João 5
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NTLH
1 Taqa zita-te, Zu ezoqam-qá pindap khøuwa kandambaqape ndøgoám. Yaq até Yesú-a, Zelusalem taon-te vø̄qavig.
1 Depois disso, houve uma festa dos judeus, e Jesus foi até Jerusalém.
2 Zelusalem taon-te ndøgo, kewan-qasi ndîgú. Taon mboqog ndigu, Sip mboqog ndimbo-akhayam, avønin-té gigú. Iblu manqat-te, nginik kewan-qasi-qa iz, Betesda mbo-akhayám. Yaq nginik kewan-qasi-te, lou-qasis ndøløvøtupám. Fáev qaløvøtupam. Kewan-qasi mba ndøkhøogavát.
2 Ali existe um tanque que tem cinco entradas e que fica perto do Portão das Ovelhas. Em hebraico esse tanque se chama “Betezata”.
3 Ta lou-qasis-te ndøgo, enqoni-us ezoqa mo꞉sømbiapát. Kopoav-qapí. Nøme ndigu, bøi waev mbain ezoqám, neka nøme ndigu, kagi ezoqám, neka nøme ndigu, kha zøwauwauám.
3 Perto das entradas estavam deitados muitos doentes: cegos, aleijados e paralíticos. [Esperavam o movimento da água,
4 — ausente —
4 porque de vez em quando um anjo do Senhor descia e agitava a água. O primeiro doente que entrava no tanque depois disso sarava de qualquer doença.]
5 Yaq enqoni-us ezoqa nøme mø̀ndøgoám. Ndego enqoni nupøkhán mbá qambogo. Viav 38́.
5 Entre eles havia um homem que era doente fazia trinta e oito anos.
6 Yesu ngenek ezoqam ge-omet, geqeiam, ndego mø̀ndæ-otév, ngenek enqoni nupøkhán mbá qambogo. Yaq Yesu āv gembøebeváp nqǽgo, “Gê, qo eqeieqeiqat-qa qógo?”
6 Jesus viu o homem deitado e, sabendo que fazia todo esse tempo que ele era doente, perguntou:
7 Yaq ndego enqoni-us ezoqam gendo-qavøiu, “Khanánqa. No eqeieqeinat-qa nqæ̂gó. Geté no ezoqam mbaín, ibøkha-te vǿendapān, ibøkha wa tøqavat. No bafe-qa tøtegoat, ezoqa nøme é-møndøbafɨ́n.”
7 Ele respondeu: — Senhor, eu não tenho ninguém para me pôr no tanque quando a água se mexe. Cada vez que eu tento entrar, outro doente entra antes de mim.
8 Yaq Yesu gembo-ein, “Ság. Mòqo-itán, kita vø̄khazo, okho sasa ndøngaz!”
8 Então Jesus disse:
9 Yaq nqova mbaín. Ndego ezoqam, sège-eqeieqei-év, kita vø̄khazo, okho sasa ndøngaz. Ta khøuwa-te ndøgo, matev qafakhan, Sabat khøuwá.
9 No mesmo instante, o homem ficou curado, pegou a cama e começou a andar. Isso aconteceu no sábado.
10 Yaq Zu megetapak, ndego ezoqam gekhakhæv, āv gimbøe-einím nqǽgo, “Nqægo khaiya, Sabat khøuwá. Khafeáp nandav, Sabat khøuwa-te, kita nandoqo-ndapavet.”
10 Por isso os líderes judeus disseram a ele: — Hoje é sábado, e a nossa
11 Geté ndego gezø-qavøiu, “Ndego ezoqam, no gekhakheinømbem, āv genømbe-eín nqǽgo, ‘Kita vø̀khazó, okho sasa ndøngaz!’”
11 Ele respondeu: — O homem que me curou me disse: “Pegue a sua cama e ande.”
12 Yaq gimbo-bevøpem, “Ndego gekha ezoqâm, geqa-ein av nqægo, ‘Kita vø̀khazō, okho sasa ndøngaz!’?”
12 Eles perguntaram: — Quem é o homem que mandou você fazer isso?
13 Geté ndego ezoqam, ge-eqeieqei-ev, otevateáv. Zapa ndǿgo, Yesu é-møndøwáv. Yaq gèmbøe-navøém. Ezoqa khàpumu-khouwéz, ta manqei-te ndøgo.
