João 6
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NTLH
1 Khøuwa nøme, taqa zita-te, Yesu ekeza paev ezoqa namba, Gelili kewan yaq-keoqá ginøqantáv. Nginik kewan, iz nøme ndimbo-akhayam, Taibelias Kewán.
1 Depois disso, Jesus atravessou o lago da Galileia, que também é chamado de Tiberíades.
2 Ezoqa bawan-qape até gembopavát. Zapa ndǿgo, ndigu teqa umingiap matev ndøqeivím, enqoni-us ezoqam-te gematønumam.
2 Uma grande multidão o seguia porque eles tinham visto os milagres que Jesus tinha feito, curando os doentes.
3 Yaq Yesu manqei poyat-té genøqavíg, ekeza paev ezoqam namba, vømø̄qonav.
3 Ele subiu um monte e sentou-se ali com os seus discípulos.
4 Ta khøuwa-te ndøgo, Zu ezoqam-qa Pasova khøuwa kandambaqape, avønín qagoám.
4 A Páscoa , a festa principal dos judeus, estava perto.
5 Yaq Yesu bøi ge-eqa, ezoqa bawan-qape mba mo꞉zømét, gipitavun. Yaq ndego Filip āv gembøe-eín nqǽgo, “Gê, lou gekham-tē qazíwiīm, ezoqa bawan-qape tizi꞉zøkef?”
5 Jesus olhou em volta de si e viu que uma grande multidão estava chegando perto dele. Então disse a Filipe:
6 Ndego nqanek manqat ge-ein, Filip gè꞉khamás. Geté Yesu é-møndæ-otév, ndego ande āv kenégō.
6 Ele sabia muito bem o que ia fazer, mas disse isso para ver qual seria a resposta de Filipe.
7 Yaq Filip gendo-qavøiu, “Nakhoa mbaín, lou tizizøwi. Taqa fia khàpumu-khouwév. Ni amba 200 moni mokho tinigunin, kopømba ande av løvøyak eit-qa sasae yaq-fia, yaq até ndøgó-a, kopømba ambá mbaín, lou tiziwi꞉min, nginik ezoqa bawan-qape vizī꞉-zøkefɨn.”
7 Filipe respondeu assim: — Para cada pessoa poder receber um pouco de pão, nós precisaríamos gastar mais de duzentas moedas de prata .
8 Yaq tege paev ezoqa nøme, iz nqambogo Endlu, Saemon Pita-ge namba qawan, gendo-ein,
8 Então um dos discípulos, André, irmão de Simão Pedro, disse:
9 “Opønakam ngêgó, nqanek. Ndego bali flawa faev neka zonga menas ndimbôgó. Geté ndøgo gigiap khapémbá, ezoqa ewaqape zøkefe nonqo.” Opønakam ndego, bali flawa faev neka zonga menas gimbogoam|src="IB-026gr.jpg" size="span" copy="International Bible Society" ref="6:9"
9 — Está aqui um menino que tem cinco pães de cevada e dois peixinhos. Mas o que é isso para tanta gente?
10 Yaq Yesu ekeza paev ezoqam gezø-ein, “Ezoqa gèzø-eín, yà beqonáv.” Ta manqei ndøgo, gagayag kopoáv. Yaq ezoqa tinøqonáv ndǿgo. Angana ate gi꞉goam, ande āv faev taosén ndi꞉gú.
10 Jesus disse: Então todos se sentaram. (Havia muita grama naquele lugar.) Estavam ali quase cinco mil homens.
11 Yaq Yesu até gendego, flawā ge-upø̀zō, Mbumbukiam-te ike manqat vø̄-ein, ezoqa sasa zø-etoam, ndøgo giqonavam. Yaq até zonga-té-a, matev āv tene-matanám. Yaq ezoqa ewaqape lou kandambaqape, āv tinilóg, av ekeza qazømbe-pøovat.
11 Em seguida Jesus pegou os pães, deu graças a Deus e os repartiu com todos; e fez o mesmo com os peixes. E todos comeram à vontade.
