1 Coríntios 15
Mbumbukiam-qa Manqat Mbomambaqape (KVG) vs AAI
1 Nǿfuap! No zo ndakin Manqat Mbomambaqape-qa yaq-te, manqa mate eim-qa nøzøgó, no zo bugukhokhof qatezømas. Zo mòzondapém, nqanek manqat. Yaq zo bazaføgakh-us zøtu꞉-waniáp.
1 Taitu, boun i akokok tur gewasin abinan kwanowar, imaim yawas kwabai, naatu imaim kwabatabatkikin isan nuhi akukusib.
2 Zo manqat nqánek qazøte-khandi꞉zát, zo føgøføgakh tozombo-geatat, av no qate-zømesimam. Mbain tøgoat, yaq zo khokhó sozo-unimanqatiním.
2 Iti tur gewasinamaim kwa iyawasi, imih tur abinan kwanonowar kwanabubukikin, baise men kwanabubukikin kwa a baitumatum boro nan yabin en namatar.
3 Manqat ndǿgo tøtezømás, av Mbumbukiam ge꞉nømand. Bugukhokhof nqánek: Keliso niqa manqa-zapazapa evøzam nonqo ndønaním. Mbumbukiam-qa Manqat é-møndo꞉-eín, matev ndø̀fakhān.
3 Ayu abisa abaib i kwa isa aya’abun, naatu nati tur ana’an gagamin i iti, Keriso it ata bowabow kakafin isan morob, Bukamaim eo na’atube.
4 Yaq ndego gè-otøvém. Geté yaq khøuwa misika-qa zita-te, nqawá genø-khandí꞉v. Até taqa yaq-té-a, Mbumbukiam-qa Manqat é-møndo꞉-eín.
4 Hibai hin hubemaim hiyai, veya tounu ufunamaim misir maiye, Bukamaim eo na’atube.
5 Yaq ndego Pita-té gemøfakhán, yaq taqa zita-te, ekeza paev ezoqam tuelv vømøzø̄-fakhan.
5 Peter isan irerereb, imaibo tur abarayah nah 12 isah irerereb.
6 Yaq taqa zita-te, Klisten ezoqa faev andled mø̀ndømø-løvú, gi-ometam. Nøme kopokopo mø̀ndø-pakhaéz. Geté ezoqa nøme, zua ndøyagé. Kopoáv.
6 Nati ufunamaim veya ta’imon wanawanan ana bai’ufununayah etei 500 tafanamaim auman isah irerereb, moumurih na’in i boun yawasih tema’am baise afa i himorob.
7 Yaq taqa zita-te, Zems-té gemøfakhán, neka tegi u-anim ate gi꞉goam vømøzø̄-fakhan.
7 Nati ufunamaim James isan irerereb, imaibo ana tur abarayah etei isah irerereb.
8 Yaq vaev-te, até nó-a, vømønø̄-fakhan. Taqa yaq-te, no andé khøuwa soqain-té qatøqán.
8 Uftoro’ot ayu atufuw kokobeya na’atube ama’am isou irerereb.
9 Zapa ndǿgo, Keliso-gi u-anim mokho-te, ezoqa uni khapelavøqase-in nó. Unimanqatín, no ezoqa eqeieqeí mbá, ezoqa no Keliso-ge u-anem ndinæna. Zapa ndǿgo, no Mbumbukiam-gí bawan ezoqam nøngiæzotám.
9 Ayu i tur abarayah etei babahimaim imih ayu i men boro tur abarayan hinarouw hinao, anayabin God ana ekaleisia ai nununih arouw ai’a’akirih.
10 No Mbumbukiam-qá kuku matev zapayá, qæ-Keliso-ge-u-anem-en, av no ndakin nqate꞉go. Geté no Mbumbukiam teqa kuku matev, ambá av nqǣgo, khokhō segenø-etoām. Āv taoká. Zapa ndǿgo, sasae ndøgo, no qægoam, ndøgo mø̀ndømø-løvuám, av Keliso-gi u-anim nøme gi꞉sasaetam. Geté unimanqatín. No ambá av nqǣgo, nøkhapus mokho mbā sæsasaetām. Geté Mbumbukiam-qá kuku matev ndøgoám, no namba.
10 Baise God ana manaw ana kabeberamaim ayu tur abarayan amatar, naatu manaw kabeber ayu bitu i men yabin en, baise bowabow gagamin na’in abow, tur abarayah etei ana tabirih, men ayu au fairamaim abowabowamih, baise God ana manaw ana kabeber ayu wanawana’umaim ma ebowabow.
