João 8
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NVT
1 Ezoqa ewaqape giqavønim, yaq Yesu Oliv manqei pøyat-té genøwáv.
1 Jesus voltou ao monte das Oliveiras,
2 Yaq khøuwa nøme qandopave. Qanaqanus lovølova-ús. Ndego Mbumbukiam-qá khoev-té genøveséz. Yaq ezoqa kopoáv, gindupia, te-te. Yaq ndego tenøqóm ndǿgo, ndigu vø̄e-zømesim.
2 mas na manhã seguinte, bem cedo, estava outra vez no templo. Logo se reuniu uma multidão, e ele se sentou e a ensinou.
3 Yaq Mozes-qa guguna manqat nømendim ezoqam neka Felisi ezoqam, sævam ndo-ituím. Ngunuk āv giniqatém nqǽgo, nøkenøkem matev ndøngiú. Mambe me꞉wáv. Yaq ndugu ezoqa ewaqape-qá megemege-té ginøveém.
3 Então os mestres da lei e os fariseus lhe trouxeram uma mulher pega em adultério e a colocaram diante da multidão.
4 Yaq ndigu Yesu gimbo-einim, “Nøméndim ezoqam. Ngunuk sævam āv qatiqatém nqǽgo, nøkenøkem matev ndøngiú.
4 “Mestre, esta mulher foi pega no ato de adultério”, disseram eles a Jesus.
5 Niqa guguna manqat-te, Mozes manqa āv ginimbi-løvuá nqǽgo, ‘Sævam av nguigu, mbaqambaqá qotépóu, bēnanim.’ Yaq ndakin qo gekha manqat qó-eīn, tuqa yaq-te?”
5 “A lei de Moisés ordena que ela seja apedrejada. O que o senhor diz?”
6 Nqanek manqat timbøe-einím ndǿgo, Yesu matemateam-qa mbogoám. Ndego amba manqat soqain te-einin, ndigu ambá manqa ovøyam-té ginø-veemɨ́n.
6 Procuravam apanhá-lo numa armadilha, ao fazê-lo dizer algo que pudessem usar contra ele. Jesus, porém, apenas se inclinou e começou a escrever com o dedo na terra.
7 Yaq ndigu sekembá segembo-sinøzumát. Yaq Yesu kawa nango gendo-eqa, gezø-ein, “Zo nqazowani, gekha ezoqām ndego, manqa-zapa mbain ndego, bugukhokhof mbaqambaqa tèabe-ogezó ndego, tu-te.”
7 Eles continuaram a exigir uma resposta, de modo que ele se levantou e disse: “Aquele de vocês que nunca pecou atire a primeira pedra”.
8 Yaq ndego nangó genøfoé, manqei-te vø̄peawam.
8 Então inclinou-se novamente e voltou a escrever na terra.
9 Yaq ndigu nqanek manqat giyogem, ezoqa ewaqape sège-panqaním. Ezoqa kopokopo ndøkhofatám. Ibugukhokhof, laombøkik ndø-ivøvém. Yaq vaev-te, Yesu yakhapus mbá sege-ivøvém, ndugu sævam vømbōyam.
9 Quando ouviram isso, foram saindo, um de cada vez, começando pelos mais velhos, até que só restaram Jesus e a mulher no meio da multidão.
10 Yaq Yesu kawa nangó gendo-eqá, ndugu sævam vø̄mbo-ein, “Nginik ezoqam kinǿqapi? Gê, ezoqa nøme mbaîn, qoqa yaq-te ndimanqate, av nqægo, qo vø̀naqanīm, qakeza manqa-zapa zapaya?”
10 Então Jesus se levantou de novo e disse à mulher: “Onde estão seus acusadores? Nenhum deles a condenou?”.
11 Yaq ngunuk sævam gundu-qavøiu, “Khanánqa. Ezoqam nøme mbaín.”
11 “Não, Senhor”, respondeu ela. E Jesus disse: “Eu também não a condeno. Vá e não peque mais”.
12 Khøuwa nøme, Yesu ezoqa manqat nøme āv gezømbe-eín nqǽgo, “No manqei-qape-qá wáev. Gekha ezoqām ndego, no tenøndo-paev, ndego bøivun-te sekemba gé-okhoák. Geté ndego waev mbógoát, ta waev ndøgo, ezoqa khandi ndøzø-etoam.”
12 Jesus voltou a falar ao povo e disse: “Eu sou a luz do mundo. Se vocês me seguirem, não andarão no escuro, pois terão a luz da vida”.
