Lucas 22

Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Zu ezoqam-qa khøuwa kandambaqape, Pasova ndimbo-akhayam, ndøgo flawa poponøvemav gilouzatun, avønín qagoám.
1 Aproximava-se a festa dos pães sem fermento, chamada Páscoa.
2 Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda neka Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam, Yesu laelae-qá nakhoa mbovawém. Geté ndigu poeveáv, ezoqa ewaqape-qa bøi-te timøvøinam. Zapa ndǿgo, ndigu ezoqam-qá møe ndøgoám.
2 Os príncipes dos sacerdotes e os escribas buscavam um meio de matar Jesus, mas temiam o povo.
3 Yaq Zudas, iz nøme Iskaliot gimbo-akhaemam, ndego Yesu-gi paev ezoqa tuelv gegoam, Saitan mbøi-ón.
3 Entretanto, Satanás entrou em Judas, que tinha por sobrenome Iscariotes, um dos Doze.
4 Yaq Zudas até gendego, Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda neka Mbumbukiam-qa khoev vos keoge ezoqam-gi megetapak-té genøwáv, ti namba manqa vømø̄-khakheinømem, Yesu tiqa zenda-te ande āv kenévē.
4 Judas foi procurar os príncipes dos sacerdotes e os oficiais para se entender com eles sobre o modo de lho entregar.
5 Ndigu teqa manqat giyogem, yaq ndigu khanakhanákh, neka te-te moni etoam manqat vø̄khakheinømem.
5 Eles se alegraram com isso, e concordaram em lhe dar dinheiro.
6 Yaq Zudas tiqa manqat gè-unimanqatín. Yaq khøuwa eqeieqei-qa mo꞉kewagám. Yesu ezoqa ewaqape-te ande āv khambøé-løvūz, yaq tiqa zenda-te ndǿgo tenévé.
6 Também ele se obrigou. E buscava ocasião oportuna para o trair, sem que a multidão o soubesse.
7 Zu ezoqam-qa khøuwa kandambaqape gimø-khantøzem, ndøgo flawa poponøvemav gilouzatun, neka Pasova lou loge nonqo sip nakheis vø̄zitagatun,
7 Raiou o dia dos pães sem fermento, em que se devia imolar a Páscoa.
8 yaq Yesu Pita neká Zion, tèkhofotáz, gezø-ein, “Pasova lou zomǿ-khakheinømém, ni tizimølog.”
8 Jesus enviou Pedro e João, dizendo: Ide e preparai-nos a ceia da Páscoa.
9 Yaq gimbo-einim, “Gê, qoqa poev gekhâm? Ni gekham-tē qeimǿ-khakheinømēm?”
9 Perguntaram-lhe eles: Onde queres que a preparemos?
10 Yaq gezø-qavøiu, “Zelusalem taon-te tozomø-oz, zo ezoqa zó-ometám. Ibøkha ndǿ-eqatét. Yaq zombó-paevém, atema khoev-te vømǿ-ōn.
10 Ele respondeu: Ao entrardes na cidade, encontrareis um homem carregando uma bilha de água; segui-o até a casa em que ele entrar,
11 Yaq ta khoev ndøgo, khoev eve āv qazømbøé-einím nqǽgo, ‘Nømendim ezoqam, āv geqande-beváp nqǽgo: Khoev kouwat gekham-tē qágo, ma nogi paev ezoqam namba, Pasova lou teimølog?’
11 e direis ao dono da casa: O Mestre pergunta-te: Onde está a sala em que comerei a Páscoa com os meus discípulos?
12 Yaq ndego zo khoev kouwat kandambaqape mé꞉zømás, khoev ova ndo꞉go. Qonam nonqo neka lou-qase khakheitáp. Yaq zo lou ndǿgo tozomǿ-khakheinømém.”
