Marcos 11
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NTLH
1 Yesu ekeza paev ezoqam namba, Zelusalem taon gi꞉khatoat, yaq Betfage neka Betani vemiav-te gimøfakhaz, Oliv manqei pøyat-te ndøgo, ndego paev ezoqa menas tène-khofotáz,
1 Quando Jesus e os discípulos estavam chegando a Jerusalém, foram até o monte das Oliveiras, que fica perto dos povoados de Betfagé e Betânia. Então Jesus enviou dois discípulos na frente,
2 gezø-ein, “Tozonǿzáv ndǿgo, vemiav zoqa megemege-te ndo꞉go. Tozomø-oz, yaq ndaføyambá, zo donki nakhasam zomǿ-ometám. Gémopotavát. Ta donki nakhasam-qa zita-te ndo꞉go, ezoqam bugukhokhof qomateáv. Yaq sozó-nqovotøvém, sasa zotøndó-ituīm.
2 com a seguinte ordem:
3 Geté ezoqa tezøbevap av nqægo, ‘Gekha zapâ, ngunuk donki nqazo-nqovotavet?’ Yaq zo āv qazømbøé-einím nqǽgo, ‘Evezøza mbopóe, ngunuk. Yaq ndego nakhamás, nango ndø̀zøndo-khofotáv.’”
3 Se alguém perguntar por que vocês estão fazendo isso, digam que o Mestre precisa dele, mas o devolverá logo.
4 Yaq nginik paev ezoqam gizav, donki nakhasam mø̀ndø-ometám. Khoev mboqog tambav-té gumopotavám.
4 Eles foram e acharam o jumentinho na rua, amarrado perto da porta de uma casa. Quando estavam desamarrando o animal,
5 Yaq ezoqa nøme, giwaniapam ndøgo, gèzøbeváp, “Zo gekhā zógot? Gekha zapâ, nanduv nandozo-nqovotavet?”
5 algumas pessoas que estavam ali perguntaram: — O que é que vocês estão fazendo? Por que estão desamarrando o jumentinho?
6 Yaq paev ezoqam, manqat āv tizimbi-eín, av Yesu gezømbe-ein. Yaq ndigu sègezøták.
6 Eles responderam como Jesus havia mandado, e então aquelas pessoas deixaram que os dois discípulos levassem o animal.
7 Yaq donki ndugu, Yesu-té gindu-ituím. Yaq até gindigonem, ekeza ndabua donki-qá zita-té gimbøe-khafuzím, Yesu vō꞉qom.
7 Eles levaram o jumentinho a Jesus e puseram as suas capas sobre o animal. Em seguida, Jesus o montou.
8 Yaq ezoqa kopoáv, Yesu-qa megemege-te, ekeza ndabua mo꞉møtagát, nakhoa-te, neka ezoqa nøme vuv vøndōqogaz, sasa mo꞉møtag.
8 Muitas pessoas estenderam as suas capas no caminho, e outras espalharam no caminho ramos que tinham cortado nos campos.
9 Yaq ezoqa nøme Yesu-qa megemege-te vō꞉megetam-a, nøme vøndōpavam, ndigu āv gini-akhaemát nqǽgo, “Hosána! Iké꞉ Mbumbukiam-te! Ndego ngenek ezoqam bèkhakheinøvém, Evezøza-qa iz-te ngegeav.
9 Tanto os que iam na frente como os que vinham atrás começaram a gritar: — Que Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor!
10 Mbumbukiam teqa Megeat Matev bèkhakheinám, ndego ni tenimbo-kawaevtat, av bugukhokhof nigi atanakha Deivid ginimbo-kawaevtam. Hosána! Iké꞉ te-te, ndego uni ova-in ngo꞉yage!”
10 Que Deus abençoe o Reino de Davi, o nosso pai, o Reino que está vindo! Hosana a Deus nas alturas do céu!
11 Yaq Yesu Zelusalem taon-te gemø-on, ndego Mbumbukiam-qá khoev-té genøwáv, gigiap ate qægoam vømø̄qeiv. Yaq taqa zita-te, Betani vemiav-té genøveséz, tegi paev ezoqam tuelv namba. Zapa ndǿgo, khøuwa gèsinanát.
11 Jesus entrou em Jerusalém, foi até o Templo e olhou tudo em redor. Mas, como já era tarde, foi para o povoado de Betânia com os doze discípulos.
