Lucas 1
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs VC
1 Ezoqa kopoáv, emanqat amba-amba me꞉peaumám, ta matev vinivinimba-qa yaq-te, ni mokho-te qafakhanumam, av Mbumbukiam ge꞉manqatam, tøfakhanam.
1 Muitos empreenderam compor uma história dos acontecimentos que se realizaram entre nós,
2 Ndigu manqat ndǿgo tipeaumám, av ezoqa nøme gi꞉zømesimam, ndigu matev ekeza bøi gi꞉qeivam, ande qandengaz atema vaev-te, neka ndigu ezoqa ewaqape vø̄e-zømesimam.
2 como no-los transmitiram aqueles que foram desde o princípio testemunhas oculares e que se tornaram ministros da palavra.
3 Até nó-a, no matev ate qægoam, mokho mø̀embo-vawát, vøemø̄qeiv, matev ande qandengaz, atema vaev-te.
3 Também a mim me pareceu bem, depois de haver diligentemente investigado tudo desde o princípio, escrevê-los para ti segundo a ordem, excelentíssimo Teófilo,
4 No tøtaqambé-peawám ndǿgo, qo tøneqatéq, manqat ndøgo, qo gi꞉qamekhæmam, ndøgo unimanqatín.
4 para que conheças a solidez daqueles ensinamentos que tens recebido.
5 Ta khøuwa-te ndøgo, Elod Zudia plovins-te kawa gegoam, Mbumbukiam-ge iziz ezoqam mø̀ndøgoám. Teqa iz Zekalayá. Mbumbukiam-gi iziz ezoqam-qa bawan-te, Abaeza gimbo-akhaemam, ndǿgo tunu꞉-sasaetám. Até tegú zás-a, Elon-gú ziú. Tuqa iz, Elizabét.
5 Nos tempos de Herodes, rei da Judéia, houve um sacerdote por nome Zacarias, da classe de Abias; sua mulher, descendente de Aarão, chamava-se Isabel.
6 Nginik ezoqa menas, tiqa yage eqeieqeí, Mbumbukiam-qa bøi-te. Manqa-zapazapa mbaín. Evezøza-qa guguna manqat neka khafeap ate ndægo ùni mbøepavám.
6 Ambos eram justos diante de Deus e observavam irrepreensivelmente todos os mandamentos e preceitos do Senhor.
7 Geté ndigu nakheis mbaín. Zapa ndǿgo, Elizabet ndugu, sóg. Yaq ndakin ndigu ezoqa menas, khap mø̀ndøzøgó.
7 Mas não tinham filho, porque Isabel era estéril e ambos de idade avançada.
8 Khøuwa nøme, Zekalaya ekeza bawan namba, Mbumbukiam-ge iziz ezoqam-qa sasae gego, Mbumbukiam-qa megemege-te,
8 Ora, exercendo Zacarias diante de Deus as funções de sacerdote, na ordem da sua classe,
9 ndigu nandi-qasis ndønqagevemém, iz-ús, av Mbumbukiam-gi iziz ezoqam-qa matev qazømbe-goam. Yaq Zekalaya-qá iz ndøfakhán, Mbumbukiam-qa khoev mokho-te te-on, Mbumbukiam-te tae et sisip mbomambaqape temø-mboqotav.
9 coube-lhe por sorte, segundo o costume em uso entre os sacerdotes, entrar no santuário do Senhor e aí oferecer o perfume.
10 Yaq Zekalaya Mbumbukiam-qa khoev-te, tae et gemø-mboqotav, ezoqa ewaqape, bavokhó gono-waniapám. Gò꞉guligulimát.
10 Todo o povo estava de fora, à hora da oferenda do perfume.
11 Zekalaya Mbumbukiam-qa khoev-te gu꞉goam, yaq nqáe! Evezøza-gé enzol ezoqam mbofakhán, lou-qase-qa nakeamo-te vø̄-itan, ma Mbumbukiam-te, tae et sisip mbomambaqape qæmboqotavat.
11 Apareceu-lhe então um anjo do Senhor, em pé, à direita do altar do perfume.
12 Yaq Zekalaya ngenek enzol ezoqam ge-omet, ndego nqova mbondáf. Møe kandambá gego.
12 Vendo-o, Zacarias ficou perturbado, e o temor assaltou-o.
13 Geté ndego enzol ezoqam, āv gembøe-eín nqǽgo, “Zékalaya. Qo møe ndø̀go᷄. Mbumbukiam qoqa akhayam, mø̀ndøqa-ewág. Qogu sævam, Elizabet, nakhasam anganeam mbóqán. Yaq teqa iz Zion qombó-akhá.