12 Ele vos mostrará no andar superior uma grande sala mobiliada, e ali fazei os preparativos.
13 Yaq ndigu gizav, matev āv timiqeivím, av Yesu gezømbe-ein ndægo. Yaq ndigu Pasova lou vømø̄-khakheinømem.
13 Foram, pois, e acharam tudo como Jesus lhes dissera; e prepararam a Páscoa.
14 Yaq qakhagus ndøgo, lou loge khøuwa iz gimø-khantaz, Yesu tegi u-anim namba, tinøpindám ndǿgo, lou loge-te vø̄qonav.
14 Chegada que foi a hora, Jesus pôs-se à mesa, e com ele os apóstolos.
15 Ndego āv gezømbe-eín nqǽgo, “No nqosøgeap banøndáp. Geté noqa poev kandambaqape, nqánek qagoám. Nqanek Pasova lou bìzikhælóg, zo namba.
15 Disse-lhes: Tenho desejado ardentemente comer convosco esta Páscoa, antes de sofrer.
16 No nqazǿ-manqate: No Pasova lou nøme, naqanøká nomǿlogák, atema Mbumbukiam-qa Megeat Matev mokho-te, matev ate ndægo vømǿ-unimanqatīn, ndøgo Pasova lou loge matev kha-mba ndømbo-ove.”
16 Pois vos digo: não tornarei a comê-la, até que ela se cumpra no Reino de Deus.
17 Yaq Yesu izam nonqo ndøndáp, waen-ús, Mbumbukiam-te ike manqat vø̄-ein, yaq gezø-ein, “Mòzondapém. Yaq søzøtumú-izumít, zo ate ndøzøte꞉go.
17 Pegando o cálice, deu graças e disse: Tomai este cálice e distribuí-o entre vós.
18 No nqazǿ-manqate: No waen tae nanga-qa et, nqawa naqanøká nǿ-izák, atema Mbumbukiam-qa Megeat Matev vømǿfakhān.”
18 Pois vos digo: já não tornarei a beber do fruto da videira, até que venha o Reino de Deus.
19 Yaq taqa zita-te, Yesu flawa ndøndapáz, Mbumbukiam-te ike manqat vø̄-ein, sasa ndømbegim, ekeza paev ezoqam vøzø̄-etoam, gezø-ein, “Nqanek noqá khá, zo nqazø-etoumit. Matev av nqægo até vøgó. Yaq no zonømbé-matavupát.”
19 Tomou em seguida o pão e depois de ter dado graças, partiu-o e deu-lho, dizendo: Isto é o meu corpo, que é dado por vós; fazei isto em memória de mim.
20 Yaq matev até kopó, lou loge qamezømbe-navøem, Yesu izam nonqo ndøndáp, waen-ús, gezø-ein, “Nqanek waen, Mbumbukiam poev ndakinak mé꞉-unimanqatín. Noqá kóuk gené-unimanqatín, ndøgo zo zapaya tøwa.
20 Do mesmo modo tomou também o cálice, depois de cear, dizendo: Este cálice é a Nova Aliança em meu sangue, que é derramado por vós...
21 Geté. Nqáe! Ezoqam ndego, ma nogi qaqa ezoqam-qa zenda-te teve, ngégo, nqanek lou loge-te nqazi-qonøve.
21 Entretanto, eis que a mão de quem me trai está à mesa comigo.
22 Ezoqam-ge Yo ndø̀naním, av Mbumbukiam-qa poev ndægo. Geté ndego mø̀ndø-soqoév, ndego ezoqam, ma nogi qaqa ezoqam-qa zenda-te teve.”
22 O Filho do Homem vai, segundo o que está determinado, mas ai daquele homem por quem ele é traído!
23 Yesu nqanek manqat ge-ein, yaq ekeza paev ezoqam ekeza mokho-mba, āv ginibónd nqǽgo, “Éisa, ni mokho-te matev av nqægo, gekha ezoqām ndǿmatanām?”
23 Perguntavam então os discípulos entre si quem deles seria o que tal haveria de fazer.
24 Yaq Yesu-gi paev ezoqam-qa mokho-te, ponqombap matev ndøfakhán. Tini-ponqombupát ndǿgo, ti mokho-te, iz akhae kandambaqape, gekha ezoqā ndǿgo?
24 Surgiu também entre eles uma discussão: qual deles seria o maior.
25 Yaq Yesu gezø-ein, “Bawabawan-gi kawakawa-za, ezoqa gètokhonøzát. Yaq nginik megetapak, ekeza kha, keoge ezoqa eqeieqei me꞉vewé.