12 Yaq khøuwa nøme qandopave, Yesu Betani vemiav nqawa ge-ivav, yaq nakhoa livin ndøugu, ifi mbovín.
12 No dia seguinte, quando eles estavam voltando de Betânia, Jesus teve fome.
13 Yaq Yesu bøi ge-ogi, fig tae mba mo꞉qeív, qandoyam. Esokho mø̀ndømbo-goám. Geté avønin-te ndøgo gewav, nanga-qa gemøkewag, esokho mba ndøqeív. Tae nanga mbaín. Zapa ndǿgo, taqá viáv mbá.
13 Viu de longe uma figueira cheia de folhas e foi até lá para ver se havia figos. Quando chegou perto, encontrou somente folhas porque não era tempo de figos.
14 Yaq Yesu até gendego, ta fig tae ndøgo manqat vømbō-ein. Gembo-ein, “Qo tae nanga nqawa qóviamák. Ezoqa nango gélogemák qo-te.” Yaq Yesu-gi paev ezoqam, nqanek manqat mø̀ndøyogém, ge-ein. Fig tae|alt="Fig tree" src="LB00380Bx.tif" size="col" copy="The British and Foreign Bible Society 1994" ref="11:14"
14 Então disse à figueira: E os seus discípulos ouviram isso.
15 Yesu Zelusalem taon-te gevesez, Mbumbukiam-qa khoev uta-te nqawa ge-on, yaq até gendego, ezoqam ndigu gigiap gu꞉wiat, gèngeasám, neka lou-qasis vøzø̄-nqagim, ndigu møni gi꞉-enendtat neka ndigu kuvøkuvu, Mbumbukiam-te løvusam nonqo, vø̄wiat.
15 Quando Jesus e os discípulos chegaram a Jerusalém, ele entrou no pátio do Templo e começou a expulsar todos os que compravam e vendiam naquele lugar. Derrubou as mesas dos que trocavam dinheiro e as cadeiras dos que vendiam pombas.
16 Yaq ndego ezoqa takeáv, gigiap Mbumbukiam-qa khoev uta yaq-keoqa gisinatam.
16 E não deixava ninguém atravessar o pátio do Templo carregando coisas.
17 Yaq Yesu gè꞉zømesím, gezø-ein, “Mbumbukiam-qa Manqat, āv qane-peawáp nqǽgo, ‘Noqa khoev, bawabawan ate ndi꞉gu-qá guliguli khoev ndǿgoát.’ Geté zo Mbumbukiam-qa khoev zò-enendém, vømø̄-aqonam-ezoqam-qa-pebam-khoev.”
17 E ele ensinava a todos assim:
18 Yaq Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda neka Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam, nqanek manqat giyogem, ndigu Yesu laelae-qá nakhoa mbovawém. Ndigu møe mbogoám. Zapa ndǿgo, ezoqa ewaqape, teqa nømendim manqat, mbøni zølév.
18 Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei ouviram isso e começaram a procurar um jeito de matar Jesus. Mas tinham medo dele porque o povo admirava os seus ensinamentos.
19 Yaq qakhagus ndøgo, Yesu neka tegi paev ezoqam, Zelusalem taon nqawa tìni-ivøvém. Yesu ezoqa gengeasam, ndigu Mbumbukiam-qa khoev-te gigiap giwiam|alt="FF" src="IB-018gr.jpg" size="span" copy="International Bible Society. Used with permission." ref="11:15-18"
19 De tardinha, Jesus e os discípulos saíram da cidade.
20 Khøuwa nøme qandopave, Yesu ekeza paev ezoqam namba nakhoa gigeveat, sège-keogém ndǿgo, ta fig tae ndøgo, manqat gembo-ein, gèpakhá. Até lu-té.
20 No dia seguinte, de manhã cedo, Jesus e os discípulos passaram perto da figueira e viram que ela estava seca desde a raiz.
21 Pita até gembo-matavupám, Yesu tae manqat gembo-ein. Yaq ndego Yesu āv gembøe-eín nqǽgo, “Nøméndim ezoqam. Qotékewāg. Ta tae ndøgo, nømøkhaiya soqain-te qoqove, mø̀ndø-pakhá!”
21 Então Pedro lembrou do que havia acontecido e disse a Jesus: — Olhe, Mestre! A figueira que o senhor amaldiçoou ficou seca.
