Marcos 12
Minimib NT (KMH_MIN) vs NAA
1 Jisas pen kɨrop mɨnɨm ar alap sɨd tɨkɨl agak, “Bɨ alap wari gɨl, nag wain wög ak gɨ yɨmɨl, wain magɨl pak cɨb jakep, agɨl, mɨgan alap gɨ lɨ tep gɨnɨgab. Bin bɨ apɨl nag magɨl si dɨnɨgal ak nɨŋ mɨdojɨn, agɨl, karɨp kɨlan gɨ par kɨb alap gɨl, bɨ ognap kɨrop agnɨgab, ‘Nɨbi nag wain wög yad ak kod mɨdɨl, kɨsen pɨlɨl pok gek, yɨp ognap, nɨbi ognap dɨnɨmɨb,’ agɨl, karɨp lɨm par okok amnɨgab.
1 Depois Jesus começou a falar-lhes por parábola:
2 Wain magɨl pok gɨnɨgab magɨl ak, bɨ ne alap ag yokɨl, agnɨgab, ‘Wain magɨl yɨp ognap ñel donɨmɨn!’ agnɨgab.
2 No tempo da colheita, mandou um servo para que recebesse dos lavradores a sua parte dos frutos da vinha.
3 Agek, amjakek, bɨ wög gɨnɨgal okok, nop dɨ pak pak lɨl, yokop nep ag yoknɨgal.
3 Mas os lavradores o agarraram, espancaram e o despacharam de mãos vazias.
4 Nɨg gel, bɨ wain wög nap nɨb ak bɨ alap pen ag yoknɨgab. Amjakek, nop nabɨc alaŋ pakɨl, gɨ tɨmel yɨb gɨnɨgal.
4 De novo, enviou-lhes outro servo, e eles bateram na cabeça dele e o insultaram.
5 Nɨg gel, bɨ wain wög nap nɨb ak, bɨ alap pen ag yokek amek, nop pɨs nep ñag pak lɨnɨgal. Bɨ ognap koŋai nep ag yokek, nɨb aknɨb nep gɨlɨg gɨ, ognap tapɨn magɨl paknɨgal, ognap pɨs nep ñag pak lɨnɨgal.
5 Mandou ainda outro servo, e a este mataram. Muitos outros lhes enviou, dos quais espancaram uns e mataram outros.
6 Nɨg gel gel me, bɨ wain wög nap nɨb ak bɨ ne alap ma mɨdenɨgab; ñɨ mɨdmagɨl ne nokɨm mɨdenɨgab ak, mɨnɨm ne ak dɨnɨgal, agɨl, ag yokek amnɨgab.
6 — Restava-lhe ainda um: o seu filho amado. Por fim, mandou o filho, pensando: “O meu filho eles respeitarão.”
7 Pen amjakek, bin bɨ wain wög gɨ mɨdenɨgal okok nɨŋɨl agnɨgal, ‘Ñɨ apeb aul, bɨ wain wög nap nɨb ak ñɨ ne apeb. Nɨb ak, nop ñag pak lɨl me, tap ne dɨnɨmɨŋ rek okok cɨn dɨnɨgabɨn,’ agnɨgal.
7 Mas os tais lavradores disseram entre si: “Este é o herdeiro; venham, vamos matá-lo, e a herança será nossa.”
8 Nɨb agɨl, ñɨ nɨbak nop pɨs nep ñag pak lɨl, dam wain wög mɨs okok dɨ yoknɨgal.
8 E, agarrando o filho, mataram-no e o lançaram fora da vinha.
9 Nɨg genɨgal, bɨ wain wög nap nɨb ak apɨl, tari gɨnɨgab? Ne apɨl, bin bɨ wain wög genɨgal nɨb okok kɨrop ñag pak lɨl, bin bɨ ognap kɨrop agek, wain wög nɨbak kod mɨdenɨgal,” agak.
9 — Que fará, pois, o dono da vinha? Virá, exterminará aqueles lavradores e entregará a vinha a outros.