25 E Jesus disse-lhes: Os reis dos pagãos dominam como senhores, e os que exercem sobre eles autoridade chamam-se benfeitores.
26 Geté zo mokho-te, matev av nqægo bègo᷄. Gekha ezoqām ndego, zo mokho-te iz kandambaqape tegoat, ndego yà be-khapelavøqase-év. Neka gekha ezoqām ndego, megeat ezoqam tegoat, ndego yà be-zoge-tøke-ezoqam-év.
26 Que não seja assim entre vós; mas o que entre vós é o maior, torne-se como o último; e o que governa seja como o servo.
27 Gê, ezoqa kandambaqape ákenego? Ndégò, lou-qase-te ndemia, ó, ndégò, lou ndeyogimit? Zo mø̀zøte-zøtéz, ezoqa kandambaqape ndégo, lou-qase-te teqotat. Geté no zo mokho-te, zogé sasae ezoqám.
27 Pois qual é o maior: o que está sentado à mesa ou o que serve? Não é aquele que está sentado à mesa? Todavia, eu estou no meio de vós, como aquele que serve.
28 Zo nó namba zi꞉goám. Neka zo no nøuvønateáv, matev føgøføgakh qanø-fakhanumam.
28 E vós tendes permanecido comigo nas minhas provações;
29 Yaq nakémbá. No zo Megeat Matev nøzǿ-etoám, kopømba av-té, Tat no Megeat Matev genømbe-etoam.
29 eu, pois, disponho do Reino a vosso favor, assim como meu Pai o dispôs a meu favor,
30 No kawa iz tæmøndap, zo noqa lou-qase-te, lou zólogát neka ibøkha vozó-izumāt, no namba, neka zøkeza kawa ezoqam-qa qonam nonqo-te vozotó-qonavāt, neka Izlael khagua bawan tuelv vozozømbó-kawaeztāt.”
30 para que comais e bebais à minha mesa no meu Reino e vos senteis em tronos, para julgar as doze tribos de Israel.
31 Yesu Pita āv gembøe-eín nqǽgo, “Sáemon, Sáemon. Nqáe! Saitan Mbumbukiam zo khamasim-qá yaq-té gembøeviám. Ndego zo andé wit me mé꞉-evém, tag vǿkhofovøēm.
31 Simão, Simão, eis que Satanás vos reclamou para vos peneirar como o trigo;
32 Geté no, nòguligulím, qo zapaya, Saemon. Qoqa unimanqatin, betaqa-nàvøe᷄m. Yaq nqawa toqotøndo-qambuq, qafuap vø̀zøtøké. Yaq tiqa unimanqatin bezømbē-føgakh.”
32 mas eu roguei por ti, para que a tua confiança não desfaleça; e tu, por tua vez, confirma os teus irmãos.
33 Geté Pita gembo-qavøiu, “Evézøza. No kopømbá. Ndimbula-te sǽnáv, qo namba, neka sizimú-pakhaén.”
33 Pedro disse-lhe: Senhor, estou pronto a ir contigo tanto para a prisão como para a morte.
34 Yaq Yesu gembo-ein, “Píta! No nqataqá-manqate. Nqægo lova, kokolok naqanøká gé-ogeayák. Qo noqa yaq-te, ndòqotøkhæ-nawám. Misiká toqoto-nawam. Āv qoqoté-manqatát nqǽgo, ‘No ngenek ezoqam nø̀tenøtenāk.’”
34 Jesus respondeu-lhe: Digo-te, Pedro, não cantará hoje o galo, até que três vezes hajas negado que me conheces.
35 Yaq Yesu ekeza paev ezoqam gezøbevap, “Ta khøuwa-te ndøgo, zo qækhofosam, yaq no av qazømbe-ein nqægo, moni neka moqos neka tamak ndø-upø̀gi᷄m, yaq ge zô, gigiap mbaīn mozógoam?”
35 Depois ajuntou: Quando vos mandei sem bolsa, sem mochila e sem calçado, faltou-vos porventura alguma coisa? Eles responderam: Nada.
