Atos 9
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs NVI
1 Zelusalem taon-te ndøgo, Sol Evezøza-gi paev ezoqam, sekembá sègezø-utavám. Zitøge-qa zøgoám. Yaq ndego Mbumbukiam-ge iziz ezoqam kandambaqape-té genøwáv,
1 Enquanto isso, Saulo ainda respirava ameaças de morte contra os discípulos do Senhor. Dirigindo-se ao sumo sacerdote,
2 pepa peawam manqat vømømbō-ein. Yaq ndego, av teqa poev qægoam, pepa āv tembøe-peawám. Gekha ezoqām ndigu, Sol tiqasat, ndigu Yesu-qa Nakhoa ndimbopaev, angana nekā sakheis, ndego kopømbaqapé, segé-gavemát, neka Zelusalem taon-te vǿtonqozoāt, yaq ndimbula-te sasa ndǿnqeitazāt. Nqanek pepa, ndego Damaskus taon Zu ezoqam-qa guliguli khoev megetapak-té genø-peawám. Yaq Sol bèndapét, atema ti-te ndigu.
2 pediu-lhe cartas para as sinagogas de Damasco, de maneira que, caso encontrasse ali homens ou mulheres que pertencessem ao Caminho, pudesse levá-los presos para Jerusalém.
3 Geté Sol gewav, Damaskus taon gumu-khatoam, yaq nqova mbaín, yan-te, waev bæbæs-qape ndovís, vø̄gutav.
3 Em sua viagem, quando se aproximava de Damasco, de repente brilhou ao seu redor uma luz vinda do céu.
4 Yaq ndego manqei-té genøbøiáv. Manqa wag mba mo꞉-ewág. Ndøgo āv qane-eín nqǽgo, “Sol, Sol! Gekha zapâ, no ndoqo-ngiænotet?” Sol, Yesu gembo-fakhan|alt="LB" src="BA03026BW.tif" size="col" copy="International Bible Society" ref="9:3-6"
4 Ele caiu por terra e ouviu uma voz que lhe dizia: "Saulo, Saulo, por que você me persegue? "
5 Yaq Sol gendo-ein, “Kándambaqape. Qo khoqonǿ-goam?”
5 Saulo perguntou: "Quem és tu, Senhor? " Ele respondeu: "Eu sou Jesus, a quem você persegue.
6 Ndakin mòqo-itán. Yaq taon-té qonǿqáv. Ezoqam ndêgó. Yaq ndego ndø̀qa-eín, qo ande āv khoqotégō.”
6 Levante-se, entre na cidade; alguém lhe dirá o que você deve fazer".
7 Ezoqam ndigu, Sol namba gi꞉-apat, sègewán. Manqa wag mba gi-ewagam, gete ezoqam mbain, yaq ndigu møe ndøgoném. Ndigu nqova zøndáf. Yaq manqa manqateáv.
7 Os homens que viajavam com Saulo pararam emudecidos; ouviam a voz mas não viam ninguém.
8 Yaq Sol manqei-te geveam, nqawa ge-itan, bøi geqaqanam, ndego bøi waev mbaín. Yaq ndigu pingi mbogeaném, Damaskus taon-te vø̄-ituim.
8 Saulo levantou-se do chão e, abrindo os olhos, não conseguia ver nada. E eles o levaram pela mão até Damasco.
9 Sol khøuwa misiká, bøi waev mbain gegoam. Lou logemāv-a, ibøkha izumav.
9 Por três dias ele esteve cego, não comeu nem bebeu.
10 Damaskus taon-te ndøgo, Yesu-ge paev ezoqam kopo mø̀ndøgoám. Teqa iz Ananayás. Ndego umingiap ndøqeív. Evezøza iz mboveó, “Ánanayas.” Yaq Ananayas āv gene-qavøiú nqǽgo, “Evézøza. No nqǽya.”
10 Em Damasco havia um discípulo chamado Ananias. O Senhor o chamou numa visão: "Ananias! " "Eis-me aqui, Senhor", respondeu ele.
11 Yaq Evezøza Ananayas gembo-ein, “Mòqo-itán. Ta nakhoa-té ndǿgo toqonǿqáv, Nakhoa Ndaføyamba-qape ndimbo-akhayam. Zudas-qa khoev-te toqomø-fakhaq, yaq ezoqa Tasus taon-ak-qá yaq-té qozømbé-beváp. Ndego iz nqambógo, Sól. Nqáe! Ndego gèguligulimít.
