Marcos 11

Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Yesu ekeza paev ezoqam namba, Zelusalem taon gi꞉khatoat, yaq Betfage neka Betani vemiav-te gimøfakhaz, Oliv manqei pøyat-te ndøgo, ndego paev ezoqa menas tène-khofotáz,
1 Quando se aproximavam de Jerusalém, de Betfagé e Betânia, junto ao monte das Oliveiras, Jesus enviou dois dos seus discípulos
2 gezø-ein, “Tozonǿzáv ndǿgo, vemiav zoqa megemege-te ndo꞉go. Tozomø-oz, yaq ndaføyambá, zo donki nakhasam zomǿ-ometám. Gémopotavát. Ta donki nakhasam-qa zita-te ndo꞉go, ezoqam bugukhokhof qomateáv. Yaq sozó-nqovotøvém, sasa zotøndó-ituīm.
2 e disse-lhes:
3 Geté ezoqa tezøbevap av nqægo, ‘Gekha zapâ, ngunuk donki nqazo-nqovotavet?’ Yaq zo āv qazømbøé-einím nqǽgo, ‘Evezøza mbopóe, ngunuk. Yaq ndego nakhamás, nango ndø̀zøndo-khofotáv.’”
3 Se alguém perguntar: “Por que estão fazendo isso?”, respondam: “O Senhor precisa dele e logo o mandará de volta para cá.”
4 Yaq nginik paev ezoqam gizav, donki nakhasam mø̀ndø-ometám. Khoev mboqog tambav-té gumopotavám.
4 Então foram e acharam o jumentinho preso, junto ao portão, do lado de fora, na rua, e o desprenderam.
5 Yaq ezoqa nøme, giwaniapam ndøgo, gèzøbeváp, “Zo gekhā zógot? Gekha zapâ, nanduv nandozo-nqovotavet?”
5 Alguns dos que ali estavam reclamaram: — O que estão fazendo, soltando o jumentinho?
6 Yaq paev ezoqam, manqat āv tizimbi-eín, av Yesu gezømbe-ein. Yaq ndigu sègezøták.
6 Eles, porém, responderam conforme as instruções de Jesus. Então os deixaram ir.
7 Yaq donki ndugu, Yesu-té gindu-ituím. Yaq até gindigonem, ekeza ndabua donki-qá zita-té gimbøe-khafuzím, Yesu vō꞉qom.
7 Levaram o jumentinho a Jesus, puseram as suas capas sobre o animal, e Jesus montou nele.
8 Yaq ezoqa kopoáv, Yesu-qa megemege-te, ekeza ndabua mo꞉møtagát, nakhoa-te, neka ezoqa nøme vuv vøndōqogaz, sasa mo꞉møtag.
8 Muitos estenderam as suas capas no caminho, e outros espalharam ramos que tinham cortado nos campos.
9 Yaq ezoqa nøme Yesu-qa megemege-te vō꞉megetam-a, nøme vøndōpavam, ndigu āv gini-akhaemát nqǽgo, “Hosána! Iké꞉ Mbumbukiam-te! Ndego ngenek ezoqam bèkhakheinøvém, Evezøza-qa iz-te ngegeav.
9 Tanto os que iam adiante dele como os que o seguiam clamavam: “Hosana! Bendito o que vem em nome do Senhor!
10 Mbumbukiam teqa Megeat Matev bèkhakheinám, ndego ni tenimbo-kawaevtat, av bugukhokhof nigi atanakha Deivid ginimbo-kawaevtam. Hosána! Iké꞉ te-te, ndego uni ova-in ngo꞉yage!”
10 Bendito o Reino que vem, o reino de Davi, nosso pai! Hosana nas maiores alturas!”
11 Yaq Yesu Zelusalem taon-te gemø-on, ndego Mbumbukiam-qá khoev-té genøwáv, gigiap ate qægoam vømø̄qeiv. Yaq taqa zita-te, Betani vemiav-té genøveséz, tegi paev ezoqam tuelv namba. Zapa ndǿgo, khøuwa gèsinanát.