13 Yaq Felisi ezoqam, āv gimbøe-einím nqǽgo, “Nandav manqat, qo qakeza qote-manqaté, qoqa yaq-te. Yaq kopømba mbaín, tei-unimanqatinim.”
13 Os fariseus disseram: “Você faz essas declarações a respeito de si mesmo! Seu testemunho não é válido”.
14 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “Unimanqatín. No nøkeza nøte-manqaté, nqanek manqat. Geté, noqa manqat unimanqatín. Zapa ndǿgo, no mø̀tenøtén, no gekham-tē qatøndōnav neka no gekham-tē qatø̄ma. Geté zo zøtezateáv, no ma qatøndenav neka no ma nqatēma.
14 Jesus respondeu: “Meu testemunho é válido, embora eu mesmo o dê, pois eu sei de onde vim e para onde vou, mas vocês não sabem de onde vim nem para onde vou.
15 Zo ezoqa nøme, manqei-qape ezoqam-qá matavap-té qazonø-gevezoát. No ezoqa gevezoatáv.
15 Vocês julgam por padrões humanos, mas eu não julgo ninguém.
16 Geté no tægevezo, yaq noqa gevezoat matev unimanqatín. Zapa ndǿgo, no ezoqa ambá nakhapus mbā sǣgevezoat. Geté no Tát namba niti-gevezoát, ndego ma gende-khofotan.
16 E, mesmo que o fizesse, meu julgamento seria correto, pois não estou sozinho. O Pai, que me enviou, está comigo.
17 Zoqa guguna manqat-te, āv qane-peawáp nqǽgo: Ezoqa menas matev bøi ti꞉qeivim, yaq ndigu manqa ovøyam-te manqat kopo ti-einim taqa yaq-te, yaq ta manqat ndøgo, unimanqatín.
17 A lei de vocês diz que, se duas pessoas concordarem sobre alguma coisa, seu testemunho é aceito como fato.
18 Até noqa yaq-té-a, matev kopó. Ezoqa nøme, noqa yaq-te tezø-ovøyam, nó, neka ezoqa nøme, noqa yaq-te tezø-ovøyam, nogé Tát.”
18 Eu sou uma testemunha, e meu Pai, que me enviou, é a outra”.
19 Yaq ndigu gimbo-bevøpem, “Ge qô, qave kenøqáqape?”
19 “Onde está seu Pai?”, perguntaram eles. Jesus respondeu: “Uma vez que vocês não sabem quem sou eu, não sabem quem é meu Pai. Se vocês me conhecessem, também conheceriam meu Pai”.
20 Yesu ezoqa Mbumbukiam-qa khoev-te ge꞉zømezimat, nqanek manqat ate nqægo ta kouwat-te ndǿgo temanqatám, ma ezoqa Mbumbukiam-te moni gi꞉-abumam. Geté ezoqa ndego møvøiwateáv. Zapa ndǿgo, tege khøuwa fakhazaneáv, ndigu ti꞉møvøinam. Zuá.
20 Jesus fez essas declarações enquanto ensinava na parte do templo onde eram colocadas as ofertas. No entanto, não foi preso, pois ainda não havia chegado sua hora.
21 Yaq Yesu ezoqa manqat nøme āv gezømbe-eín nqǽgo, “No ndæ̀náv. Yaq zo no ambá ndøzønømbe-vawát. Yaq zo zøkeza manqa-zapazapá nambá søzøté-pakhaetát. Zo kopømba mbaín, tozotøndozav, no ma nqatema.”
21 Mais tarde, Jesus lhes disse outra vez: “Eu vou embora. Vocês procurarão por mim, mas morrerão em seus pecados. Não podem ir para onde eu vou”.
22 Yaq Zu megetapak, ekeza mokho-mba gibond, “Gê, ndego ekeza kha ndǿngiū, yaq nakêmbà, ge꞉-ein av nqægo, ‘Zo kopømba mbaīn, tozotøndozav, no ma nqatema.’?”
22 Os judeus perguntaram: “Será que ele está planejando cometer suicídio? A que ele se refere quando diz: ‘Não podem ir para onde eu vou’?”.
23 Yaq Yesu gendo-qavøiu, “Zo manqei-qape-ák. Geté no ova-yák. Zo manqei-qape ezoqám. Geté no manqei-qape ezoqám mbá.
23 Jesus prosseguiu: “Vocês são daqui de baixo; eu sou lá de cima. Vocês pertencem a este mundo; eu não.
24 Yaq nakémbá, no zo qazø-ein av nqægo, zo zøkeza manqa-zapazapā nambā søzøtē-pakhaetāt. Zo unimanqatinteav tøgoat, av nqægo, no ndēgo, yaq zo zøkeza manqa-zapazapá nambá søzøté-pakhaetát.”
