João 11
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NAA
1 Ezoqa mø̀ndøgoám. Iz Lazalés. Ndego enqoni mbogoám. Ndego tegi sænakheis namba, Meli neka Mata, Betani vemiav-té giyagám.
1 Um homem chamado Lázaro estava doente. Ele era de Betânia, da aldeia de Maria e de sua irmã Marta.
2 Ngunuk Meli, tuge anganøm-yo Lazales enqoni qambogoam, ndúgu, tae etet sisip mbomambaqape, Evezøza-qa zenda tokhotapak-te guoqouz neka yaq susu ekeza izum vømbø̄e-vuogim.
2 Esta Maria, cujo irmão Lázaro estava doente, era a mesma que ungiu o Senhor com perfume e lhe enxugou os pés com os seus cabelos.
3 Yaq ndigu Lazales-gi sænakheis manqat ndøkhofotøvém, Yesu-te, “Evézøza, qoge qafu mbomambaqape, enqoni mbogó.”
3 Por isso, as irmãs de Lázaro mandaram dizer a Jesus: — Aquele que o Senhor ama está doente.
4 Geté Yesu nqanek manqat ge-ewag, ndego āv gene-eín nqǽgo, “Nqanek enqoni, løvøte-te gé-ituák. Geté tønefakhán ndǿgo, Mbumbukiam-qá iz mé꞉-eqá, neka Mbumbukiam-ge Yo, iz kandambaqape vø̄endāp.”
4 Ao receber a notícia, Jesus disse:
5 Yesu poev kandambá, Mata-te neka tugu namba qawan-te neka Lazales-te.
5 Ora, Jesus amava Marta e a irmã dela, e também Lázaro.
6 Geté Lazales-qa enqoni-qa yaq-te manqat ge-ewag, ndego nakhamas-te okhoeáv ti-te. Geté ta manqei-te ndøgo, ma ge꞉goam, khøuwa menas nøme, mø̀ndø-qovezám.
6 Quando soube que Lázaro estava doente, ainda se demorou dois dias no lugar onde estava.
7 Taqa zita-te, ndego ekeza paev ezoqam, āv gezømbe-eín nqǽgo, “Nqawa Zudia plovins-té qazinǿ-qaván, Lazales bizimø̄-ometam.”
7 Depois, disse aos seus discípulos:
8 Geté tegi paev ezoqam gimbo-qavøinam, “Nøméndim ezoqam. Nømønqei qagoam, ezoqa qo ambá nandí gini-pouqabemɨ́n ndøgo, vø̄laqabemɨn. Gê, qo unimanqatîn, veseze-qa qógo?”
8 Os discípulos disseram: — Mestre, ainda há pouco os judeus queriam apedrejá-lo! E o senhor quer voltar para lá?
9 Yaq Yesu gezø-ein, “Paveat kopo-te, khøuwa iziz tuélv nqambøigu. Gekha ezoqām ndego, paveat-te te-okhoat, ndego kopømba mbaín tekhaotav, vǿbøiāv. Zapa ndǿgo, paveat-qá waev-té genǿ-okhoát.
9 Jesus respondeu:
10 Geté gekha ezoqām ndego, bøivun-te te-okhoat, ndego ndø̀khaotáv, vǿboiāv. Zapa ndǿgo, ndego waev mbaín.”
10 Mas, se andar de noite, tropeça, porque nele não há luz.
11 Taqa zita-te, Yesu manqat nøme, āv gezømbe-eín nqǽgo, “Nigi nøfu Lazales, venanqei ndøbuvít. Geté no nangó qamǿtiú.”
11 Tendo dito isso, acrescentou:
12 Yaq tegi paev ezoqam gindu-qavøinam, “Evézøza. Qanimáv. Ndego ndebuvit, yaq ndø̀-eqeieqei-év.”
12 Então os discípulos disseram: — Senhor, se dorme, estará salvo.
13 Ndigu até vø̄e-einim, Yesu Lazales-qa venanqei sømbiam-qa yaq-te mba me꞉manqaté. Geté ndego teqa løvøte-qa yaq-té gene-eín.
13 Jesus falava da morte de Lázaro, mas eles pensavam que tivesse falado do repouso do sono.
14 Yaq Yesu manqat ndaføyamba zø-eín, “Lazales mø̀ndønaním.
14 Então Jesus lhes disse claramente:
15 Geté zo zapaya, no khanakhanákh, no te namba goneav qagoam. Yaq zo kopømbá, no tøne-unimanqatiním. Geté, ság. Ndakin zíniáv te-te.”
15 Por causa de vocês me alegro de que não estivesse lá, para que vocês possam crer. Mas vamos até ele.
16 Yaq Tomas, iz nøme gimbo-akhaemam, qaqangeāp, paev ezoqa nøme āv gezømbe-eín nqǽgo, “Sà bizimuniáv. Yaq sizimú-pakhaén te namba.”
