Marcos 12
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NTLH
1 Yaq Yesu yaya etæ ndøngáz, gezø-ein, “Ezoqa mø̀ndøgoám. Ndego waen khae ndøkhá, uta vø̄-ogi, neka waen nanga pesegim nonqo, manqei vø̄-oz, neka khae qeivi nonqo, khoev eqawat-qape vø̄wev. Yaq khae ndøgo, ezoqā nøme-qá zenda-té genøvé, timbøe-kewagat, ekezan manqei nøme-te vø̄wav.
1 Depois Jesus começou a falar por meio de parábolas . Ele disse:
2 Yaq waen nanga qakhata ndøgo, ndego khae eve, sasae ezoqam ndøkhofotáv, ti-te ndigu, ma khae gimbøe-kewagam. Ekeza waen nanga upøgim-qa ndøgoám.
2 Quando chegou o tempo da colheita, o dono enviou um empregado para receber a sua parte.
3 Geté ndigu khae keoge ezoqam, até gindigonem, ngenek sasae ezoqam gèmøvøinám, vø̄zuim, yaq khakha-mba nango sasa ndøkhofotøvem.
3 Mas os lavradores agarraram o empregado, bateram nele e o mandaram de volta sem nada.
4 Yaq ndego khae eve, sasae ezoqa nøme ndøkhofotáv. Geté ndego kawa-té ginømbo-khanæmém, mivi matev vømbō-etøomem.
4 O dono mandou mais um empregado, mas eles bateram na cabeça dele e o trataram de um modo vergonhoso.
5 Neka sasae ezoqam nøme gekhofotav, yaq ndigu pakhapakha mbokhanøém. Ngenek waen khae eve, sasae ezoqa nøme kopoáv gekhofosumam. Nøme ndigu gèzitagám, neka nøme pakhapakha vøzø̄-khanæmam.
5 E ainda outro foi mandado para lá, mas os lavradores o mataram. E o mesmo aconteceu com muitos mais — uns foram surrados, e outros foram mortos.
6 Yaq ngenek waen khae eve, ekeza yo mba mbogoám, ndego gembøe-khafuatam. Yaq vaev ndégo tekhofotáv, ekeza manqa ge-ein, ‘Ngenek nogé yó. Ndego ndø̀mbo-vizumém.’
6 E agora a única pessoa que o dono da plantação tinha para mandar lá era o seu querido filho. Finalmente ele o mandou, pensando assim: “O meu filho eles vão respeitar.”
7 Geté ndigu khae keoge ezoqam gi-ometam, ekeza mokho-mba, āv gini-einím nqǽgo, ‘Ngenek khae eve-gé yó. Waen khae ngének genó-kawa-év. Zílaém. Yaq khae nqanek, gemǿniqá.’
7 Mas os lavradores disseram uns aos outros: “Este é o filho do dono; ele vai herdar a plantação. Vamos matá-lo, e a plantação será nossa.”
8 Yaq até gindigonem, gèmøvøinám, pakhapakha vømbō-khanøem, khae bavokho sasa ndø-ogi꞉nam.”
8 — Então agarraram o filho, e o mataram, e jogaram o corpo para fora da plantação.
9 Yesu nqanek yaya etæ manqat qamømbøe-navøem, yaq gezø-ein, “Ge zô, ndozo-matavap? Ngenek waen khae eve, gekha matev ndǿgō? Ndego āv genégó nqǽgo: Ndego ndø̀ndowáv, ndigu khae keoge ezoqam pakhapakha vømøzǿ-khaneām, neka waen khae, ezoqa vini sasa zǿ-etoām.
9 Aí Jesus perguntou:
10 Ge zô, Mbumbukiam-qa Manqat mozó-geveømem, av qæ-ein nqægo?
10 Vocês não leram o que as
11 Nqanek matev, Evezøza ndømatanám.
11 Isso foi feito pelo Senhor
12 Yesu nqanek manqat gezø-ein, yaq Zu megetapak, møvøiwat-qá nakhoa mbovawém. Geté ndigu ezoqa bawan-qape-qá møe ndøgoám. Yaq ndigu Yesu sège-ivøvém, vø̄zav.
12 Os líderes judeus sabiam que a parábola era contra eles e quiseram prender Jesus, mas tinham medo do povo. Por isso deixaram Jesus em paz e foram embora.
13 Khøuwa nøme, Zu megetapak, Felisi ezoqam neka Elod-gi zifuap ndøkhofotáz, Yesu-te. Ndigu ambá gembo-matemateømemín. Yaq Yesu manqat soqain te-einin, yaq ndigu ambá gemøvøinamɨ́n.
