Atos 9

Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 Zelusalem taon-te ndøgo, Sol Evezøza-gi paev ezoqam, sekembá sègezø-utavám. Zitøge-qa zøgoám. Yaq ndego Mbumbukiam-ge iziz ezoqam kandambaqape-té genøwáv,
1 E Saulo, respirando ainda ameaças e mortes contra os discípulos do Senhor, dirigiu-se ao sumo sacerdote
2 pepa peawam manqat vømømbō-ein. Yaq ndego, av teqa poev qægoam, pepa āv tembøe-peawám. Gekha ezoqām ndigu, Sol tiqasat, ndigu Yesu-qa Nakhoa ndimbopaev, angana nekā sakheis, ndego kopømbaqapé, segé-gavemát, neka Zelusalem taon-te vǿtonqozoāt, yaq ndimbula-te sasa ndǿnqeitazāt. Nqanek pepa, ndego Damaskus taon Zu ezoqam-qa guliguli khoev megetapak-té genø-peawám. Yaq Sol bèndapét, atema ti-te ndigu.
2 e pediu-lhe cartas para Damasco, para as sinagogas, a fim de que, se encontrasse alguns daquela seita, quer homens, quer mulheres, os conduzisse presos a Jerusalém.
3 Geté Sol gewav, Damaskus taon gumu-khatoam, yaq nqova mbaín, yan-te, waev bæbæs-qape ndovís, vø̄gutav.
3 E, indo no caminho, aconteceu que, chegando perto de Damasco, subitamente o cercou um resplendor de luz do céu.
4 Yaq ndego manqei-té genøbøiáv. Manqa wag mba mo꞉-ewág. Ndøgo āv qane-eín nqǽgo, “Sol, Sol! Gekha zapâ, no ndoqo-ngiænotet?” Sol, Yesu gembo-fakhan|alt="LB" src="BA03026BW.tif" size="col" copy="International Bible Society" ref="9:3-6"
4 E, caindo em terra, ouviu uma voz que lhe dizia: Saulo, Saulo, por que me persegues?
5 Yaq Sol gendo-ein, “Kándambaqape. Qo khoqonǿ-goam?”
5 E ele disse: Quem és, Senhor? E disse o Senhor: Eu sou Jesus, a quem tu persegues. Duro é para ti recalcitrar contra os aguilhões.
6 Ndakin mòqo-itán. Yaq taon-té qonǿqáv. Ezoqam ndêgó. Yaq ndego ndø̀qa-eín, qo ande āv khoqotégō.”
6 E ele, tremendo e atônito, disse: Senhor, que queres que faça? E disse- lhe o Senhor: Levanta-te e entra na cidade, e lá te será dito o que te convém fazer.
7 Ezoqam ndigu, Sol namba gi꞉-apat, sègewán. Manqa wag mba gi-ewagam, gete ezoqam mbain, yaq ndigu møe ndøgoném. Ndigu nqova zøndáf. Yaq manqa manqateáv.
7 E os varões, que iam com ele, pararam espantados, ouvindo a voz, mas não vendo ninguém.
8 Yaq Sol manqei-te geveam, nqawa ge-itan, bøi geqaqanam, ndego bøi waev mbaín. Yaq ndigu pingi mbogeaném, Damaskus taon-te vø̄-ituim.
8 E Saulo levantou-se da terra e, abrindo os olhos, não via a ninguém. E, guiando-o pela mão, o conduziram a Damasco.
9 Sol khøuwa misiká, bøi waev mbain gegoam. Lou logemāv-a, ibøkha izumav.
9 E esteve três dias sem ver, e não comeu, nem bebeu.
10 Damaskus taon-te ndøgo, Yesu-ge paev ezoqam kopo mø̀ndøgoám. Teqa iz Ananayás. Ndego umingiap ndøqeív. Evezøza iz mboveó, “Ánanayas.” Yaq Ananayas āv gene-qavøiú nqǽgo, “Evézøza. No nqǽya.”
10 E havia em Damasco um certo discípulo chamado Ananias. E disse-lhe o Senhor em visão: Ananias! E ele respondeu: Eis-me aqui, Senhor!
11 Yaq Evezøza Ananayas gembo-ein, “Mòqo-itán. Ta nakhoa-té ndǿgo toqonǿqáv, Nakhoa Ndaføyamba-qape ndimbo-akhayam. Zudas-qa khoev-te toqomø-fakhaq, yaq ezoqa Tasus taon-ak-qá yaq-té qozømbé-beváp. Ndego iz nqambógo, Sól. Nqáe! Ndego gèguligulimít.
