Lucas 22

Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Zu ezoqam-qa khøuwa kandambaqape, Pasova ndimbo-akhayam, ndøgo flawa poponøvemav gilouzatun, avønín qagoám.
1 Estava próxima a Festa dos Pães Asmos, chamada Páscoa.
2 Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda neka Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam, Yesu laelae-qá nakhoa mbovawém. Geté ndigu poeveáv, ezoqa ewaqape-qa bøi-te timøvøinam. Zapa ndǿgo, ndigu ezoqam-qá møe ndøgoám.
2 Preocupavam-se os principais sacerdotes e os escribas em como tirar a vida a Jesus; porque temiam o povo.
3 Yaq Zudas, iz nøme Iskaliot gimbo-akhaemam, ndego Yesu-gi paev ezoqa tuelv gegoam, Saitan mbøi-ón.
3 Ora, Satanás entrou em Judas, chamado Iscariotes, que era um dos doze.
4 Yaq Zudas até gendego, Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda neka Mbumbukiam-qa khoev vos keoge ezoqam-gi megetapak-té genøwáv, ti namba manqa vømø̄-khakheinømem, Yesu tiqa zenda-te ande āv kenévē.
4 Este foi entender-se com os principais sacerdotes e os capitães sobre como lhes entregaria a Jesus;
5 Ndigu teqa manqat giyogem, yaq ndigu khanakhanákh, neka te-te moni etoam manqat vø̄khakheinømem.
5 então, eles se alegraram e combinaram em lhe dar dinheiro.
6 Yaq Zudas tiqa manqat gè-unimanqatín. Yaq khøuwa eqeieqei-qa mo꞉kewagám. Yesu ezoqa ewaqape-te ande āv khambøé-løvūz, yaq tiqa zenda-te ndǿgo tenévé.
6 Judas concordou e buscava uma boa ocasião de lho entregar sem tumulto.
7 Zu ezoqam-qa khøuwa kandambaqape gimø-khantøzem, ndøgo flawa poponøvemav gilouzatun, neka Pasova lou loge nonqo sip nakheis vø̄zitagatun,
7 Chegou o dia da Festa dos Pães Asmos, em que importava comemorar a Páscoa.
8 yaq Yesu Pita neká Zion, tèkhofotáz, gezø-ein, “Pasova lou zomǿ-khakheinømém, ni tizimølog.”
8 Jesus, pois, enviou Pedro e João, dizendo: Ide preparar-nos a Páscoa para que a comamos.
9 Yaq gimbo-einim, “Gê, qoqa poev gekhâm? Ni gekham-tē qeimǿ-khakheinømēm?”
9 Eles lhe perguntaram: Onde queres que a preparemos?
10 Yaq gezø-qavøiu, “Zelusalem taon-te tozomø-oz, zo ezoqa zó-ometám. Ibøkha ndǿ-eqatét. Yaq zombó-paevém, atema khoev-te vømǿ-ōn.
10 Então, lhes explicou Jesus: Ao entrardes na cidade, encontrareis um homem com um cântaro de água; segui-o até à casa em que ele entrar
11 Yaq ta khoev ndøgo, khoev eve āv qazømbøé-einím nqǽgo, ‘Nømendim ezoqam, āv geqande-beváp nqǽgo: Khoev kouwat gekham-tē qágo, ma nogi paev ezoqam namba, Pasova lou teimølog?’
11 e dizei ao dono da casa: O Mestre manda perguntar-te: Onde é o aposento no qual hei de comer a Páscoa com os meus discípulos?
12 Yaq ndego zo khoev kouwat kandambaqape mé꞉zømás, khoev ova ndo꞉go. Qonam nonqo neka lou-qase khakheitáp. Yaq zo lou ndǿgo tozomǿ-khakheinømém.”