11 Geté ndøgo gigiap-qapé mbá, zo Manqat Mbomambaqape nō tøte-zømesimat o ndigu u-anim nøme ti꞉zømesimat. Zapa ndǿgo, niqa manqat kopó. Yaq zo nqanek manqat mòzo-unimanqatiním.
11 Isan imih i tibibinan naatu ayu abibinan ana itinin i men ta’amih, baise ana’an gagamin i abisa abibinan i kwa kwaitumatum.
12 Ni zo qati-zømesimam, av nqægo, Keliso løvøte-tē gendo-khandī꞉v, yaq gê, áv khané꞉go, zo ezoqa nøme av ndøzøte-manqate, av nqægo, ezoqa løvøte-te gendō-khandi꞉vāk?
12 Boun aki abibinan ai tur i Keriso morobone mimisir isan ao’o, baise mi’itube’emih kwa afa kwao moroboyah boro men hinayawas maiye hinamisir?
13 Ezoqa amba løvøte-te khandi꞉zateav tøgonɨn, yaq até Kelisó-a, løvøte-te ambá gékhandi꞉vák. Geté ndego mø̀ndø-khandí꞉v.
13 Morobone misir maiye men nama’am na’at, ana itinin Keriso morobone men misir maiye’emih.
14 Neka nøme nqánek: Keliso amba løvøte-te khandi꞉vateav tøgonɨn, yaq manqat ndøgo, ni qati-zømesimam, ambá khokhó. Mokho mbaín. Yaq até zoqá unimanqatín-a, ambá mokho mbaín. Khokhó.
14 Naatu Keriso morobone men tamimisir maiye na’at, aki ai binan i yabin en, naatu kwa Keriso kwabitumitum auman i yabin en.
15 Av tægonɨn ndægo, yaq ni Mbumbukiam-qa yaq-te, ambá khavozam ezoqam nigonɨ́n, ni zo nqati-zømesim, Mbumbukiam Keliso løvøte-te gekhandi꞉v. Zapa ndǿgo, Mbumbukiam ezoqa løvøte-te amba khandi꞉zateav tegonɨn, yaq ndego até Kelisó-a, ambá gékhandi꞉vák.
15 Naatu murumurubih men hinamimisir maiye na’at, aki i God isan abifufuwen. Anayabin Keriso morobone God baiyawasin arouw ao, naatu moroboyah morobone men hinamimisir maiye na’at, nati ebiturobe, God Keriso morobone men iyawas maiye misirimih.
16 Zapa ndǿgo, løvøte ezoqam nango khandi꞉zateav tøgønɨn, yaq até Kelisó-a, ndego løvøte-te nango ambá gékhandi꞉vák.
16 Morobone misir maiye men nama’am na’at, Keriso morobone men misir maiye.
17 Yaq Keliso løvøte-te amba khandi꞉vateav tøgonɨn, zoqa unimanqatin matev, ambá mokho mbaín. Ambá khokhó. Neka zo manqa-zapa-te, ambá zua zogonɨ́n.
17 Naatu Keriso morobone men tamimisir na’at, kwa a baitumatum i yabin en, naatu kwa i boro’ika bowabow kakafin tafatumi kwatama’ama.
18 Neka ndigu Klisten ezoqa nøme, gipakhaez, ambá gemø-soqoezɨ́n.
18 Naatu iban maiye sabuw iyab Keriso wabinamaim himomorob ana itinin i hikasiy na’atube.
19 Ni ndakin yage-qa yaq-te mba, Keliso-te tizio-tambat, getē megemege-qa yaq-te, ni Keliso-te ziō-tambatāk, yaq ni uni zí꞉-tanakhamba-én. Yaq ni ezoqa ewaqape nøme zíløvubát, ndigu ti-tanakhamba-ez.
19 Keriso wanawananamaim yawas tabai nuhit fot tama’am. Baise ata yawas i iti tafaram akisin isan tanama tananotanot na’at. It i tafaram wananwanan ana gonenet sabuw tamatar.
20 Geté Keliso mø̀ndø-khandí꞉v, løvøte-te. Bugukhokhof ndégo tekhandí꞉v. Yaq ni mìzi꞉nøtén, vaev-te até løvøte ezoqa nømé-a, vǿkhandī꞉z.
20 Baise turobe Keriso i anababatun morobone misir maiye, God ana sabuw iyab himomorob wanawanahimaim Keriso i wan morobone misir.