11 E disse- lhe o Senhor: Levanta-te, e vai à rua chamada Direita, e pergunta em casa de Judas por um homem de Tarso chamado Saulo; pois eis que ele está orando;
12 Sol umingiap ndøqeív. Ndøgo āv geneqeív nqǽgo: Ezoqa kopo, iz nqambogo Ananayas, khoev-té genømbo-ón, zenda vømbø̄e-ao. Yaq ndego bøi waev nqawa tèabetendáp.”
12 e numa visão ele viu que entrava um homem chamado Ananias e punha sobre ele a mão, para que tornasse a ver.
13 Geté Ananayas gendo-qavøiu, “Evézøza. No nandev ezoqam-qa yaq-te, manqat kandambá qæ-ewagam, av ndego qogi ezoqam, Zelusalem taon-te ndøgo, matev soqøsoqa gezømbe-matønumam.
13 E respondeu Ananias: Senhor, de muitos ouvi acerca deste homem, quantos males tem feito aos teus santos em Jerusalém;
14 Yaq ndakin ndego Mbumbukiam-gi iziz ezoqa kandakanda-qa iz-te, nqanek Damaskus taon-té gegó. Yaq ndego até nqanék-a, gekha ezoqām ndigu, qoqa iz ndi-eqawat, tèabete-gavém.”
14 e aqui tem poder dos principais dos sacerdotes para prender a todos os que invocam o teu nome.
15 Geté Evezøza Ananayas gembo-ein, “Sègeqáv! Zapa ndǿgo, no nø̀veatáv, ndego. Ndego noqá sasae ndǿgoát. Ndego ezoqa tèabete-zømesím, noqa yaq-te, até ndigú-a, bawan vini-ak neka tigi kawakawa-za neka Izlael ezoqam.
15 Disse-lhe, porém, o Senhor: Vai, porque este é para mim um vaso escolhido para levar o meu nome diante dos gentios, e dos reis, e dos filhos de Israel.
16 No ndego āv qaté-omát nqǽgo: Ndego nqosøgeap neka viniv kandambá teqeivat, no zapaya.”
16 E eu lhe mostrarei quanto deve padecer pelo meu nome.
17 Yaq Ananayas tenøwáv ndǿgo, ta khoev-te ndøgo, vømø̄-on. Yaq ndego Sol zenda mbøe-áo, vømbō-ein, “Nǿfu! No Evezøza ndokhofotán, qo-te, ndego Yesu, nakhoa-te geqafakhan, qo nqanek qoqogeavun. No ndego ta zapaya ndǿgo tende-khofotán. Qo bøi nqawá qonǿkewág, neka kha Nqova Mbomambaqapé qaqambé-tønøyám.”
17 E Ananias foi, e entrou na casa, e, impondo-lhe as mãos, disse: Irmão Saulo, o Senhor Jesus, que te apareceu no caminho por onde vinhas, me enviou, para que tornes a ver e sejas cheio do Espírito Santo.
18 Yaq nqova mbaín, Sol-qa bøi-te, andé zongøyam-qá paq me ndenqeivøém. Yaq ndego bøi nqawá genøkewág. Yaq Sol tenø-itán ndǿgo, ibøkha iz vø̄ndap.
18 E logo lhe caíram dos olhos como que umas escamas, e recuperou a vista; e, levantando-se, foi batizado.
19 Yaq ndego lou vø̄log. Yaq kopømbá, bazaføgakh nqawa qamøndæ-vesez.
19 E, tendo comido, ficou confortado. E esteve Saulo alguns dias com os discípulos que estavam em Damasco.
20 Yaq ndego ndaføyambá, Zu ezoqam-qa guliguli khoev vinivinimba-té genø-okhoám, ezoqa Yesu-qa yaq-te sasa me꞉zømesim, neka vøzø̄-ovøyam, av nqægo, Yesu ndego Mbumbukiam-gē Yō.
20 E logo, nas sinagogas, pregava a Jesus, que este era o Filho de Deus.
21 Ndigu ezoqam ate gi꞉goam, teqa manqat giyogem, ndigu nqova ndafe kandambá. Yaq gi-einim, “Gê, ezoqam ngénèk, ndego Zelusalem taon-te, ndigu ezoqam gengiæzotam, ndigu Yesu ndi-unimanqatinat? Ndego até nqanék-a, ndǿgo tenegeavún, ezoqa av ngi꞉gu gégavém, yaq Mbumbukiam-gí iziz ezoqa kandakanda-té genǿ-tonqozó.”
21 Todos os que o ouviam estavam atônitos e diziam: Não é este o que em Jerusalém perseguia os que invocavam este nome e para isso veio aqui, para os levar presos aos principais dos sacerdotes?