12 Ele vos mostrará um espaçoso cenáculo mobilado; ali fazei os preparativos.
13 Yaq ndigu gizav, matev āv timiqeivím, av Yesu gezømbe-ein ndægo. Yaq ndigu Pasova lou vømø̄-khakheinømem.
13 E, indo, tudo encontraram como Jesus lhes dissera e prepararam a Páscoa.
14 Yaq qakhagus ndøgo, lou loge khøuwa iz gimø-khantaz, Yesu tegi u-anim namba, tinøpindám ndǿgo, lou loge-te vø̄qonav.
14 Chegada a hora, pôs-se Jesus à mesa, e com ele os apóstolos.
15 Ndego āv gezømbe-eín nqǽgo, “No nqosøgeap banøndáp. Geté noqa poev kandambaqape, nqánek qagoám. Nqanek Pasova lou bìzikhælóg, zo namba.
15 E disse-lhes: Tenho desejado ansiosamente comer convosco esta Páscoa, antes do meu sofrimento.
16 No nqazǿ-manqate: No Pasova lou nøme, naqanøká nomǿlogák, atema Mbumbukiam-qa Megeat Matev mokho-te, matev ate ndægo vømǿ-unimanqatīn, ndøgo Pasova lou loge matev kha-mba ndømbo-ove.”
16 Pois vos digo que nunca mais a comerei, até que ela se cumpra no reino de Deus.
17 Yaq Yesu izam nonqo ndøndáp, waen-ús, Mbumbukiam-te ike manqat vø̄-ein, yaq gezø-ein, “Mòzondapém. Yaq søzøtumú-izumít, zo ate ndøzøte꞉go.
17 E, tomando um cálice, havendo dado graças, disse: Recebei e reparti entre vós;
18 No nqazǿ-manqate: No waen tae nanga-qa et, nqawa naqanøká nǿ-izák, atema Mbumbukiam-qa Megeat Matev vømǿfakhān.”
18 pois vos digo que, de agora em diante, não mais beberei do fruto da videira, até que venha o reino de Deus.
19 Yaq taqa zita-te, Yesu flawa ndøndapáz, Mbumbukiam-te ike manqat vø̄-ein, sasa ndømbegim, ekeza paev ezoqam vøzø̄-etoam, gezø-ein, “Nqanek noqá khá, zo nqazø-etoumit. Matev av nqægo até vøgó. Yaq no zonømbé-matavupát.”
19 E, tomando um pão, tendo dado graças, o partiu e lhes deu, dizendo: Isto é o meu corpo oferecido por vós; fazei isto em memória de mim.
20 Yaq matev até kopó, lou loge qamezømbe-navøem, Yesu izam nonqo ndøndáp, waen-ús, gezø-ein, “Nqanek waen, Mbumbukiam poev ndakinak mé꞉-unimanqatín. Noqá kóuk gené-unimanqatín, ndøgo zo zapaya tøwa.
20 Semelhantemente, depois de cear, tomou o cálice, dizendo: Este é o cálice da nova aliança no meu sangue derramado em favor de vós.
21 Geté. Nqáe! Ezoqam ndego, ma nogi qaqa ezoqam-qa zenda-te teve, ngégo, nqanek lou loge-te nqazi-qonøve.
21 Todavia, a mão do traidor está comigo à mesa.
22 Ezoqam-ge Yo ndø̀naním, av Mbumbukiam-qa poev ndægo. Geté ndego mø̀ndø-soqoév, ndego ezoqam, ma nogi qaqa ezoqam-qa zenda-te teve.”
22 Porque o Filho do Homem, na verdade, vai segundo o que está determinado, mas ai daquele por intermédio de quem ele está sendo traído!
23 Yesu nqanek manqat ge-ein, yaq ekeza paev ezoqam ekeza mokho-mba, āv ginibónd nqǽgo, “Éisa, ni mokho-te matev av nqægo, gekha ezoqām ndǿmatanām?”
23 Então, começaram a indagar entre si quem seria, dentre eles, o que estava para fazer isto.
24 Yaq Yesu-gi paev ezoqam-qa mokho-te, ponqombap matev ndøfakhán. Tini-ponqombupát ndǿgo, ti mokho-te, iz akhae kandambaqape, gekha ezoqā ndǿgo?
24 Suscitaram também entre si uma discussão sobre qual deles parecia ser o maior.
25 Yaq Yesu gezø-ein, “Bawabawan-gi kawakawa-za, ezoqa gètokhonøzát. Yaq nginik megetapak, ekeza kha, keoge ezoqa eqeieqei me꞉vewé.
