Atos 20

Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Nqanek qaqa matev qame-navøem, yaq Pol ndigu ezoqam, Yesu gi-unimanqatintam, gèzø-akhá, zita tøpøzu manqat sasa zø-etoam, ouo manqat vøzø̄-ein. Yaq Pol tenøzuváz ndǿgo, Masedonia plovins-te vø̄wav.
1 Depois que cessou o tumulto, Paulo convocou os discípulos. Fez-lhes uma exortação, despediu-se e pôs-se a caminho para ir à Macedônia.
2 Yaq ta manqei-te ndøgo gu꞉mat, ndego Klisten ezoqam, zita tøpøzu manqat zømanqatát. Manqat kandambá gezø-manqatat. Yaq até gemát, atema Glik manqei-te vømø̄fakhan.
2 Percorreu aquela região, exortou os discípulos com muitas palavras e chegou à Grécia,
3 Yaq ndøgo løvøyak misiká, geqotam.
3 onde se deteve por três meses. Como os judeus lhe armassem ciladas no momento em que ia embarcar para a Síria, tomou a resolução de voltar pela Macedônia.
4 Ezoqa nøme, namba gi꞉-apat, ngínik: Sopatá. Ndego Pilus-gé yó. Belia taon-ák. Neka nøme Alistakús neka Sekundús. Ndigu Tesalonika taon-ák. Neka nøme Gaiús. Ndego Debe taon-ák. Neka até Timotí-a, neka nginik Esia manqei-ak menas, Tikikus neka Tlofimus, ndigu vø̄-apat.
4 Acompanharam-no Sópatro de Beréia, filho de Pirro, e os tessalonicenses Aristarco e Segundo, Gaio de Derbe, Timóteo, Tíquico e Trófimo, da Ásia.
5 Nginik ezoqam, gò꞉megetát. Yaq Tloas taon-té ginimbo-kewagám.
5 Estes foram na frente e esperaram-nos em Trôade.
6 Geté ni até nitøndu-sokhoám, atema Zu bawan-ak-qa khøuwa kandakanda, ndøgo flawa poponøvemav gilouzatun, vømø̄-nasinim. Yaq ni Filipai taon-te ndøgo, palai khagua nindapém. Yaq khøuwa faev-qa zita-te, nginik ezoqam, Tloas taon-te nqawa vø̄iqas. Pula kopó, qeisokhoam ndøgo.
6 Nós outros, só depois da festa de Páscoa é que navegamos de Filipos. E, cinco dias depois, fomos ter com eles em Trôade, onde ficamos uma semana.
7 Sande khøuwa-te ndøgo, ni Klisten ezoqa nømé namba nitimøvámb, Evezøza-qa lou loge matev vøimǿgonēm. Yaq Pol ezoqa Mbumbukiam-qa Manqat tene-zømesimát ndǿgo, até vømø̄-umba. Zapa ndǿgo, ndego khøuwa nøme, ivøve-qa ndøgoám.
7 No primeiro dia da semana, estando nós reunidos para partir o pão, Paulo, que havia de viajar no dia seguinte, conversava com os discípulos e prolongou a palestra até a meia-noite.
8 Ta khoev-te ndøgo, ni qeipindam, kouwat ová qeito-qonavám. Neka ndøgo ndavand waev kopoáv qakhavat.
8 Havia muitas lâmpadas no quarto, onde nos achávamos reunidos.
9 Møvøna-te ndøgo, iwateam mø̀ndøgoám. Teqa iz Yutikus. Bøi mboqog-té geqotám. Yaq Pol ate av-té manqat ge꞉geveat, ngenek Yutikus venanqei-qape mboqaná, vø̄buv. Nqova mokho-té gembøi-teitát. Yaq ndego manqei-té genøbøiáv. Yaq ezoqa ginduvis, gindafem, ndego é-møndønaním. Lou løvøtap misika-té gendobøiav.