22 Sol-qa nømendim matev, taqa bazaføgakh sà tønø-khouwevtát. Ndego ezoqa āv gene-zømesimám nqǽgo: Yesu ndego Mesayá. Ezoqam ndégo, Mbumbukiam geve, ezoqa tekhandi꞉z. Yaq ndigu Zu bawan-ak, Damaskus taon-te ndøgo giyagam, kopømba mbaín, vømbøé-qavøinām.
22 Saulo, porém, se esforçava muito mais e confundia os judeus que habitavam em Damasco, provando que aquele era o Cristo.
23 Khøuwa andé møe-mbá segembo-auwám. Yaq Zu bawan-ak gèmbo-voqoém. Ambá gelaemɨ́n.
23 E, tendo passado muitos dias, os judeus tomaram conselho entre si para o matar.
24 Geté Sol nqanek voqoe-qa yaq-te, é-møndæ-ewág. Ndigu ezoqam, laelae-qa gimbogoam, lovølova neká pavpave, vos oskia mbøe-keavám, taon mboqog-te.
24 Mas as suas ciladas vieram ao conhecimento de Saulo; e, como eles guardavam as portas, tanto de dia como de noite, para poderem tirar-lhe a vida,
25 Geté khøuwa nøme, qapøis, Sol-gi paev ezoqam, ava-té ginø-utøvém, taon uta bøi mboqog-te sasa ndøføløtøvem, vø̄khokhon.
25 tomando-o de noite os discípulos, o desceram, dentro de um cesto, pelo muro.
26 Yaq Sol Zelusalem taon-té genøveséz. Yaq ndego ambá Yesu-gi paev ezoqam namba me꞉tøkuanemɨ́n. Geté ndigu møe mbogoném. Ndigu unimanqatinteáv, av nqægo, ndego ndakin mø̀ndø-Yesu-gē-paev-ezoqam-ēv.
26 E, quando Saulo chegou a Jerusalém, procurava ajuntar-se aos discípulos, mas todos o temiam, não crendo que fosse discípulo.
27 Geté Banabas gèkható, Keliso-gi u-anim-te sasa ndø-itu. Yaq ndego tènøzø-ovøyám ndǿgo, av nqægo, Sol nakhoa-te Evezøza ndø-omét, yaq ndego manqat vømbō-ein. Yaq Damaskus taon-te ndøgo, ndego ezoqa Yesu-qá iz-té gene-zømesimám. Kha føgakh-mbá neka møe mbaín.
27 Então, Barnabé, tomando-o consigo, o trouxe aos apóstolos e lhes contou como no caminho ele vira ao Senhor, e este lhe falara, e como em Damasco falara ousadamente no nome de Jesus.
28 Yaq Sol namba me꞉goám, ndigu. Yaq Zelusalem taon-te ate qægoam, ndego ezoqa, Evezøza-qá iz-té gene-zømesimám. Kha føgakh-mbá neka møe goneáv.
28 E andava com eles em Jerusalém, entrando e saindo.
29 Ndego até namba ndigú-a, Zu ezoqam, Glik manqat gimanqatam, manqa vø̄manqatam, neka ti namba manqa vø̄-itumbam. Yaq ndigu ambá gelaemɨ́n.
29 E falava ousadamente no nome de Jesus. Falava e disputava também contra os gregos, mas eles procuravam matá-lo.
30 Geté Klisten zifuap, taqa yaq-te manqat giyogem, yaq ndigu Sol Sæzalia taon-té ginø-ituím, ekeza taon-te sasa ndøkhofotøvem, Tasus.
30 Sabendo- o, porém, os irmãos, o acompanharam até Cesareia e o enviaram a Tarso.
31 Ndigu Klisten bawan ezoqam, Zudia neka Gelili neka Samalia manqei-te ate qægoam giyagam, ndigu ndakin sambi zøgoám. Tiqa unimanqatin matev, mø̀ndøzø-føgøføgakhám, yaq ndigu Evezøza vømbō-vizupam. Yaq Nqova Mbomambaqape-qa zita tøpøzu matev mokho-te, tiqa bawan sà tønø-khouwevtát.
31 Assim, pois, as igrejas em toda a Judeia, e Galileia, e Samaria tinham paz e eram edificadas; e se multiplicavam, andando no temor do Senhor e na consolação do Espírito Santo.
32 Khøuwa nøme, Pita manqei vinivinimba-te gevatam, yaq Lida vemiav-té genøfakhán, Klisten ezoqam-te okha vø̄wav.
32 E aconteceu que, passando Pedro por toda parte, veio também aos santos que habitavam em Lida.
33 Yaq ta vemiav-te ndøgo, kagi ezoqam ndø-omét. Teqa iz Ainiás. Ndego viav kopoáv, venanqei nonqo-te mbá gesømbimám. Até qægoam, viav eít.
