Marcos 12
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NVT
1 Yaq Yesu yaya etæ ndøngáz, gezø-ein, “Ezoqa mø̀ndøgoám. Ndego waen khae ndøkhá, uta vø̄-ogi, neka waen nanga pesegim nonqo, manqei vø̄-oz, neka khae qeivi nonqo, khoev eqawat-qape vø̄wev. Yaq khae ndøgo, ezoqā nøme-qá zenda-té genøvé, timbøe-kewagat, ekezan manqei nøme-te vø̄wav.
1 Então Jesus começou a lhes ensinar por meio de parábolas: “Um homem plantou um vinhedo. Construiu uma cerca ao seu redor, um tanque de prensar e uma torre para o guarda. Depois, arrendou o vinhedo a alguns lavradores e partiu para um lugar distante.
2 Yaq waen nanga qakhata ndøgo, ndego khae eve, sasae ezoqam ndøkhofotáv, ti-te ndigu, ma khae gimbøe-kewagam. Ekeza waen nanga upøgim-qa ndøgoám.
2 No tempo da colheita da uva, enviou um de seus servos para receber sua parte da produção.
3 Geté ndigu khae keoge ezoqam, até gindigonem, ngenek sasae ezoqam gèmøvøinám, vø̄zuim, yaq khakha-mba nango sasa ndøkhofotøvem.
3 Os lavradores agarraram o servo, o espancaram e o mandaram de volta de mãos vazias.
4 Yaq ndego khae eve, sasae ezoqa nøme ndøkhofotáv. Geté ndego kawa-té ginømbo-khanæmém, mivi matev vømbō-etøomem.
4 Então o dono da terra enviou outro servo, mas eles o insultaram e bateram na cabeça dele.
5 Neka sasae ezoqam nøme gekhofotav, yaq ndigu pakhapakha mbokhanøém. Ngenek waen khae eve, sasae ezoqa nøme kopoáv gekhofosumam. Nøme ndigu gèzitagám, neka nøme pakhapakha vøzø̄-khanæmam.
5 O próximo servo que ele mandou foi morto. Outros servos que ele enviou foram espancados ou mortos,
6 Yaq ngenek waen khae eve, ekeza yo mba mbogoám, ndego gembøe-khafuatam. Yaq vaev ndégo tekhofotáv, ekeza manqa ge-ein, ‘Ngenek nogé yó. Ndego ndø̀mbo-vizumém.’
6 até que só restou um: seu filho muito amado. Por fim, o dono o enviou, pois pensou: ‘Certamente respeitarão meu filho’.
7 Geté ndigu khae keoge ezoqam gi-ometam, ekeza mokho-mba, āv gini-einím nqǽgo, ‘Ngenek khae eve-gé yó. Waen khae ngének genó-kawa-év. Zílaém. Yaq khae nqanek, gemǿniqá.’
7 “Os lavradores, porém, disseram uns aos outros: ‘Aí vem o herdeiro da propriedade. Vamos matá-lo e tomar posse desta terra!’.
8 Yaq até gindigonem, gèmøvøinám, pakhapakha vømbō-khanøem, khae bavokho sasa ndø-ogi꞉nam.”
8 Então o agarraram, o mataram e jogaram seu corpo para fora do vinhedo.
9 Yesu nqanek yaya etæ manqat qamømbøe-navøem, yaq gezø-ein, “Ge zô, ndozo-matavap? Ngenek waen khae eve, gekha matev ndǿgō? Ndego āv genégó nqǽgo: Ndego ndø̀ndowáv, ndigu khae keoge ezoqam pakhapakha vømøzǿ-khaneām, neka waen khae, ezoqa vini sasa zǿ-etoām.
9 “O que vocês acham que o dono do vinhedo fará?”, perguntou Jesus. “Ele virá, matará os lavradores e arrendará o vinhedo a outros.