9 Acontece que um moço, chamado Êutico, que estava sentado numa janela, foi tomado de profundo sono, enquanto Paulo ia prolongando seu discurso. Vencido pelo sono, caiu do terceiro andar abaixo, e foi levantado morto.
10 Yaq Pol gendovis, Yutikus-qá mumat-té genøqoqóz, vø̄pøtiu, neka ezoqa gezø-ein, “Zo mbøni khapé bezømbèva᷄. Ngenek ngekhandî꞉vát.”
10 Paulo desceu, debruçou-se sobre ele, tomou-o nos braços e disse: Não vos perturbeis, porque a sua alma está nele.
11 Yaq Pol nqawá genøqavíg, ezoqa namba Evezøza-qa lou loge matev vø̄gonem. Yaq ndego manqat até gemanqatát, ezoqam namba, atema꞉ vøndōpave, sasa ndøzivaz.
11 Então subiu, partiu o pão, comeu falou-lhes largamente até o romper do dia. Depois partiu.
12 Ndego iwateam, nqawa gekhandi꞉v, ezoqa khoev-té ginø-ituím. Ezoqa ewaqape, khanakhanakh kandambá gindapem, te zapaya.
12 Quanto ao moço, levaram-no dali vivo, cheios de consolação.
13 Tloas taon-te ndøgo, ni palai khagua-té qeitø-ketámb, atema Asos taon-te. Ndøgo Pol-qá poév, av nqægo qeimatønømem. Geté ndego ekezan, zapa okho-qa mbogoám. Yaq sa ndǿgo, temǿketáo.
13 Nós nos tínhamos adiantado e navegado para Assos, para ali recebermos Paulo. Ele mesmo assim o havia disposto, preferindo fazer a viagem a pé.
14 Yaq Asos taon-te ndøgo, qeimø-qaqandam, ndego gèndo-ketáo, atema Mitilini taon-te, vøimø̄teit.
14 Reuniu-se a nós em Assos, e nós o tomamos a bordo e fomos a Mitilene.
15 Yaq khøuwa nøme qandopave, ni Kios manqei bawa avønin-té qeimø-fakhán. Yaq nøme qamøpave, ni ate niqantavát, Samos manqei bawa-te vøimø̄-fakhan. Yaq khøuwa nøme qamøni-pave, ni Miletus taon-té qeimø-fakhán.
15 Continuando dali, sempre por mar, chegamos no dia seguinte defronte de Quios. No outro dia, chegamos a Samos, e um dia depois estávamos em Mileto.
16 Pol matavap é-møndøgó, av nqægo, ni até nitúguvít. Efesus taon seimǿ-løvuím. Ndego gè꞉ngetøgeapát neka poeveáv, ni Esia manqei-te, khøuwa mba tøti-khoubit. Zapa ndǿgo, kopømba tøgoat, ndego Pentikos khøuwa kandambaqape-te, Zelusalem taon-te gone-qa ndøgoám.
16 Paulo havia determinado não ir a Éfeso, para não se demorar na Ásia, pois se apressava para celebrar, se possível em Jerusalém, o dia de Pentecostes.
17 Ni Miletus taon-te qeimø-fakhan, yaq Pol Efesus taon-te, manqat ndøkhofotáv. Klisten megetapak, yà betøndozáv, bēnømendam.
17 Mas de Mileto mandou a Éfeso chamar os anciãos da igreja.
18 Yaq gifakhaz, ndego āv gezømbe-eín nqǽgo, “Zo mø̀zøte-zøtéz, av no qateyagam, Esia manqei-te ande qategeavun, neka khøuwa ate qægoam, zo namba qazi꞉yagam.
18 Quando chegaram, e estando todos reunidos, disse-lhes: Vós sabeis de que modo sempre me tenho comportado para convosco, desde o primeiro dia em que entrei na Ásia.
19 No Evezøza-qá sasae mba nogoám neka no nøkeza iz eqawateáv. No nqanek sasae qægoam, nøme nø̀-eivumám. Neka no yage føgakh-qapé qændapat, Zu ezoqam, noqa yage ngi꞉wat-qa givawam.