11 E Jesus entrou em Jerusalém, no templo. E, tendo observado tudo, como já era tarde, saiu para Betânia com os doze.
12 Yaq khøuwa nøme qandopave, Yesu Betani vemiav nqawa ge-ivav, yaq nakhoa livin ndøugu, ifi mbovín.
12 No dia seguinte, quando saíram de Betânia, Jesus teve fome.
13 Yaq Yesu bøi ge-ogi, fig tae mba mo꞉qeív, qandoyam. Esokho mø̀ndømbo-goám. Geté avønin-te ndøgo gewav, nanga-qa gemøkewag, esokho mba ndøqeív. Tae nanga mbaín. Zapa ndǿgo, taqá viáv mbá.
13 E, vendo de longe uma figueira com folhas, foi ver se nela acharia alguma coisa. Aproximando-se dela, nada achou, a não ser folhas; porque não era tempo de figos.
14 Yaq Yesu até gendego, ta fig tae ndøgo manqat vømbō-ein. Gembo-ein, “Qo tae nanga nqawa qóviamák. Ezoqa nango gélogemák qo-te.” Yaq Yesu-gi paev ezoqam, nqanek manqat mø̀ndøyogém, ge-ein. Fig tae|alt="Fig tree" src="LB00380Bx.tif" size="col" copy="The British and Foreign Bible Society 1994" ref="11:14"
14 Então Jesus disse à figueira: E os discípulos de Jesus ouviram isto.
15 Yesu Zelusalem taon-te gevesez, Mbumbukiam-qa khoev uta-te nqawa ge-on, yaq até gendego, ezoqam ndigu gigiap gu꞉wiat, gèngeasám, neka lou-qasis vøzø̄-nqagim, ndigu møni gi꞉-enendtat neka ndigu kuvøkuvu, Mbumbukiam-te løvusam nonqo, vø̄wiat.
15 E foram para Jerusalém. Quando Jesus entrou no templo, começou a expulsar os que ali vendiam e compravam. Derrubou as mesas dos cambistas e as cadeiras dos que vendiam pombas,
16 Yaq ndego ezoqa takeáv, gigiap Mbumbukiam-qa khoev uta yaq-keoqa gisinatam.
16 e não permitia que alguém atravessasse o templo carregando algum objeto.
17 Yaq Yesu gè꞉zømesím, gezø-ein, “Mbumbukiam-qa Manqat, āv qane-peawáp nqǽgo, ‘Noqa khoev, bawabawan ate ndi꞉gu-qá guliguli khoev ndǿgoát.’ Geté zo Mbumbukiam-qa khoev zò-enendém, vømø̄-aqonam-ezoqam-qa-pebam-khoev.”
17 Também os ensinava e dizia:
18 Yaq Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda neka Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam, nqanek manqat giyogem, ndigu Yesu laelae-qá nakhoa mbovawém. Ndigu møe mbogoám. Zapa ndǿgo, ezoqa ewaqape, teqa nømendim manqat, mbøni zølév.
18 E os principais sacerdotes e escribas ouviram isso e procuravam uma maneira de matar Jesus, pois o temiam, porque toda a multidão se maravilhava de sua doutrina.
19 Yaq qakhagus ndøgo, Yesu neka tegi paev ezoqam, Zelusalem taon nqawa tìni-ivøvém. Yesu ezoqa gengeasam, ndigu Mbumbukiam-qa khoev-te gigiap giwiam|alt="FF" src="IB-018gr.jpg" size="span" copy="International Bible Society. Used with permission." ref="11:15-18"
19 Em vindo a tarde, Jesus e os discípulos saíram da cidade.
20 Khøuwa nøme qandopave, Yesu ekeza paev ezoqam namba nakhoa gigeveat, sège-keogém ndǿgo, ta fig tae ndøgo, manqat gembo-ein, gèpakhá. Até lu-té.
20 E, passando eles pela manhã, viram que a figueira estava seca desde a raiz.
21 Pita até gembo-matavupám, Yesu tae manqat gembo-ein. Yaq ndego Yesu āv gembøe-eín nqǽgo, “Nøméndim ezoqam. Qotékewāg. Ta tae ndøgo, nømøkhaiya soqain-te qoqove, mø̀ndø-pakhá!”