21 Løvøte, ezoqa kopo-té qandowáv. Adám. Neka até løvøte-te khandi꞉nat matév-a, ezoqa kopo-té qandowáv. Yesú.
21 Anayabin orot ta’imon ana sinafumaim morob matar, imih orot ta’imon ana sinafumaim morobone misir maiye matar.
22 Ni ezoqa ewaqape, Adam mokho-te, sizimú-pakhaentát. Yaq matev até kopó. Ni ezoqa ewaqape, Keliso mokho-te, sizimú-khandí꞉n.
22 Sabuw etei tamomorob, anayabin Adam ana rara, naatu morobone boro tanamisir maiye anayabin Keriso yawasin ema’am.
23 Mbumbukiam matev āv genevé nqǽgo: Bugukhokhof, Keliso ndøkhandí꞉v, løvøte-te. Yaq vaev, nqawa tendoqavan, løvøte-te ni ndǿkhandí꞉n, tegi ezoqam.
23 Baise morobone tanamimisir maiye, i boro koumutufuren inu’in na’atube hinabusuruf, wantoro’ot boro Keriso namisir, naatu nanan ana veya sabuw iyab Keriso nowan boro hinamisir.
24 Yaq taqa zita-te, manqei-qape-qa vaev khøuwa vømǿfakhāz. Ta khøuwa-te ndøgo, Yesu megetapak ezoqam neka kawakawa-za neka gekha ezoqa o nqova nøme, Mbumbukiam namba ndi꞉nøfeap, géngiæzó. Yaq megeat matev, Yesu Eve mbó-etoám.
24 Imaibo mar yomanin nan natit, tafaram hai bonawiyenenayah, hai aiwob, hai kaifenayah etei hai fair tutufin Keriso nagugurus ufunamaim, aiwob nab Tamah God nitin.
25 Yesu manqei-qape até gekhǽ-kawaevtát, atema Mbumbukiam-gi qaqa ezoqam ate ndi꞉gu vømú-ngiæzō, neka ekeza zenda tokhotapak mokho-te vǿu-āb.
25 Naatu Keriso i boro ni’aiwob nanan ana rakit sabuw etei nabow nan an babanamaim nawastanen.
26 Yaq qaqa matev ate ndægo tumungiu, vaev løvøte ndǿngíu.
26 Naatu uftoro’ot i sawar wabin Morob it ata rakit gagamin boro nagurus nitaiy nare.
27 Mbumbukiam-qa Manqat é-møndo꞉-eín, av nqægo, “Matev ate ndægo, teqá zenda tokhotapak mokho-té genø-áo.” Geté unimanqatín. Mbumbukiam gigiap ate nqægo, teqa zenda tokhotapak mokho-te ge-ao, ndego ambá av nqǣgo, até ekeza khá-ya, te mokho-tē genøvē. Āv taoká.
27 Anayabin Buk Atamaninamaim eo, “Sawar etei boro nabow an babanamaim naya.” Iti tur Sawar etei an babanamaim yara’iyen rouw eo, i rerereb yan, God men i auman bobar eomih, anayabin God sawar etei boro Keriso ana fair babanamaim naya.
28 Yaq gigiap neka matev ate ndægo, Keliso mokho-te tøugoat, yaq ndego ekeza kha, Mbumbukiam-qá mokho-té genǿvé, te mokho-te ndego, ibugukhokhof gigiap ate ndægo teqa mokho-te gu꞉-ao. Yaq Mbumbukiam yakhapús, gigiap ate ndægo, kawa mó꞉goát.
28 Sawar hinabow hinan God Natun babanamaim hinaya’ay ufunamaim, Jesu boro Tamah God ana fair babanamaim namare, anayabin sawar etei God bow Natun babanamaim ya, naatu God boro sawar tutufin etei ni’ukwarin ana sabuw etei isah.
29 Ezoqa amba løvøte-te khandi꞉zateav tigunɨn, av ezoqa nøme ndi꞉manqate, yaq gekha zapâ, ezoqa nøme løvøte ezoqam-qa iz-te, ibøkha iz gindapemɨn? Løvøte ezoqam amba khandi꞉zateav tigunɨn, yaq tiqa matev, mokho ambá mbaín.
29 Naatu morobone misir maiye en na’at, sabuw iyab moroboyah efanih bapataito hibaib boro abistan hinasinaf? Naatu morobone misir maiye en na’at, aisim sabuw moroboyah efanih taih tuwah hina bapataito tebaib?