10 Ge zô, Mbumbukiam-qa Manqat mozó-geveømem, av qæ-ein nqægo?
10 Vocês nunca leram nas Escrituras: ‘A pedra que os construtores rejeitaram se tornou a pedra angular.
11 Nqanek matev, Evezøza ndømatanám.
11 Isso é obra do Senhor e é maravilhosa de ver’?”
12 Yesu nqanek manqat gezø-ein, yaq Zu megetapak, møvøiwat-qá nakhoa mbovawém. Geté ndigu ezoqa bawan-qape-qá møe ndøgoám. Yaq ndigu Yesu sège-ivøvém, vø̄zav.
12 Os líderes religiosos queriam prender Jesus, pois perceberam que eram eles os lavradores maus a que Jesus se referia. No entanto, por medo da multidão, deixaram-no e foram embora.
13 Khøuwa nøme, Zu megetapak, Felisi ezoqam neka Elod-gi zifuap ndøkhofotáz, Yesu-te. Ndigu ambá gembo-matemateømemín. Yaq Yesu manqat soqain te-einin, yaq ndigu ambá gemøvøinamɨ́n.
13 Mais tarde, os líderes enviaram alguns fariseus e membros do partido de Herodes com o objetivo de levar Jesus a dizer algo que desse motivo para o prenderem.
14 Yaq ndigu tinduzáv ndǿgo, vømbō-einim, “Nøméndim ezoqam. Ni mø̀tinøtén. Qo unimanqatin ezoqám. Qo møe mbaín, ezoqam-te. Geté qo manqat sòqo-manqaté, oskiá ndøgo, ezoqa kandakanda o ezoqa khasøkhasis. Neka qo ezoqa Mbumbukiam-qa poev-qa yaq-te ndoqote-zømesim, qo unimanqatin manqat mba qomanqaté. Qonimbí-eīn. Kopømbâ, Siza-te teks moni tizi-abumat, ndego Lom kawa kandambaqape, ó, khafeâp? Moni ndizí-abumat, ó, mbaîn?”
14 Disseram: “Mestre, sabemos como o senhor é honesto. É imparcial e não demonstra favoritismo. Ensina o caminho de Deus de acordo com a verdade. Agora, diga-nos: É certo pagar impostos a César ou não?
15 Ndigu nqanek manqat gi-einim, yaq Yesu mø̀ndø-matøvém, ndigu matemateam-qa mbogoám, yaq gezø-ein, “Zo gekha zapâ, no matemateam-qa ndozonøgo? Moni mokho zøtøndé-ndøpøzēm, batézømet.”
15 Devemos pagar ou não?”. Jesus percebeu a hipocrisia deles e disse: “Por que vocês tentam me apanhar numa armadilha? Mostrem-me uma moeda de prata,
16 Yaq ndigu moni mokho gindu-ndøpøzem, vø̄e-ometem. Yaq gezøbevap, “Gê, gekha ezoqam-qâ bugug neka iz mó꞉go, nginik moni mokho-te?”
16 Quando lhe deram a moeda, ele disse: “De quem são a imagem e o título nela gravados?”. “De César”, responderam.
17 Yaq Yesu gezø-ein, “Av tægoat ndægo, Siza-qa gigiap, Siza zombó-etoumemát. Geté gigiāp ndøgo, Mbumbukiam-qa, Mbumbukiam zombó-etoumemát.”
17 “Então deem a César o que pertence a César, e deem a Deus o que pertence a Deus”, disse ele. Sua resposta os deixou muito admirados.
18 Yaq Sadusi ezoqam ndozáv, Yesu-te. Nginik Sadusi ezoqam, āv gini-unimanqatinát nqǽgo: Ezoqa tipakhaetat, ndigu nango gemǿ-khandi꞉zák, løvøte-te. Yaq ndigu Yesu bevap mbogoném,
18 Depois vieram a Jesus alguns saduceus, líderes religiosos que afirmam não haver ressurreição dos mortos, e perguntaram:
19 gimbo-einim, “Nøméndim ezoqam. Mozes ni āv ginimbi-peawám nqǽgo: Ezoqa tenanimat, sæva te-ivavat, patu qataeveav vǿgoāt, yaq ngunuk ngæmam, namba qawan be-okɨát, tege namba qawan, ndego genanim, patu bembō-qatayat.