10 Nɨb agɨl kɨrop agak, “Nɨbi God Mɨnɨm ñu kɨl tɨklak dai alap ma nɨpɨm rek lɨp. God Mɨnɨm dai nɨbak ñu kɨl tɨkɨl aglak,
10 Vocês ainda não leram este trecho da Escritura:
11 — ausente —
11 Isto procede do Senhor
12 Jisas nɨb agek, bɨ God nop tap sobok gep bɨ kɨb okok abe, bɨ lo mɨnɨm ag ñeb okok abe, bɨ mɨnɨm tɨg bɨlokep okok abe, cɨnop nep ageb, agɨl, nop cɨcɨ dɨn, ag nɨŋlak ak pen bin bɨ okok kɨrop pɨrɨkɨl, kɨrɨg gɨlak.
12 E procuravam prender Jesus, porque entenderam que ele havia contado essa parábola contra eles; mas temiam o povo. Então eles o deixaram e foram embora.
13 Pen kɨsen Juda bɨ kɨb nɨb okok, bɨ Perisi ognap eip, Herod bɨ ne ognap eip kɨrop aglak, “Nɨbi Jisas mɨdeb sɨŋak amɨl, nop mɨnɨm ognap ag nɨŋem, ne tari nɨnöl mɨnɨm agenɨgab, nop dam mɨñ lɨnɨgabɨn,” aglak.
13 E enviaram a Jesus alguns dos fariseus e dos herodianos, para que o apanhassem em alguma palavra.
14 Nɨb agelak, Jisas mɨdek sɨŋak amɨl, aglak, “Mɨnɨm ag ñeb bɨ. Cɨn nɨpɨn nak bɨ nɨŋɨd yɨb nep ageban. Bɨ kɨb okok abe, bin bɨ yokop okok abe, kɨrop nɨŋɨl ma pɨrɨkpan. God ageb rek nep nɨŋɨl, bin bɨ okok kɨrop yɨpɨd gɨl nep ag ñeban. Nɨb ak, cɨnop ag ñan! Cɨn Juda bin bɨ lo okok titi gɨl mɨdeb? Gapman bɨ kɨb Sisa nop takɨs ñɨjɨn aka ma ñɨjɨn?” aglak.
14 Chegando, disseram-lhe: — Mestre, sabemos que o senhor é verdadeiro e não se importa com a opinião dos outros, porque não olha a aparência das pessoas, mas, segundo a verdade, ensina o caminho de Deus; é lícito pagar imposto a César ou não? Devemos ou não devemos pagar?
15 Nɨb agelak, Jisas mɨnɨm tom agelak ak nɨŋɨl agak, “Tari gɨnɨg, nɨnöl mɨnɨm agaŋ, agɨl, yɨp mɨnɨm esek nɨbak agebɨm? Kab magɨl alap dapem, yad nɨŋin,” agak.
15 Mas Jesus, percebendo a hipocrisia deles, respondeu:
16 Agek, kab magɨl alap dap ñel nɨŋɨl agak, “Kab magɨl bak ak, bɨ an mɨlɨk dai ak mɨdɨl, an yɨb ak mɨdeb?” agak. Agek aglak, “Bɨ kɨb Sisa ak nep,” aglak.
16 Eles trouxeram. E Jesus lhes perguntou: Eles responderam: — De César.
17 Agelak, Jisas agak, “Sisa tap ne mɨdonɨmɨŋ ak Sisa nop ñɨnɨmɨb; God tap ne mɨdonɨmɨŋ ak God nop ñɨnɨmɨb,” agak. Nɨb agɨl, mɨnɨm tom kɨri ak talak gɨ tep gak nɨbak nɨŋɨl, wal yɨb aglak.
17 Então Jesus disse: E muito se admiraram dele.
18 Sadyusi bin bɨ okok, bin bɨ kɨmɨl, ma warɨknɨgal, agɨl, nɨŋölɨgɨpal rek, ognap Jisas mɨdek sɨŋak apɨl aglak,
18 Então alguns saduceus, que dizem não haver ressurreição, aproximaram-se de Jesus e lhe perguntaram:
19 “Mɨnɨm ag ñeb bɨ. Bɨ God mɨnɨm agep Mosɨs, mɨnɨm alap cɨnop ñu kɨl tɨkɨl agak, ‘Bɨ alap bin dɨl, ñɨ pai tɨkɨl mer, yokop kɨmenɨgab ak, nɨmam ne alap pen bin kaŋɨl nɨbak dɨl, mam kɨmak ak ñɨ pai ne ak, agɨl, tɨknɨgab,’ agak.