21 Então Pedro, lembrando-se, falou: — Mestre, eis que a figueira que o senhor amaldiçoou ficou seca.
22 Yaq Yesu gezø-ein, “Zo Mbumbukiam vø̀-unimanqatiním.
22 Ao que Jesus lhes disse:
23 No unimanqatín nqazø-manqate. Gekha ezoqām ndego, nqanek manqei pøyat tembo-ein av nqægo, ‘Soqōqavīg, neka ndaola-tē qomø̄bøiāq,’ yaq ndego nakeap mbain tøgoat, teqa mbøni-te, getē gē-unimanqatīn av nqægo, matev segēfakhān, av manqat ge꞉-ein, yaq matev segembó-fakhán.
23 Porque em verdade lhes digo que, se alguém disser a este monte: “Levante-se e jogue-se no mar”, e não duvidar no seu coração, mas crer que se fará o que diz, assim será com ele.
24 No nqazǿ-manqate. Gekha matēv ndøgo, zo tozombøe-guligulimat neka Mbumbukiam vøzømbøé-viømemāt, zo vø̀-unimanqatiním, av nqægo, matev mø̀ndø-fakhān. Yaq zo zóndapém.
24 Por isso digo a vocês que tudo o que pedirem em oração, creiam que já o receberam, e assim será com vocês.
25 Geté zo tozo-guligulimat, yaq zo ezoqa nøme-te qaqa tøzøgoat, ndigu zo manqa-zapazapa gizøgo, yaq zo sà bezømbo-navøém. Yaq zoge Zøve ndego, yan-te ngo꞉yage, até zoqá manqa-zapazapá-ya, segembøé-navøém.”
25 E, quando estiverem orando, se tiverem alguma coisa contra alguém, perdoem, para que o Pai de vocês, que está nos céus, perdoe as ofensas de vocês.
26 — ausente —
26 [Mas, se vocês não perdoarem, também o Pai de vocês, que está nos céus, não perdoará as ofensas de vocês.]
27 Yesu tegi paev ezoqam namba, Zelusalem taon-te, nangó ginøveséz. Yaq Yesu Mbumbukiam-qa khoev uta mokho-te gu꞉-okhoam, Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda neka Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam neka Zu megetapak nøme, tinduzáv ndǿgo,
27 Então regressaram para Jerusalém. E enquanto Jesus andava pelo templo, os principais sacerdotes, os escribas e os anciãos vieram ao seu encontro
28 gimbo-einim, “Qo gekha ezoqam-qâ iz-tē qonǿgot, nandav matev nandoqo-matønumit? Iz gekha ezoqām qá-etoam, matev av nqægo ndoqogot?”
28 e lhe perguntaram: — Com que autoridade você faz estas coisas? Ou quem lhe deu esta autoridade para fazer isto?
29 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “Até nó-a, bevap kopo nqanø̂gó, zo-te. Zo yaq tozonø-qavøinam, yaq no ndæ̀zø-eín, av nqægo, no matev gekha ezoqam-qā iz-tē qatø̄-matønumit.
29 Jesus respondeu:
30 Zønømbé-einīm. Gê, Zion, ndego ezoqam ibøkha iz gezø-etoumam, ndego iz Mbumbukiam-tê, ó, manqei-qape ezoqam-tê gendap?”
30 O batismo de João era do céu ou dos homens? Respondam!
31 Yaq ndigu ekeza mokho-mba gibond, “Áv khazí꞉-einīm? Tizimbo-einim av nqægo, ‘Ndego iz Mbumbukiam-tē gendāp,’ yaq ndego ni āv ginimbí-eín nqǽgo, ‘Av tægoat ndægo, yaq gekha zapâ, zo Zion unimanqatinteav qazogoam?’
31 E eles discutiam entre si: — Se dissermos: “Do céu”, ele dirá: “Então por que não acreditaram nele?”
32 Geté tizimbo-einim av nqægo, ‘Zion, iz, manqei-qape ezoqam-tē gendāp,’ yaq nginik ezoqa bawan-qape, ndø̀ndo-qambúz ni-te, qaqa vønígū.”
32 Se, porém, dissermos: “Dos homens”, é de temer o povo. Porque todos pensavam que João era realmente um profeta.
33 Yaq Yesu āv gimbøe-qavøinám nqǽgo, “Ni nìtinøtenák.”
33 Então responderam a Jesus: — Não sabemos. E Jesus, por sua vez, lhes disse:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.