16 Então Tomé, chamado Dídimo, disse aos outros discípulos: — Vamos também nós para morrer com o Mestre!
17 Yesu Betani vemiav-te gemøfakhan, yaq āv gene-ewág nqǽgo: Lazales manqei-pakha-te mø̀ndø-utøvém. Ndakin khøuwa foa mø̀ndømø-navøém.
17 Quando Jesus chegou, encontrou Lázaro já sepultado havia quatro dias.
18 Yaq Betani vemiav-a, yaq Zelusalem taon, taqa atap khapémbá. Tri kilomita mbá.
18 Ora, Betânia ficava a mais ou menos três quilômetros de Jerusalém.
19 Zudia ezoqam kopoáv ginduzav, Mata neka Meli eiv vømøzǿ-tøkē, tigi anganøm-yo gezømbe-nanim.
19 Muitos dos judeus vieram visitar Marta e Maria, a fim de consolá-las por causa do irmão.
20 Mata gu-ewag, av nqægo, Yesu ngêgeāv, yaq nakhoa-té gunøwáv. Yesu mbøeqatáz. Geté Meli khoev-té gunoqotám.
20 Marta, quando soube que Jesus estava chegando, foi encontrar-se com ele; Maria, porém, ficou sentada em casa.
21 Yaq Mata Yesu gumbo-ein, “Evézøza. Qo amba nqanek toqogonɨn, yaq noge anganøm-yo, ambá gé꞉nanimák.
21 Então Marta disse a Jesus: — Se o Senhor estivesse aqui, o meu irmão não teria morrido.
22 Geté no mø̀tenøtén, até ndakín-a, qo Mbumbukiam andē gekha mē toqombo-viam, ndego ndø̀qa-etoám.”
22 Mas também sei que, mesmo agora, tudo o que o senhor pedir a Deus, ele concederá.
23 Yaq Yesu gumbo-qavøiu, “Qoge anganøm-yo nango ndø̀khandí꞉v.”
23 Jesus disse a ela:
24 Yaq Mata gundu-ein, “No mø̀tenøtén. Vaev khøuwa-te, løvøte ezoqam tikhandi꞉z, até ndegó-a, tékhandí꞉v.”
24 Ao que Marta respondeu: — Eu sei que ele há de ressurgir na ressurreição, no último dia.
25 Yaq Yesu gumbo-ein, “Ezoqam nó, ezoqa løvøte-te nqækhandi꞉zat neka khandi nqāzø̄-ētōām. Gekha ezoqām ndego, no nde-unimanqatinat, ndego géyagét, oskia ndego tenanim.
25 Então Jesus declarou:
26 Neka gekha ezoqām ndego, ndeyage neka no ndē-ūnīmānqātīnāt, ndego génanimák. Gê, qo nqanek moqó-unimanqatin?”
26 E todo o que vive e crê em mim não morrerá eternamente. Você crê nisto?
27 Yaq ndugu gundu-qavøiu, “Evézøza. No mø̀e-unimanqatín, av nqægo, qo Mesayá. Mbumbukiam-gé Yó. Qo ndégo, Mbumbukiam manqat ge-ein, av nqægo, nqanek manqei-qape-te tendo-khofotav.”
27 Marta respondeu: — Sim, Senhor! Eu creio que o senhor é o Cristo, o Filho de Deus que devia vir ao mundo.
28 Mata nqanek manqat gumu-ein, yaq tugu namba qawan-té gunøqaván, Meli, manqat vømømbō-ein. Sègembo-voá, gumbo-ein, “Nømendim ezoqam mø̀ndø-geavún. Ngêgó nqanek. Qoqa ndøbeváp.”
28 Depois de dizer isto, Marta foi chamar Maria, a sua irmã, e lhe disse em particular: — O Mestre chegou e está chamando você.
29 Meli nqanek manqat gu-ewag, yaq ndugu até gundigu, gè-itán, te-te vø̄wav.
29 Quando Maria ouviu isso, levantou-se depressa e foi até ele,
30 Yesu vemiav mokho-te fakhaneav ndøgoám. Ndego zua ndo꞉goám, ma Mata gumiqat.
30 pois Jesus ainda não tinha entrado na aldeia, mas permanecia onde Marta o havia encontrado.
31 Ndigu Zu ezoqa nøme, Meli namba khoev-te gigoam, eiv gimbo-tøkeam, gi-ometam, av nqægo, ndugu nakhamas-te gu-itan, vø̄fakhan, yaq ndigu gèmbo-paevém. Ndigu até vø̄e-einim, manqei pakha-tē gunø̄mā. Gemø̄vīn.