12 Yaq lou gumulog, qazø-ewez, Yesu ekeza paev ezoqam, āv gezømbe-eín nqǽgo, “Lou mbegeap, ezoqa gi-ivøvem, vø̀pizømém. Gigiap-qase bizingiìna᷄m.”
12 Quando já estavam satisfeitos, ele disse aos discípulos:
13 Yaq lou mbegeap ndøgo, ezoqa gi-ivøvem, ndigu ta bali flawa løvusap faev-te gilouzim, gèpizumém. Yakhav tuélv ginqeitømem, qamøvea.
13 Eles ajuntaram os pedaços e encheram doze cestos com o que sobrou dos cinco pães.
14 Ezoqa nqanek matev bøi gi꞉qeivim, Yesu gematanam, ndigu āv gini-einím nqǽgo, “Ngenek unimanqatín Mbumbukiam-gé manqa vevezam ezoqám, ndego ni nqazimbøe-keoge.”
14 Os que viram esse milagre de Jesus disseram: — De fato, este é o
15 Yesu gematøvem, av nqægo, ndigu avønīn gendōzāv, ndego vǿndafēm, yaq kawa iz mbō-akhaēm, yaq ndego nango manqei poyat-té genøwáv, vømø̄-yakhapus-mba-ev.
15 Jesus ficou sabendo que queriam levá-lo à força para o fazerem rei; então voltou sozinho para o monte.
16 Yaq qakhagus ndøgo, Yesu-gi paev ezoqam, pu-té ginø-ová.
16 De tardinha, os discípulos de Jesus desceram até o lago.
17 Yaq khagua-té ginøketáb, vø̄søkuzim. Kewan yaq-keoqá ginø-qantavát. Kapenaum taon-qa mbo-izumát. Ndakin mø̀ndøpǿis. Geté gisøkuzim, Yesu mbaín.
17 Subiram num barco e começaram a atravessar o lago na direção da cidade de Cafarnaum. Quando já estava escuro, Jesus ainda não tinha vindo se encontrar com eles.
18 Yaq khamøe ndovumá. Khamøe kandakandá qa-okhoam.
18 De repente, um vento forte começou a soprar e a levantar as ondas.
19 Yesu-gi paev ezoqam, ande av faev o siks kilomita ndægo gitiamat, yaq Yesu ndø-ometám. Ibøkha mumát genøgeavún. Khagua kha-mba mbo-ovát. Yaq ndigu møe ndøgoném.
19 Os discípulos já tinham remado uns cinco ou seis quilômetros, quando viram Jesus andando em cima da água e chegando perto do barco. E ficaram com muito medo.
20 Geté Yesu gezø-ein, “Nó! Zo møe ndøgòne᷄m.”
20 Mas Jesus disse:
21 Yaq ndigu gèmbo-tøkeém, khagua-te vøzømbū-ketao. Yaq nqova mbaín, tiqa khagua, ta manqei-te ndǿgo tømøfakhán, ma gimbøe-pøotat ndøgo.
21 Então eles o receberam com prazer no barco e logo chegaram ao lugar para onde estavam indo.
22 Yaq khøuwa nøme qandopave, ndigu ezoqa ewaqape, kewan yaq-keoqa sa gizuvaz, Yesu-qa ndøvawém. Zapa ndǿgo, ndigu mø̀ndæzøtéz, Yesu tegi paev ezoqam namba gi꞉tiamavun, khagua kopó gini-tiamavún. Yaq tegi paev ezoqam, nqawa giqavaz, Yesu ketøweáv ti-te.
22 No dia seguinte a multidão que estava no lado leste do lago viu que ali só havia um barco pequeno. Sabiam que Jesus não tinha embarcado com os discípulos, pois estes haviam saído sozinhos.
23 Ndakin khagua nøme, Taibelias manqei-té qandobøín, ta manqei avønin-te vø̄-aseam, ma Yesu Mbumbukiam ike manqat gembo-ein, yaq ezoqa ewaqape lou vø̄log.