24 Foi por isso que eu disse que vocês morrerão em seus pecados, pois a menos que creiam que eu sou lá de cima, morrerão em seus pecados”.
25 Yaq ndigu gimbo-bevøpem, “Gê, qo gekha ezoqâm?”
25 “Quem é você?”, perguntaram eles. Jesus respondeu: “Sou aquele que sempre afirmei ser.
26 No manqat kandambá nqanøgo, no amba zoqa yaq-te tøte-manqatatɨn neka vø̄e-gevezoatɨn. Geté no manqei-qape ezoqam sa ndǿgo tæzømbe-manqaté, no te-te qæ-ewagam, ndego no gendo-khofotan. Ngenek ezoqam, teqa manqat unimanqatín.”
26 Tenho muito que dizer e julgar a respeito de vocês, mas não o farei. Digo ao mundo apenas o que ouvi daquele que me enviou, e ele é inteiramente verdadeiro”.
27 Yesu nqanek manqat gezø-ein, ndigu mokho ndapeáv, av nqægo, Eve-qā yaq-tē gezømbe-manqatām.
27 Ainda assim, não entenderam que ele lhes falava a respeito do Pai.
28 Yaq Yesu āv gezømbe-eín nqǽgo, “Zo Ezoqam-ge Yo tozotumu-eqeinam, yaq zo zøtézøtéz, no ndégo, neka no ambá av nqǣgo, matev nøkeza matavap-te mbā qatø-matanām. Geté no sa nqánek qæmanqaté, av Tat ge꞉nømand.
28 Então Jesus disse: “Quando vocês me levantarem, entenderão que eu sou o Filho do Homem. Não faço coisa alguma por minha própria conta; digo apenas o que o Pai me ensinou.
29 Ndego ezoqam, no gendo-khofotan, ngêgó no namba. Ndego no nøuvønateáv. Zapa ndǿgo, no oskia ndǿgo tægoatún, av ndego poev ndømbøego.”
29 E aquele que me enviou está comigo; ele não me abandonou, pois sempre faço o que lhe agrada”.
30 Yesu nqanek manqat ge-ein, yaq ezoqa kopoáv gè-unimanqatiním.
30 Muitos que o ouviram dizer essas coisas creram nele.
31 Ndigu Zu ezoqam, Yesu gi-unimanqatinim, ndego āv gezømbe-eín nqǽgo, “Zo noqa manqat mokho-te tozotu-yagat, yaq zo uni nogí paev ezoqam-in zógoát.
31 Jesus disse aos judeus que creram nele: “Vocês são verdadeiramente meus discípulos se permanecerem fiéis a meus ensinamentos.
32 Yaq zo unimanqatin manqat zøtézøtéz. Yaq nqanek unimanqatin manqat, zo génqovotáz. Yaq zo bavokhó qazonǿ-fakház.”
32 Então conhecerão a verdade, e a verdade os libertará”.
33 Yaq ndigu gindu-qavøinam, “Ni Eibleem-gí zí. Ni ambá av nqǣgo, ezoqam-gī yaq-fia mbain sasae ezoqām, neka ndigu ni gètokønāt. Gekha zapâ, nqoqo-manqate av nqægo, ni bavokho seīfakhān?”
33 “Mas somos descendentes de Abraão”, disseram eles. “Nunca fomos escravos de ninguém. O que quer dizer com ‘Vocês serão libertos’?”
34 Yaq Yesu gezø-ein, “No unimanqatín nqazø-manqate. Gekha ezoqām ndigu, manqa-zapazapa ndimatanam, ndigu manqa-zapazapa-gí yaq-fia mbain sasae ezoqám. Ndøgo gètokøzát.
34 Jesus respondeu: “Eu lhes digo a verdade: todo o que peca é escravo do pecado.
35 Geté unimanqatín, yaq-fia mbain sasae ezoqam, ezoqam-qa khoev-te ate nonqo gú꞉goák. Geté khoev eve-ge nakhasam, oskia mú꞉goát.
35 O escravo não é membro permanente da família, mas o filho faz parte da família, para sempre.
36 Zo Mbumbukiam-ge Yo mboqog tezø-mboqozo, zo vozófakhāz, yaq zo ùni ndøzøte-fakház. Zo manqa-zapazapa-gi yaq-fia mbain sasae ezoqam, sekemba zógoák.