19 — Mestre, Moisés nos deixou escrito que, se um homem morrer e deixar mulher sem filhos, o irmão desse homem deve casar com a viúva e gerar descendentes para o falecido.
20 Nɨb ak, bɨ wagɨn sek aknɨb ar oŋɨd ak mɨdenɨgal. Nɨmam ned bin dɨl, ñɨ pai tɨkɨl mer, yokop kɨmnɨgab.
20 Havia sete irmãos. O primeiro casou e morreu sem deixar filhos;
21 Kɨmek, nɨmam yɨgwu nab nɨb ak pen bin nɨbak nop dɨl, ak rek nep ñɨ pai tɨkɨl mer, yokop kɨmnɨgab. Nɨg gek, nɨmam yɨgwu nokɨm nɨb ak pen bin nɨbak nop dɨl, ak rek nep ñɨ pai tɨkɨl mer, yokop kɨmnɨgab.
21 o segundo casou com a viúva e morreu, também sem deixar descendência; e o terceiro, da mesma forma.
22 Nɨg gɨ dam dam, nɨmam aknɨb ar oŋɨd okok ñɨ pai tɨkɨl mer, magɨlsek yokop kɨmnɨgal. Kɨsen bin ak, ak rek nep kɨmnɨgab. Pen bin bɨ kɨmɨl warɨknɨgal, apan ak,
22 E, assim, os sete não deixaram descendência. Por fim, depois de todos, morreu também a mulher.
23 bin nokɨm alap bɨ ne aknɨb ar oŋɨd lɨnɨgab nɨbak, kɨsen nɨmam akal bin ne mɨdenɨgab?” aglak.
23 Na ressurreição, quando eles ressuscitarem, de qual deles ela será a esposa? Porque os sete casaram com ela.
24 Agelak, Jisas agak, “Nɨbi God Mɨnɨm ñu kɨl tɨklak ak abe, God kɨlɨs ne ak abe ma nɨpɨm rek, gos nɨŋɨd ma nɨpɨm.
24 Jesus respondeu:
25 Bin bɨ kɨmbal okok warɨknɨgal ñɨn ak, God ejol ne okok mɨdebal rek mɨdɨl, bɨ okok bin ma dɨnɨgal; bin okok bɨ ma dɨnɨgal.
25 Pois, quando ressuscitarem dentre os mortos, nem casarão, nem se darão em casamento, mas serão como os anjos nos céus.
26 Pen bin bɨ kauyaŋ ma warɨknɨgal, apɨm ak, Mosɨs mab sɨkol yɨn nep mɨdek kesɨm ñu kɨl tɨkak ak ma nɨpɨm rek lɨp. God, mab yɨnek nab sɨŋak mɨdɨl, Mosɨs nop agak, ‘Ebraham, Aisak, Jekop, God kɨri me, yad mɨdebin,’ agak. Nɨb ak, based sɨkop ned kɨmlak okok kɨrop agɨl, ‘God kɨri mɨdebin,’ agak. Pen nɨbi apɨm rek, bin bɨ okok kɨmɨl, pɨs nep kɨmblap ak, God ne, ‘Ebraham, Aisak, Jekop, God kɨri mɨdebin,’ ma apkop.
26 Quanto aos mortos, que eles de fato ressuscitam, vocês nunca leram no Livro de Moisés, no trecho referente à sarça, como Deus lhe falou: “Eu sou o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó”?
27 Nɨbi gos nɨŋ tep ma gɨl, bin bɨ kɨmbal okok nɨŋɨl, bɨr pɨs nep kɨmbal apɨm ak pen God nɨŋɨp kɨri komɨŋ mɨdebal. Bin bɨ komɨŋ mɨdebal nɨb okok ne God kɨri mɨdeb,” agak.
27 Ele não é Deus de mortos, e sim de vivos. Vocês estão completamente enganados.
28 Bɨ lo mɨnɨm ag ñeb bɨ alap, Jisas Sadyusi bin bɨ okok kɨrop ag tep gak ak nɨŋɨl, apɨl nop ag nɨŋɨl agak, “Lo ar akal kɨb yɨb?” agak.