25 Mas Jesus lhes disse: Os reis dos povos dominam sobre eles, e os que exercem autoridade são chamados benfeitores.
26 Geté zo mokho-te, matev av nqægo bègo᷄. Gekha ezoqām ndego, zo mokho-te iz kandambaqape tegoat, ndego yà be-khapelavøqase-év. Neka gekha ezoqām ndego, megeat ezoqam tegoat, ndego yà be-zoge-tøke-ezoqam-év.
26 Mas vós não sois assim; pelo contrário, o maior entre vós seja como o menor; e aquele que dirige seja como o que serve.
27 Gê, ezoqa kandambaqape ákenego? Ndégò, lou-qase-te ndemia, ó, ndégò, lou ndeyogimit? Zo mø̀zøte-zøtéz, ezoqa kandambaqape ndégo, lou-qase-te teqotat. Geté no zo mokho-te, zogé sasae ezoqám.
27 Pois qual é maior: quem está à mesa ou quem serve? Porventura, não é quem está à mesa? Pois, no meio de vós, eu sou como quem serve.
28 Zo nó namba zi꞉goám. Neka zo no nøuvønateáv, matev føgøføgakh qanø-fakhanumam.
28 Vós sois os que tendes permanecido comigo nas minhas tentações.
29 Yaq nakémbá. No zo Megeat Matev nøzǿ-etoám, kopømba av-té, Tat no Megeat Matev genømbe-etoam.
29 Assim como meu Pai me confiou um reino, eu vo-lo confio,
30 No kawa iz tæmøndap, zo noqa lou-qase-te, lou zólogát neka ibøkha vozó-izumāt, no namba, neka zøkeza kawa ezoqam-qa qonam nonqo-te vozotó-qonavāt, neka Izlael khagua bawan tuelv vozozømbó-kawaeztāt.”
30 para que comais e bebais à minha mesa no meu reino; e vos assentareis em tronos para julgar as doze tribos de Israel.
31 Yesu Pita āv gembøe-eín nqǽgo, “Sáemon, Sáemon. Nqáe! Saitan Mbumbukiam zo khamasim-qá yaq-té gembøeviám. Ndego zo andé wit me mé꞉-evém, tag vǿkhofovøēm.
31 Simão, Simão, eis que Satanás vos reclamou para vos peneirar como trigo!
32 Geté no, nòguligulím, qo zapaya, Saemon. Qoqa unimanqatin, betaqa-nàvøe᷄m. Yaq nqawa toqotøndo-qambuq, qafuap vø̀zøtøké. Yaq tiqa unimanqatin bezømbē-føgakh.”
32 Eu, porém, roguei por ti, para que a tua fé não desfaleça; tu, pois, quando te converteres, fortalece os teus irmãos.
33 Geté Pita gembo-qavøiu, “Evézøza. No kopømbá. Ndimbula-te sǽnáv, qo namba, neka sizimú-pakhaén.”
33 Ele, porém, respondeu: Senhor, estou pronto a ir contigo, tanto para a prisão como para a morte.
34 Yaq Yesu gembo-ein, “Píta! No nqataqá-manqate. Nqægo lova, kokolok naqanøká gé-ogeayák. Qo noqa yaq-te, ndòqotøkhæ-nawám. Misiká toqoto-nawam. Āv qoqoté-manqatát nqǽgo, ‘No ngenek ezoqam nø̀tenøtenāk.’”
34 Mas Jesus lhe disse: Afirmo-te, Pedro, que, hoje, três vezes negarás que me conheces, antes que o galo cante.
35 Yaq Yesu ekeza paev ezoqam gezøbevap, “Ta khøuwa-te ndøgo, zo qækhofosam, yaq no av qazømbe-ein nqægo, moni neka moqos neka tamak ndø-upø̀gi᷄m, yaq ge zô, gigiap mbaīn mozógoam?”
35 A seguir, Jesus lhes perguntou: Quando vos mandei sem bolsa, sem alforje e sem sandálias, faltou-vos, porventura, alguma coisa? Nada, disseram eles.