13 Mas ele não sabia quem tinha sido, pois Jesus havia ido embora por causa da multidão que estava ali.
14 Vaev-te, Yesu ndego ezoqam, enqoni qambogoam, Mbumbukiam-qá khoev-té ge-omét, gembo-ein, “Nqáe! Qo ndakin mòqo-eqeieqei-éq. Geté manqa-zapa matanam qó-iváv. Soqaín ndøgo, matev soqaqape nøme mba tømøqa-fakhan.”
14 Mais tarde Jesus encontrou o homem no pátio do Templo e disse a ele:
15 Taqa zita-te, ndego ezoqam, Zu megetapak-té genøwáv. Yaq āv gemezømás nqǽgo, “Ezoqam ndego, no gekhakheinømbem, Yesú.”
15 O homem saiu dali e foi dizer aos líderes judeus que quem o havia curado tinha sido Jesus.
16 Yesu Sabat khøuwa-te, matev av nqægo gego, yaq Zu megetapak, ngi꞉wat matev ndøngazém, te-te.
16 Então eles começaram a perseguir Jesus porque ele havia feito essa cura no sábado.
17 Geté Yesu āv gezømbe-eín nqǽgo, “Noge Tat oskia ndøsasaeát. Até ndakín-a. Yaq até nó-a, no oskia nosasaeát.”
17 Então Jesus disse a eles:
18 Yesu nqanek manqat ge-ein, yaq ndigu Zu megetapak, qaqa nøme mba zømboløwáz. Yaq ambá gelaemɨ́n. Zapa ndǿgo, ndego ambá av nqǣgo, Sabat khøuwa khafeap mba ndønqawá. Geté ndego Mbumbukiam ekeza eve me꞉veó. Yaq av nqægo, ndego ekezan, Mbumbukiám namba sugumu-víam.
18 E, porque ele disse isso, os líderes judeus ficaram ainda com mais vontade de matá-lo. Pois, além de não obedecer à lei do sábado, ele afirmava que Deus era o seu próprio Pai, fazendo-se assim igual a Deus.
19 Taqa yaq-te, Yesu āv gezømbe-eín nqǽgo, “No unimanqatín nqazø-manqate. Yo kopømba mbaín, ekeza mokho-mba, matev tematanam. Ndego sa ndǿgo tématønumát, av Eve nde-omete, ndematanam. Eve ande āv kené-matanām, Yo āv tené-matanám.
19 Então Jesus disse a eles:
20 Eve kukú Yo-te. Ndego matev ate ndægo mø̀ndæ-ometimatún, av ekezan nde꞉matanam. Yaq ndego matev kandakanda nøme mba mó꞉-ometimít. Ndøgo ndø̀mø-løvuám, av ndakin qazøte-qeivim. Yaq zo nqova zǿndafát, matev tozo-qeivimat.
20 pois o Pai ama o Filho e lhe mostra tudo o que está fazendo. E vai mostrar a ele coisas ainda maiores do que essas, e vocês vão ficar admirados.
21 Kopømba ande av eve, løvøte ezoqam ndetiæzoat neka khandi ndēzø̄-ētōām, até Yó-a, ezoqa khandi zǿ-etoumát, av ekezan ndømbøe-poev.
21 Porque, assim como o Pai ressuscita os mortos e lhes dá vida, assim também o Filho dá vida aos que ele quer.
22 Neka nøme nqánek: Eve ndego, ezoqam-qa manqa ovøyam yogeapáv. Geté manqa ovøyam matev ate ndægo, Yo-qá zenda-té genøvé.
22 O Pai não julga ninguém, mas deu ao Filho todo o poder para julgar
23 Mbumbukiam tenegó ndǿgo: Ezoqa Yo āv tiabembøe-vizáp, av Eve ndimbøe-vizap. Gekha ezoqām ndego, Yo vizøpøteav tøgoat, ndego até Evé-a, gembó-vizapák, ndego Yo gendo-khofotav.
23 a fim de que todos respeitem o Filho, assim como respeitam o Pai. Quem não respeita o Filho também não respeita o Pai, que o enviou.