11 O Senhor lhe disse: "Vá à casa de Judas, na rua chamada Direita, e pergunte por um homem de Tarso chamado Saulo. Ele está orando;
12 Sol umingiap ndøqeív. Ndøgo āv geneqeív nqǽgo: Ezoqa kopo, iz nqambogo Ananayas, khoev-té genømbo-ón, zenda vømbø̄e-ao. Yaq ndego bøi waev nqawa tèabetendáp.”
12 numa visão viu um homem chamado Ananias chegar e impor-lhe as mãos para que voltasse a ver".
13 Geté Ananayas gendo-qavøiu, “Evézøza. No nandev ezoqam-qa yaq-te, manqat kandambá qæ-ewagam, av ndego qogi ezoqam, Zelusalem taon-te ndøgo, matev soqøsoqa gezømbe-matønumam.
13 Respondeu Ananias: "Senhor, tenho ouvido muita coisa a respeito desse homem e de todo o mal que ele tem feito aos teus santos em Jerusalém.
14 Yaq ndakin ndego Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda-qa iz-te, nqanek Damaskus taon-té gegó. Yaq ndego até nqanék-a, gekha ezoqām ndigu, qoqa iz ndi-eqawat, tèabete-gavém.”
14 Ele chegou aqui com autorização dos chefes dos sacerdotes para prender todos os que invocam o teu nome".
15 Geté Evezøza Ananayas gembo-ein, “Sègeqáv! Zapa ndǿgo, no nø̀veatáv, ndego. Ndego noqá sasae ndǿgoát. Ndego ezoqa tèabete-zømesím, noqa yaq-te, até ndigú-a, bawan vini-ak neka tigi kawakawa-za neka Izlael ezoqam.
15 Mas o Senhor disse a Ananias: "Vá! Este homem é meu instrumento escolhido para levar o meu nome perante os gentios e seus reis, e perante o povo de Israel.
16 No ndego āv qaté-omát nqǽgo: Ndego nqosøgeap neka viniv kandambá teqeivat, no zapaya.”
16 Mostrarei a ele o quanto deve sofrer pelo meu nome".
17 Yaq Ananayas tenøwáv ndǿgo, ta khoev-te ndøgo, vømø̄-on. Yaq ndego Sol zenda mbøe-áo, vømbō-ein, “Nǿfu! No Evezøza ndokhofotán, qo-te, ndego Yesu, nakhoa-te geqafakhan, qo nqanek qoqogeavun. No ndego ta zapaya ndǿgo tende-khofotán. Qo bøi nqawá qonǿkewág, neka kha Nqova Mbomambaqapé qaqambé-tønøyám.”
17 Então Ananias foi, entrou na casa, impôs as mãos sobre Saulo e disse: "Irmão Saulo, o Senhor Jesus, que lhe apareceu no caminho por onde você vinha, enviou-me para que você volte a ver e seja cheio do Espírito Santo".
18 Yaq nqova mbaín, Sol-qa bøi-te, andé zongøyam-qá paq me ndenqeivøém. Yaq ndego bøi nqawá genøkewág. Yaq Sol tenø-itán ndǿgo, ibøkha iz vø̄ndap.
18 Imediatamente, algo como escamas caiu dos olhos de Saulo e ele passou a ver novamente. Levantando-se, foi batizado
19 Yaq ndego lou vø̄log. Yaq kopømbá, bazaføgakh nqawa qamøndæ-vesez.
19 e, depois de comer, recuperou as forças. Saulo passou vários dias com os discípulos em Damasco.
20 Yaq ndego ndaføyambá, Zu ezoqam-qa guliguli khoev vinivinimba-té genø-okhoám, ezoqa Yesu-qa yaq-te sasa me꞉zømesim, neka vøzø̄-ovøyam, av nqægo, Yesu ndego Mbumbukiam-gē Yō.
20 Logo começou a pregar nas sinagogas que Jesus é o Filho de Deus.
21 Ndigu ezoqam ate gi꞉goam, teqa manqat giyogem, ndigu nqova ndafe kandambá. Yaq gi-einim, “Gê, ezoqam ngénèk, ndego Zelusalem taon-te, ndigu ezoqam gengiæzotam, ndigu Yesu ndi-unimanqatinat? Ndego até nqanék-a, ndǿgo tenegeavún, ezoqa av ngi꞉gu gégavém, yaq Mbumbukiam-gí iziz ezoqa kandakanda-té genǿ-tonqozó.”
21 Todos os que o ouviam ficavam perplexos e perguntavam: "Não é ele o homem que procurava destruir em Jerusalém aqueles que invocam este nome? E não veio para cá justamente para levá-los presos aos chefes dos sacerdotes? "
22 Sol-qa nømendim matev, taqa bazaføgakh sà tønø-khouwevtát. Ndego ezoqa āv gene-zømesimám nqǽgo: Yesu ndego Mesayá. Ezoqam ndégo, Mbumbukiam geve, ezoqa tekhandi꞉z. Yaq ndigu Zu bawan-ak, Damaskus taon-te ndøgo giyagam, kopømba mbaín, vømbøé-qavøinām.