13 Depois mandaram que alguns fariseus e alguns membros do partido de Herodes fossem falar com Jesus a fim de conseguirem alguma prova contra ele.
14 Yaq ndigu tinduzáv ndǿgo, vømbō-einim, “Nøméndim ezoqam. Ni mø̀tinøtén. Qo unimanqatin ezoqám. Qo møe mbaín, ezoqam-te. Geté qo manqat sòqo-manqaté, oskiá ndøgo, ezoqa kandakanda o ezoqa khasøkhasis. Neka qo ezoqa Mbumbukiam-qa poev-qa yaq-te ndoqote-zømesim, qo unimanqatin manqat mba qomanqaté. Qonimbí-eīn. Kopømbâ, Siza-te teks moni tizi-abumat, ndego Lom kawa kandambaqape, ó, khafeâp? Moni ndizí-abumat, ó, mbaîn?”
14 Eles chegaram e disseram: — Mestre, sabemos que o senhor é honesto e não se importa com a opinião dos outros. O senhor não julga pela aparência, mas ensina a verdade sobre a maneira de viver que Deus exige. Diga: é ou não é contra a nossa
15 Ndigu nqanek manqat gi-einim, yaq Yesu mø̀ndø-matøvém, ndigu matemateam-qa mbogoám, yaq gezø-ein, “Zo gekha zapâ, no matemateam-qa ndozonøgo? Moni mokho zøtøndé-ndøpøzēm, batézømet.”
15 Mas Jesus percebeu a malícia deles e respondeu:
16 Yaq ndigu moni mokho gindu-ndøpøzem, vø̄e-ometem. Yaq gezøbevap, “Gê, gekha ezoqam-qâ bugug neka iz mó꞉go, nginik moni mokho-te?”
16 Eles trouxeram, e ele perguntou: Eles responderam: — São do Imperador.
17 Yaq Yesu gezø-ein, “Av tægoat ndægo, Siza-qa gigiap, Siza zombó-etoumemát. Geté gigiāp ndøgo, Mbumbukiam-qa, Mbumbukiam zombó-etoumemát.”
17 Então Jesus disse: E eles ficaram admirados com Jesus.
18 Yaq Sadusi ezoqam ndozáv, Yesu-te. Nginik Sadusi ezoqam, āv gini-unimanqatinát nqǽgo: Ezoqa tipakhaetat, ndigu nango gemǿ-khandi꞉zák, løvøte-te. Yaq ndigu Yesu bevap mbogoném,
18 Alguns saduceus , os quais afirmam que ninguém ressuscita, chegaram perto de Jesus e disseram:
19 gimbo-einim, “Nøméndim ezoqam. Mozes ni āv ginimbi-peawám nqǽgo: Ezoqa tenanimat, sæva te-ivavat, patu qataeveav vǿgoāt, yaq ngunuk ngæmam, namba qawan be-okɨát, tege namba qawan, ndego genanim, patu bembō-qatayat.
19 — Mestre, Moisés escreveu para nós a seguinte lei : “Se um homem morrer e deixar a esposa sem filhos, o irmão dele deve casar com a viúva, para terem filhos, que serão considerados filhos do irmão que morreu.”
20 Qotøndé-ewāg, nqanek emanqat. Angana mø̀ndøgoám. Evenáp. Até gi꞉goam sevén. Yaq khøuwa ndego, sævam ndø-okɨ́, vø̄nanim. Patu qataeveáv.
20 Acontece que havia sete irmãos. O mais velho casou e morreu sem deixar filhos.
21 Yaq eveqase ndø-okɨ́, ngunuk ngæmam, ndego teqa zita-te geqan. Geté ndego matev até kopó, patu qataeveáv genanim. Yaq até ndegó-a, teqa zita-te geqan, matev até kopó.
21 O segundo casou com a viúva e morreu sem deixar filhos. Aconteceu a mesma coisa com o terceiro.
22 Yaq matev até gemát, atema ndigu evenap seven ate gi꞉goam vømū-pakhaez. Ndigu patu qataeveáv. Yaq vaev até sævám-a, vø̄nanim.
22 Afinal, os sete irmãos casaram com a mesma mulher e morreram sem deixar filhos. Depois de todos eles, a mulher também morreu.
23 Gê, ezoqa unimanqatin løvøte-te tikhandi꞉z, yaq ta khøuwa-te ndøgo, timø-khandi꞉z, ngunuk sævam, gekha ezoqam-gû zas ndǿgoāt? Zapa ndǿgo, ndigu evenap ate gi꞉goam, ngunuk sævam kopo ndøkawawát.”