30 Yaq até ndøgó-a, niqa kha khøuwa kopoav, Mbumbukiam-qa Manqat zapaya, løvøte-te nqei-awam, ndøgo mokho ambá mbaín.
30 Naatu it auman aisim ata yawas takwahir tatit veya matan tayi tabowabow?
31 Nǿfuap! Unimanqatín. No nøkeza kha, khøuwa kopoáv, løvøte-té qatø-awám. Até nømé-a, unimanqatín. Yesu Keliso mokho-te, nigi Evezøza, no zo nø̀te-khambuváp.
31 Taitu ayu i mar etei morob ana efanamaim ama’am. Anayabin sawar abisa Keriso kwa isa sisinaf imaim ayu kura’ara’ahu iti tur akukurerereb.
32 No Manqat Mbomambaqape zapaya, Efesus taon-te ezoqa soqøsoqa namba ande gaqo khobokhobos me qate-nøfe꞉pam, yaq ndøgo áv khanømbé-tøkē, ezoqa amba løvøte-te khandi꞉zateav tigunɨn? Matev av nqægo, ambá genǿ-tøkeák. Ezoqa amba løvøte-te khandi꞉zateav tigunɨn, yaq ezoqa nøme-qa manqat ambá unimanqatín, ndigu av ndi꞉manqate nqægo, “Lou sizīlogāt neka ibøkha sizī-izumāt. Zapa ndø̄go, ni avønīn zīpakhaēn.”
32 Morob ufunamaim yawas men tama’am, aisim ayu iti Ephesus hai sigarafor bairi atiyow? Abisa ana gewasin boro anab? Morobone misir maiye en na’at.
33 Geté gò꞉feazoát. Zo ezoqam-qa manqat av nqægo andé vǿe-tubām. Zapa ndǿgo, ezoqa soqøsoqa namba toqote-khokhombupat, yaq ndigu qoqa matev eqeieqei segé-ngi꞉nám.
33 Men sabuw hinifufuwi a not hinakwaris. “A ofonah kakafih boro ayawas gewasin hinagurus.”
34 Matavap eqeieqei-té qanøqambúz neka manqa-zapazapa matanam é-vø̄-ivøvem. No nqanek manqat tæzømbe-manqaté ndǿgo: Zo ezoqa nøme, Mbumbukiam zøtezateáv. Zo mivi bezøvití, ta zapaya.
34 Ukwar kwanabotawiy gewas, ef kakafih kwasisinaf kwanihamiyen, anayabin kwa afa God men kwaso’ob, iti ao, saise kwa biya hina’ohow.
35 Éisa, ezoqa nøme áv gipøtí-bevupēm penømakhaya, “Gê, løvøte ezoqam áv kiní-khandī꞉z? Yaq tiqa kha ande áv khazømbé-goāt, ndigu tinduqavaz?”
35 Sabuw afa boro hinibatiy hinao, “Moroboyah boro mi’itube hinamisir maiye? Naatu hina mimisir biyah ana itinin boro mi’itube hinab?”
36 Ezoqa ndigu av ndi꞉manqate, ndigu mokho ndapeáv, taqa yaq-te. Gèmbo-mataváp. Tae nanga toqo-zøgeakh, yaq mbusa naqanøká géfakhanák. Geté tae nanga ndø̀khæ-pakhá. Yaq váev mbusa tøfakhan.
36 Taitu, kwabikoko’aw, ub me yanamaim kutatanum boro men saife nakuboun nayenamih, baise wantoro’ot i boro namorob nare, imaibo nakuboun nayen.
37 Qo gigiap toqo-zøgeakh, kopømba ande av wit ndi꞉gu o gekha gigiap nøme ndægo, qo ambá av nqǣgo, tae-us qó-ogeākh. Geté qo nanga mba qózøgeákh. Yaq tae segéfakhán.
37 Naatu sanabey ub o ub afa kutatanum i men biyan tutufin kwatatanumimih, baise ro’on, sanabey ro’on o ub ta ro’on.
38 Mbumbukiam, ta nanga ndigu, kha ndakinak mbó-etoám, av ndego qambøe-pøovam. Nanga vinivinimba, mbusa bugug vinivinimba zøfakhanamɨ́n.
38 God ub ta’ita’imon biyah hai itinin ta ta i ana kokomaim ya, naatu ub ta’ita’imon biyah anababatun itih.
39 Até gigiap nømé-a, Mbumbukiam gekhakheinam, bugug vinivinimbá. Ezoqam-qa kha viní neka søvakha gigiap-qa kha vini, neka pipisi-qa kha vini neka zonga-qa kha vini.