13 Mas o anjo disse-lhe: Não temas, Zacarias, porque foi ouvida a tua oração: Isabel, tua mulher, dar-te-á um filho, e chamá-lo-ás João.
14 Ndego khanakhanakh qá-etoám, voqókhōum. Neka até ezoqá nømé-a, khanakhanakh ndø̀goném, teqa qane-qa yaq-te. Ezoqa kopoáv.
14 Ele será para ti motivo de gozo e alegria, e muitos se alegrarão com o seu nascimento;
15 Ndego ezoqam kandambaqape ndǿgoát, Evezøza-qa bøi-te. Ndego waen neka ibøkha føgøføgakh nøme be-ìza᷄m. Até ndøgó-a, evo-qa emu mokho-te tu꞉goat, teqa kha Nqova Mbomambaqape, é-ndømømbo-tønøyám.
15 porque será grande diante do Senhor e não beberá vinho nem cerveja, e desde o ventre de sua mãe será cheio do Espírito Santo;
16 Ndego Izlael ezoqa kandambá, Evezøza-té gendó-qambuzú, tigi Mbumbukiam.
16 ele converterá muitos dos filhos de Israel ao Senhor, seu Deus,
17 Ndego Evezøza-qá megemege-té genǿmá. Ilaiza-qá bazaføgakh-té neka Nqova Mbomambaqape-ús. Yaq ndego evøndipakha-qa mbøni, nakheis-té genǿqambuá neka ezoqam ndigu, Mbumbukiam-qa manqa o-mba ndapeav ndigu, ndigu vǿ-enēnd neka ezoqa nøme-qa matev vømbó-paevēm, ma teqa manqa o-mba ndimbøe-ndape. Ndego Evezøza-gi ezoqam é-ndo꞉khakheinøvém, te nonqo.”
17 e irá adiante de Deus com o espírito e poder de Elias para reconduzir os corações dos pais aos filhos e os rebeldes à sabedoria dos justos, para preparar ao Senhor um povo bem disposto.
18 Yaq Zekalaya gembobevap, “Gê, no áv khaténøtēn, av nqægo, matev ndø̀fakhān, av qo qoqote-ein ndægo? No lawaqapé. Neka até nogú sævám-a, ndugu ngæpuká.”
18 Zacarias perguntou ao anjo: Donde terei certeza disto? Pois sou velho e minha mulher é de idade avançada.
19 Yaq enzol ezoqam gembo-qavøiu, “No Gebliél. No Mbumbukiam-qá megemege-té qatoyá. No ndégo tendo-khofotán, qo namba manqat vizí-einīm neka nqanek manqat mbomambaqape batēqamakh.
19 O anjo respondeu-lhe: Eu sou Gabriel, que assisto diante de Deus, e fui enviado para te falar e te trazer esta feliz nova.
20 Nqáe! Qo manqa-khou qógoát. Manqat qómanqateák, atema ta khøuwa-te ndøgo, nqanek matev vømǿfakhān. Zapa ndǿgo, qo noqa manqat unimanqatinteáv. Geté nqanek matev ndø̀mø-fakhán, ekeza khøuwa eqeieqei-te.”
20 Eis que ficarás mudo e não poderás falar até o dia em que estas coisas acontecerem, visto que não deste crédito às minhas palavras, que se hão de cumprir a seu tempo.
21 Zekalaya nqanek matev qambøe-fakhan, yaq ezoqa ewaqape bavokho go꞉waniapam, gèmbøe-kewagát. Yaq ndigu gò꞉bevøpém, gekha zapâ Mbumbukiam-qa khoev-te khøuwa mba ngu꞉ngeaomit?
21 No entanto, o povo estava esperando Zacarias; e admirava-se de ele se demorar tanto tempo no santuário.
22 Yaq vaev-te gendo-fakhan, ndego kopømba mbaín, manqat te-ein. Yaq ndigu sògo-matøvemém, ngenek umingiap ndøqeív, Mbumbukiam-qa khoev mokho-te. Yaq ndego zendá gezømbe-khamasím. Manqat até gekhoutáv.