24 No unimanqatín nqazø-manqate. Gekha ezoqām ndego, noqa manqat te-ewagat neka ndego vǿ-unimanqatintāt, ndego no gendo-khofotan, ndego khandi miavmiav mø̀ndøndáp. Ndego yaq-fia nqosøgeap gemǿndapák. Geté ndego løvøte mø̀ndø-iváv, khandi vø̄ndap.
24 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem ouve as minhas palavras e crê naquele que me enviou tem a vida eterna e não será julgado, mas já passou da morte para a vida.
25 No unimanqatín nqazø-manqate. Khøuwa nqágeav. Yaq ta khøuwa-te ndøgo, løvøte ezoqam, Mbumbukiam-gé Yo-qá manqat ndǿyogém. Yaq gekha ezoqām ndigu, tiyogimat, khandi ndǿndapemát. Nginik khøuwa mø̀ndø-fakház.
25 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: vem a hora, e ela já chegou, em que os mortos vão ouvir a voz do Filho de Deus, e os que a ouvirem viverão.
26 Av Eve ekeza mokho-te khandi ndømbøego, ndego até Yó-a, khandi mø̀ndømbo-etoám. Yaq até Yó mokho-té-a, khandi ndø̂ugú.
26 Assim como o Pai é a fonte da vida, assim também fez o Filho ser a fonte da vida.
27 Eve até manqa ovøyam matév-a, Yo-qá zenda-té genøvé. Zapa ndǿgo, ndego Ezoqam-gé Yó.
27 E ele deu ao Filho autoridade para julgar, pois ele é o
28 Zo nqova bezø̀nda᷄f, taqa yaq-te. Khøuwa nqâgeáv. Yaq løvøte ezoqam ate ndi꞉gu, tiqa manqei ozap-te, teqá manqat ndǿyogém,
28 — Não fiquem admirados por causa disso, pois está chegando a hora em que todos os mortos ouvirão a voz do Filho do Homem
29 neka vøndó-fakhāz. Gekha ezoqām ndigu, matev eqeieqei gimatønumam, ndigu tisuz, yaq khandi ndǿndapém. Geté gekha ezoqām ndigu, matev soqøsoqa gimatønumam, ndigu tisuz, ndigu manqa ovøyam-té genǿwán, yaq-fia nqosøgeap vǿndapēm.
29 e sairão das suas sepulturas. Aqueles que fizeram o bem vão ressuscitar e viver, e aqueles que fizeram o mal vão ressuscitar e ser condenados.
30 No nakhapus-mba, kopømba mbaín, matev kopo tæmatanam. No manqa ovøyam sa ndǿgo tæyogé, av Tat ndenømbe-manqate. Noqa manqa ovøyam matev, eqeieqeí. Zapa ndǿgo, no ambá av nqǣgo, nøkeza poev mba nombopaēv. Geté no teqá poev mba nombopavét, ndego ma gende-khofotan.”
30 Jesus continuou a falar a eles. Ele disse:
31 Yaq Yesu manqat nøme āv gezømbe-eín nqǽgo, “No nøkezan-qa yaq-te manqat tøte-manqatat, yaq ezoqa kopømba mbaín, ti꞉zøtez av nqægo, noqa manqat unimanqatín tøpøtégo-a.
31 — Se eu dou testemunho a favor de mim mesmo, então o que digo não tem valor.
32 Geté ezoqa nøme ndêgó, ndego noqa yaq-te manqat nde꞉manqate. Yaq no mø̀tenøtén, manqat ndøgo, ndego noqa yaq-te nde꞉manqate, unimanqatín.
32 Mas existe outro que testemunha a meu favor, e eu sei que o que ele diz a respeito de mim é verdade.
33 Zo Zion-te, u-anim zokhofotáz. Yaq ndego zo noqa yaq-te, unimanqatin manqat me꞉zømás.
33 Vocês mandaram fazer perguntas a João, e o testemunho que ele deu é verdadeiro.
34 Geté no ambá av nqǣgo, manqei-qape ezoqam benøgō, ndego noqa yaq-te, ezoqa te꞉zømesimat. No nqanek manqat sa ndǿgo tæzømbe-eín, zo tø̀ne-khandí꞉z.