28 Chegando um dos escribas, que ouviu a discussão entre eles e viu que Jesus tinha dado uma boa resposta, perguntou-lhe: — Qual é o principal de todos os mandamentos?
29 Agek, Jisas agak, “Lo kɨb yɨb ak, God Mɨnɨm ak ñu kɨl tɨkɨl aglak, ‘Isrel bin bɨ nɨŋɨm! Bɨ Kɨb cɨn God, ne nokɨm nep Bɨ Kɨb mɨdeb.
29 Jesus respondeu:
30 Mɨdmagɨl nak ak magɨlsek, gos tɨmɨd nak ak magɨlsek, kɨlɨs nak ak magɨlsek dɨl, God Bɨ Kɨb nak ak nop mɨdmagɨl lɨnɨmɨn,’ aglak.
30 Ame o Senhor, seu Deus, de todo o seu coração, de toda a sua alma, de todo o seu entendimento e com toda a sua força.”
31 Mɨnɨm kɨb yɨb alap, God Mɨnɨm ak ñu kɨl tɨkɨl aglak, ‘Nak ke mɨdmagɨl lɨpan rek, bin bɨ ke nɨb okok kɨrop ak rek nep mɨdmagɨl lɨnɨmɨn,’ aglak. Lo mɨnɨm okok magɨlsek, lo nɨb omal me lo kɨb yɨb mɨdeb,” agak.
31 O segundo é: “Ame o seu próximo como você ama a si mesmo.” Não há outro mandamento maior do que estes.
32 Agek, bɨ lo mɨnɨm ag ñeb bɨ ak pen agak, “Mɨnɨm ag ñeb bɨ. Nak nɨŋɨd yɨb ageban, God nokɨm me Bɨ Kɨb yɨb mɨdeb; ne rek ognap ma mɨdebal.
32 Então o escriba disse: — Muito bem, Mestre! E com verdade o senhor disse que ele é o único, e não há outro além dele,
33 Cɨn God nop tap pak sobok gɨ ñɨnɨgabɨn aka tap pak sobok gɨ ñɨ pɨs nep dagɨlnɨgabɨn ak tap kɨb mer. Tap kɨb yɨb me, mɨdmagɨl cɨn ak magɨlsek, gos tɨmɨd cɨn ak magɨlsek, kɨlɨs cɨn ak magɨlsek dɨl, God Bɨ Kɨb ak nop mɨdmagɨl lɨjɨn; cɨn ke mɨdmagɨl lɨpɨn rek, bin bɨ okok kɨrop ak rek nep mɨdmagɨl lɨjɨn,” agak.
33 e que amar a Deus de todo o coração e de todo o entendimento e com todas as forças e amar o próximo como a si mesmo é mais do que todos os holocaustos e sacrifícios.
34 Nɨb agek, Jisas bɨ ak, ne gos nɨŋ tep yɨb gɨl ageb, agɨl, nop agak, “Nak God bɨ ne alap mɨdenɨmɨn rek lɨp,” agak. Jisas pen mɨnɨm nɨŋɨd yɨb okok nep agek ak nɨŋɨl, bin bɨ nɨŋ mɨdelak okok pɨrɨkɨl, kɨsen mɨnɨm esek okok nɨb nop neb neb gɨl agelɨgɨpal rek, ognap sek nop ma ag nɨŋlak.
34 Vendo Jesus que o escriba havia respondido sabiamente, declarou-lhe: E ninguém mais ousava fazer perguntas a Jesus.
35 Jisas God sobok gep karɨp sɨŋak bin bɨ okok kɨrop mɨnɨm ag ñɨ mɨdlɨg gɨ, bin bɨ okok kɨrop agak, “Bɨ lo mɨnɨm ag ñeb bɨ okok tari gɨnɨg apal, ‘Krais ak ne Depid ñɨ ne nep,’ apal?
