João 11

Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 Ezoqa mø̀ndøgoám. Iz Lazalés. Ndego enqoni mbogoám. Ndego tegi sænakheis namba, Meli neka Mata, Betani vemiav-té giyagám.
1 Estava, então, enfermo um certo Lázaro, de Betânia, aldeia de Maria e de sua irmã Marta.
2 Ngunuk Meli, tuge anganøm-yo Lazales enqoni qambogoam, ndúgu, tae etet sisip mbomambaqape, Evezøza-qa zenda tokhotapak-te guoqouz neka yaq susu ekeza izum vømbø̄e-vuogim.
2 E Maria era aquela que tinha ungido o Senhor com unguento e lhe tinha enxugado os pés com os seus cabelos, cujo irmão, Lázaro, estava enfermo.
3 Yaq ndigu Lazales-gi sænakheis manqat ndøkhofotøvém, Yesu-te, “Evézøza, qoge qafu mbomambaqape, enqoni mbogó.”
3 Mandaram-lhe, pois, suas irmãs dizer: Senhor, eis que está enfermo aquele que tu amas.
4 Geté Yesu nqanek manqat ge-ewag, ndego āv gene-eín nqǽgo, “Nqanek enqoni, løvøte-te gé-ituák. Geté tønefakhán ndǿgo, Mbumbukiam-qá iz mé꞉-eqá, neka Mbumbukiam-ge Yo, iz kandambaqape vø̄endāp.”
4 E Jesus, ouvindo isso, disse: Esta enfermidade não é para morte, mas para glória de Deus, para que o Filho de Deus seja glorificado por ela.
5 Yesu poev kandambá, Mata-te neka tugu namba qawan-te neka Lazales-te.
5 Ora, Jesus amava a Marta, e a sua irmã, e a Lázaro.
6 Geté Lazales-qa enqoni-qa yaq-te manqat ge-ewag, ndego nakhamas-te okhoeáv ti-te. Geté ta manqei-te ndøgo, ma ge꞉goam, khøuwa menas nøme, mø̀ndø-qovezám.
6 Ouvindo, pois, que estava enfermo, ficou ainda dois dias no lugar onde estava.
7 Taqa zita-te, ndego ekeza paev ezoqam, āv gezømbe-eín nqǽgo, “Nqawa Zudia plovins-té qazinǿ-qaván, Lazales bizimø̄-ometam.”
7 Depois disso, disse aos seus discípulos: Vamos outra vez para a Judeia.
8 Geté tegi paev ezoqam gimbo-qavøinam, “Nøméndim ezoqam. Nømønqei qagoam, ezoqa qo ambá nandí gini-pouqabemɨ́n ndøgo, vø̄laqabemɨn. Gê, qo unimanqatîn, veseze-qa qógo?”
8 Disseram-lhe os discípulos: Rabi, ainda agora os judeus procuravam apedrejar-te, e tornas para lá?
9 Yaq Yesu gezø-ein, “Paveat kopo-te, khøuwa iziz tuélv nqambøigu. Gekha ezoqām ndego, paveat-te te-okhoat, ndego kopømba mbaín tekhaotav, vǿbøiāv. Zapa ndǿgo, paveat-qá waev-té genǿ-okhoát.
9 Jesus respondeu: Não há doze horas no dia? Se alguém andar de dia, não tropeça, porque vê a luz deste mundo.
10 Geté gekha ezoqām ndego, bøivun-te te-okhoat, ndego ndø̀khaotáv, vǿboiāv. Zapa ndǿgo, ndego waev mbaín.”
10 Mas, se andar de noite, tropeça, porque nele não há luz.
11 Taqa zita-te, Yesu manqat nøme, āv gezømbe-eín nqǽgo, “Nigi nøfu Lazales, venanqei ndøbuvít. Geté no nangó qamǿtiú.”
11 Assim falou e, depois, disse-lhes: Lázaro, o nosso amigo, dorme, mas vou despertá-lo do sono.
12 Yaq tegi paev ezoqam gindu-qavøinam, “Evézøza. Qanimáv. Ndego ndebuvit, yaq ndø̀-eqeieqei-év.”
12 Disseram, pois, os seus discípulos: Senhor, se dorme, estará salvo.
13 Ndigu até vø̄e-einim, Yesu Lazales-qa venanqei sømbiam-qa yaq-te mba me꞉manqaté. Geté ndego teqa løvøte-qa yaq-té gene-eín.