23 Portanto, no dia da ressurreição, quando todos os mortos tornarem a viver, de qual dos sete a mulher vai ser esposa? Pois todos eles casaram com ela!
24 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “Zoqa matavap soqaín, zo ndozo-matavap av nqægo, ezoqa tipakhaetat, ndigu løvøte-te nango gemø̄-khandi꞉zāk. Zo Mbumbukiam-qa Manqat neka teqa bazaføgakh zøtezateáv.
24 Jesus respondeu:
25 Ezoqa løvøte-te nango timø-khandi꞉z, ndigu andé enzol ezoqam me mé꞉goát, ndigu yan-te ngo꞉yage. Nøkenøkem matev mbaín.
25 Pois, quando os mortos ressuscitarem, serão como os anjos do céu, e ninguém casará.
26 Geté løvøte-te toqo-khandi꞉q, taqa yaq-te, gê, zo Mozes-qa mbuk-te, emanqat mozó-geveømem, tae-qase-qa yaq-te, qawageapam? Ta emanqat-te ndøgo, Mbumbukiam Mozes āv gembøe-eín nqǽgo, ‘No Eibleem-gé Mbumbukiám, neka Aezek-gé Mbumbukiám, neka Zekop-gē Mbumbukiām.’
26 Vocês nunca leram no
27 Nqanek manqat ni āv qaninømánd nqǽgo: Ndigu ezoqam zua ndøkhandi꞉zát, Mbumbukiam namba. Zapa ndǿgo, Mbumbukiam ndego ambá av nqǣgo, løvøte ezoqam-gē Mbumbukiām, geté ndego khandi ezoqam-gé Mbumbukiám. Yaq nakémbá, zo Sadusi ezoqam, zoqa matavap soqaín, zo ndozo-matavap, av nqægo, ezoqa tipakhaetat, ndigu nqawa gēkhandi꞉zatāk.”
27 E Deus não é Deus dos mortos e sim dos vivos. Vocês estão completamente errados!
28 Yesu Sadusi ezoqa namba manqa gi-itumbumam, yaq Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqa kopo mø̀ndøgoám, tiqa manqat vø̄-ewag. Yaq geqeiv av nqægo, Yesu qavøiwat mbomambaqapē gezø-ein, yaq ndego tendowáv ndǿgo, bevap nøme vømbōgo, gembo-ein, “Gê, Mozes-qa guguna manqat mokho-te, gekha matēv mó꞉megeat?”
28 Um mestre da Lei que estava ali ouviu a discussão. Viu que Jesus tinha dado uma boa resposta e por isso perguntou: — Qual é o mais importante de todos os mandamentos da
29 Yaq Yesu gembo-qavøiu, “Matev nqo꞉megeat nqánek, ‘Gèndoyogé, Izlael ezoqam! Evezøza, nigi Mbumbukiam, Evezøza sa ndégo. Mbumbukiam nøme mbaín.
29 Jesus respondeu:
30 Kuku yà betaqagó, Evezøza-te, ndego qoge Mbumbukiam, uni qoqa mbøni-te neka uni qoge nqova-te neka uni qoqa matavap-te neka uni qoqa bazaføgakh-te.’
30 Ame o Senhor, seu Deus, com todo o coração, com toda a alma, com toda a mente e com todas as forças.”
31 Neka matev kandambaqape nøme nqánek, ‘Ezoqa nøme-te, kuku āv tabetaqambe꞉gó, av qakeza kha-te kuku ndaqambe꞉go.’ Matev kandakanda nøme mbaín, nqanek matev menas qaløvuam.”
31 E o segundo mais importante é este: “Ame os outros como você ama a você mesmo.” Não existe outro mandamento mais importante do que esses dois.
32 Yaq ngenek Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam, Yesu gembo-ein, “Nøméndim ezoqam. Qanimáv. Qoqa manqat unimanqatín. Evezøza yakhapús, Mbumbukiam. Mbumbukiam nøme mbaín.
32 Então o mestre da Lei disse a Jesus: — Muito bem, Mestre! O senhor disse a verdade. Ele é o único Deus, e não existe outro além dele.
33 Neka unimanqatín. Kuku yà betaqagó, Evezøza-te, ndego qoge Mbumbukiam, uni qoqa mbøni-te neka uni qoqa matavap-te neka uni qoqa bazaføgakh-te. Neka ezoqa nøme-te, kuku āv tabetaqambe꞉gó, av qakeza kha-te kuku ndaqambe꞉go. Matev kandakanda sa nqánek. Taoká ndøgo, Mbumbukiam-te søvakha gigiap nqazi-løvusam, o gekha etoam matev nøme nqazimbogo.”