39 Naatu sawar tafaramamaim biyah finimih auman hai itinin i men ta’imon, biyah i ta ta, orot babin biyah ana itinin ta, haru for biyah ana itinin ta, mamu hai itinin i ta naatu siy i hai itinin ta.
40 Gigiap nøme, yan-té qano꞉gó neka gigiap nøme manqei-qape-té qagó. Gigiap ndøgo, yan-te nqo꞉go, taqa bugug keoge viní, neka gigiap ndøgo, manqei-qape-te nqago, bugug keoge vini.
40 Naatu mar ana biyan itinin ibo ta, na’atube tafaram biyan itinin ibo ta. Baise biyat no mar nowan ana bonamanamarin itinin ibo ta, naatu biyat tafaram nowan ana bonamanamarin ibo itinin ta.
41 Khøuwa-qa bugug keoge viní, neka løvøyak-qa bugug keoge vini, neka nduku-qa bugug keoge vini. Neka até ndukú-a, tiqa bugug keoge vinivinimbá.
41 Veya ibo ana bonamanamarin itinin ta, sumar ibo ana bonamanamarin itinin ta, naatu daman ibo hai bonamanamarin itinin ta, baise daman wanawanahimaim ta’ita’imoh ibo hai bonamanamarin ta ta.
42 Løvøte ezoqam-qa khandi꞉zat-qa yaq-te, matev até kopó. Ezoqam-qa kha, kopømba ande av tae nanga ndægo, ti-ogeakhem, yaq segé-navøém. Geté løvøte-te tøndo-khandi, yaq nqawa génanimák.
42 Baise Moroboyah hinamimisir maiye ana itinin i boro nati na’atube, biyat morob hubemaim tayayare ana veya biyat i emasamas, baise morobone namimisir ufunamaim boro nama wanatowan.
43 Kha ndøgo, ndø-ozu, bugug soqaín neka bazaføgakh mbaín. Geté løvøte-te tøkhandi, yaq mbomambá segégoát neka bazaføgakh-ús.
43 Biyat hubemaim tayayare itinin i kakafin, naatu siba’u’un, baise emimisir ana veya itinin i gewasin naatu fairin.
44 Kha ndøgo, tø-ozat, ndøgo manqei-qape khá. Geté tøndo-khandi, yaq ndøgo khandi miavmiav khá. Manqei-qape kha nqago, yaq até khandi miavmiav khá-ya, ndø̂gó.
44 Biyat tayayare i tafaram nowan, baise emimisir i mar biyan.
45 Mbumbukiam-qa Manqat āv qane-peawáp nqǽgo, “Ndego bugukhokhof ezoqam, Adam, Mbumbukiam khandi mbo-etoám, vø̄-ezoqam-ev.” Geté Keliso, ndego kopømba ande av Adam nøme, vaev-te gegeavun, ndego ekeza Nqova mokho-te, ezoqa khandi ndakinak zø-etoumatún.
45 Buk Atamaninamaim hikirum hio na’atube, “Orot wantoro’ot wabin Adam i biyan ana yawas bai,” baise Adam bairou’abin nan i ayubit ana yawas wanatowanin baitit isan na.
46 Geté unimanqatín. Matev ambá av nqǣgo, khandi miavmiav kha bugukhokhof mo꞉geavūn. Geté bugukhokhof, manqei-qape kha mo꞉geavún. Yaq vaév, khandi miavmiav kha tøgeav.
46 Orot ayubit ana yawas auman ma’am i men mat na, baise orot biyat ana yawasamaim ma’am i mat na, imaibo orot ayubit ana yawasamaim ma’am na.
47 Bugukhokhof ezoqam, ndego manqei-qape-té gendowáv. Mbumbukiam manqeí gene-khakheinøvém. Geté ndego ezoqa nøme, vaev gegeavun, ndego yan-té gendovís.
47 Orot wantoro’ot Adam i me nowan fofobane matar, baise Adam bairou’abin i marane ra’iy.
48 Ni manqei-qape ezoqam, ni até kopó, av Adam nde꞉go, ndego Mbumbukiam manqei ge꞉khakheinøvem. Geté vaev-te, ni løvøte-te tizimø-khandi꞉n, ni andé Keliso me zí꞉goát, ndego yan-te gendovis.