23 Enquanto isso, outros barcos chegaram da cidade de Tiberíades e encostaram perto do lugar onde a multidão tinha comido pão depois de o Senhor Jesus ter dado graças.
24 Yaq ndigu ezoqa bawan-qape gi꞉zøtez av nqægo, Yesu mbaīn ndøgo, neka atē tegī paev ezoqām-a, mbaīn, yaq ndigu ta khagua-te ndǿgo tinøguvím, Kapenaum taon-te sasa ndøqantam, Yesu vømømbō-vawem.
24 Quando viram que Jesus e os seus discípulos não estavam ali, subiram nos barcos e saíram para Cafarnaum a fim de procurá-lo.
25 Ndigu ezoqam, Yesu gimbovawat, yaq-keoqa gimø-ometam, āv gimbøe-bevøpém nqǽgo, “Nøméndim ezoqam. Qo nqanek gekha khøuwa iz-tē qotégeavun?”
25 A multidão encontrou Jesus no lado oeste do lago, e perguntaram a ele: — Mestre, quando foi que o senhor chegou aqui?
26 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “No unimanqatín nqazø-manqate. Zo no ta zapaya mba ndǿgo tøzønømbe-vawét, zo lou kandambaqape qazøtelog, até vøzø̄-ewez. Geté ta matev ndøgo, Mbumbukiam zo noqa umingiap matev mokho-te zømesim-qa ndego, zo poev mbaín, taqa mokho tozondapem.
26 Jesus respondeu:
27 Zo lou-qa mbosasàea᷄t ndøgo, sa tølanqayat. Geté ta lou-qa ndǿgo tømbo-sasaeát, lanqalanqaumav ndøgo, neka khandi miavmiav vøzǿ-etoām. Nqanek lou, zo Ezoqam-ge Yo zǿ-etoám. Mbumbukiam, nigi Tat, mbusa ndømøpá te-te, av nqægo, ndego kopømbaqapé, matev tematanam.”
27 Não trabalhem a fim de conseguir a comida que se estraga, mas a fim de conseguir a comida que dura para a vida eterna. O
28 Yaq ndigu gimbo-bevøpem, “Gê, Mbumbukiam-qa poev gekhâm? Ni gekha matev nígonēm?”
28 — O que é que Deus quer que a gente faça? — perguntaram eles.
29 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “Mbumbukiam-qa poev nqánek: Zo ndégo tozó-unimanqatiním, ndego Mbumbukiam gendo-khofotav.”
29 — Ele quer que vocês creiam naquele que ele enviou! — respondeu Jesus.
30 Yaq ndigu gindu-einim, “Ge qô, gekha umingiap matev qómatanām, ni vǿiqeivīm neka qo vøtí-unimanqatinīm? Gekha qógō?
30 Eles disseram: — Que milagre o senhor vai fazer para a gente ver e crer no senhor? O que é que o senhor pode fazer?
31 Nigi atanakha-zapazapa-za leg-av manqei-te gigoam, mana ndølogám. Taqa yaq-te, Mbumbukiam-qa manqat āv qane-peawáp nqǽgo, ‘Ndego lou zø-etoumám, tiqa loge nonqo. Ta lou ndøgo, yan-té qando-visigimám.’”
31 Os nossos antepassados comeram o maná no deserto, como dizem as Escrituras Sagradas : “Do céu ele deu pão para eles comerem.”
32 Yaq Yesu gezø-ein, “No unimanqatín nqazø-manqate. Matev ambá av nqǣgo, lou Mozes zø-etoumām, yan-te qando-visigimam. Geté unimanqatin lou, yan-te ndøndo-okho, zo noge Tat zø-etoám.
32 Jesus disse:
33 Lou ndøgo, Mbumbukiam ezoqa ndezø-etoam ngének, ndego yan-te gendovis neka manqei-qape ezoqam khandi ndēzø̄-ētōām.”
33 Porque o pão que Deus dá é aquele que desce do céu e dá vida ao mundo.
34 Yaq ndigu gimbo-einim, “Evézøza. Lou av nandægo, ni oskia ni-etoám.”
34 — Queremos que o senhor nos dê sempre desse pão! — pediram eles.