34 Eu não preciso que ninguém dê testemunho a meu favor, mas digo essas coisas para que vocês sejam salvos.
35 Zion andé lampa me me꞉goám, ezoqa waev vøzø̄-etoam. Zo elavøqase mø̀ndøzø-gawám, nqanek waev. Khøuwa khapémbá.
35 — João era como uma lamparina que estava acesa e brilhava, e por algum tempo vocês se alegraram com a luz dele.
36 Geté matev nøme ndø̂gó, noqa yaq-te ndæmanqate. Ta matev ndøgo mø̀ndøløvú, Zion-qa manqat. Matev nqánek, sasae, no Tat genø-etoam, tægo. Matev vinivinimba, no nqæmatanam, ndǿgo tøne-zømesím, av nqægo, no Tat ndokhofotān.
36 Mas eu tenho um testemunho a meu favor ainda mais forte do que o que João deu: são as coisas que eu faço, as quais o meu Pai me mandou fazer. Elas dão testemunho a favor de mim e provam que o Pai me enviou.
37 Até Tát-a, ndego no ma gende-khofotan, noqa yaq-te, manqat ndemanqâté. Zo teqa manqa wag yogeáv neka bugug qeiviáv.
37 Também o Pai, que me enviou, testemunha a meu favor. Vocês nunca ouviram a voz dele, nem viram o seu rosto.
38 Zoqa mokho-te, teqa manqat mbaín. Zapa ndǿgo, zo ndego unimanqatinteáv, ndego Mbumbukiam gendo-khofotav.
38 As palavras dele não estão no coração de vocês porque vocês não creem naquele que ele enviou.
39 Zo Mbumbukiam-qa Manqat mòzo-geve꞉matún. Zapa ndǿgo, zo āv qazøte-matavupatún nqǽgo: Ndøgo zo khandi miavmiav zøtéqeivím. Ta manqat ndøgo, noqá yaq-té qane-manqaté.
39 Vocês estudam as
40 Geté zo gèzømbo-qasí꞉v, no-te tozotøndozav, khandi miavmiav vozóndapēm.
40 Mas vocês não querem vir para mim a fim de ter vida.
41 No ambá av nqǣgo, ezoqam-qa nogō, ndigu noqa iz ti-eqatāt.
41 — Eu não procuro ser elogiado pelas pessoas.
42 Geté zo viní. No mø̀tenøtén, zo andē gekha ezoqām. Neka no mø̀tenøtén, zoqa mbøni mokho-te, zo Mbumbukiam-te poev mbaín.
42 Quanto a vocês, eu os conheço e sei que não amam a Deus com sinceridade.
43 No Tat-qá iz-té qatøgeavún. Yaq zo no zosanqambém. Geté ezoqa nøme, ekeza iz-te tendowav, zo ndòzo-khatowém.
43 Eu vim com a autoridade do meu Pai, e vocês não me recebem. Quando alguém vem com a sua própria autoridade, esse vocês recebem.
44 Zo no unimanqatinteav ndǿgo tøzøtegó, zoqa poev nqánek. Zoqa iz, ezoqa ndǿ-eqatát. Geté Mbumbukiam zoqa iz te-eqatat, ndøgo zo gèzømbo-qasí꞉v.
44 Como é que vocês podem crer, se aceitam ser elogiados pelos outros e não tentam conseguir os elogios que somente o único Deus pode dar?
45 Geté zo ndømatàva᷄p, av nqægo, ezoqam nō, Tat-qa megemege-te, zoqa manqa tæsøkus. Āv taoká. Geté zoqa manqa, Mozes ndøsøkús, ndego zo ndozoto-vintøzat.
45 Não pensem que sou eu que vou acusá-los diante do Pai; quem vai acusá-los é Moisés, que é aquele em quem vocês confiam.
46 Zo Mozes amba uni tøzøte-unimanqatinimin, yaq zo no ndòzo-unimanqatinimín. Zapa ndǿgo, ndego mø̀ndø-peawám, noqa yaq-te.
46 Se vocês acreditassem em Moisés, acreditariam também em mim, pois ele escreveu a meu respeito.
47 Geté zo teqa manqat unimanqatinteáv. Yaq nakémbá, zo até noqá manqát-a, unimanqatinimáv.”
47 Mas, se vocês não acreditam no que ele escreveu, como vão acreditar no que eu digo?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.