13 Mas Jesus dizia isso da sua morte; eles, porém, cuidavam que falava do repouso do sono.
14 Yaq Yesu manqat ndaføyamba zø-eín, “Lazales mø̀ndønaním.
14 Então, Jesus disse-lhes claramente: Lázaro está morto,
15 Geté zo zapaya, no khanakhanákh, no te namba goneav qagoam. Yaq zo kopømbá, no tøne-unimanqatiním. Geté, ság. Ndakin zíniáv te-te.”
15 e folgo, por amor de vós, de que eu lá não estivesse, para que acrediteis. Mas vamos ter com ele.
16 Yaq Tomas, iz nøme gimbo-akhaemam, qaqangeāp, paev ezoqa nøme āv gezømbe-eín nqǽgo, “Sà bizimuniáv. Yaq sizimú-pakhaén te namba.”
16 Disse, pois, Tomé, chamado Dídimo, aos condiscípulos: Vamos nós também, para morrermos com ele.
17 Yesu Betani vemiav-te gemøfakhan, yaq āv gene-ewág nqǽgo: Lazales manqei-pakha-te mø̀ndø-utøvém. Ndakin khøuwa foa mø̀ndømø-navøém.
17 Chegando, pois, Jesus, achou que já havia quatro dias que estava na sepultura.
18 Yaq Betani vemiav-a, yaq Zelusalem taon, taqa atap khapémbá. Tri kilomita mbá.
18 (Ora, Betânia distava de Jerusalém quase quinze estádios.)
19 Zudia ezoqam kopoáv ginduzav, Mata neka Meli eiv vømøzǿ-tøkē, tigi anganøm-yo gezømbe-nanim.
19 E muitos dos judeus tinham ido consolar a Marta e a Maria, acerca de seu irmão.
20 Mata gu-ewag, av nqægo, Yesu ngêgeāv, yaq nakhoa-té gunøwáv. Yesu mbøeqatáz. Geté Meli khoev-té gunoqotám.
20 Ouvindo, pois, Marta que Jesus vinha, saiu-lhe ao encontro; Maria, porém, ficou assentada em casa.
21 Yaq Mata Yesu gumbo-ein, “Evézøza. Qo amba nqanek toqogonɨn, yaq noge anganøm-yo, ambá gé꞉nanimák.
21 Disse, pois, Marta a Jesus: Senhor, se tu estivesses aqui, meu irmão não teria morrido.
22 Geté no mø̀tenøtén, até ndakín-a, qo Mbumbukiam andē gekha mē toqombo-viam, ndego ndø̀qa-etoám.”
22 Mas também, agora, sei que tudo quanto pedires a Deus, Deus to concederá.
23 Yaq Yesu gumbo-qavøiu, “Qoge anganøm-yo nango ndø̀khandí꞉v.”
23 Disse-lhe Jesus: Teu irmão há de ressuscitar.
24 Yaq Mata gundu-ein, “No mø̀tenøtén. Vaev khøuwa-te, løvøte ezoqam tikhandi꞉z, até ndegó-a, tékhandí꞉v.”
24 Disse-lhe Marta: Eu sei que há de ressuscitar na ressurreição do último Dia.
25 Yaq Yesu gumbo-ein, “Ezoqam nó, ezoqa løvøte-te nqækhandi꞉zat neka khandi nqāzø̄-ētōām. Gekha ezoqām ndego, no nde-unimanqatinat, ndego géyagét, oskia ndego tenanim.