35 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “Lou ndøgo, ezoqa khandi ndøzø-etoam, nó. Gekha ezoqām ndego, no-te tendowav, ndego ifi nqawa gembóvinák. Neka gekha ezoqām ndego, no te-unimanqatin, ndego ibøkha naq nqawa gembópapák.
35 Jesus respondeu:
36 Geté no mø̀ezø-eín, av nqægo. Zo no mòzo-nømendám, matev vinivinimba qæmatønumam. Geté zo no unimanqatinteáv.
36 Mas eu já disse que vocês não creem em mim, embora estejam me vendo.
37 Ezoqa ewaqape, noge Tat tenø-etoam, ndigu no-té gindúzáv. Yaq gekha ezoqām ndego, no-te tendowav, no nósanqawák.
37 Todos aqueles que o Pai me dá virão a mim; e de modo nenhum jogarei fora aqueles que vierem a mim.
38 Zapa ndǿgo, no yan-te ambá ndø̄go tøtøndēvis, nøkeza poev tæmbopavat. Geté no nqánek qatøndevís, no teqá poev nombópavát, ndego ma gende-khofotan.
38 Pois eu desci do céu para fazer a vontade daquele que me enviou e não para fazer a minha própria vontade.
39 Ndego no ma gende-khofotan, teqa poev nqánek: No ezoqa kopo bate-khambùiu᷄, ndigu no genø-etoam. Geté no løvøte-té qabatø-khandí꞉z, vaev khøuwa-te.
39 E a vontade de quem me enviou é esta: que nenhum daqueles que o Pai me deu se perca, mas que eu ressuscite todos no último dia.
40 Noge Tat-qa poev nqánek: Gekha ezoqām ndego, tege Yo-te tekewagat neka ndego vǿ-unimanqatintāt, ndego khandi miavmiav tèabetendáp. Yaq no ndego vaev khøuwa-te nǿkhandí꞉v.”
40 Pois a vontade do meu Pai é que todos os que veem o Filho e creem nele tenham a vida eterna; e no último dia eu os ressuscitarei.
41 Zu megetapak nqanek manqat giyogem, yaq ndigu manqa ndøgeveømém, teqa yaq-te. Zapa ndǿgo, Yesu āv gene-eín nqǽgo, “Lou ndøgo, yan-te qandovis, nó.”
41 Eles começaram a criticar Jesus porque ele tinha dito: “Eu sou o pão que desceu do céu.”
42 Yaq ndigu gi-einim, “Ngenek Yesu, ndego Zosef-gé yó. Ni mìzi꞉nøtén, tege eve neka evo. Yaq gekha zapâ, av nde꞉manqate, av nqægo, no yan-tē qatøndovīs?”
42 E diziam: — Este não é Jesus, filho de José? Por acaso nós não conhecemos o pai e a mãe dele? Como é que agora ele diz que desceu do céu?
43 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “Zo manqa ndøgevèe᷄t.
43 Jesus respondeu:
44 Ezoqa kopo kopømba mbaín, no-te tendowav, Tat no-te ituiav tøgoat, ndego no gendo-khofotan. Yaq no ndego ezoqam, vaev khøuwa-te nǿkhandí꞉v.
44 Só poderão vir a mim aqueles que forem trazidos pelo Pai, que me enviou, e eu os ressuscitarei no último dia.
45 Mbumbukiam-gi manqa vevezam ezoqam, āv gini-peaomém nqǽgo, ‘Ezoqa ewaqape, Mbumbukiam ekezan mé꞉zømesím.’ Unimanqatín. Gekha ezoqām ndego, Tat-qa manqat te-ewag neka manqa mokho vǿndāp, ndego no-té gendówáv.