22 Ao sair, não lhes podia falar, e compreenderam que tivera no santuário uma visão. Ele lhes explicava isto por acenos; e permaneceu mudo.
23 Yaq Zekalaya tege sasae khøuwa gumukhoub, Mbumbukiam-qa khoev-te ndøgo, ndego ekeza vemiav-té genøqaván.
23 Decorridos os dias do seu ministério, retirou-se para sua casa.
24 Yaq khapé outøpøteáv, tegu zas Elizabet, emu tūnī-ītān. Yaq ndugu ekeza khoev mokho-te mbá gunu꞉goám. Løvøyak faév.
24 Algum tempo depois Isabel, sua mulher, concebeu; e por cinco meses se ocultava, dizendo:
25 Yaq ndugu manqat āv guni-eín nqǽgo, “Evezøza matev kandambá gego, no-te. Ezoqa no gèsanqambám. Geté teqa kuku matev kandambá. Yaq ndego ndakin noqa mivi matev, mø̀ndønø-nqagím.” Zekalaya Mbumbukiam-qa khoev-te, tae et sisip mbomambaqape gemboqotav|alt="Zeccarias" src="HK00260B.tif" size="col" ref="1:10"
25 Eis a graça que o Senhor me fez, quando lançou os olhos sobre mim para tirar o meu opróbrio dentre os homens.
26 Elizabet løvøyak gimømbo-siks-ez, kha viniv-us guigoam, Mbumbukiam tege enzol ezoqam Gebliel, Nazalet vemiav-té genø-khofotáv, Gelili plovins-te ndøgo.
26 No sexto mês, o anjo Gabriel foi enviado por Deus a uma cidade da Galiléia, chamada Nazaré,
27 Mbasønakam-té genø-khofotáv. Tuqa iz, Melí. Ngunuk søvøta mba mbogoám. Anganeam-qa iz Zoséf. Ngenek Zosef, Deivid-gé zeó, ndego Izlael ezoqam-ge kawa kandambaqape gegoam.
27 a uma virgem desposada com um homem que se chamava José, da casa de Davi e o nome da virgem era Maria.
28 Yaq Gebliel Meli-te gemøfakhan, ndego āv gumbøe-eín nqǽgo, “Khaiya mbomá. Mbumbukiam poev kandambá qo-te. Evezøza nandêgó, qo namba.”
28 Entrando, o anjo disse-lhe: Ave, cheia de graça, o Senhor é contigo.
29 Meli nqanek manqat gu-ewag, ndugu nqova ndafe kandambá. Yaq gò꞉beváp, nqanek manqat-qa mokho gekhām?
29 Perturbou-se ela com estas palavras e pôs-se a pensar no que significaria semelhante saudação.
30 Yaq ndego enzol ezoqam gumbo-ein, “Méli. Qo møe ndø̀go᷄. Mbumbukiam kukú qo-te. Ndego qo ndøveatáq.
30 O anjo disse-lhe: Não temas, Maria, pois encontraste graça diante de Deus.
31 Nqáe! Qo emu qoté-itán, voqoté-ovā. Nakhasam anganeám teqaqan. Yaq teqa iz Yesu qombó-akhá.
31 Eis que conceberás e darás à luz um filho, e lhe porás o nome de Jesus.
32 Ndego kandambaqape ndǿgoát. Yaq ndego Mbumbukiam Eqeiwat-Qape-ge Yo mbó-akhaemát. Neka Evezøza Mbumbukiam, ndego kawa mó꞉vé, av tege atazøkha Deivid ge꞉goam.
32 Ele será grande e chamar-se-á Filho do Altíssimo, e o Senhor Deus lhe dará o trono de seu pai Davi; e reinará eternamente na casa de Jacó,
33 Ndego zo Izlael ezoqam, Zekop-gi zi, kawa zømbógoát, miavmiav. Teqa Megeat Matev gemǿ-navøemák.”
33 e o seu reino não terá fim.