19 “Mestre, Moisés nos deu uma lei segundo a qual se um homem morrer sem deixar filhos, o irmão dele deve se casar com a viúva e ter um filho que dará continuidade ao nome do irmão.
20 Qotøndé-ewāg, nqanek emanqat. Angana mø̀ndøgoám. Evenáp. Até gi꞉goam sevén. Yaq khøuwa ndego, sævam ndø-okɨ́, vø̄nanim. Patu qataeveáv.
20 Numa família havia sete irmãos. O mais velho se casou e morreu sem deixar filhos.
21 Yaq eveqase ndø-okɨ́, ngunuk ngæmam, ndego teqa zita-te geqan. Geté ndego matev até kopó, patu qataeveáv genanim. Yaq até ndegó-a, teqa zita-te geqan, matev até kopó.
21 O segundo irmão se casou com a viúva, mas também morreu sem deixar filhos. Então o terceiro irmão se casou com ela.
22 Yaq matev até gemát, atema ndigu evenap seven ate gi꞉goam vømū-pakhaez. Ndigu patu qataeveáv. Yaq vaev até sævám-a, vø̄nanim.
22 O mesmo aconteceu até o sétimo irmão, e nenhum deixou filhos. Por fim, a mulher também morreu.
23 Gê, ezoqa unimanqatin løvøte-te tikhandi꞉z, yaq ta khøuwa-te ndøgo, timø-khandi꞉z, ngunuk sævam, gekha ezoqam-gû zas ndǿgoāt? Zapa ndǿgo, ndigu evenap ate gi꞉goam, ngunuk sævam kopo ndøkawawát.”
23 Diga-nos, de quem ela será esposa na ressurreição? Afinal, os sete se casaram com ela”.
24 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “Zoqa matavap soqaín, zo ndozo-matavap av nqægo, ezoqa tipakhaetat, ndigu løvøte-te nango gemø̄-khandi꞉zāk. Zo Mbumbukiam-qa Manqat neka teqa bazaføgakh zøtezateáv.
24 Jesus respondeu: “O erro de vocês está em não conhecerem as Escrituras nem o poder de Deus.
25 Ezoqa løvøte-te nango timø-khandi꞉z, ndigu andé enzol ezoqam me mé꞉goát, ndigu yan-te ngo꞉yage. Nøkenøkem matev mbaín.
25 Pois, quando os mortos ressuscitarem, não se casarão nem se darão em casamento. Nesse sentido, serão como os anjos do céu.
26 Geté løvøte-te toqo-khandi꞉q, taqa yaq-te, gê, zo Mozes-qa mbuk-te, emanqat mozó-geveømem, tae-qase-qa yaq-te, qawageapam? Ta emanqat-te ndøgo, Mbumbukiam Mozes āv gembøe-eín nqǽgo, ‘No Eibleem-gé Mbumbukiám, neka Aezek-gé Mbumbukiám, neka Zekop-gē Mbumbukiām.’
26 “Agora, quanto a haver ressurreição dos mortos, vocês não leram a esse respeito nos escritos de Moisés, no relato sobre o arbusto em chamas? Deus disse a Moisés: ‘Eu sou o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó’.
27 Nqanek manqat ni āv qaninømánd nqǽgo: Ndigu ezoqam zua ndøkhandi꞉zát, Mbumbukiam namba. Zapa ndǿgo, Mbumbukiam ndego ambá av nqǣgo, løvøte ezoqam-gē Mbumbukiām, geté ndego khandi ezoqam-gé Mbumbukiám. Yaq nakémbá, zo Sadusi ezoqam, zoqa matavap soqaín, zo ndozo-matavap, av nqægo, ezoqa tipakhaetat, ndigu nqawa gēkhandi꞉zatāk.”