36 Portanto, se o Filho os libertar, vocês serão livres de fato.
37 No mø̀tenøtén, zo Eibleem-gí zí. Geté zo no pakhapakha khaneam-qa zonøgó. Zapa ndǿgo, noqa manqat, zo mokho-te mbaín.
37 Sim, eu sei que vocês são descendentes de Abraão. E, no entanto, procuram me matar, pois não há lugar em seu coração para a minha mensagem.
38 No ndǿgo tæmanqaté, no Tat ge꞉nømand. Geté zo ndǿgo tozo-matanám, av zoge zøve ge꞉zømas.”
38 Eu lhes digo o que vi quando estava com meu Pai, mas vocês seguem o conselho do pai de vocês”.
39 Yaq ndigu gimbo-qavøinam, “Nigi tat Eibleém.”
39 “Nosso pai é Abraão!”, declararam eles. Jesus respondeu: “Se vocês fossem, de fato, filhos de Abraão, seguiriam o exemplo dele.
40 No zo unimanqatin manqat mba nøzø-manqatám, ndøgo no Mbumbukiam-te qæ-ewagam. Geté zo no pakhapakha khaneam-qa zonøgó. Eibleem matev av nqægo matanapøteáv.
40 Em vez disso, procuram me matar porque eu lhes disse a verdade que ouvi de Deus. Abraão nunca fez isso.
41 Zo āv tøzøte-matanám, av zoge zøve nde꞉matanam.”
41 Vocês estão imitando seu verdadeiro pai”. “Não somos filhos ilegítimos!”, retrucaram. “O próprio Deus é nosso verdadeiro Pai!”
42 Yaq Yesu gezø-ein, “Mbumbukiam amba zoge zøve tegonɨn, zo ambá kuku zogonɨ́n no-te. Zapa ndǿgo, no Mbumbukiam-té qatøndonáv, atema zo-te. No ambá av nqǣgo, nøkeza matavap-tē qatøgeavūn. Geté no ndégo tendo-khofotán.
42 Jesus lhes disse: “Se Deus fosse seu Pai, vocês me amariam, porque eu venho até vocês da parte de Deus. Não estou aqui por minha própria conta, mas ele me enviou.
43 Zo gekha zapâ, mokho ndapeav ndozogo, no manqat nqazø-manqate? Zo ndapeav tøzøtegó ndǿgo, zo kopømba mbaín, noqa manqat tozondapem.
43 Por que vocês não entendem o que eu digo? É porque nem sequer conseguem me ouvir!
44 Zapa ndǿgo, zo nqova soqaqape-gí nakheís. Zoge zøve ndégo. Gekha matēv ndøgo, ndego ndømbøe-khaneat, zo matanam-qa zogó. Ibugukhokhof, atema ndakin, ndego pakhapakha khaneam ezoqam oskia ndøgó, neka ndego elavøqase nøzøneáv unimanqatin-te. Zapa ndǿgo, te mokho-te unimanqatin mbaín. Ndego gekhavozamɨn, ndego ekeza matev mba mbopaevɨ́n. Zapa ndǿgo, ndego khavozam ezoqám neka khavozam manqat ate ndægo, ndego evé.
44 Pois são filhos de seu pai, o diabo, e gostam de fazer as coisas perversas que ele deseja. Ele foi assassino desde o princípio. Sempre odiou a verdade, pois não há verdade alguma nele. Quando ele mente, age de acordo com seu caráter, pois é mentiroso e pai da mentira.
45 Geté no unimanqatin manqat nomanqaté. Yaq nakémbá, zo no unimanqatinteáv.
45 Portanto, quando eu digo a verdade, é natural que não creiam em mim!
46 Gê, zo mokho-te, ezoqa kopo kopømbâ, noqa yaq-te te-ein, av nqægo, ngenek manqa-zapa ndøgō. Kopømba mbaín. Av tægoat ndægo, no unimanqatin manqat nqæmanqate, yaq gekha zapâ, zo no unimanqatinteav ndozogo?
46 Qual de vocês pode me acusar de pecado? E, uma vez que lhes digo a verdade, por que não creem em mim?
47 Gekha ezoqām ndego, Mbumbukiam-gē, ndego Mbumbukiam-qa manqat gèyogé. Geté zo Mbumbukiam-gé mbá. Yaq nakémbá, zo manqat yogeapáv.”