33 E achou ali certo homem chamado Eneias, jazendo numa cama havia oito anos, o qual era paralítico.
34 Yaq Pita ndego āv gembøe-eín nqǽgo, “Áinias. Yesu Keliso gékhakhǽq. Mòqo-itán, neka venanqei nonqo vø̄løvøen, nandoqote-sømbiam.” Yaq nqova mbaín, Ainias sège-itán.
34 E disse-lhe Pedro: Eneias, Jesus Cristo te dá saúde; levanta-te e faze a tua cama. E logo se levantou.
35 Ezoqa ewaqape, Lida vemiav-te neka Salon vemiav-te giyageapam, Ainias gi-ometam, ge-eqeieqei-ev, yaq ndigu Evezøza-té ginøqambúz.
35 E viram-no todos os que habitavam em Lida e Sarona, os quais se converteram ao Senhor.
36 Ziopa taon-te, sævam mø̀ndøgoám, Yesu gu-unimanqatintam. Tuqa iz Tabitá. Glik manqat-te, Dokas mbo-akhaemám. Ndugu matev eqeieqei ndømatønumám, neka gigiap-av ezoqam vøzø̄-tøkemam.
36 E havia em Jope uma discípula chamada Tabita, que, traduzido, se diz Dorcas. Esta estava cheia de boas obras e esmolas que fazia.
37 Yaq Pita Lida vemiav-te gegoam, Tabita enqoni ndøndáp, vø̄nanim. Yaq tuqa kha gèsunguzím. Yaq khoev ova kouwat-té ginøveém.
37 E aconteceu, naqueles dias, que, enfermando ela, morreu; e, tendo-a lavado, a depositaram num quarto alto.
38 Ziopa taon qambaqapé mbá, Lida vemiav-te. Yaq Ziopa taon-te ndøgo, ndigu ezoqam, Yesu gi-unimanqatintam, giyogem av nqægo, Pita Lida vemiav-tē gegō, yaq angana menas ndøkhofotáz. Ndigu Pita-te, manqat āv ginindapát nqǽgo: Ndego nakhamas-té geabetøndo-wáv.
38 E, como Lida era perto de Jope, ouvindo os discípulos que Pedro estava ali, lhe mandaram dois varões, rogando-lhe que não se demorasse em vir ter com eles.
39 Yaq Pita até gendego, ndigu ezoqa menas namba vø̄ezav. Yaq gimøfakhaz ndøgo, ndigu khoev ova kouwat-té ginø-ituím. Ta khoev kouwat-te ndøgo, ngængæm kopoáv gipindam, vø̄-eivumam. Yaq ndigu Pita gè-ogitøvém, neka ndabua vinivinimba vø̄e-ometømem, Tabita guzø-potofumam, ndugu khandi guigoam.
39 E, levantando-se Pedro, foi com eles. Quando chegou, o levaram ao quarto alto, e todas as viúvas o rodearam, chorando e mostrando as túnicas e vestes que Dorcas fizera quando estava com elas.
40 Yaq Pita ezoqa ate gi꞉goam, bavokhó genø-khofotáz. Yaq ndego katuk ndømøkuí, vø̄guligulim. Yaq kha-té genøqambún, vømbō-ein, “Tábita, mòqosuzám.”
40 Mas Pedro, fazendo- as sair a todas, pôs-se de joelhos e orou; e, voltando-se para o corpo, disse: Tabita, levanta-te. E ela abriu os olhos e, vendo a Pedro, assentou-se.
41 Yaq Pita zenda mbogeá, vø̄-eqeiu, ndugu sasa ndø-itan. Yaq ndego, ndigu ngængæm neka ezoqa nøme, Yesu gi-unimanqatintam, nqawá genøzø-akhá, vøndō-oz. Yaq ndego āv genezømás nqǽgo: Ndugu nqawa mø̀ndø-khandí꞉v.
41 E ele, dando-lhe a mão, a levantou e, chamando os santos e as viúvas, apresentou-lha viva.
42 Ezoqa ewaqape, Ziopa taon-te ndøgo, mø̀ndø-ewagát, taqa yaq-te. Yaq ezoqa kopoáv, Evezøza gi-unimanqatinim.
42 E foi isto notório por toda a Jope, e muitos creram no Senhor.
43 Yaq Pita Ziopa taon-te ndøgo, andé møe-mbá sege-qovezám. Saemón namba me꞉qotám, ndego søvakha gigiap-gi ngusum khakheinøvem ezoqam.
43 E ficou muitos dias em Jope, com um certo Simão, curtidor.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.