36 Yaq Yesu gezø-ein, “Qanimáv. Geté ndakin viní. Gekha ezoqām ndego, moni nqeisam nonqo timbogoat neka moqos vømbógoāt, bètonqoatét. Neka gekha ezoqām ndego, nakhag kaiya mbain tøgoat, ndego ekeza ndabua nøme, yà bewi. Yaq moni ndigu teqas, nakhag kaiya mé꞉wí.
36 Então, lhes disse: Agora, porém, quem tem bolsa, tome-a, como também o alforje; e o que não tem espada, venda a sua capa e compre uma.
37 Mbumbukiam-qa Manqat āv qane-peawáp nqǽgo: ‘Ndego pepen ezoqam me꞉vewém.’ No nqazǿ-manqate. Nqanek manqat bè-unimanqatín, no mokho-te. Unimanqatín. Gekha manqāt ndøgo, noqa yaq-te ndøpeawap, avønín géfakhán.”
37 Pois vos digo que importa que se cumpra em mim o que está escrito:
38 Yaq Yesu-gi paev ezoqam gindu-einim, “Evézøza. Nqáe! Nakhag kaiya menas ngínik.”
38 Então, lhe disseram: Senhor, eis aqui duas espadas! Respondeu-lhes: Basta!
39 Taqa zita-te, Yesu Zelusalem taon, gè-iváv. Yaq Oliv manqei poyat-té genøwáv, av oskia ge꞉goam, neka tegi paev ezoqam vømbō-paevem.
39 E, saindo, foi, como de costume, para o monte das Oliveiras; e os discípulos o acompanharam.
40 Yaq gimøfakhaz ndøgo, ekeza paev ezoqam āv gezømbe-eín nqǽgo, “Zo bazaføgakh-qa, gèguligulím. Soqaín ndøgo, khamasim matev tøndowav zo-te, yaq zo zō-o꞉āz.”
40 Chegando ao lugar escolhido, Jesus lhes disse: Orai, para que não entreis em tentação.
41 Yaq ndego sègeziváz, elavøqase nøme vø̄wav. Atap ande av ndǽgo, nandi toqo-ogizo, timø-bøiaz. Yaq ndego katuk ndømøkuí, vø̄guligulim.
41 Ele, por sua vez, se afastou, cerca de um tiro de pedra, e, de joelhos, orava,
42 Āv gene-guligulím nqǽgo, “Tát! Qo taqa-pøovat. Nqanek nqosøgeap kandambaqape, ndøgo ande ibøkha khaqain-qape me tønømbe-fakhan, ambá qøndapɨ́n. Geté matev āv tabete-fakhán, av qoqa poev ndægo. Ambá ndø̄go, av no nqanømbe-poev.”
42 dizendo: Pai, se queres, passa de mim este cálice; contudo, não se faça a minha vontade, e sim a tua.
43 Yaq yan-te ndo꞉go, enzol ezoqam ndovís, bazaføgakh vømbō-etoam.
43 [Então, lhe apareceu um anjo do céu que o confortava.
44 Yesu mbøni vaev kandambaqape ndøndáp. Yaq ndego bazaføgakh-us nøme mba mo꞉guligulím. Tata andé kóuk. Sège-lanqavám, manqei-te.
44 E, estando em agonia, orava mais intensamente. E aconteceu que o seu suor se tornou como gotas de sangue caindo sobre a terra.]
45 Yesu guligulim qamømbøeva, ge-itan, tegi paev ezoqam-te gevesez, yaq āv genezømét nqǽgo: Gèsømbiám. Bazaføgakh gèzø-navøém. Zapa ndǿgo, ndigu mbøni vaev matev khàpe zømbe-khouwév.
45 Levantando-se da oração, foi ter com os discípulos, e os achou dormindo de tristeza,
46 Yaq Yesu gezø-ein, “Zo gekha zapâ, venanqei mba ndozo-sømbiit? Mòzosúz. Neka gèguligulím. Soqaín ndøgo, khamasim matev tøndowav zo-te, yaq zo zō-o꞉āz.”
46 e disse-lhes: Por que estais dormindo? Levantai-vos e orai, para que não entreis em tentação.