31 Os judeus que estavam com Maria em casa e a consolavam, vendo-a levantar-se depressa e sair, seguiram-na, pensando que ela ia ao túmulo para chorar.
32 Meli Yesu-te gumufakhan, gu-omet, yaq teqa zenda tokhotapak-te, ekeza kha, manqei me꞉laváo, vømbō-ein, “Evézøza. Qo amba nqanek toqogonɨn, yaq noge anganøm-yo ambá gé꞉nanimák.”
32 Quando Maria chegou ao lugar onde Jesus estava, ao vê-lo, lançou-se aos seus pés, dizendo: — Se o Senhor estivesse aqui, o meu irmão não teria morrido.
33 Yesu Meli gu-omet, gu-eivam, neka ndigu Zu ezoqa nøme, namba gi꞉geavun, vø̄-eivumam, ndego mbøni mbonqosøgím, tanakh vøzø̄go.
33 Quando Jesus viu que ela chorava, e que os judeus que a acompanhavam também choravam, agitou-se no espírito e se comoveu.
34 Yaq gezøbevap, “Zo ndego gekham-tē qazomǿ-otøvem?”
34 E perguntou: Eles responderam: — Senhor, venha ver!
35 Yaq Yesu gèvín.
35 Jesus chorou.
36 Yaq ndigu Zu ezoqam, āv gini-einím nqǽgo, “Ndǽ! Ndego kuku kandambá qambogoam te-te.”
36 Então os judeus disseram: — Vejam o quanto ele o amava.
37 Geté ezoqa nøme āv gini-einím nqǽgo, “Ngenek, ndego bøi waev mbain ezoqam ndøkhakheinøvém. Yaq gê, kopømba mbaîn, Lazales amba tekhakheinøvemɨn? Yaq ndego ambá génanimák.”
37 Mas alguns disseram: — Será que ele, que abriu os olhos ao cego, não podia fazer com que Lázaro não morresse?
38 Yesu manqei-pakha-te gemefakhan, mbøni kandambaqape, nangó qanømbo-nqosøgím. Ta manqei-pakha ndøgo, køi nqá. Mboqog mbaqambaqa-qapé gini-tokavám.
38 Jesus, agitando-se novamente em si mesmo, foi até o túmulo, que era uma gruta em cuja entrada tinham colocado uma pedra.
39 Yaq Yesu gezø-ein, “Mbaqambaqa-qape vø̀-qambesømém.”
39 Então Jesus ordenou: Marta, irmã do falecido, disse a Jesus: — Senhor, já cheira mal, porque está morto há quatro dias.
40 Yaq Yesu gumbo-ein, “No mø̀taqa-eín. Toqo-unimanqatin, yaq Mbumbukiam-qa bazaføgakh-qape qóqeív.”
40 Jesus respondeu:
41 Yaq ndigu ezoqam até gindigonem, mbaqambaqa-qape vø̄-qambesømem.
41 Então tiraram a pedra. E Jesus, levantando os olhos para o céu, disse:
42 No mø̀tenøtén, qo noqa manqat oskia qòyogé. Geté no nqanek manqat ti zapaya ngínik qate-manqaté, ezoqa ewaqape ngiwaniap. Nginik tìabiti-unimanqatiním, av nqægo, no qo qotøndo-khofotán.”
42 Eu sei que sempre me ouves, mas falei isso por causa da multidão presente, para que creiam que tu me enviaste.
43 Yesu nqanek manqa manqate qamømbøe-navøem, yaq kandambaqapé møndæ-akhá, “Lázales. Mòqotøndo-fakháq!”
43 E, depois de dizer isso, clamou em alta voz:
44 Yaq ngenek ezoqam, genanim, sègendo-fakhán. Teqa zenda lou geagim nonqo neka zenda tokhotapak-te, ndabua até gembøe-løvøtupám, neka kawa-te vømbō-løvøtupam.
44 Aquele que tinha morrido saiu, tendo os pés e as mãos amarrados com ataduras e o rosto envolto num lenço. Então Jesus lhes ordenou:
45 Ndigu Zu ezoqam, Meli-te gindupia, yaq matev giqeivim, Yesu gematanam, ndigu ezoqa kopoáv, gè-unimanqatiním.
45 Muitos dos judeus que tinham vindo visitar Maria, vendo o que Jesus havia feito, creram nele.
46 Geté ezoqa nøme, Felisi ezoqam-té ginøzáv, Yesu-qa matev-qa yaq-te, emanqat vømøzø̄-votot.
46 Outros, porém, foram até os fariseus e lhes contaram o que Jesus havia feito.
47 Yaq Felisi ezoqam neka Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda, Zu megetapak nøme ndøpisám. Manqa ndǿ-ovøemém. Yaq āv ginibondát nqǽgo, “Gekhā zígonēm? Ngenek ezoqam, umingiap matev khàpumu-khouwév, ngematanam.