22 Yaq Yesu gezø-ein, “Zo Mbumbukiam vø̀-unimanqatiním.
22 Jesus respondeu:
23 No unimanqatín nqazø-manqate. Gekha ezoqām ndego, nqanek manqei pøyat tembo-ein av nqægo, ‘Soqōqavīg, neka ndaola-tē qomø̄bøiāq,’ yaq ndego nakeap mbain tøgoat, teqa mbøni-te, getē gē-unimanqatīn av nqægo, matev segēfakhān, av manqat ge꞉-ein, yaq matev segembó-fakhán.
23 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: vocês poderão dizer a este monte: “Levante-se e jogue-se no mar.” Se não duvidarem no seu coração, mas crerem que vai acontecer o que disseram, então isso será feito.
24 No nqazǿ-manqate. Gekha matēv ndøgo, zo tozombøe-guligulimat neka Mbumbukiam vøzømbøé-viømemāt, zo vø̀-unimanqatiním, av nqægo, matev mø̀ndø-fakhān. Yaq zo zóndapém.
24 Por isso eu afirmo a vocês: quando vocês orarem e pedirem alguma coisa, creiam que já a receberam, e assim tudo lhes será dado.
25 Geté zo tozo-guligulimat, yaq zo ezoqa nøme-te qaqa tøzøgoat, ndigu zo manqa-zapazapa gizøgo, yaq zo sà bezømbo-navøém. Yaq zoge Zøve ndego, yan-te ngo꞉yage, até zoqá manqa-zapazapá-ya, segembøé-navøém.”
25 E, quando estiverem orando, perdoem os que os ofenderam, para que o Pai de vocês, que está no céu, perdoe as ofensas de vocês.
26 — ausente —
26 [Se não perdoarem os outros, o Pai de vocês, que está no céu, também não perdoará as ofensas de vocês.]
27 Yesu tegi paev ezoqam namba, Zelusalem taon-te, nangó ginøveséz. Yaq Yesu Mbumbukiam-qa khoev uta mokho-te gu꞉-okhoam, Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda neka Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam neka Zu megetapak nøme, tinduzáv ndǿgo,
27 Depois voltaram para Jerusalém. Quando Jesus estava andando pelo pátio do Templo, chegaram perto dele os chefes dos sacerdotes, os mestres da Lei e os líderes dos judeus que estavam ali
28 gimbo-einim, “Qo gekha ezoqam-qâ iz-tē qonǿgot, nandav matev nandoqo-matønumit? Iz gekha ezoqām qá-etoam, matev av nqægo ndoqogot?”
28 e perguntaram: — Com que autoridade você faz essas coisas? Quem lhe deu autoridade para fazer isso?
29 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “Até nó-a, bevap kopo nqanø̂gó, zo-te. Zo yaq tozonø-qavøinam, yaq no ndæ̀zø-eín, av nqægo, no matev gekha ezoqam-qā iz-tē qatø̄-matønumit.
29 Jesus respondeu:
30 Zønømbé-einīm. Gê, Zion, ndego ezoqam ibøkha iz gezø-etoumam, ndego iz Mbumbukiam-tê, ó, manqei-qape ezoqam-tê gendap?”
30 Respondam: quem deu autoridade a João para batizar? Foi Deus ou foram pessoas?
31 Yaq ndigu ekeza mokho-mba gibond, “Áv khazí꞉-einīm? Tizimbo-einim av nqægo, ‘Ndego iz Mbumbukiam-tē gendāp,’ yaq ndego ni āv ginimbí-eín nqǽgo, ‘Av tægoat ndægo, yaq gekha zapâ, zo Zion unimanqatinteav qazogoam?’
31 Aí eles começaram a dizer uns aos outros: — Se dissermos que foi Deus, ele vai perguntar: “Então por que vocês não creram em João?”
32 Geté tizimbo-einim av nqægo, ‘Zion, iz, manqei-qape ezoqam-tē gendāp,’ yaq nginik ezoqa bawan-qape, ndø̀ndo-qambúz ni-te, qaqa vønígū.”
32 Mas, se dissermos que foram pessoas, ai de nós! Eles estavam com medo do povo, pois todos achavam que, de fato, João era
33 Yaq Yesu āv gimbøe-qavøinám nqǽgo, “Ni nìtinøtenák.”
33 Por isso responderam: — Não sabemos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.