Marcos 8
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NTLH
1 Khøuwa nøme, até nqawá, ezoqa kopoáv, Yesu-te gindupindam. Yaq ndigu lou mbaín, vǿelōg. Yaq Yesu ekeza paev ezoqam ndømøváb, gezø-ein,
1 Pouco tempo depois, ajuntou-se outra vez uma grande multidão. Como eles não tinham nada para comer, Jesus chamou os discípulos e disse:
2 “No tanakh nøzøgó, nginik ezoqam. Zapa ndǿgo, nginik no namba ngigu, khøuwa misiká. Yaq ndakin, ndigu lou mbaín.
2 — Estou com pena dessa gente porque já faz três dias que eles estão comigo e não têm nada para comer.
3 No ndigu ififin-us sa tækhofosam, ekeza vemivemiav-te, yaq bøi møzǿgugím, livin-qase. Ezoqa nøme, andé qámbá gindu-okhoam.”
3 Se eu os mandar para casa com fome, eles vão cair de fraqueza pelo caminho, pois alguns vieram de longe.
4 Yaq Yesu-gi paev ezoqam gimbo-qavøinam, “Gê, lou gekham-tē qazíqeivīm, nqanek ezoqam-av manqei-te, nginik ezoqam vizí꞉zøkēf.”
4 Os discípulos perguntaram: — Como vamos encontrar, neste lugar deserto, comida que dê para toda essa gente?
5 Yaq Yesu gezøbevap, “Flawa gekhâm nandizøgo?”
5 — Quantos pães vocês têm? — perguntou Jesus. — Sete! — responderam eles.
6 Yaq Yesu ndigu ezoqa bawan-qape, manqei-te qonam manqat zø-eín. Yaq até gendego, nginik flawa seven gè-upøzó, Mbumbukiam ike manqat vømbō-ein, sasa ndømbegim, ekeza paev ezoqam, ezoqa ewaqape etoam nonqo, vøzø̄-etoam, yaq ndigu sasa zø-etoam.
6 Aí Jesus mandou o povo sentar-se no chão. Depois pegou os sete pães e deu graças a Deus. Então os partiu e os entregou aos discípulos, e eles os distribuíram ao povo.
7 Até zonga khasøkhasís-a, vøzø̄goam. Khapémbá. Yaq Yesu Mbumbukiam-te ike manqat qambøeva, até nginik zongá-ya, ekeza paev ezoqam, ezoqa ewaqape etoam nonqo, vøzø̄-etoam.
7 Eles tinham também alguns peixinhos. Jesus deu graças a Deus por eles e mandou que os discípulos os distribuíssem.
8 Yaq ezoqa ewaqape lou tilóg ndǿgo, até vøzø̄-ewez. Yaq lou mbegeap ndøgo, ezoqa gi-ivøvem, gèpizumém. Kandambá qamøvea. Yakhav kandakanda sevén, ginqeitømem.
8 Todos comeram e ficaram satisfeitos; e os discípulos ainda encheram sete cestos com os pedaços que sobraram.
9 Ezoqa kopoav-qapé, nqanek lou gilog. Angana ate gi꞉goam, ande āv fo taosén ndi꞉gú. Yaq Yesu ndigu ezoqam, ekeza vemivemiav-té genø-khofosám.
9 As pessoas que comeram eram mais ou menos quatro mil. Jesus mandou o povo embora,
10 Yaq ndego até gendego, ekeza paev ezoqam namba, khagua-té ginøketáb, Dalmanuta manqei-te sasa ndøtinim.
10 e, logo depois, subiu no barco com os seus discípulos, e foi para a região de Dalmanuta.
11 Yaq Felisi ezoqam ndozáv, Yesu-te, neka te namba manqa itumbam vø̄ngazem. Ndigu matemateam-qa mbogoám. Neka ambá umingiap matev mboqeivimín, ndego uni Mbumbukiam-qa bazaføgakh tøpømbøégo-a.
11 Alguns fariseus chegaram e começaram a falar com Jesus. Eles queriam conseguir alguma prova contra ele e por isso pediram que ele fizesse um milagre para mostrar que o seu poder vinha mesmo de Deus.
12 Geté Yesu mbøni sekeqape ndøfók, gezø-ein, “Zo ezoqa ndakin nqazoyage, gekha zapâ, zo umingiap matev qeivi-qa ndøzøgo? No unimanqatín nqazø-manqate, zo umingiap matev zóqeivimák.”
