Marcos 8

Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Khøuwa nøme, até nqawá, ezoqa kopoáv, Yesu-te gindupindam. Yaq ndigu lou mbaín, vǿelōg. Yaq Yesu ekeza paev ezoqam ndømøváb, gezø-ein,
1 Naqueles dias, quando outra vez se reuniu grande multidão, e não tendo o que comer, Jesus chamou os discípulos e lhes disse:
2 “No tanakh nøzøgó, nginik ezoqam. Zapa ndǿgo, nginik no namba ngigu, khøuwa misiká. Yaq ndakin, ndigu lou mbaín.
2 — Tenho compaixão desta gente, porque já faz três dias que eles estão comigo e não têm o que comer.
3 No ndigu ififin-us sa tækhofosam, ekeza vemivemiav-te, yaq bøi møzǿgugím, livin-qase. Ezoqa nøme, andé qámbá gindu-okhoam.”
3 Se eu os mandar para casa em jejum, desfalecerão pelo caminho; e alguns deles vieram de longe.
4 Yaq Yesu-gi paev ezoqam gimbo-qavøinam, “Gê, lou gekham-tē qazíqeivīm, nqanek ezoqam-av manqei-te, nginik ezoqam vizí꞉zøkēf.”
4 Mas os discípulos lhe responderam: — Como poderá alguém saciá-los de pão neste deserto?
5 Yaq Yesu gezøbevap, “Flawa gekhâm nandizøgo?”
5 Então Jesus perguntou: Eles responderam: — Sete.
6 Yaq Yesu ndigu ezoqa bawan-qape, manqei-te qonam manqat zø-eín. Yaq até gendego, nginik flawa seven gè-upøzó, Mbumbukiam ike manqat vømbō-ein, sasa ndømbegim, ekeza paev ezoqam, ezoqa ewaqape etoam nonqo, vøzø̄-etoam, yaq ndigu sasa zø-etoam.
6 Então mandou o povo assentar-se no chão. E, pegando os sete pães, partiu-os, após ter dado graças, e os deu aos seus discípulos, para que estes os distribuíssem, repartindo entre o povo.
7 Até zonga khasøkhasís-a, vøzø̄goam. Khapémbá. Yaq Yesu Mbumbukiam-te ike manqat qambøeva, até nginik zongá-ya, ekeza paev ezoqam, ezoqa ewaqape etoam nonqo, vøzø̄-etoam.
7 Tinham também alguns peixinhos. E, abençoando-os, mandou que estes igualmente fossem distribuídos.
8 Yaq ezoqa ewaqape lou tilóg ndǿgo, até vøzø̄-ewez. Yaq lou mbegeap ndøgo, ezoqa gi-ivøvem, gèpizumém. Kandambá qamøvea. Yakhav kandakanda sevén, ginqeitømem.
8 Comeram e se fartaram; e dos pedaços restantes recolheram sete cestos.
9 Ezoqa kopoav-qapé, nqanek lou gilog. Angana ate gi꞉goam, ande āv fo taosén ndi꞉gú. Yaq Yesu ndigu ezoqam, ekeza vemivemiav-té genø-khofosám.
9 Eram cerca de quatro mil homens. Então Jesus os despediu.
10 Yaq ndego até gendego, ekeza paev ezoqam namba, khagua-té ginøketáb, Dalmanuta manqei-te sasa ndøtinim.
10 Logo a seguir, tendo entrado no barco juntamente com os seus discípulos, foi para a região de Dalmanuta.
11 Yaq Felisi ezoqam ndozáv, Yesu-te, neka te namba manqa itumbam vø̄ngazem. Ndigu matemateam-qa mbogoám. Neka ambá umingiap matev mboqeivimín, ndego uni Mbumbukiam-qa bazaføgakh tøpømbøégo-a.
11 Os fariseus chegaram e começaram a discutir com Jesus. E, tentando-o, pediram-lhe um sinal vindo do céu.
12 Geté Yesu mbøni sekeqape ndøfók, gezø-ein, “Zo ezoqa ndakin nqazoyage, gekha zapâ, zo umingiap matev qeivi-qa ndøzøgo? No unimanqatín nqazø-manqate, zo umingiap matev zóqeivimák.”
12 Jesus, porém, arrancou do íntimo do seu espírito um gemido e disse:
13 Yaq Yesu Felisi ezoqam tenøziváz ndǿgo, khagua-te vø̄ketao, yaq-keoqa sasa ndøqantav.
13 E, deixando-os, tornou a embarcar e foi para o outro lado.
14 Yesu tegi paev ezoqam namba gi꞉qantavat, flawa kopo zømbu-khokhonavám, khagua-te. Nøme tonqozoateáv. Manqa matev zømbo-navøém.