36 Yaq Yesu gezø-ein, “Qanimáv. Geté ndakin viní. Gekha ezoqām ndego, moni nqeisam nonqo timbogoat neka moqos vømbógoāt, bètonqoatét. Neka gekha ezoqām ndego, nakhag kaiya mbain tøgoat, ndego ekeza ndabua nøme, yà bewi. Yaq moni ndigu teqas, nakhag kaiya mé꞉wí.
36 Mas agora, disse-lhes ele, aquele que tem uma bolsa, tome-a; aquele que tem uma mochila, tome-a igualmente; e aquele que não tiver uma espada, venda sua capa para comprar uma.
37 Mbumbukiam-qa Manqat āv qane-peawáp nqǽgo: ‘Ndego pepen ezoqam me꞉vewém.’ No nqazǿ-manqate. Nqanek manqat bè-unimanqatín, no mokho-te. Unimanqatín. Gekha manqāt ndøgo, noqa yaq-te ndøpeawap, avønín géfakhán.”
37 Pois vos digo: é necessário que se cumpra em mim ainda este oráculo: E foi contado entre os malfeitores {Is 53,12}. Com efeito, aquilo que me diz respeito está próximo de se cumprir.
38 Yaq Yesu-gi paev ezoqam gindu-einim, “Evézøza. Nqáe! Nakhag kaiya menas ngínik.”
38 Eles replicaram: Senhor, eis aqui duas espadas. Basta, respondeu ele.
39 Taqa zita-te, Yesu Zelusalem taon, gè-iváv. Yaq Oliv manqei poyat-té genøwáv, av oskia ge꞉goam, neka tegi paev ezoqam vømbō-paevem.
39 Conforme o seu costume, Jesus saiu dali e dirigiu-se para o monte das Oliveiras, seguido dos seus discípulos.
40 Yaq gimøfakhaz ndøgo, ekeza paev ezoqam āv gezømbe-eín nqǽgo, “Zo bazaføgakh-qa, gèguligulím. Soqaín ndøgo, khamasim matev tøndowav zo-te, yaq zo zō-o꞉āz.”
40 Ao chegar àquele lugar, disse-lhes: Orai para que não caiais em tentação.
41 Yaq ndego sègeziváz, elavøqase nøme vø̄wav. Atap ande av ndǽgo, nandi toqo-ogizo, timø-bøiaz. Yaq ndego katuk ndømøkuí, vø̄guligulim.
41 Depois se afastou deles à distância de um tiro de pedra e, ajoelhando-se, orava:
42 Āv gene-guligulím nqǽgo, “Tát! Qo taqa-pøovat. Nqanek nqosøgeap kandambaqape, ndøgo ande ibøkha khaqain-qape me tønømbe-fakhan, ambá qøndapɨ́n. Geté matev āv tabete-fakhán, av qoqa poev ndægo. Ambá ndø̄go, av no nqanømbe-poev.”
42 Pai, se é de teu agrado, afasta de mim este cálice! Não se faça, todavia, a minha vontade, mas sim a tua.
43 Yaq yan-te ndo꞉go, enzol ezoqam ndovís, bazaføgakh vømbō-etoam.
43 Apareceu-lhe então um anjo do céu para confortá-lo.
44 Yesu mbøni vaev kandambaqape ndøndáp. Yaq ndego bazaføgakh-us nøme mba mo꞉guligulím. Tata andé kóuk. Sège-lanqavám, manqei-te.
44 Ele entrou em agonia e orava ainda com mais instância, e seu suor tornou-se como gotas de sangue a escorrer pela terra.
45 Yesu guligulim qamømbøeva, ge-itan, tegi paev ezoqam-te gevesez, yaq āv genezømét nqǽgo: Gèsømbiám. Bazaføgakh gèzø-navøém. Zapa ndǿgo, ndigu mbøni vaev matev khàpe zømbe-khouwév.
45 Depois de ter rezado, levantou-se, foi ter com os discípulos e achou-os adormecidos de tristeza.
46 Yaq Yesu gezø-ein, “Zo gekha zapâ, venanqei mba ndozo-sømbiit? Mòzosúz. Neka gèguligulím. Soqaín ndøgo, khamasim matev tøndowav zo-te, yaq zo zō-o꞉āz.”