22 Todavia, Saulo se fortalecia cada vez mais e confundia os judeus que viviam em Damasco, demonstrando que Jesus é o Cristo.
23 Khøuwa andé møe-mbá segembo-auwám. Yaq Zu bawan-ak gèmbo-voqoém. Ambá gelaemɨ́n.
23 Decorridos muitos dias, os judeus decidiram de comum acordo matá-lo,
24 Geté Sol nqanek voqoe-qa yaq-te, é-møndæ-ewág. Ndigu ezoqam, laelae-qa gimbogoam, lovølova neká pavpave, vos oskia mbøe-keavám, taon mboqog-te.
24 mas Saulo ficou sabendo do plano deles. Dia e noite eles vigiavam as portas da cidade a fim de matá-lo.
25 Geté khøuwa nøme, qapøis, Sol-gi paev ezoqam, ava-té ginø-utøvém, taon uta bøi mboqog-te sasa ndøføløtøvem, vø̄khokhon.
25 Mas os seus discípulos o levaram de noite e o fizeram descer num cesto, através de uma abertura na muralha.
26 Yaq Sol Zelusalem taon-té genøveséz. Yaq ndego ambá Yesu-gi paev ezoqam namba me꞉tøkuanemɨ́n. Geté ndigu møe mbogoném. Ndigu unimanqatinteáv, av nqægo, ndego ndakin mø̀ndø-Yesu-gē-paev-ezoqam-ēv.
26 Quando chegou a Jerusalém, tentou reunir-se aos discípulos, mas todos estavam com medo dele, não acreditando que fosse realmente um discípulo.
27 Geté Banabas gèkható, Keliso-gi u-anim-te sasa ndø-itu. Yaq ndego tènøzø-ovøyám ndǿgo, av nqægo, Sol nakhoa-te Evezøza ndø-omét, yaq ndego manqat vømbō-ein. Yaq Damaskus taon-te ndøgo, ndego ezoqa Yesu-qá iz-té gene-zømesimám. Kha føgakh-mbá neka møe mbaín.
27 Então Barnabé o levou aos apóstolos e lhes contou como, no caminho, Saulo vira o Senhor, que lhe falara, e como em Damasco ele havia pregado corajosamente em nome de Jesus.
28 Yaq Sol namba me꞉goám, ndigu. Yaq Zelusalem taon-te ate qægoam, ndego ezoqa, Evezøza-qá iz-té gene-zømesimám. Kha føgakh-mbá neka møe goneáv.
28 Assim, Saulo ficou com eles, e andava com liberdade em Jerusalém, pregando corajosamente em nome do Senhor.
29 Ndego até namba ndigú-a, Zu ezoqam, Glik manqat gimanqatam, manqa vø̄manqatam, neka ti namba manqa vø̄-itumbam. Yaq ndigu ambá gelaemɨ́n.
29 Falava e discutia com os judeus de fala grega, mas estes tentavam matá-lo.
30 Geté Klisten zifuap, taqa yaq-te manqat giyogem, yaq ndigu Sol Sæzalia taon-té ginø-ituím, ekeza taon-te sasa ndøkhofotøvem, Tasus.
30 Sabendo disso, os irmãos o levaram para Cesaréia e o enviaram para Tarso.
31 Ndigu Klisten bawan ezoqam, Zudia neka Gelili neka Samalia manqei-te ate qægoam giyagam, ndigu ndakin sambi zøgoám. Tiqa unimanqatin matev, mø̀ndøzø-føgøføgakhám, yaq ndigu Evezøza vømbō-vizupam. Yaq Nqova Mbomambaqape-qa zita tøpøzu matev mokho-te, tiqa bawan sà tønø-khouwevtát.
31 A igreja passava por um período de paz em toda a Judéia, Galiléia e Samaria. Ela se edificava e, encorajada pelo Espírito Santo, crescia em número, vivendo no temor do Senhor.
32 Khøuwa nøme, Pita manqei vinivinimba-te gevatam, yaq Lida vemiav-té genøfakhán, Klisten ezoqam-te okha vø̄wav.
32 Viajando por toda parte, Pedro foi visitar os santos que viviam em Lida.
33 Yaq ta vemiav-te ndøgo, kagi ezoqam ndø-omét. Teqa iz Ainiás. Ndego viav kopoáv, venanqei nonqo-te mbá gesømbimám. Até qægoam, viav eít.