47 Yesu ate av-té manqat ge꞉manqatam, yaq nqáe! Ezoqa bawan-qape tīnø̄fākhāz. Ndigu Zudas ndø-itubavún, ndego Yesu-gi paev ezoqa tuelv nøme gegoam. Yaq ndego até gendego, Yesu-té genøwáv, vø̄ngenøtam.
47 Falava ele ainda, quando chegou uma multidão; e um dos doze, o chamado Judas, que vinha à frente deles, aproximou-se de Jesus para o beijar.
48 Yaq Yesu gembo-ein, “Zúdas. Gê, qo Ezoqam-ge Yo ngenøtam-ûs, qaqa ezoqam-qa zenda-te nqoqoveet?”
48 Jesus, porém, lhe disse: Judas, com um beijo trais o Filho do Homem?
49 Yaq ndigu ezoqam, Yesu namba gi꞉goam, go꞉matøvemem, ande gekha matev me ndǿfakhān, yaq āv gimbøe-einím nqǽgo, “Evézøza, nakhag kaiyā ndøtízitag?”
49 Os que estavam ao redor dele, vendo o que ia suceder, perguntaram: Senhor, feriremos à espada?
50 Yaq paev ezoqa nøme, até gendego, Mbumbukiam-ge iziz ezoqam kandambaqape, tege sasae ezoqam, nakeamo gea vømbōkawa.
50 Um deles feriu o servo do sumo sacerdote e cortou-lhe a orelha direita.
51 Geté yaq Yesu gezø-ein, “Ság. Matev av nqægo tønév.” Yaq Yesu teqa gea gèmbokhanáz, nango vømbō-eqeieqei.
51 Mas Jesus acudiu, dizendo: Deixai, basta. E, tocando-lhe a orelha, o curou.
52 Yaq Yesu Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda neka Mbumbukiam-qa khoev vos keoge ezoqam neka Zu megetapak nøme, ndigu møvøiwat-qa gigeavun, āv gezømbe-eín nqǽgo, “Ge zô, no pepen ezoqam zøténæmbem, nakhag kaiya neka ndawa-us qazogeavun?
52 Então, dirigindo-se Jesus aos principais sacerdotes, capitães do templo e anciãos que vieram prendê-lo, disse: Saístes com espadas e porretes como para deter um salteador?
53 No khøuwa ate qæpavpavemam, Mbumbukiam-qá khoev-té qæqoám, zo namba. Geté ndøgo, zo no kha khanøzeáv. Geté ndakin, zoqa khøuwa qanimav-qape mø̀ndø-fakház. Kawa matev, bøivun-qá bazaføgakh ndøndáp.”
53 Diariamente, estando eu convosco no templo, não pusestes as mãos sobre mim. Esta, porém, é a vossa hora e o poder das trevas.
54 Yaq ezoqam ndigu gigeavun, até gindigonem, Yesu vø̄-møvøinam, Mbumbukiam-ge iziz ezoqam kandambaqape-qa khoev-te sasa ndø-ituim. Pita até gezøpavát. Andé qámbá gendopavam.
54 Então, prendendo-o, o levaram e o introduziram na casa do sumo sacerdote. Pedro seguia de longe.
55 Khoev-te gimøfakhaz, yaq uta mokho-te ndøugu, gøinam mø̀ndø-løvutám. Yaq Pita tenøqóm ndǿgo, ti namba, ndigu gøinam-te giqonavam.
55 E, quando acenderam fogo no meio do pátio e juntos se assentaram, Pedro tomou lugar entre eles.
56 Sasae mbasønakam Pita gu-omet, gøinam waev-te geqotam, yaq ndugu gèwawám, gundu-ein, “Até ngenék-a, Yesú namba me꞉goám!”