14 Ora, os discípulos se esqueceram de levar pão e, no barco, não tinham consigo senão um só.
15 Yaq Yesu gezø-ein, “Aiyá qagó. Felisi ezoqam neka Elod, tiqa flawa poponøvem nonqo, gèmbøe-feazoát.”
15 Jesus os preveniu, dizendo:
16 Yaq tegi paev ezoqam, āv ginibondát nqǽgo, “Ngenek nqanek manqat ekeqá tene-eín ndǿgo, ni flawa mbain nqazigu.”
16 E eles começaram a discutir entre si, dizendo: — Ele diz isso porque não temos pão.
17 Yesu é-møndæ-otév, ndigu gekha manqat mē꞉bondat. Yaq gezø-ein, “Zo gekha zapâ, flawa-qa yaq-te nqazøte-fofogeap? Gê, zo sekemba sozó-bevupit, neka mokho ndapeâv? Gê, zoqa matavap gétokeap?
17 Jesus percebeu isso e perguntou:
18 Zo bøi ndøzø̂gó. Geté zo qeivupáv. Neka zo gea ndøzø̂gó. Geté zo yogeapáv. Gèmbo-mataváp,
18 Tendo olhos, não veem? E, tendo ouvidos, não ouvem? Não se lembram
19 ta khøuwa-te ndøgo, no flawa faev qæmbegim, neka yaq ezoqa faev taosen vøtēzøkef. Zo yakhav ate qægoam gekhâm, lou mbegeap qazo-nqeitømem, ndøgo qamøvea?”
19 de quando parti os cinco pães para os cinco mil, quantos cestos cheios de pedaços vocês recolheram? Eles responderam: — Doze!
20 Yaq Yesu nøme gezø-ein, “Neka flawa seven qæmbegim, ezoqa fo taosen nonqo. Zo yakhav ate qægoam gekhâm, lou mbegeap qazo-nqeitømem, ndøgo qamøvea?”
20 — E de quando parti os sete pães para os quatro mil, quantos cestos cheios de pedaços vocês recolheram? Responderam: — Sete!
21 Yaq Yesu gezø-ein, “Yaq ge zô, gekha zapâ, noqa manqat-qa mokho sekemba qeivupav ndozogo?”
21 Ao que Jesus lhes disse:
22 Yesu ekeza paev ezoqam namba, Betsaida vemiav-te gimøfakhaz, yaq bøi waev mbain ezoqam ndondafém, neka Yesu te-te zenda awam-qa vømbō-viømem.
22 Então chegaram a Betsaida. E lhe trouxeram um cego e pediram a Jesus que tocasse nele.
23 Yaq Yesu ndego bøi waev mbain ezoqam pingi mbogeá, vemiav bavokho vø̄-itu. Yaq até gendego, teqa bøi-te, køse mbøe-pisíb, neka zenda sasa mbøeve, gembobevap, “Toqóqeivi?”
23 Jesus, tomando o cego pela mão, levou-o para fora da aldeia. Então cuspiu nos olhos do homem e, impondo-lhe as mãos, perguntou:
24 Yaq ngenek ezoqam bøi ge-eqa, gembo-ein, “Ezoqam nqæzømêté. Geté nginik ngi-okhoet, andé tae nøteqeiví.”
24 O homem, recuperando a visão, respondeu: — Vejo pessoas, mas elas parecem árvores que andam.
25 Yaq Yesu teqa bøi-te, zenda nqawá genøvé. Yaq ngenek ezoqam bøi gemboqoa, sègembo-eqeieqeí. Gigiap ate qægoam ùnime꞉-qeiváp. Bavokho-qapé.
25 Então Jesus novamente pôs as mãos sobre os olhos dele. E o homem, passando a ver claramente, ficou restabelecido; e distinguia tudo de modo perfeito.
26 Yaq Yesu gembo-ein, “Qakeza khoev-té qanøqáv. Geté vemiav mokho-te ndø̀qa᷄v.”
26 E Jesus o mandou para casa, recomendando-lhe:
27 Yesu ekeza paev ezoqam namba, Sæzalia-Filipai taon avønin-té ginø-apát, vemiav vinivinimba qagoat. Ate av-té gi꞉-apat, yaq Yesu gezøbevap, “Gê, ezoqa no gekha ezoqām mé꞉næna?”