25 Disse-lhe Jesus: Eu sou a ressurreição e a vida; quem crê em mim, ainda que esteja morto, viverá;
26 Neka gekha ezoqām ndego, ndeyage neka no ndē-ūnīmānqātīnāt, ndego génanimák. Gê, qo nqanek moqó-unimanqatin?”
26 e todo aquele que vive e crê em mim nunca morrerá. Crês tu isso?
27 Yaq ndugu gundu-qavøiu, “Evézøza. No mø̀e-unimanqatín, av nqægo, qo Mesayá. Mbumbukiam-gé Yó. Qo ndégo, Mbumbukiam manqat ge-ein, av nqægo, nqanek manqei-qape-te tendo-khofotav.”
27 Disse-lhe ela: Sim, Senhor, creio que tu és o Cristo, o Filho de Deus, que havia de vir ao mundo.
28 Mata nqanek manqat gumu-ein, yaq tugu namba qawan-té gunøqaván, Meli, manqat vømømbō-ein. Sègembo-voá, gumbo-ein, “Nømendim ezoqam mø̀ndø-geavún. Ngêgó nqanek. Qoqa ndøbeváp.”
28 E, dito isso, partiu e chamou em segredo a Maria, sua irmã, dizendo: O Mestre está aqui e chama-te.
29 Meli nqanek manqat gu-ewag, yaq ndugu até gundigu, gè-itán, te-te vø̄wav.
29 Ela, ouvindo isso, levantou-se logo e foi ter com ele.
30 Yesu vemiav mokho-te fakhaneav ndøgoám. Ndego zua ndo꞉goám, ma Mata gumiqat.
30 (Ainda Jesus não tinha chegado à aldeia, mas estava no lugar onde Marta o encontrara.)
31 Ndigu Zu ezoqa nøme, Meli namba khoev-te gigoam, eiv gimbo-tøkeam, gi-ometam, av nqægo, ndugu nakhamas-te gu-itan, vø̄fakhan, yaq ndigu gèmbo-paevém. Ndigu até vø̄e-einim, manqei pakha-tē gunø̄mā. Gemø̄vīn.
31 Vendo, pois, os judeus que estavam com ela em casa e a consolavam que Maria apressadamente se levantara e saíra, seguiram-na, dizendo: Vai ao sepulcro para chorar ali.
32 Meli Yesu-te gumufakhan, gu-omet, yaq teqa zenda tokhotapak-te, ekeza kha, manqei me꞉laváo, vømbō-ein, “Evézøza. Qo amba nqanek toqogonɨn, yaq noge anganøm-yo ambá gé꞉nanimák.”
32 Tendo, pois, Maria chegado aonde Jesus estava e vendo-o, lançou-se aos seus pés, dizendo-lhe: Senhor, se tu estivesses aqui, meu irmão não teria morrido.
33 Yesu Meli gu-omet, gu-eivam, neka ndigu Zu ezoqa nøme, namba gi꞉geavun, vø̄-eivumam, ndego mbøni mbonqosøgím, tanakh vøzø̄go.
33 Jesus, pois, quando a viu chorar e também chorando os judeus que com ela vinham, moveu-se muito em espírito e perturbou-se.
34 Yaq gezøbevap, “Zo ndego gekham-tē qazomǿ-otøvem?”
34 E disse: Onde o pusestes? Disseram-lhe: Senhor, vem e vê.
35 Yaq Yesu gèvín.
35 Jesus chorou.
36 Yaq ndigu Zu ezoqam, āv gini-einím nqǽgo, “Ndǽ! Ndego kuku kandambá qambogoam te-te.”
36 Disseram, pois, os judeus: Vede como o amava.
37 Geté ezoqa nøme āv gini-einím nqǽgo, “Ngenek, ndego bøi waev mbain ezoqam ndøkhakheinøvém. Yaq gê, kopømba mbaîn, Lazales amba tekhakheinøvemɨn? Yaq ndego ambá génanimák.”