33 Devemos amar a Deus com todo o nosso coração, com toda a nossa mente e com todas as nossas forças e também devemos amar os outros como amamos a nós mesmos. Pois é melhor obedecer a estes dois mandamentos do que trazer animais para serem queimados no altar e oferecer outros sacrifícios a Deus.
34 Yesu geqeiv av nqægo, ngenek ezoqam-qa qavøiwat mokho kandambā, yaq āv gembøe-eín nqǽgo, “Qo qambaqapé mbá, Mbumbukiam-qa Megeat Matev-te.”
34 Jesus viu que o mestre da Lei tinha respondido com sabedoria e disse: Depois disso ninguém tinha coragem de fazer mais perguntas a Jesus.
35 Yesu Mbumbukiam-qa khoev-te gegoam, ezoqa ge꞉zømesimat, yaq āv gezømbe-beváp nqǽgo, “Gê, zo ndozo-matavap? Gekha zapâ, Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam ndimanqate, av nqægo, Mesaya ndego, Deivid-gē zeō?
35 Quando Jesus estava ensinando no pátio do Templo, perguntou:
36 Deivid ekezán, Nqova Mbomambaqape mokho-te, Mesaya-qa yaq-te ge꞉-ein:
36 Pois Davi, inspirado pelo Espírito Santo, escreveu:
37 Deivid ekezan, ndego Mesaya, Evezøza mbo-akhayám. Yaq gê, ngenek Mesaya, áv kené-Deivid-ge-zeo-ev?”
37 O próprio Davi chama o Messias de Senhor. Portanto, como é que o Messias pode ser descendente de Davi? Uma grande multidão escutava com prazer o que Jesus ensinava.
38 Yesu ezoqa ge꞉zømesimat, nøme āv gezømbe-eín nqǽgo, “Gò꞉feazoát, Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam-qa yaq-te. Ndigu tøzømbe-khaneát ndǿgo, ti-okhoat, ndabua loloakh mbomømboma ndǿ-uzupát, neka ezoqa ewaqape, maket manqei-te, ndigu khaiya mboma manqat vizap-us bezø̄-manqate,
38 Ele dizia ao povo:
39 neka guliguli khoev-te neka lou loge kandakanda-te ndøgo, iz akhayapak-qa qonam nonqo-te vǿqonumāt.
39 preferem os lugares de honra nas
40 Ndigu ngængæm zømbe-khavozumatún, tiqa khoev neka gigiap vøzø̄-aqonumatun. Neka ezoqa ewaqape-qa bøi-te, guliguli loloakh ndøgoatún. Yaq nakémbá ndigu yaq-fia nqosøgeap, nøme mba mó꞉ndapém.”
40 Exploram as viúvas e roubam os seus bens; e, para disfarçarem, fazem orações compridas. Portanto, o castigo que eles vão sofrer será pior ainda!
41 Yesu Mbumbukiam-qa khoev-te, moni nqeisam nonqo avønin-té geqotám. Ndego ezoqa ndøzømetát, moni ginqeisumat. Gigiap kopoav ezoqam kopoáv, moni kandakandá ginqeisumat.
41 Jesus estava no pátio do Templo, sentado perto da caixa das ofertas, olhando com atenção as pessoas que punham dinheiro ali. Muitos ricos davam muito dinheiro.
42 Yaq até sævám-a vøndōwav. Ndugu ngæmám. Gigiap-av ezoqám. Zivis mø̀ndømbo-naním. Gunduwav, moni mokho khasøkhasis menas vø̄nqeitaz. Nginik moni, tiqa fia khapímbá. Ande āv penpakha kopó ndi꞉gú.
42 Então chegou uma viúva pobre e pôs na caixa duas moedinhas de pouco valor.
43 Yaq Yesu ekeza paev ezoqam ndømøváb, gezø-ein, “No unimanqatín nqazø-manqate. Ngunuk gigiap-av sævam, moni kandambá gu꞉nqeitaz, āv tiuká, av ezoqa ewaqape nøme, moni gi꞉nqeisumat.
43 Aí Jesus chamou os discípulos e disse:
44 Zapa ndǿgo, ndigu ezoqa nøme, moni kandakanda ambá gini-nqeisumám. Geté ndigu moni nøme kopoav-qapí ndizøgo. Geté ngunuk ngæmam, viní. Ndugu moni ate gimbøegoam, sùgumu-áb. Nøme mbaín, tuqa yage nonqo.”
44 Porque os outros deram do que estava sobrando. Porém ela, que é tão pobre, deu tudo o que tinha para viver.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.