27 Então Jesus e os seus discípulos foram para as aldeias de Cesareia de Filipe. No caminho, perguntou-lhes:
28 Yaq gimbo-einim, “Ezoqa nøme ndimanqate, qo Zión, ndego ibøkha iz etoam ezoqam. Neka nøme ndimanqate, qo Ilaizá, o Mbumbukiam-gé manqa vevezam ezoqá nømé, ndigu ibugukhokhof giyageapam.”
28 Os discípulos responderam: — Uns dizem que é João Batista; outros dizem que é Elias; e ainda outros dizem que é um dos profetas.
29 Yaq Yesu gezøbevap, “Gemâ zo? No gekha ezoqām zøténæna?”
29 Então Jesus perguntou: Respondendo, Pedro lhe disse: — O senhor é o Cristo.
30 Yaq Yesu ekeza paev ezoqam manqa āv gezømbe-løvuá nqǽgo, “Zo ezoqa nøme zø̀-ei᷄n, no gekha ezoqām.”
30 Então Jesus os advertiu de que a ninguém dissessem tal coisa a seu respeito.
31 Yesu tegi paev ezoqam, ekeza løvøte-qa yaq-te zømesim ndøngáz. Gezø-ein, “Ezoqam-ge Yo, nqosøgeap kandambaqape bendáp. Neka Zu megetapak neka Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda neka Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam bèsanqawém, sasa belaem. Geté khøuwa misika-qa zita-te, nqawa ndø̀khandí꞉v.”
31 Então Jesus começou a ensinar-lhes que era necessário que o Filho do Homem sofresse muitas coisas, fosse rejeitado pelos anciãos, pelos principais sacerdotes e pelos escribas, fosse morto e que, depois de três dias, ressuscitasse.
32 Yesu manqat bavokho-qapé gezø-ein, taqa yaq-te. Yaq Pita até gendego, Yesu sègekható, guguna manqat manqate vømbōngaz.
32 E isto ele expunha claramente. Então Pedro, chamando-o à parte, começou a repreendê-lo.
33 Geté Yesu, gèndoqambún, ekeza paev ezoqam vø̄zømet, Pita sasa mboponqom, gembo-ein, “Mòqoqáv qo, Saitan! Zapa ndǿgo, qoqa matavap nandav, ambá av nqǣgo, Mbumbukiam-tē qandowāv. Geté manqei-qape ezoqam-té qandowāv.”
33 Mas Jesus, voltando-se e vendo os seus discípulos, repreendeu Pedro e disse:
34 Yaq Yesu ezoqa bawan-qape ndømøváb, ekeza paev ezoqam namba, gezø-ein, “Gekha ezoqām ndego, no-te paev-qa ndego, ndego ekeza poev matev, zitá geabetewuá, neka ekeza tae mutui bē-eqa, neka no sasa benøndopaev.
34 Então, convocando a multidão e juntamente os seus discípulos, Jesus lhes disse:
35 Gekha ezoqām ndego, ekeza yage geawat-qa tegoat, ndego ndæ̀khambuá. Geté gekha ezoqām ndego, no neka Manqat Mbomambaqape zapaya, ekeza yage te꞉khambua, ndego ndø̀møqeív.
35 Pois quem quiser salvar a sua vida a perderá; e quem perder a vida por minha causa e por causa do evangelho, esse a salvará.
36 Gèmbo-mataváp. Ezoqa manqei-qape gigiap ate nqægo tømbogawam, yaq ekeza yage gēkhambuā, ta gigiap ate ndægo, áv khambøé-tøkē?
36 De que adianta uma pessoa ganhar o mundo inteiro e perder a sua alma?
37 Neka gê, ngenek ezoqam, gekha fia ndǿgō, yage nango temendap?
37 Que daria uma pessoa em troca de sua alma?
38 Gekha ezoqām ndego, noqa yaq-te neka noqa manqat-qa yaq-te, mivi tegoat, nginik manqa-zapazapa-us ezoqam mokho-te, ndakin ngiyage, ndigu Mbumbukiam-te tøkebeav ndigu, yaq até Ezoqam-gé Yó-a, ndego mivi ndø̀gó te-te, Eve-qa waev neka bazaføgakh-te tegeav, Mbumbukiam-gi enzol ezoqam namba.”
38 Pois quem, nesta geração adúltera e pecadora, se envergonhar de mim e das minhas palavras, também o Filho do Homem se envergonhará dele, quando vier na glória do seu Pai com os santos anjos.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.