45 Nos
46 Geté unimanqatín. Ezoqa kopo, Tat ometeáv. Ezoqa sa ndégo te-omét, ndego Mbumbukiam-te gendowav.
46 Isso não quer dizer que alguém já tenha visto o Pai, a não ser aquele que vem de Deus; ele já viu o Pai.
47 No unimanqatín nqazø-manqate. Gekha ezoqām ndego, nde-unimanqatinat, ndego khandi miavmiav mø̀ndøndáp.
47 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem crê tem a vida eterna.
48 Lou ndøgo, ezoqa khandi ndøzø-etoam, nó.
48 Eu sou o pão da vida.
49 Zogi atanakha-zapazapa-za, leg-av manqei-te ndøgo, mana ndølogám. Geté vaev-te, ndigu gèpakhaetát.
49 Os antepassados de vocês comeram o maná no deserto, mas morreram.
50 Geté lou nqanek, yan-te qandovis, viní. Gekha ezoqām ndego, nqanek lou telog, ndego génanimák.
50 Aqui está o pão que desce do céu; e quem comer desse pão nunca morrerá.
51 Nqanek khandi lou nó, yan-te qandovis. Gekha ezoqām ndego, nqanek lou telog, ndego miavmiav ndǿyagát. Nqanek lou, ezoqa tæzø-etoam, ndøgo noqá khá. Yaq manqei-qape ezoqam, khandi mé꞉ndapém.”
51 Eu sou o pão vivo que desceu do céu. Se alguém comer desse pão, viverá para sempre. E o pão que eu darei para que o mundo tenha vida é a minha carne.
52 Yesu nqanek manqat ge-ein, yaq ndigu Zu ezoqam, gèponqombém, gi-einim, “Ngenek ezoqam ekeza kha áv kinimbí-etoām, tizilogem?”
52 Aí eles começaram a discutir entre si. E perguntavam: — Como é que este homem pode dar a sua própria carne para a gente comer?
53 Yaq Yesu gezø-ein, “No unimanqatín nqazø-manqate. Zo Ezoqam-ge Yo-qa kha logeav tøgoat neka teqa kouk izøpøteav vǿgoāt, zo khandi gezǿgoák, zoqa mokho-te.
53 Então Jesus disse:
54 Gekha ezoqām ndego, noqa kha telog neka noqa kouk vǿ-īz, ndego khandi miavmiav ndǿndáp. Yaq no vaev khøuwa-te ndæ̀khandí꞉v.
54 Quem come a minha carne e bebe o meu sangue tem a vida eterna, e eu o ressuscitarei no último dia.
55 Zapa ndǿgo, noqa kha unimanqatin lóu, neka noqa kouk unimanqatin ibøkhá.
55 Pois a minha carne é a comida verdadeira, e o meu sangue é a bebida verdadeira.
56 Gekha ezoqām ndego, noqa kha telog neka noqa kouk vǿ-īz, ndego noqá mokho-té gunu꞉gú neka no teqá mokho-té qatu꞉gú.
56 Quem come a minha carne e bebe o meu sangue vive em mim, e eu vivo nele.
57 Av no khandi Tat gende-khofotan, neka no te mokho-te nqæyage, yaq matev até kopó. Gekha ezoqām ndego, no teloutan, ndego géyagét, no mokho-te.
57 O Pai, que tem a vida, foi quem me enviou, e por causa dele eu tenho a vida. Assim, também, quem se alimenta de mim terá vida por minha causa.
58 Lou yan-te qandovis, nqánek. Nqanek lou viní. Āv taoká, av lou ndægo, ndigu atanakha-zapazapa-za gilogam. Vaev-te, ndigu gèpakhaetám. Geté gekha ezoqām ndego, nqanek lou telog, ndego miavmiav ndǿyagát.”
58 Este é o pão que desceu do céu. Não é como o pão que os antepassados de vocês comeram e mesmo assim morreram. Quem come deste pão viverá para sempre.