12 Jesus deu um grande suspiro e disse:
13 Yaq Yesu Felisi ezoqam tenøziváz ndǿgo, khagua-te vø̄ketao, yaq-keoqa sasa ndøqantav.
13 Então Jesus foi embora. Ele subiu no barco e voltou para o lado leste do lago.
14 Yesu tegi paev ezoqam namba gi꞉qantavat, flawa kopo zømbu-khokhonavám, khagua-te. Nøme tonqozoateáv. Manqa matev zømbo-navøém.
14 Os discípulos haviam esquecido de levar pão e só tinham um pão no barco.
15 Yaq Yesu gezø-ein, “Aiyá qagó. Felisi ezoqam neka Elod, tiqa flawa poponøvem nonqo, gèmbøe-feazoát.”
15 Jesus chamou a atenção deles, dizendo:
16 Yaq tegi paev ezoqam, āv ginibondát nqǽgo, “Ngenek nqanek manqat ekeqá tene-eín ndǿgo, ni flawa mbain nqazigu.”
16 Aí os discípulos começaram a dizer uns aos outros: — Ele está dizendo isso porque não temos pão.
17 Yesu é-møndæ-otév, ndigu gekha manqat mē꞉bondat. Yaq gezø-ein, “Zo gekha zapâ, flawa-qa yaq-te nqazøte-fofogeap? Gê, zo sekemba sozó-bevupit, neka mokho ndapeâv? Gê, zoqa matavap gétokeap?
17 Jesus ouviu o que eles estavam dizendo e perguntou:
18 Zo bøi ndøzø̂gó. Geté zo qeivupáv. Neka zo gea ndøzø̂gó. Geté zo yogeapáv. Gèmbo-mataváp,
18 Vocês têm olhos e não enxergam? Têm ouvidos e não escutam? Não lembram
19 ta khøuwa-te ndøgo, no flawa faev qæmbegim, neka yaq ezoqa faev taosen vøtēzøkef. Zo yakhav ate qægoam gekhâm, lou mbegeap qazo-nqeitømem, ndøgo qamøvea?”
19 dos cinco pães que eu parti para cinco mil pessoas? Quantos cestos cheios de pedaços vocês recolheram? Eles responderam: — Doze.
20 Yaq Yesu nøme gezø-ein, “Neka flawa seven qæmbegim, ezoqa fo taosen nonqo. Zo yakhav ate qægoam gekhâm, lou mbegeap qazo-nqeitømem, ndøgo qamøvea?”
20 Jesus perguntou outra vez: Eles responderam: — Sete.
21 Yaq Yesu gezø-ein, “Yaq ge zô, gekha zapâ, noqa manqat-qa mokho sekemba qeivupav ndozogo?”
21 Então Jesus perguntou:
22 Yesu ekeza paev ezoqam namba, Betsaida vemiav-te gimøfakhaz, yaq bøi waev mbain ezoqam ndondafém, neka Yesu te-te zenda awam-qa vømbō-viømem.
22 Depois Jesus e os discípulos chegaram ao povoado de Betsaida. Algumas pessoas trouxeram um cego e pediram a Jesus que tocasse nele.
23 Yaq Yesu ndego bøi waev mbain ezoqam pingi mbogeá, vemiav bavokho vø̄-itu. Yaq até gendego, teqa bøi-te, køse mbøe-pisíb, neka zenda sasa mbøeve, gembobevap, “Toqóqeivi?”
23 Ele pegou o cego pela mão e o levou para fora do povoado. Então cuspiu, passou a saliva nos olhos do homem, pôs a mão sobre ele e perguntou:
24 Yaq ngenek ezoqam bøi ge-eqa, gembo-ein, “Ezoqam nqæzømêté. Geté nginik ngi-okhoet, andé tae nøteqeiví.”
24 O homem olhou e disse: — Vejo pessoas; elas parecem árvores, mas estão andando.
25 Yaq Yesu teqa bøi-te, zenda nqawá genøvé. Yaq ngenek ezoqam bøi gemboqoa, sègembo-eqeieqeí. Gigiap ate qægoam ùnime꞉-qeiváp. Bavokho-qapé.
25 Jesus pôs outra vez as mãos sobre os olhos dele. Dessa vez o cego olhou firme e ficou curado; aí começou a ver tudo muito bem.