35 Jesus, ensinando no templo, perguntou:
36 Kaun Sɨŋ ak, Depid nop gos ñek, Depid ne ke ñu kɨl tɨkɨl agak,
36 O próprio Davi falou, pelo Espírito Santo:
37 Nɨb ak, Depid ne ke Krais nop ‘Bɨ Kɨb yad’ agak. Pen Krais Depid ñɨ ne mɨdobkop, nop ‘Bɨ Kɨb yad’ ma apkop,” agak. Jisas mɨnɨm wagɨn nɨbgɨl nɨŋɨl ag tep gek rek, bin bɨ koŋai yɨb mɨdelak okok mɨnɨm nop ak mɨñ mɨñ gɨlɨg gɨ nɨŋlak.
37 — O próprio Davi chama o Cristo de Senhor; então como ele pode ser filho de Davi? E a grande multidão o ouvia com prazer.
38 Jisas bin bɨ okok kɨrop mɨnɨm ag ñɨlɨg gɨ agak, “Bɨ lo mɨnɨm ag ñeb bɨ okok kɨrop nɨŋ tep gɨnɨmɨb. Kɨri gɨpal ar ak, walɨj par kɨb okok lɨl, maker okok amon, bin bɨ okok, apebɨm e, agel, yɨb cɨn i ar alaŋ mɨdeŋ, agɨl, gos ak nɨpal.
38 E, ao ensinar, Jesus dizia:
39 Pen Juda mogɨm gep karɨp ak amon, cɨnop kau ar tep tep bɨ kɨb bɨsɨgpal, ar ak bɨsɨgɨm, agnɨgal, agɨl, gos ak nɨpal. Bin bɨ tap kɨb ñɨbal nab ak, ak rek nep, bin bɨ udɨn yɨrɨk ar sɨŋak bɨsɨgon, cɨnop nɨŋɨl, cɨn bɨ gep bɨ yɨb mɨdeb, agnɨgal, agɨl, gos ak nɨpal.
39 buscam as primeiras cadeiras nas sinagogas e os primeiros lugares nos banquetes;
40 Bɨ lo mɨnɨm ag ñeb bɨ okok, bin kaŋɨl karɨp tap kɨri okok tap cɨn rek laŋ, agɨl, pɨlɨ gɨ dɨpal. God nop sobok gɨnɨgabɨn ak, bin bɨ nɨŋnɨmel, agɨl, mɨnɨm par kɨb tom tom ar ognap nep okok apal. Nɨg gɨpal ak, kɨsen God kɨrop yur kɨb aknɨb ke yɨb ñɨnɨgab,” agak.
40 devoram as casas das viúvas e, para o justificar, fazem longas orações. Estes sofrerão juízo muito mais severo.
41 Jisas God sobok gep karɨp mani dap ñölɨgɨpal mɨgan ulep sɨŋak bɨsɨg mɨdɨl nɨŋak, bin bɨ okok apɨl mani dap yokelak. Bin bɨ gep okok, mani koŋai nep dap yoklak.
41 Sentado diante da caixa de ofertas, Jesus observava como o povo lançava ali o dinheiro. Ora, muitos ricos depositavam grandes quantias.
42 Pen bin kaŋɨl mani ma mɨdek alap, kab magɨl lakañ magɨl sɨkol omal dap yokak.
42 Vindo, porém, uma viúva pobre, lançou duas pequenas moedas correspondentes a um quadrante.
43 Nɨg gek nɨŋɨl, Jisas ne bɨ ne okok agek apelak agak, “Yad nɨbep nɨŋɨd yɨb agebin, bin bɨ okok kɨri mani sɨkol ñebal, pen bin kaŋɨl aul mani kɨb yɨb ñɨb.
43 E, chamando os seus discípulos, Jesus disse:
44 Tari gɨnɨg: bin bɨ mani koŋai mɨdeb okok, mani kɨri ognap sek koŋai nep mɨdek nɨŋlɨg gɨ, mani kɨri God nop ognap nep dap ñɨbal; pen bin kaŋɨl aul, mani ne magɨl omal mɨdosɨp ak magɨlsek dap ñɨb. Ne tap tau ñɨŋeb mani alap ma mɨdeb. Nɨg gɨp ak, God nɨŋek, bin bɨ ognap kɨri tap sɨkol ñɨbal ak pen bin kaŋɨl aul ne tap kɨb yɨb ñɨb,” agak.
44 Porque todos eles deram daquilo que lhes sobrava; ela, porém, da sua pobreza deu tudo o que possuía, todo o seu sustento.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.