59 Yesu nqanek manqat ndǿgo te-eín, ezoqa Kapenaum taon-te, Zu ezoqam-qa guliguli khoev-te ge꞉zømesimam.
59 Jesus disse isso quando estava ensinando na sinagoga de Cafarnaum.
60 Ezoqa nøme, Yesu gimbopavam, nqanek manqat giyogem, teqa kha loge-qa yaq-te, yaq ndigu kopoáv, āv gini-einím nqǽgo, “Nqanek manqat mokho mbaín. Áv khazí꞉-ndapēm, teqa manqat?”
60 Muitos seguidores de Jesus ouviram isso e reclamaram: — O que ele ensina é muito difícil! Quem pode aceitar esses ensinamentos?
61 Yesu é-møndæ-otév, ndigu tegi paev ezoqam, manqa ndøgeveát, teqa manqat-qa yaq-te. Yaq gezø-ein, “Ge zô, nqanek manqat wema zǿmiviz?
61 Não disseram nada a Jesus, mas ele sabia que eles estavam resmungando contra ele. Por isso perguntou:
62 Av tægoat ndægo. Yaq gê, zo áv khazøté-zæyāz, Ezoqam-ge Yo tozo-ometam, nango teqavig, ma bugukhokhof ge꞉goam?
62 E o que aconteceria se vocês vissem o
63 Ezoqa khandi, Mbumbukiam-gé Nqova zø-etoám. Kha yakhapus-mba, kopømba mbaín tøkhandi꞉v. Manqat ndøgo, zo qazø-manqatam, ndøgo Mbumbukiam-gé Nqova-ús neka khandi-ús.
63 O Espírito de Deus é quem dá a vida, mas o ser humano não pode fazer isso. As palavras que eu lhes disse são espírito e vida,
64 Geté zo mokho-te, ezoqa nøme no unimanqatinteáv.”
64 mas mesmo assim alguns de vocês não creem. Jesus disse isso porque já sabia desde o começo quem eram os que não iam crer nele e sabia também quem ia traí-lo.
65 Yaq Yesu manqat nøme āv gene-eín nqǽgo, “No nakémbá qazø-ein, av nqægo, ezoqa kopømba mbaīn no-te tinduzav, ndigu noge Tat ituzaeav tøgoat.”
65 Jesus continuou:
66 Ta khøuwa-te ndøgo, Yesu-gi paev ezoqa kandambá, zitá gini-wuowém. Yaq ndigu ndego sekemba paeveáv.
66 Por causa disso muitos seguidores de Jesus o abandonaram e não o acompanhavam mais.
67 Yaq Yesu ekeza paev ezoqa tuelv gezøbevap, “Gebâ zo? Até zó-a, ndozó-nøuvønem?”
67 Então ele perguntou aos doze discípulos:
68 Yaq Saemon Pita gembo-qavøiu, “Evézøza. Gê, ni qo teiqouvøqem, yaq gekha ezoqam-tē qeitǿniāv? Qoqa manqat, ezoqa khandi miavmiav zø-etoám.
68 Simão Pedro respondeu: — Quem é que nós vamos seguir? O senhor tem as palavras que dão vida eterna!
69 Ni mø̀i-unimanqatiním neka mø̀tinøtén, av nqægo, Ezoqa Ndaføyamba-qape qó, ndego Mbumbukiam gendo-khofotav.”
69 E nós cremos e sabemos que o senhor é o Santo que Deus enviou.
70 Yaq Yesu gezø-qavøiu, “Zo ezoqa tuelv, no nøkezan nøvevesám. Geté zo mokho-te, ezoqa kopo, ndego ezoqa soqaqapé.”
70 Jesus disse:
71 Yesu nqanek manqat, Zudas me꞉-eín. Saemon Iskaliot-gé yó. Yesu-gi paev ezoqa tuelv, nøme ndégo tegoám. Geté vaev-te, ndego sègembo-qambún, qaqa ezoqam-qa zenda-te vø̄ve.
71 Ele estava falando de Judas, filho de Simão Iscariotes. Pois Judas, embora fosse um dos doze discípulos, ia trair Jesus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.