46 Disse-lhes: Por que dormis? Levantai-vos, orai, para não cairdes em tentação.
47 Yesu ate av-té manqat ge꞉manqatam, yaq nqáe! Ezoqa bawan-qape tīnø̄fākhāz. Ndigu Zudas ndø-itubavún, ndego Yesu-gi paev ezoqa tuelv nøme gegoam. Yaq ndego até gendego, Yesu-té genøwáv, vø̄ngenøtam.
47 Ele ainda falava, quando apareceu uma multidão de gente; e à testa deles vinha um dos Doze, que se chamava Judas. Achegou-se de Jesus para o beijar.
48 Yaq Yesu gembo-ein, “Zúdas. Gê, qo Ezoqam-ge Yo ngenøtam-ûs, qaqa ezoqam-qa zenda-te nqoqoveet?”
48 Jesus perguntou-lhe: Judas, com um beijo trais o Filho do Homem!
49 Yaq ndigu ezoqam, Yesu namba gi꞉goam, go꞉matøvemem, ande gekha matev me ndǿfakhān, yaq āv gimbøe-einím nqǽgo, “Evézøza, nakhag kaiyā ndøtízitag?”
49 Os que estavam ao redor dele, vendo o que ia acontecer, perguntaram: Senhor, devemos atacá-los à espada?
50 Yaq paev ezoqa nøme, até gendego, Mbumbukiam-ge iziz ezoqam kandambaqape, tege sasae ezoqam, nakeamo gea vømbōkawa.
50 E um deles feriu o servo do príncipe dos sacerdotes, decepando-lhe a orelha direita.
51 Geté yaq Yesu gezø-ein, “Ság. Matev av nqægo tønév.” Yaq Yesu teqa gea gèmbokhanáz, nango vømbō-eqeieqei.
51 Mas Jesus interveio: Deixai, basta. E, tocando na orelha daquele homem, curou-o.
52 Yaq Yesu Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda neka Mbumbukiam-qa khoev vos keoge ezoqam neka Zu megetapak nøme, ndigu møvøiwat-qa gigeavun, āv gezømbe-eín nqǽgo, “Ge zô, no pepen ezoqam zøténæmbem, nakhag kaiya neka ndawa-us qazogeavun?
52 Voltando-se para os príncipes dos sacerdotes, para os oficiais do templo e para os anciãos que tinham vindo contra ele, disse-lhes: Saístes armados de espadas e cacetes, como se viésseis contra um ladrão.
53 No khøuwa ate qæpavpavemam, Mbumbukiam-qá khoev-té qæqoám, zo namba. Geté ndøgo, zo no kha khanøzeáv. Geté ndakin, zoqa khøuwa qanimav-qape mø̀ndø-fakház. Kawa matev, bøivun-qá bazaføgakh ndøndáp.”
53 Entretanto, eu estava todos os dias convosco no templo, e não estendestes as mãos contra mim; mas esta é a vossa hora e do poder das trevas.
54 Yaq ezoqam ndigu gigeavun, até gindigonem, Yesu vø̄-møvøinam, Mbumbukiam-ge iziz ezoqam kandambaqape-qa khoev-te sasa ndø-ituim. Pita até gezøpavát. Andé qámbá gendopavam.
54 Prenderam-no então e conduziram-no à casa do príncipe dos sacerdotes. Pedro seguia-o de longe.
55 Khoev-te gimøfakhaz, yaq uta mokho-te ndøugu, gøinam mø̀ndø-løvutám. Yaq Pita tenøqóm ndǿgo, ti namba, ndigu gøinam-te giqonavam.
55 Acenderam um fogo no meio do pátio, e sentaram-se em redor. Pedro veio sentar-se com eles.
56 Sasae mbasønakam Pita gu-omet, gøinam waev-te geqotam, yaq ndugu gèwawám, gundu-ein, “Até ngenék-a, Yesú namba me꞉goám!”