19 Servi ao Senhor com toda a humildade, com lágrimas e no meio das provações que me sobrevieram pelas ciladas dos judeus.
20 Neka zo mø̀zøte-zøtéz, no Mbumbukiam-qa Manqat qate-zømesimam, no manqat-qase khonøweáv, zo tøzømbe-tøkeat. Geté zo ùni nøte-zømesimám, ezoqa ewaqape-qa bøi-te neká zøkeza khoev vinivinimba-te.
20 Vós sabeis como não tenho negligenciado, como não tenho ocultado coisa alguma que vos podia ser útil. Preguei e vos instruí publicamente e dentro de vossas casas.
21 No ezoqa āv qazømbe-ovøemám nqǽgo: Zu bawan-ak neká bawan vini-ak, tiqa yage bè-enénd, neka Mbumbukiam-te bēqambuz neka nigi Evezøza Yesu bē-unimanqatinim.
21 Preguei aos judeus e aos gentios a conversão a Deus e a fé em nosso Senhor Jesus.
22 Yaq ndakin, nqáe! No Zelusalem taon-té qatǿnáv. Nqova Mbomambaqape ndø-itumbít, tænav. Geté, unimanqatín, no nø̀tenøtenák, ande gekha matev me mønǿfakhān.
22 Agora, constrangido pelo Espírito, vou a Jerusalém, ignorando a que ali me espera.
23 Ta-mba nqánek qatenøtén, gekha tāon ndøgo, qæ-okhoatun, Nqova Mbomambaqape āv gene-nømendimatún nqǽgo: No ndimbula-té gimǿ-utøném neka no yage føgakh-qape vøemǿqeīv.
23 Só sei que, de cidade em cidade, o Espírito Santo me assegura que me esperam em Jerusalém cadeias e perseguições.
24 Geté no nøkeza yage-te, matavapøteáv. Gigiap-qape sa nqánek: No bøiat uni nøtékhóu, neka ta sasae ndøgo, Evezøza Yesu genø-etoam, vøtumú-khōu, ezoqa Manqat Mbomambaqape tøte-zømesimit, Mbumbukiam-qa kuku matev-qa yaq-te.
24 Mas nada disso temo, nem faço caso da minha vida, contanto que termine a minha carreira e o ministério da palavra que recebi do Senhor Jesus, para dar testemunho ao Evangelho da graça de Deus.
25 Yaq nqáe! No āv qatenøtén nqǽgo: No zo mokho-te qæ-okhoam neka Mbumbukiam-qa Megeat Matev vøtē-zømesimam, zo noqa bugug nqawa zonǿ-qeivimák.
25 Sei agora que não tornareis a ver a minha face, todos vós, por entre os quais andei pregando o Reino de Deus.
26 Yaq nakémbá, no zo āv qazømbé-eín nqǽgo: Zo ezoqa nøme, Mbumbukiam te-ivav, vǿsoqoēv, ndøgo noqá manqa-zapá mbá.
26 Portanto, hoje eu protesto diante de vós que sou inocente do sangue de todos,
27 Zapa ndǿgo, no manqat kopo khonøweáv zo-te. Geté no Mbumbukiam-qa poev ate ndægo, ezoqa khandi꞉zat-qa yaq-te, sø̀tumu-zømesimát.
27 porque nada omiti no anúncio que vos fiz dos desígnios de Deus.
28 Zo zøkeza kha, gèqeiví. Neka ate ezoqa ewaqapé-a, vø̄zømete, ndigu Nqova Mbomambaqape, zoqa zenda-te ge-ab, zo tozozø-kewagat. Zo andé sip keoge ezoqam me zøte꞉gó. Zo Mbumbukiam-gi bawan ezoqam, mbomambá segezø-keogé, ndego ekeza kouk ge꞉wi.
28 Cuidai de vós mesmos e de todo o rebanho sobre o qual o Espírito Santo vos constituiu bispos, para pastorear a Igreja de Deus, que ele adquiriu com o seu próprio sangue.