26 Yaq Yesu gembo-ein, “Qakeza khoev-té qanøqáv. Geté vemiav mokho-te ndø̀qa᷄v.”
26 Em seguida, Jesus mandou o homem para casa e ordenou:
27 Yesu ekeza paev ezoqam namba, Sæzalia-Filipai taon avønin-té ginø-apát, vemiav vinivinimba qagoat. Ate av-té gi꞉-apat, yaq Yesu gezøbevap, “Gê, ezoqa no gekha ezoqām mé꞉næna?”
27 Depois Jesus e os seus discípulos foram para os povoados que ficam perto de Cesareia de Filipe. No caminho, ele lhes perguntou:
28 Yaq gimbo-einim, “Ezoqa nøme ndimanqate, qo Zión, ndego ibøkha iz etoam ezoqam. Neka nøme ndimanqate, qo Ilaizá, o Mbumbukiam-gé manqa vevezam ezoqá nømé, ndigu ibugukhokhof giyageapam.”
28 Os discípulos responderam: — Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros, que é um dos
29 Yaq Yesu gezøbevap, “Gemâ zo? No gekha ezoqām zøténæna?”
29 — E vocês? Quem vocês dizem que eu sou? — perguntou Jesus. — O senhor é o
30 Yaq Yesu ekeza paev ezoqam manqa āv gezømbe-løvuá nqǽgo, “Zo ezoqa nøme zø̀-ei᷄n, no gekha ezoqām.”
30 Então Jesus proibiu os discípulos de contarem isso a qualquer pessoa.
31 Yesu tegi paev ezoqam, ekeza løvøte-qa yaq-te zømesim ndøngáz. Gezø-ein, “Ezoqam-ge Yo, nqosøgeap kandambaqape bendáp. Neka Zu megetapak neka Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda neka Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam bèsanqawém, sasa belaem. Geté khøuwa misika-qa zita-te, nqawa ndø̀khandí꞉v.”
31 Jesus começou a ensinar os discípulos, dizendo: — O
32 Yesu manqat bavokho-qapé gezø-ein, taqa yaq-te. Yaq Pita até gendego, Yesu sègekható, guguna manqat manqate vømbōngaz.
32 Jesus dizia isso com toda a clareza. Então Pedro o levou para um lado e começou a repreendê-lo.
33 Geté Yesu, gèndoqambún, ekeza paev ezoqam vø̄zømet, Pita sasa mboponqom, gembo-ein, “Mòqoqáv qo, Saitan! Zapa ndǿgo, qoqa matavap nandav, ambá av nqǣgo, Mbumbukiam-tē qandowāv. Geté manqei-qape ezoqam-té qandowāv.”
33 Jesus virou-se, olhou para os discípulos e repreendeu Pedro, dizendo:
34 Yaq Yesu ezoqa bawan-qape ndømøváb, ekeza paev ezoqam namba, gezø-ein, “Gekha ezoqām ndego, no-te paev-qa ndego, ndego ekeza poev matev, zitá geabetewuá, neka ekeza tae mutui bē-eqa, neka no sasa benøndopaev.
34 Aí Jesus chamou a multidão e os discípulos e disse:
35 Gekha ezoqām ndego, ekeza yage geawat-qa tegoat, ndego ndæ̀khambuá. Geté gekha ezoqām ndego, no neka Manqat Mbomambaqape zapaya, ekeza yage te꞉khambua, ndego ndø̀møqeív.
35 Pois quem põe os seus próprios interesses em primeiro lugar nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo por minha causa e por causa do
36 Gèmbo-mataváp. Ezoqa manqei-qape gigiap ate nqægo tømbogawam, yaq ekeza yage gēkhambuā, ta gigiap ate ndægo, áv khambøé-tøkē?
36 O que adianta alguém ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida verdadeira?
37 Neka gê, ngenek ezoqam, gekha fia ndǿgō, yage nango temendap?
37 Pois não há nada que poderá pagar para ter de volta essa vida.
38 Gekha ezoqām ndego, noqa yaq-te neka noqa manqat-qa yaq-te, mivi tegoat, nginik manqa-zapazapa-us ezoqam mokho-te, ndakin ngiyage, ndigu Mbumbukiam-te tøkebeav ndigu, yaq até Ezoqam-gé Yó-a, ndego mivi ndø̀gó te-te, Eve-qa waev neka bazaføgakh-te tegeav, Mbumbukiam-gi enzol ezoqam namba.”
38 Portanto, se nesta época de incredulidade e maldade alguém tiver vergonha de mim e dos meus ensinamentos, então o Filho do Homem, quando vier na
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.