27 Portanto, ele é o Deus dos vivos, e não dos mortos. Vocês estão completamente enganados!”.
28 Yesu Sadusi ezoqa namba manqa gi-itumbumam, yaq Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqa kopo mø̀ndøgoám, tiqa manqat vø̄-ewag. Yaq geqeiv av nqægo, Yesu qavøiwat mbomambaqapē gezø-ein, yaq ndego tendowáv ndǿgo, bevap nøme vømbōgo, gembo-ein, “Gê, Mozes-qa guguna manqat mokho-te, gekha matēv mó꞉megeat?”
28 Um dos mestres da lei estava ali ouvindo a discussão. Ao perceber que Jesus tinha respondido bem, perguntou: “De todos os mandamentos, qual é o mais importante?”.
29 Yaq Yesu gembo-qavøiu, “Matev nqo꞉megeat nqánek, ‘Gèndoyogé, Izlael ezoqam! Evezøza, nigi Mbumbukiam, Evezøza sa ndégo. Mbumbukiam nøme mbaín.
29 Jesus respondeu: “O mandamento mais importante é este: ‘Ouça, ó Israel! O Senhor, nosso Deus, é o único Senhor.
30 Kuku yà betaqagó, Evezøza-te, ndego qoge Mbumbukiam, uni qoqa mbøni-te neka uni qoge nqova-te neka uni qoqa matavap-te neka uni qoqa bazaføgakh-te.’
30 Ame o Senhor, seu Deus, de todo o seu coração, de toda a sua alma, de toda a sua mente e de todas as suas forças’.
31 Neka matev kandambaqape nøme nqánek, ‘Ezoqa nøme-te, kuku āv tabetaqambe꞉gó, av qakeza kha-te kuku ndaqambe꞉go.’ Matev kandakanda nøme mbaín, nqanek matev menas qaløvuam.”
31 O segundo é igualmente importante: ‘Ame o seu próximo como a si mesmo’. Nenhum outro mandamento é maior que esses”.
32 Yaq ngenek Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam, Yesu gembo-ein, “Nøméndim ezoqam. Qanimáv. Qoqa manqat unimanqatín. Evezøza yakhapús, Mbumbukiam. Mbumbukiam nøme mbaín.
32 O mestre da lei respondeu: “Muito bem, mestre. O senhor falou a verdade ao dizer que há só um Deus, e nenhum outro.
33 Neka unimanqatín. Kuku yà betaqagó, Evezøza-te, ndego qoge Mbumbukiam, uni qoqa mbøni-te neka uni qoqa matavap-te neka uni qoqa bazaføgakh-te. Neka ezoqa nøme-te, kuku āv tabetaqambe꞉gó, av qakeza kha-te kuku ndaqambe꞉go. Matev kandakanda sa nqánek. Taoká ndøgo, Mbumbukiam-te søvakha gigiap nqazi-løvusam, o gekha etoam matev nøme nqazimbogo.”
33 E sei que é importante amá-lo de todo o meu coração, de todo o meu entendimento e de todas as minhas forças, e amar o meu próximo como a mim mesmo. É mais importante que oferecer todos os holocaustos e sacrifícios exigidos pela lei”.
34 Yesu geqeiv av nqægo, ngenek ezoqam-qa qavøiwat mokho kandambā, yaq āv gembøe-eín nqǽgo, “Qo qambaqapé mbá, Mbumbukiam-qa Megeat Matev-te.”
34 Ao perceber quanto o homem compreendia, Jesus disse: “Você não está longe do reino de Deus”. Depois disso, ninguém se atreveu a lhe fazer mais perguntas.
35 Yesu Mbumbukiam-qa khoev-te gegoam, ezoqa ge꞉zømesimat, yaq āv gezømbe-beváp nqǽgo, “Gê, zo ndozo-matavap? Gekha zapâ, Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam ndimanqate, av nqægo, Mesaya ndego, Deivid-gē zeō?