34 Yaq Meli ndego enzol ezoqam gumbobevap, “Gê, nqanek matev áv khanømbé-fakhān? No anganeam mbaín.”
34 Maria perguntou ao anjo: Como se fará isso, pois não conheço homem?
35 Yaq ndego enzol ezoqam gumbo-qavøiu, “Nqova Mbomambaqape ndóvís qo-te, neka Mbumbukiam-qa bazaføgakh vǿgutāq, ndego Eqeiwat-Qape. Yaq nakémbá, ndego nakhasam-yo teqaqan, ndego ezoqam eqeieqei-qape ndǿgoát, yaq ndego iz Mbumbukiam-ge Yo mbó-akhaemát.
35 Respondeu-lhe o anjo: O Espírito Santo descerá sobre ti, e a força do Altíssimo te envolverá com a sua sombra. Por isso o ente santo que nascer de ti será chamado Filho de Deus.
36 Nqáe! Até Elizabét-a, qogu ezoqam, emu me꞉yǽt. Løvøyak síks. Ndugu ngæpuká. Ezoqa āv gimbøe-manqatám nqǽgo, ngunuk sóg. Geté ndugu ndakin nakhasam anganeam ndǿndáf.
36 Também Isabel, tua parenta, até ela concebeu um filho na sua velhice; e já está no sexto mês aquela que é tida por estéril,
37 Zapa ndǿgo, matev ate ndægo, Mbumbukiam kopømbaqapé, segé-matanám.”
37 porque a Deus nenhuma coisa é impossível.
38 Yaq Meli gundu-qavøiu, “Qanimáv. No Mbumbukiam-gú sasae ezoqám. Matev sà befakhán, av qo ndoqote-manqate.”
38 Então disse Maria: Eis aqui a serva do Senhor. Faça-se em mim segundo a tua palavra. E o anjo afastou-se dela.
39 Yaq khapé outøpøteáv, Meli gigiap tūnø̄-khākhēinām, manqei popotap-te vø̄wav, Zudia plovins-te ndøgo. Nakhamas-té gunømát. Yaq vemiav-te gumøfakhan,
39 Naqueles dias, Maria se levantou e foi às pressas às montanhas, a uma cidade de Judá.
40 ma Zekalaya geyagam, ndugu khoev-té gumø-ón, Elizabet khaiya mboma manqat vømbō-ein.
40 Entrou em casa de Zacarias e saudou Isabel.
41 Elizabet Meli-qa manqat gu-ewag, yaq nakhasam kha ndøkhokhók, tuqa emu mokho-te. Yaq Elizabet, kha Nqova Mbomambaqapé qambøe-tønøyám.
41 Ora, apenas Isabel ouviu a saudação de Maria, a criança estremeceu no seu seio; e Isabel ficou cheia do Espírito Santo.
42 Yaq ndugu kandambaqapé sege-akhá. Āv guni-akhá nqǽgo, “Ni sakheis ate nqazi꞉gu-qa mokho-te, qo Mbumbukiam mø̀ndø-khakheinøqavém. Neka até nakhasám-a, qoqa emu mokho-te nandu꞉gu, ndego mø̀ndø-khakheinøvém.
42 E exclamou em alta voz: Bendita és tu entre as mulheres e bendito é o fruto do teu ventre.
43 Geté no gekha ezoqâm, noge Evezøza-gu evo, no-te gugeavun?
43 Donde me vem esta honra de vir a mim a mãe de meu Senhor?
44 Nqáe! No qoqa khaiya mboma manqat até vøe-ewág-ae, yaq nakhasam noqa mokho-te ngu꞉gu, khanakhanakh ndøgó. Kha ndøkhokhók.
44 Pois assim que a voz de tua saudação chegou aos meus ouvidos, a criança estremeceu de alegria no meu seio.
45 Qo khanakhanakh mbá qanegó. Zapa ndǿgo, qo Evezøza-qa manqat mòqo-unimanqatín. Yaq matev ndøgo ndø̀fakhán, av geqambe-ein ndægo.”
45 Bem-aventurada és tu que creste, pois se hão de cumprir as coisas que da parte do Senhor te foram ditas!
46 Yaq Meli manqat āv guni-eín nqǽgo,
46 E Maria disse: Minha alma glorifica ao Senhor,
47 Neka no khóum, Mbumbukiam-te, ndego noge khandi etoam ezoqam.
47 meu espírito exulta de alegria em Deus, meu Salvador,
48 No tegú sasae mbasønakám. Ezoqa kandambaqapú mbá.
48 porque olhou para sua pobre serva. Por isto, desde agora, me proclamarão bem-aventurada todas as gerações,
49 Zapa ndǿgo, ndego Mbumbukiam Eqeiwat-Qape, matev kandambaqapé genø-matanam. Ndego ndaføyamba-qapé.
49 porque realizou em mim maravilhas aquele que é poderoso e cujo nome é Santo.