56 Entrementes, uma criada, vendo-o assentado perto do fogo, fitando-o, disse: Este também estava com ele.
57 Geté Pita gò꞉nawám, gendo-ein, “Ngolam, no nandev ezoqam, nø̀tenøtenák.” Pita mbasønakam-te, Yesu-qa yaq-te go꞉nawam|alt="FF" src="IB-058gr.tif" size="col" copy="International Bible Society" ref="22:54-62"
57 Mas Pedro negava, dizendo: Mulher, não o conheço.
58 Yaq khapé outøpøteáv, ezoqa nøme Pita tēnø̄-ōmēt, gembo-ein, “Unimanqatín. Até qó-a, qo tigí ezoqám.”
58 Pouco depois, vendo-o outro, disse: Também tu és dos tais. Pedro, porém, protestava: Homem, não sou.
59 Andé møi-mbá sege-auwám. Ande av wan awá ndægó, ezoqa nøme tēāndōwāv, gendo-ein, “Unimanqatín. Mø̀tenøtén. Ezoqa nøme ngének, Yesu namba ge꞉goam. Zapa ndǿgo, até ngenék-a, Gelili plovins-ák.”
59 E, tendo passado cerca de uma hora, outro afirmava, dizendo: Também este, verdadeiramente, estava com ele, porque também é galileu.
60 Yaq Pita gendo-qavøiu, “Khanánqa. No nø̀tenøtenák, qo gekhā qotē-manqate.”
60 Mas Pedro insistia: Homem, não compreendo o que dizes. E logo, estando ele ainda a falar, cantou o galo.
61 Yaq Evezøza gèndoqambún, Pita vø̄wawam. Yaq Pita tembo-matøvém ndǿgo, Evezøza av gembøe-ein nqægo, “Nqægo lova, kokolok naqanøká gé-ogeayák. Qo noqa yaq-te ndòqotøkhæ-nawám. Misiká toqoto-nawam.”
61 Então, voltando-se o Senhor, fixou os olhos em Pedro, e Pedro se lembrou da palavra do Senhor, como lhe dissera: Hoje, três vezes me negarás, antes de cantar o galo.
62 Yaq Pita bavokhó genøfakhán, vømø̄vin. Eiv baza ùni mbøepós, ge-eivat.
62 Então, Pedro, saindo dali, chorou amargamente.
63 Yaq ndigu vos keoge ezoqam, Yesu gimbo-kewagat, otøotam me꞉vewát neka vø̄zuat.
63 Os que detinham Jesus zombavam dele, davam-lhe pancadas e,
64 Bøi ndabuá gimbøe-gutøvém, vømbō-einim, “Qo Mbumbukiam-ge manqa vevezam ezoqam toqogoat, qotínømánd, av nqægo, qo gekha ezoqām ndǿlavaq?”
64 vendando-lhe os olhos, diziam: Profetiza-nos: quem é que te bateu?
65 Yaq ndigu ngenøgim manqat nøme kopoáv gimbo-manqatat.
65 E muitas outras coisas diziam contra ele, blasfemando.
66 Yaq qanaqanus qænqovat, Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda neka Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam neka Zu megetapak nøme tìnimøváb. Yaq Yesu tiqá megemege-té ginø-ituím.
66 Logo que amanheceu, reuniu-se a assembleia dos anciãos do povo, tanto os principais sacerdotes como os escribas, e o conduziram ao Sinédrio, onde lhe disseram:
67 Yaq gimbo-bevøpem, “Qonimbí-eīn. Gê, qo Mesayâ?”
67 Se tu és o Cristo, dize-nos. Então, Jesus lhes respondeu: Se vo-lo disser, não o acreditareis;
68 Neka no zo bevap tæzøgo, zo ma zonǿ-qavøinamák.
68 também, se vos perguntar, de nenhum modo me respondereis.
69 Geté avønín, Ezoqam-ge Yo Mbumbukiam-qá nakeamo zenda-té gemǿqóm, ndego Bazaføgakh-Qape.”
69 Desde agora, estará sentado o Filho do Homem à direita do Todo-Poderoso Deus.
70 Yaq ndigu ate gi꞉goam gimbo-bevøpem, “Av tægoat ndægo, yaq gê, qo Mbumbukiam-gê Yò?”
70 Então, disseram todos: Logo, tu és o Filho de Deus? E ele lhes respondeu: Vós dizeis que eu sou.
71 Yaq ndigu gi-einim, “Ság! Bøi vizu ezoqa nøme-qa bizivàwe᷄m. Ni manqat ekeza tou-té qazinømbo-yogém.”
71 Clamaram, pois: Que necessidade mais temos de testemunho? Porque nós mesmos o ouvimos da sua própria boca.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.