37 E alguns deles disseram: Não podia ele, que abriu os olhos ao cego, fazer também com que este não morresse?
38 Yesu manqei-pakha-te gemefakhan, mbøni kandambaqape, nangó qanømbo-nqosøgím. Ta manqei-pakha ndøgo, køi nqá. Mboqog mbaqambaqa-qapé gini-tokavám.
38 Jesus, pois, movendo-se outra vez muito em si mesmo, foi ao sepulcro; e era uma caverna e tinha uma pedra posta sobre ela.
39 Yaq Yesu gezø-ein, “Mbaqambaqa-qape vø̀-qambesømém.”
39 Disse Jesus: Tirai a pedra. Marta, irmã do defunto, disse-lhe: Senhor, já cheira mal, porque é já de quatro dias.
40 Yaq Yesu gumbo-ein, “No mø̀taqa-eín. Toqo-unimanqatin, yaq Mbumbukiam-qa bazaføgakh-qape qóqeív.”
40 Disse-lhe Jesus: Não te hei dito que, se creres, verás a glória de Deus?
41 Yaq ndigu ezoqam até gindigonem, mbaqambaqa-qape vø̄-qambesømem.
41 Tiraram, pois, a pedra. E Jesus, levantando os olhos para o céu, disse: Pai, graças te dou, por me haveres ouvido.
42 No mø̀tenøtén, qo noqa manqat oskia qòyogé. Geté no nqanek manqat ti zapaya ngínik qate-manqaté, ezoqa ewaqape ngiwaniap. Nginik tìabiti-unimanqatiním, av nqægo, no qo qotøndo-khofotán.”
42 Eu bem sei que sempre me ouves, mas eu disse
43 Yesu nqanek manqa manqate qamømbøe-navøem, yaq kandambaqapé møndæ-akhá, “Lázales. Mòqotøndo-fakháq!”
43 E, tendo dito isso, clamou com grande voz: Lázaro, vem para fora.
44 Yaq ngenek ezoqam, genanim, sègendo-fakhán. Teqa zenda lou geagim nonqo neka zenda tokhotapak-te, ndabua até gembøe-løvøtupám, neka kawa-te vømbō-løvøtupam.
44 E o defunto saiu, tendo as mãos e os pés ligados com faixas, e o seu rosto, envolto num lenço. Disse-lhes Jesus: Desligai-o e deixai-o ir.
45 Ndigu Zu ezoqam, Meli-te gindupia, yaq matev giqeivim, Yesu gematanam, ndigu ezoqa kopoáv, gè-unimanqatiním.
45 Muitos, pois, dentre os judeus que tinham vindo a Maria e que tinham visto o que Jesus fizera creram nele.
46 Geté ezoqa nøme, Felisi ezoqam-té ginøzáv, Yesu-qa matev-qa yaq-te, emanqat vømøzø̄-votot.
46 Mas alguns deles foram ter com os fariseus e disseram-lhes o que Jesus tinha feito.
47 Yaq Felisi ezoqam neka Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda, Zu megetapak nøme ndøpisám. Manqa ndǿ-ovøemém. Yaq āv ginibondát nqǽgo, “Gekhā zígonēm? Ngenek ezoqam, umingiap matev khàpumu-khouwév, ngematanam.
47 Depois, os principais dos sacerdotes e os fariseus formaram conselho e diziam: Que faremos? Porquanto este homem faz muitos sinais.
48 Sa tizimbo-taket, matev av nqægo sa tegot, yaq ezoqa ewaqape gé-unimanqatiním ndego. Yaq Lom megetapak, Mbumbukiam-qa khoev géngi꞉nám neka manqei vønimbí-vinīm.”