47 Quem pertence a Deus ouve as palavras de Deus. Mas vocês não ouvem, pois não pertencem a Deus”.
48 Yaq Zu megetapak, Yesu gimbo-einim, “Ni mø̀i-einím. Qo Samalia ezoqám. Neka qo nqova soqa qambugú.”
48 “Samaritano endemoninhado!”, responderam os líderes judeus. “Não temos dito desde o início que está possuído por demônio?”
49 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “No ambá av nqǣgo, nqova soqa nømbugū. Āv taoká. No Tat nombovizáp. Geté zo noqa iz, zòvoát.
49 “Não tenho em mim demônio algum”, disse Jesus. “Pelo contrário, honro meu Pai, e vocês me desonram.
50 No ambá av nqǣgo, nøkeza iz eqawat-qa nogó. Geté ezoqa ndêgó, noqa iz eqawat-qa ndego. Ndego no eqeieqei me꞉næná.
50 Eu não procuro minha própria glória; há quem a procure para mim, e ele é o Juiz.
51 No unimanqatín nqazø-manqate. Gekha ezoqām ndego, noqa nømendim manqat tembopavat, ndego miavmiav løvøte géqeivák.”
51 Eu lhes digo a verdade: quem obedecer a meu ensino jamais morrerá!”
52 Yaq ndigu Zu ezoqam gimbo-einim, “Ndakin ni mø̀tinøtén, av nqægo, qo nqova soqa nandeqambû꞉gú! Qoqa manqat, mokho mbaín. Eibleem mø̀ndønaním neka até Mbumbukiam-gi manqa vevezam ezoqám-a, vø̄pakhaez. Geté qo āv qoqote-manqaté nqǽgo: Gekha ezoqām ndego, qoqa nømendim manqat tembopavat, ndego miavmiav løvøte géqeivák.
52 Os líderes judeus disseram: “Agora sabemos que você está possuído por demônio. Até Abraão e os profetas morreram, mas você diz: ‘Quem obedecer a meu ensino jamais morrerá!’.
53 Gê, qo nigi atanakha-zapa Eibleem neka Mbumbukiam-gi manqa vevezam ezoqam, moqóløvub, ndigu gipakhaez? Qo qakeza kha gekha qotévewe?”
53 Por acaso você é maior que nosso pai Abraão? Ele morreu, assim como os profetas. Quem você pensa que é?”.
54 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “No amba nøkeza iz tæ-eqawatɨn, ta iz eqawat mokho ambá mbaín. Geté noqa iz, noge Tat ndø-eqawát. Ezoqa ndégo, zo ndøzøte-manqate, av nqægo, ndego nigī Mbumbukiām.
54 Jesus respondeu: “Se eu quisesse glória para mim mesmo, essa glória não contaria. Mas é meu Pai quem me glorifica. Vocês dizem: ‘Ele é nosso Deus’,
55 Zo ndego zøtezateáv. Geté no ndego mø̀tenøtén. No amba av tøte-manqateɨn nqægo, no ndego nø̀tenøtenāk, yaq no ambá khavozam ezoqam nogonɨ́n, av zo ndøzøte꞉go. Geté no ndego mø̀tenøtén, neka no teqa manqat o-mba notondapé.
55 mas nem o conhecem. Eu o conheço. Se eu dissesse que não o conheço, seria tão mentiroso quanto vocês! Mas eu o conheço e lhe obedeço.
56 Zoge atanakha-zapa Eibleem, ndego noqa fakhane khøuwa-qa khanakhanakh-us mo꞉kewagám. Yaq ndego mø̀ndøqeív. Yaq khanakhanakh kandambá gendap.”
56 Seu pai Abraão exultou com a expectativa da minha vinda. Ele a viu e se alegrou”.
57 Yaq ndigu gimbo-einim, “Qoqa manqat nandav, mokho mbaín. Qo viav fifti ndapeáv. Zuá. Yaq gê, qo Eibleem áv khoqoté-omet?”
57 Os líderes judeus disseram: “Você não tem nem cinquenta anos. Como pode dizer que viu Abraão?”.
58 Yaq Yesu gendo-qavøiu, “No unimanqatín nqazø-manqate. Eibleem qaneav gegoam, no nògoám.”
58 Jesus respondeu: “Eu lhes digo a verdade: antes mesmo de Abraão nascer, Eu Sou!”.
59 Yesu nqanek manqat ge-ein, yaq ndigu mbaqambaqa mba ndøpitáz. Ambá gepouimín. Geté Yesu é-møndøpeó, Mbumbukiam-qa khoev vø̄-ivav.
59 Então apanharam pedras para atirar em Jesus, mas ele se ocultou deles e saiu do templo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.