47 Então os principais sacerdotes e os fariseus convocaram o Sinédrio e disseram: — O que estamos fazendo, uma vez que este homem opera muitos sinais?
48 Sa tizimbo-taket, matev av nqægo sa tegot, yaq ezoqa ewaqape gé-unimanqatiním ndego. Yaq Lom megetapak, Mbumbukiam-qa khoev géngi꞉nám neka manqei vønimbí-vinīm.”
48 Se o deixarmos assim, todos crerão nele; depois, virão os romanos e tomarão não só o nosso lugar, mas a própria nação.
49 Yaq ti mokho-te ndigu, ezoqa kopo, iz nqambogo Kayafas, ndego ta viav-te ndøgo Mbumbukiam-ge iziz ezoqam kandambaqape gegoam, ndego āv gene-eín nqǽgo, “Ge zô, matavap mbaîn?
49 Mas um deles, Caifás, que era sumo sacerdote naquele ano, advertiu-os, dizendo: — Vocês não sabem nada,
50 Mozombó-matøvemem? Qanimav ndǿgo, ezoqa kopo tenanim, ezoqa ewaqape zapaya, ambá ndøgo, ni ezoqam ate nqazi꞉gu, sa tizimu-nasinim.”
50 nem entendem que é melhor para vocês que morra um só homem pelo povo e que não venha a perecer toda a nação.
51 Kayafas nqanek manqat ge-ein, ndego ambá av nqǣgo, yakhapus mbā sege-matøvēm. Geté ndego Mbumbukiam-qá manqat ndøveáz. Zapa ndǿgo, ta viav-te ndøgo, ndego Mbumbukiam-gé iziz ezoqam kandambaqapé. Yaq nakémbá, ndego av ge꞉-ein nqægo, Yesu Zu bawan-ak zapaya mē꞉nanīm.
51 Ora, Caifás não disse isto por conta própria, mas, sendo sumo sacerdote naquele ano, profetizou que Jesus estava para morrer pela nação.
52 Geté unimanqatín, Zu ezoqam zapaya mbá mbá. Geté até ti zapaya ndigú-a, Mbumbukiam-gi nakheis ate ndi꞉gu, manqei-manqei vinivinimba ndindu-yageapet. Yaq até ndigú-a, tìabiti-tøkuaném, vømǿ-kopoēz.
52 E não somente pela nação, mas também para reunir em um só corpo os filhos de Deus, que andam dispersos.
53 Ta khøuwa-te ndøgo, Zu megetapak voqoe ndøngazém, av nqægo, Yesu gēlaēm.
53 Desde aquele dia, resolveram matar Jesus.
54 Yaq nakémbá, Yesu Zudia plovins-te, kha sekemba vøndæveáv. Geté Eflaim vemiav-té genøwáv, ndøgo leg-av manqei avønin-te ndøgo. Yaq ekeza paev ezoqam namba, ndǿgo tiyagám.
54 Assim sendo, Jesus já não andava publicamente entre os judeus, mas retirou-se para uma região vizinha ao deserto, para uma cidade chamada Efraim, onde permaneceu com os discípulos.
55 Ta khøuwa-te ndøgo, Zu ezoqam-qa Pasova khøuwa kandambaqape, avønín qagoám. Yaq ezoqa ewaqape, Zelusalem taon-té ginøqavát, Mbumbukiam-qa bøi-te, é-betō-ndaføyamba-ez, tiqa khøuwa kandambaqape nonqo, av Mozes-qa guguna manqat qæ-ein.
55 Estava próxima a Páscoa dos judeus, e muitos daquela região foram a Jerusalém antes da Páscoa para se purificar.
56 Yaq ndigu Yesu-qa ndøvawát. Mbumbukiam-qa khoev uta mokho-te gimøvabat, ndigu āv ginibondát nqǽgo, “Áv khazøté-matavap? Ndego petøndéwāv penømakhaya, nqanek møvøna kandambaqape-te?”
56 Lá, procuravam Jesus e, estando eles no templo, diziam uns aos outros: — O que vocês acham? Ele não virá à festa?
57 Geté Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda neka Felisi ezoqam, ezoqa manqa é-møndøzømbo-løvuá, av nqægo, gekha ezoqām ndego, te-otev, Yesu ākenégo, bèzø-eín. Zapa ndǿgo, ndigu Yesu møvøiwat-qa mbogoám.
57 Ora, os principais sacerdotes e os fariseus haviam ordenado que, se alguém soubesse onde ele estava, o denunciasse, para que pudessem prendê-lo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.