29 No mø̀tenøtén, no tænav, yaq zo mokho-te, ezoqa nøme andé gaqo lozokhak khobokhobos me ndézáv. Yaq ndigu ezoqa ngiæzoat-qa ndǿgoát, ndigu kopømba ande av sip ndi꞉gu.
29 Sei que depois da minha partida se introduzirão entre vós lobos cruéis, que não pouparão o rebanho.
30 Até zo mokho-té-a, ezoqa nøme vǿfakhāz. Ndigu Klisten ezoqam-qa matavap enegim-qa ndǿgoát. Yaq nginik Klisten ezoqam, ndigu tìabezømbe-páev.
30 Mesmo dentre vós surgirão homens que hão de proferir doutrinas perversas, com o intento de arrebatarem após si os discípulos.
31 Yaq nakémbá. Gò꞉feazoát. Até vømbo-mataváp. No zo ate ndøzøte꞉go, viav misika mokho-te, pavpave neká lovølova, oskia nogugubám. Nøme ndøgo eiv-ús, qægugubam.
31 Vigiai! Lembrai-vos, portanto, de que por três anos não cessei, noite e dia, de admoestar, com lágrimas, a cada um de vós.
32 No zo ndakin Mbumbukiam-qá zenda-té neka teqá Manqat-té qatø-abét, ndøgo teqa kuku matev-qa yaq-te ndæmanqate. Nqanek manqat mokho-te, zoqa unimanqatin kopømbaqapé, gezømbé-føgákh, yaq zo matev mbomømboma vozóndapēm, ndøgo Mbumbukiam tegi ezoqam ate ndi꞉gu-qa gekhakheinam.
32 Agora eu vos encomendo a Deus e à palavra da sua graça, àquele que é poderoso para edificar e dar a herança com os santificados.
33 No zo namba qategoam, no ambá av nqǣgo, ezoqa nøme tigi moni neka tiqa ndabua nøte-qovetām.
33 De ninguém cobicei prata, nem ouro, nem vestes.
34 Zo mø̀zøte-zøtéz, no nøkeza zendá qate-sasaetám, moni qæqaqasumam, nøkeza kha keoge nonqo neka tiqa ndigu, namba qati-okhoam.
34 Vós mesmos sabeis: estas mãos proveram às minhas necessidades e às dos meus companheiros.
35 Matev ate qægoam, no qæmatønumam, no āv qatezømás nqǽgo: Ni sasae bazaføgakh-us bizigú. Yaq av nqægo, ni kopømbaqapé, ndigu ezoqam zizǿtøké, ndigu bazaføgakh mbain ndigu, ekeza kha timbo-kewagat. Ni até bizimbo-mataváp, av nigi Evezøza Yesu ekezan ge꞉-ein, ‘Khanakhanakh ndøgo, toqondap, ezoqa nøme gigiap toqombo-etoam, ndøgo gò꞉megeát. Mø̀ndøløvú, av khanakhanakh ndægo, ezoqam-te gigiap toqondap.’”
35 Em tudo vos tenho mostrado que assim, trabalhando, convém acudir os fracos e lembrar-se das palavras do Senhor Jesus, porquanto ele mesmo disse: É maior felicidade dar que receber!
36 Pol nqanek manqat qamømbøeva, yaq katuk ndømøkuí, nginik ezoqa ewaqape namba, vø̄guligulimem.
36 A essas palavras, ele se pôs de joelhos a orar.
37 Yaq ndigu gè-eivám, Pol sasa ndømøvøinam neka vø̄ngenøtømem.
37 Derramaram-se em lágrimas e lançaram-se ao pescoço de Paulo para abraçá-lo,
38 Ndigu mbøni vaev kandambaqape, ta zapaya ndǿgo tinindapém, ndego gezø-ein av nqægo, “No bugug nqawa zonǿ-qeivimák.”
38 aflitos, sobretudo pela palavra que tinha dito: Já não vereis a minha face. Em seguida, acompanharam-no até o navio.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.