48 Se o deixamos assim, todos crerão nele, e virão os romanos e tirar-nos-ão o nosso lugar e a nação.
49 Yaq ti mokho-te ndigu, ezoqa kopo, iz nqambogo Kayafas, ndego ta viav-te ndøgo Mbumbukiam-ge iziz ezoqam kandambaqape gegoam, ndego āv gene-eín nqǽgo, “Ge zô, matavap mbaîn?
49 E Caifás, um deles, que era sumo sacerdote naquele ano, lhes disse: Vós nada sabeis,
50 Mozombó-matøvemem? Qanimav ndǿgo, ezoqa kopo tenanim, ezoqa ewaqape zapaya, ambá ndøgo, ni ezoqam ate nqazi꞉gu, sa tizimu-nasinim.”
50 nem considerais que nos convém que um homem morra pelo povo e que não pereça toda a nação.
51 Kayafas nqanek manqat ge-ein, ndego ambá av nqǣgo, yakhapus mbā sege-matøvēm. Geté ndego Mbumbukiam-qá manqat ndøveáz. Zapa ndǿgo, ta viav-te ndøgo, ndego Mbumbukiam-gé iziz ezoqam kandambaqapé. Yaq nakémbá, ndego av ge꞉-ein nqægo, Yesu Zu bawan-ak zapaya mē꞉nanīm.
51 Ora, ele não disse isso de si mesmo, mas, sendo o sumo sacerdote naquele ano, profetizou que Jesus devia morrer pela nação.
52 Geté unimanqatín, Zu ezoqam zapaya mbá mbá. Geté até ti zapaya ndigú-a, Mbumbukiam-gi nakheis ate ndi꞉gu, manqei-manqei vinivinimba ndindu-yageapet. Yaq até ndigú-a, tìabiti-tøkuaném, vømǿ-kopoēz.
52 E não somente pela nação, mas também para reunir em um corpo os filhos de Deus que andavam dispersos.
53 Ta khøuwa-te ndøgo, Zu megetapak voqoe ndøngazém, av nqægo, Yesu gēlaēm.
53 Desde aquele dia, pois, consultavam-se para o matarem.
54 Yaq nakémbá, Yesu Zudia plovins-te, kha sekemba vøndæveáv. Geté Eflaim vemiav-té genøwáv, ndøgo leg-av manqei avønin-te ndøgo. Yaq ekeza paev ezoqam namba, ndǿgo tiyagám.
54 Jesus, pois, já não andava manifestamente entre os judeus, mas retirou-se dali para a terra junto do deserto, para uma cidade chamada Efraim; e ali andava com os seus discípulos.
55 Ta khøuwa-te ndøgo, Zu ezoqam-qa Pasova khøuwa kandambaqape, avønín qagoám. Yaq ezoqa ewaqape, Zelusalem taon-té ginøqavát, Mbumbukiam-qa bøi-te, é-betō-ndaføyamba-ez, tiqa khøuwa kandambaqape nonqo, av Mozes-qa guguna manqat qæ-ein.
55 E estava próxima a Páscoa dos judeus, e muitos daquela região subiram a Jerusalém antes da Páscoa, para se purificarem.
56 Yaq ndigu Yesu-qa ndøvawát. Mbumbukiam-qa khoev uta mokho-te gimøvabat, ndigu āv ginibondát nqǽgo, “Áv khazøté-matavap? Ndego petøndéwāv penømakhaya, nqanek møvøna kandambaqape-te?”
56 Buscavam, pois, a Jesus e diziam uns aos outros, estando no templo: Que vos parece? Não virá à festa?
57 Geté Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda neka Felisi ezoqam, ezoqa manqa é-møndøzømbo-løvuá, av nqægo, gekha ezoqām ndego, te-otev, Yesu ākenégo, bèzø-eín. Zapa ndǿgo, ndigu Yesu møvøiwat-qa mbogoám.
57 Ora, os principais dos sacerdotes e os fariseus tinham dado ordem para que, se alguém soubesse onde ele estava, o denunciasse, para o prenderem.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.