33 Ali encontrou um paralítico chamado Enéias, que estava acamado fazia oito anos.
34 Yaq Pita ndego āv gembøe-eín nqǽgo, “Áinias. Yesu Keliso gékhakhǽq. Mòqo-itán, neka venanqei nonqo vø̄løvøen, nandoqote-sømbiam.” Yaq nqova mbaín, Ainias sège-itán.
34 Disse-lhe Pedro: "Enéias, Jesus Cristo vai curá-lo! Levante-se e arrume a sua cama". Ele se levantou imediatamente.
35 Ezoqa ewaqape, Lida vemiav-te neka Salon vemiav-te giyageapam, Ainias gi-ometam, ge-eqeieqei-ev, yaq ndigu Evezøza-té ginøqambúz.
35 Todos os que viviam em Lida e Sarona o viram e se converteram ao Senhor.
36 Ziopa taon-te, sævam mø̀ndøgoám, Yesu gu-unimanqatintam. Tuqa iz Tabitá. Glik manqat-te, Dokas mbo-akhaemám. Ndugu matev eqeieqei ndømatønumám, neka gigiap-av ezoqam vøzø̄-tøkemam.
36 Em Jope havia uma discípula chamada Tabita, que em grego é Dorcas, que se dedicava a praticar boas obras e dar esmolas.
37 Yaq Pita Lida vemiav-te gegoam, Tabita enqoni ndøndáp, vø̄nanim. Yaq tuqa kha gèsunguzím. Yaq khoev ova kouwat-té ginøveém.
37 Naqueles dias ela ficou doente e morreu, e seu corpo foi lavado e colocado num quarto do andar superior.
38 Ziopa taon qambaqapé mbá, Lida vemiav-te. Yaq Ziopa taon-te ndøgo, ndigu ezoqam, Yesu gi-unimanqatintam, giyogem av nqægo, Pita Lida vemiav-tē gegō, yaq angana menas ndøkhofotáz. Ndigu Pita-te, manqat āv ginindapát nqǽgo: Ndego nakhamas-té geabetøndo-wáv.
38 Lida ficava perto de Jope, e quando os discípulos ouviram falar que Pedro estava em Lida, mandaram-lhe dois homens dizer-lhe: "Não se demore em vir até nós".
39 Yaq Pita até gendego, ndigu ezoqa menas namba vø̄ezav. Yaq gimøfakhaz ndøgo, ndigu khoev ova kouwat-té ginø-ituím. Ta khoev kouwat-te ndøgo, ngængæm kopoáv gipindam, vø̄-eivumam. Yaq ndigu Pita gè-ogitøvém, neka ndabua vinivinimba vø̄e-ometømem, Tabita guzø-potofumam, ndugu khandi guigoam.
39 Pedro foi com eles e, quando chegou, foi levado para o quarto do andar superior. Todas as viúvas o rodearam, chorando e mostrando-lhe os vestidos e outras roupas que Dorcas tinha feito quando ainda estava com elas.
40 Yaq Pita ezoqa ate gi꞉goam, bavokhó genø-khofotáz. Yaq ndego katuk ndømøkuí, vø̄guligulim. Yaq kha-té genøqambún, vømbō-ein, “Tábita, mòqosuzám.”
40 Pedro mandou que todos saíssem do quarto; depois, ajoelhou-se e orou. Voltando-se para a mulher morta, disse: "Tabita, levante-se". Ela abriu os olhos e, vendo Pedro, sentou-se.
41 Yaq Pita zenda mbogeá, vø̄-eqeiu, ndugu sasa ndø-itan. Yaq ndego, ndigu ngængæm neka ezoqa nøme, Yesu gi-unimanqatintam, nqawá genøzø-akhá, vøndō-oz. Yaq ndego āv genezømás nqǽgo: Ndugu nqawa mø̀ndø-khandí꞉v.
41 Tomando-a pela mão, ajudou-a a pôr-se de pé. Então, chamando os santos e as viúvas, apresentou-a viva.
42 Ezoqa ewaqape, Ziopa taon-te ndøgo, mø̀ndø-ewagát, taqa yaq-te. Yaq ezoqa kopoáv, Evezøza gi-unimanqatinim.
42 Este fato se tornou conhecido em toda a cidade de Jope, e muitos creram no Senhor.
43 Yaq Pita Ziopa taon-te ndøgo, andé møe-mbá sege-qovezám. Saemón namba me꞉qotám, ndego søvakha gigiap-gi ngusum khakheinøvem ezoqam.
43 Pedro ficou em Jope durante algum tempo, com um curtidor de couro chamado Simão.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.