56 Uma criada percebeu-o sentado junto ao fogo, encarou-o de perto e disse: Também este homem estava com ele.
57 Geté Pita gò꞉nawám, gendo-ein, “Ngolam, no nandev ezoqam, nø̀tenøtenák.” Pita mbasønakam-te, Yesu-qa yaq-te go꞉nawam|alt="FF" src="IB-058gr.tif" size="col" copy="International Bible Society" ref="22:54-62"
57 Mas ele negou-o: Mulher, não o conheço.
58 Yaq khapé outøpøteáv, ezoqa nøme Pita tēnø̄-ōmēt, gembo-ein, “Unimanqatín. Até qó-a, qo tigí ezoqám.”
58 Pouco depois, viu-o outro e disse-lhe: Também tu és um deles. Pedro respondeu: Não, eu não o sou.
59 Andé møi-mbá sege-auwám. Ande av wan awá ndægó, ezoqa nøme tēāndōwāv, gendo-ein, “Unimanqatín. Mø̀tenøtén. Ezoqa nøme ngének, Yesu namba ge꞉goam. Zapa ndǿgo, até ngenék-a, Gelili plovins-ák.”
59 Passada quase uma hora, afirmava um outro: Certamente também este homem estava com ele, pois também é galileu.
60 Yaq Pita gendo-qavøiu, “Khanánqa. No nø̀tenøtenák, qo gekhā qotē-manqate.”
60 Mas Pedro disse: Meu amigo, não sei o que queres dizer. E no mesmo instante, quando ainda falava, cantou o galo.
61 Yaq Evezøza gèndoqambún, Pita vø̄wawam. Yaq Pita tembo-matøvém ndǿgo, Evezøza av gembøe-ein nqægo, “Nqægo lova, kokolok naqanøká gé-ogeayák. Qo noqa yaq-te ndòqotøkhæ-nawám. Misiká toqoto-nawam.”
61 Voltando-se o Senhor, olhou para Pedro. Então Pedro se lembrou da palavra do Senhor: Hoje, antes que o galo cante, negar-me-ás três vezes.
62 Yaq Pita bavokhó genøfakhán, vømø̄vin. Eiv baza ùni mbøepós, ge-eivat.
62 Saiu dali e chorou amargamente.
63 Yaq ndigu vos keoge ezoqam, Yesu gimbo-kewagat, otøotam me꞉vewát neka vø̄zuat.
63 Entretanto, os homens que guardavam Jesus escarneciam dele e davam-lhe bofetadas.
64 Bøi ndabuá gimbøe-gutøvém, vømbō-einim, “Qo Mbumbukiam-ge manqa vevezam ezoqam toqogoat, qotínømánd, av nqægo, qo gekha ezoqām ndǿlavaq?”
64 Cobriam-lhe o rosto e diziam: Adivinha quem te bateu!
65 Yaq ndigu ngenøgim manqat nøme kopoáv gimbo-manqatat.
65 E injuriavam-no ainda de outros modos.
66 Yaq qanaqanus qænqovat, Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda neka Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam neka Zu megetapak nøme tìnimøváb. Yaq Yesu tiqá megemege-té ginø-ituím.
66 Ao amanhecer, reuniram-se os anciãos do povo, os príncipes dos sacerdotes e os escribas, e mandaram trazer Jesus ao seu conselho.
67 Yaq gimbo-bevøpem, “Qonimbí-eīn. Gê, qo Mesayâ?”
67 Perguntaram-lhe: Dize-nos se és o Cristo! Respondeu-lhes ele: Se eu vo-lo disser, não me acreditareis;
68 Neka no zo bevap tæzøgo, zo ma zonǿ-qavøinamák.
68 e se vos fizer qualquer pergunta, não me respondereis.
69 Geté avønín, Ezoqam-ge Yo Mbumbukiam-qá nakeamo zenda-té gemǿqóm, ndego Bazaføgakh-Qape.”
69 Mas, doravante, o Filho do Homem estará sentado à direita do poder de Deus.
70 Yaq ndigu ate gi꞉goam gimbo-bevøpem, “Av tægoat ndægo, yaq gê, qo Mbumbukiam-gê Yò?”
70 Então perguntaram todos: Logo, tu és o Filho de Deus? Respondeu: Sim, eu sou.
71 Yaq ndigu gi-einim, “Ság! Bøi vizu ezoqa nøme-qa bizivàwe᷄m. Ni manqat ekeza tou-té qazinømbo-yogém.”
71 Eles então exclamaram: Temos nós ainda necessidade de testemunho? Nós mesmos o ouvimos da sua boca.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.