50 Teqa tanakh matev até gémá, ezoqa ate ti꞉mønøzumit, ti-te ndigu, ndego timbo-vizupat.
50 Sua misericórdia se estende, de geração em geração, sobre os que o temem.
51 Teqa zenda bazaføgakh-us, ndego matev kandakandá ge꞉matanam.
51 Manifestou o poder do seu braço: desconcertou os corações dos soberbos.
52 Kawa ezoqa kandakanda, ndego sège-nqagevém, tiqa qonam nonqo-te gigoam, vø̄-khokho-ezoqam-ez.
52 Derrubou do trono os poderosos e exaltou os humildes.
53 Ezoqa ndigu, ifi qazøvitam, loge gigiap mbomømboma me꞉zøkéf.
53 Saciou de bens os indigentes e despediu de mãos vazias os ricos.
54 Ndego ni Izlael bawan-ak, tegi sasae ezoqam, mø̀ndøni-tøké,
54 Acolheu a Israel, seu servo, lembrado da sua misericórdia,
55 av bugukhokhof nigi atanakha-zapazapa-za manqa mbusa gezømbeve, Eibleem neka tegi zi, av nqægo, teqa tanakh matev segēmā ni-te, miavmiāv.”
55 conforme prometera a nossos pais, em favor de Abraão e sua posteridade, para sempre.
56 Meli løvøyak ande āv misiká ndi꞉gú, Elizabet namba gi꞉søkhoam, yaq taqa zita-te, ekeza vemiav-te nqawa sasa ndøqavan.
56 Maria ficou com Isabel cerca de três meses. Depois voltou para casa.
57 Ta khøuwa-te ndøgo, Elizabet qakhantav, gui-ova, nakhasam anganeám gemboqan.
57 Completando-se para Isabel o tempo de dar à luz, teve um filho.
58 Yaq ezoqam ndigu, avønin gimbo-puatat neka ekeza ezoqam, giyogem av nqægo, Evezøza tanakh-qapē gumbogo, nakhasam gumboqan, yaq ndigu khanakhanakh kandambá gindapem, tu namba.
58 Os seus vizinhos e parentes souberam que o Senhor lhe manifestara a sua misericórdia, e congratulavam-se com ela.
59 Yaq opønakam-yo khøuwa eit qamømbo-ndap, ezoqam ndigu tegi ngusum qogøzat matev-qa yaq-te gimøvab, ndigu ambá eve-qá iz mbo-akhaemɨ́n, Zekalaya.
59 No oitavo dia, foram circuncidar o menino e o queriam chamar pelo nome de seu pai, Zacarias.
60 Geté tegu evo, āv guni-eín nqǽgo, “Āv taoká. Teqa iz Zion ndǿgoát.”
60 Mas sua mãe interveio: Não, disse ela, ele se chamará João.
61 Yaq ndigu gimbo-qavøinam, “Geté zogi zøkeza ezoqam, iz mbaín, av nandægo.”
61 Replicaram-lhe: Não há ninguém na tua família que se chame por este nome.
62 Yaq ndigu eve gèmbøe-khamasimím, av nqægo, teqa poev gekhâm, ndego ande gekha iz me mbó-akhā, nakhasam.
62 E perguntavam por acenos ao seu pai como queria que se chamasse.
63 Yaq ndego peawam nonqo gigiap-qa ndøgoám, vømbō-etøomem. Yaq ndego āv gene-peawám nqǽgo, “Teqa iz Zión.” Yaq ezoqa ewaqape, nqova ndafe kandambá.
63 Ele, pedindo uma tabuinha, escreveu nela as palavras: João é o seu nome. Todos ficaram pasmados.
64 Yaq nqova mbaín, Zekalaya, kumam nqawa gembosasae, manqa manqate vø̄ngaz, Mbumbukiam-qa iz sasa ndø-eqa.
64 E logo se lhe abriu a boca e soltou-se-lhe a língua e ele falou, bendizendo a Deus.
65 Yaq ezoqa ewaqape, avønin gizø-puatat, ndigu nqova ndafe kandambá, neka møe ndøgoném. Yaq nqanek manqat, Zudia plovins manqei popotap-te ate qægoam, sùgumu-panqavøemát.