35 Mais tarde, enquanto ensinava o povo no templo, Jesus fez a seguinte pergunta: “Por que os mestres da lei afirmam que o Cristo é filho de Davi?
36 Deivid ekezán, Nqova Mbomambaqape mokho-te, Mesaya-qa yaq-te ge꞉-ein:
36 O próprio Davi, falando por meio do Espírito Santo, disse: ‘O Senhor disse ao meu Senhor: Sente-se no lugar de honra à minha direita até que eu humilhe seus inimigos debaixo de seus pés’.
37 Deivid ekezan, ndego Mesaya, Evezøza mbo-akhayám. Yaq gê, ngenek Mesaya, áv kené-Deivid-ge-zeo-ev?”
37 Uma vez que Davi chamou o Cristo de ‘meu Senhor’, como ele pode ser filho de Davi?”. E a grande multidão o ouvia com prazer.
38 Yesu ezoqa ge꞉zømesimat, nøme āv gezømbe-eín nqǽgo, “Gò꞉feazoát, Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam-qa yaq-te. Ndigu tøzømbe-khaneát ndǿgo, ti-okhoat, ndabua loloakh mbomømboma ndǿ-uzupát, neka ezoqa ewaqape, maket manqei-te, ndigu khaiya mboma manqat vizap-us bezø̄-manqate,
38 Jesus também ensinou: “Cuidado com os mestres da lei! Eles gostam de se exibir com vestes longas e de receber saudações respeitosas quando andam pelas praças.
39 neka guliguli khoev-te neka lou loge kandakanda-te ndøgo, iz akhayapak-qa qonam nonqo-te vǿqonumāt.
39 E como gostam de sentar-se nos lugares de honra nas sinagogas e à cabeceira da mesa nos banquetes!
40 Ndigu ngængæm zømbe-khavozumatún, tiqa khoev neka gigiap vøzø̄-aqonumatun. Neka ezoqa ewaqape-qa bøi-te, guliguli loloakh ndøgoatún. Yaq nakémbá ndigu yaq-fia nqosøgeap, nøme mba mó꞉ndapém.”
40 No entanto, tomam posse dos bens das viúvas de maneira desonesta e, depois, para dar a impressão de piedade, fazem longas orações em público. Por causa disso, serão duramente castigados”.
41 Yesu Mbumbukiam-qa khoev-te, moni nqeisam nonqo avønin-té geqotám. Ndego ezoqa ndøzømetát, moni ginqeisumat. Gigiap kopoav ezoqam kopoáv, moni kandakandá ginqeisumat.
41 Jesus sentou-se perto da caixa de ofertas do templo e ficou observando o povo colocar o dinheiro. Muitos ricos contribuíam com grandes quantias.
42 Yaq até sævám-a vøndōwav. Ndugu ngæmám. Gigiap-av ezoqám. Zivis mø̀ndømbo-naním. Gunduwav, moni mokho khasøkhasis menas vø̄nqeitaz. Nginik moni, tiqa fia khapímbá. Ande āv penpakha kopó ndi꞉gú.
42 Então veio uma viúva pobre e colocou duas moedas pequenas.
43 Yaq Yesu ekeza paev ezoqam ndømøváb, gezø-ein, “No unimanqatín nqazø-manqate. Ngunuk gigiap-av sævam, moni kandambá gu꞉nqeitaz, āv tiuká, av ezoqa ewaqape nøme, moni gi꞉nqeisumat.
43 Jesus chamou seus discípulos e disse: “Eu lhes digo a verdade: essa viúva depositou na caixa de ofertas mais que todos os outros.
44 Zapa ndǿgo, ndigu ezoqa nøme, moni kandakanda ambá gini-nqeisumám. Geté ndigu moni nøme kopoav-qapí ndizøgo. Geté ngunuk ngæmam, viní. Ndugu moni ate gimbøegoam, sùgumu-áb. Nøme mbaín, tuqa yage nonqo.”
44 Eles deram uma parte do que lhes sobrava, mas ela, em sua pobreza, deu tudo que tinha”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.