuniões da igreja.
36 Cò́marya alǎ̤angó̤ a khǎshyékhǎrya̤ ma a o nyǎ prè́tû́ dố thǐ Corinthia prè̤zṳ̂́etè̤plò́mṳ akǔ rò a hyǎ nyǎ prè́ è̌? Má̤torò a hyǎ pé̤ prè́tû́ nyǎ dố thǐ yětahe a o prè́ è̌?
36 Por acaso a mensagem de Deus veio de vocês? Ou será que veio somente para vocês?
37 Kayǎ tôprè̤prè̤ ki tane̤ ní̤dyé ané̤, vǎ ma prè̤ dố a hépro̤ pé̤ Cò́marya a tè̤ritè̤kyǎ tôprè̤, má̤torò vǎ ma kayǎ dố a ní̤bè shyězṳ́ dốthudốthè́ tôkyě tôprè̤ kihérò vǎ rǎ tè̤ yětahenuô Byacè a tè̤hékyǎ prè́ nuô a bè thè́gně prè́.
37 Se alguém pensa que é mensageiro de Deus ou que tem algum dom espiritual, deve saber que o que estou escrevendo é mandamento do Senhor.
38 Manárò lò̌꤮ vǎ hé lǔ yětahenuô, a ki bezṳ̂́benyá̤ to hérò bezṳ̂́benyá̤ tǎ è tôprè̤꤮ tǎmé̤.
38 Mas, se alguém não der atenção a isso, que ninguém dê atenção a essa pessoa.
39 Me̤phúnuôrò, vǎ khǒbò́thyó thǐ, dyaícû̌ lahyǎ thǐ thè́plò ná tè̤hépro̤ yětahe. Manárò cuố nò̌okuố tǎ kayǎ dố a hébè ná ngó̤khókhye nuôtahe tǎmé̤.
39 Assim, meus irmãos, procurem sempre anunciar a mensagem de Deus, mas não proíbam que se fale em línguas estranhas.
40 Thǐ me̤ ǐtětě꤮ bèbè nuô, thǐ tǒbè me̤ tǎ̤tǒtǎ̤bè è rò tǒbè cuố ná aklyáaklǒ.
40 Portanto, façam tudo com decência e ordem.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.