65 O temor apoderou-se de todos os seus vizinhos; o fato divulgou-se por todas as montanhas da Judéia.
66 Yaq ezoqa ewaqape, nqanek manqat giyogem, ndigu matavap kandambá gigonem. Āv gini-einím nqǽgo, “Gê. Ngenek nakhasam-yo, andé gekha ezoqam me mé꞉goāt?” Ndigu āv gini-matøvemém nqǽgo, Mbumbukiam-qa bazaføgakh ndø̂gó, te namba.
66 Todos os que o ouviam conservavam-no no coração, dizendo: Que será este menino? Porque a mão do Senhor estava com ele.
67 Yaq Zekalaya, nakhasam-yo-ge eve, kha Nqova Mbomambaqapé qambøe-tønøyám. Yaq ndego Mbumbukiam-qá manqat ndøvevezám. Manqat āv gene-eín nqǽgo,
67 Zacarias, seu pai, ficou cheio do Espírito Santo e profetizou, nestes termos:
68 “Evezøza-qa iz, yà beto-eqawát, ndego Izlael ezoqam-ge Mbumbukiam.
68 Bendito seja o Senhor, Deus de Israel, porque visitou e resgatou o seu povo,
69 Ndego khandi etoam ezoqam bazaføgakh-qape nindo-khofotáv.
69 e suscitou-nos um poderoso Salvador, na casa de Davi, seu servo
70 Nupøkhán mbá, ndego tegi manqa vevezam ezoqam mokho-te, ndigu gevevesam, āv gene-eín nqǽgo:
70 {como havia anunciado, desde os primeiros tempos, mediante os seus santos profetas},
71 Ndego ni ndø̀khandí꞉n, nigi qaqa ezoqam-qa zenda-te nqazu꞉gu
71 para nos livrar dos nossos inimigos e das mãos de todos os que nos odeiam.
72 Ndego ni tanakh nigú, av nigi atanakha-zapazapa-za gezømbe-ein.
72 Assim exerce a sua misericórdia com nossos pais, e se recorda de sua santa aliança,
73 Mbumbukiam nigi atanakha-zapa Eibleem, manqa mbusa āv gembøevé nqǽgo,
73 segundo o juramento que fez a nosso pai Abraão: de nos conceder que, sem temor,
74 ndego ni ndø̀khandí꞉n, nigi qaqa ezoqam-qa zenda-te nqazu꞉gu.
74 libertados de mãos inimigas, possamos servi-lo
75 neka niqa yage-te, khøuwa ate tægoat, ndaføyamba vizíyagāt neka niqa matev eqeieqei vǿgoāt, teqa bøi-te.
75 em santidade e justiça, em sua presença, todos os dias da nossa vida.
76 Yaq qo, noge yo, qo Mbumbukiam-gé manqa vevezam ezoqam qá-akhaemát, ndego Eqeiwat-Qape.
76 E tu, menino, serás chamado profeta do Altíssimo, porque precederás o Senhor e lhe prepararás o caminho,
77 Qo tegi ezoqam, āv qoqoté-zømesimít nqǽgo: Mbumbukiam tiqa manqa-zapazapa ndø̀-evøzám neka vǿkhandī꞉z.
77 para dar ao seu povo conhecer a salvação, pelo perdão dos pecados.
78 Zapa ndǿgo, nigi Mbumbukiam-qa kuku matev neka tanakh matev kandambaqapé.
78 Graças à ternura e misericórdia de nosso Deus, que nos vai trazer do alto a visita do Sol nascente,
79 Yaq ezoqa waev zǿ-etoám, ndigu bøivun-te neka løvøte-te ndiyage.
79 que há de iluminar os que jazem nas trevas e na sombra da morte e dirigir os nossos passos no caminho da paz.
80 Yaq Zion gèkhouwév, neka nqova-te bazaføgakh vømbōgo. Yaq ndego leg-av manqei-té geyagám, atema ta khøuwa-te ndøgo, ezoqa ewaqape-qa megemege-te vō꞉-itan, ndigu Izlael manqei-ak.
80 O menino foi crescendo e fortificava-se em espírito, e viveu nos desertos até o dia em que se apresentou diante de Israel.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.