48 Sabuw iyab me nowan biyah i orot me’emaim ma’am biyan na’atube, sabuw iyab mar nowan biyah i orot marane rara’iy biyan na’atube.
49 Ni ndakin Adam-qá bugug zi꞉keogé, Mbumbukiam manqei ge꞉khakheinøvem. Geté vaev-te, ni Keliso-qá bugug zí꞉kewagát, ndego yan-te gendovis.
49 Tafaram orot ana ana itinin tabaib na’atube, mar ana orot nanan ana itinin boro tanab.
50 Nǿfuap! No nqanek manqat tæzømbe-eín ndǿgo: Zo vø̀ezøtéz. Manqei-qape kha neka kouk, kopømba mbaín, Mbumbukiam-qa Megeat Matev-te tømø-oe. Unimanqatín. Gigiap ndøgo, sa qamø-navøemɨn, kopømba mbaín, navupav manqei-te tømø-oe.
50 Taitu, abisa ao au yabin i iti, biyat, naatu finimit men karam boro God ana aiwobomaim narun, anayabin biyat i boro namorob namas, imih men karam boro wanatowan ma’am ana efanamaim narun.
51 Nqáe! No mokho manqat nøtézømás: Ni ezoqa nøme, naqanøká zípakhaenák. Geté ni ate nqazi꞉gu, sizimú-enendtét.
51 Tain kwanarub gewas, iti tur buriburin anao kwananowar, it etei boro men tanamorobomih, baise ata itinin boro nabotabir bonamanamarin namatar
52 Matev nakhamas-té qanǿfakhán. Ndánd segení-nqøóz. Kipi-qá wag zíyogém, ta wag ndøgo, ezoqa tæzømas, av nqægo, vaev mø̀ndø-fakhān. Yaq ezoqa ndigu gipakhaez, ndø̀ndo-khandí꞉z. Yaq ndigu miavmiav ndǿyagát. Yaq até ní-a, ni ta khøuwa-te zua tiziyagat, ni sizimú-enendtét, ti namba.
52 tour natut ana veya namanamar ebowabow na’atube, tanimatanubamo biyat nabotabir. Anayabin tour natut ana veya murumurubih etei boro biyah fairin hinamisir, naatu biyah ana itinin boro nabotabir.
53 Kha ndøgo, sa qamø-navøemɨn, bè-enénd, bemø̄-navupav-kha. Løvøte kha ndøgo, bè-enénd, bemø̄-khandi-miavmiav-kha.
53 Biyat iti morob emasamas boro nabotabir biyat fairin wanatowan ma’ama’anin namatar.
54 Nqanek matev tøfakhan, manqei-qape kha tø-enend, vømǿ-navupav-khā neka løvøte kha vømǿ-khandi-miavmiav-khā, yaq Mbumbukiam-qa Manqat gemǿ-unimanqatín, ndøgo av qæ-ein nqægo,
54 Biyat iti boun tama’am boro namorob naatu namas, baise morob ufunamaim biyat boro nabotabir nan wanatowan ma’ama ana biyan nab. Imaibo Buk Atamaninamaim hikirum boro nan niturobe,
55 Lǿvøte!
55 “Morob o a fair menanamaim ema’am boro inisnowah?
56 Løvøte-qa bazaføgakh, manqa-zapa-té qando-fakhaté. Neka manqa-zapa-qa bazaføgakh, Mozes-qá guguna manqat mokho-té qando-fakhaté.
56 Morob ana biyababan i bowabow kakafinane ebaib, naatu bowabow kakafin ana fair i ofafaramaim ebaib.
57 Geté ike kandambá, Mbumbukiam-te. Yesu Keliso mokho-te, ndego nigi Evezøza, Mbumbukiam ni gìni-tøkeét. Yaq niqa khagua gemǿ-eqá.
57 Baise God ana merar tanay anayabin Jesu Keriso, i morob ana ahay ana waf tagagir yare!
58 Yaq nakémbá, nogi nøfuap mbomømboma! Føgøføgakh ndøwaniáp neka matev nøme benøzø̀zo᷄. Evezøza-qa sasae-te, bazaføgakh oskia ndø-asøzú. Zapa ndǿgo, zo mø̀zøte-zøtéz, sasae ndøgo, zo Evezøza mokho-te nandozogo, khokho nonqó mbá.
58 Isan imih taitu, yate nanub kwanabatkikin, mar etei Regah isan anot tutufin kwanabow, anayabin Regah isan kwabow kwabi’akir i men anayabin enamih, baise yabin auman.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.