João 18
Minimib NT (KMH_MIN) vs NAA
1 Jisas Nap nop sobok gɨ mɨbɨl juɨl, bɨ ne okok eip ñɨg sɨkol Kidron juɨl, pɨs kɨdadaŋ amɨl, mab olip wög dai ak amnɨlak.
1 Depois de dizer isso, Jesus saiu juntamente com os seus discípulos para o outro lado do ribeiro de Cedrom, onde havia um jardim; e aí entrou com eles.
2 Mab olip wög dai nɨbak Jisas bɨ ne okok eip per am mogɨm gölɨgɨpal rek, Judas bɨ Jisas nop mɨmɨg nɨŋnɨg gek ak, mɨgan nɨbak nɨŋ tep gak.
2 Judas, o traidor, também conhecia aquele lugar, porque Jesus muitas vezes havia se reunido ali com os seus discípulos.
3 Perisi bɨ okok abe, bɨ God nop tap sobok gep bɨ kɨb okok abe, Judas nop agelak, ne am ami bɨ ognap poŋ dɨl, God sobok gep karɨp polisman ognap poŋ dɨl, dam Jisas mɨdek sɨŋak amjakak. Kɨri pen pen ñagep tap ognap dɨl, sɨp ognap lam ognap dagɨl dɨl, apelak.
3 Tendo, pois, Judas recebido a escolta e alguns guardas da parte dos principais sacerdotes e fariseus, chegou a esse lugar com lanternas, tochas e armas.
4 Jisas nop tap tari gɨnɨg gak ak nɨŋak ak me, apelak ak amɨl agak, “Bɨ an nop pɨyo nɨŋ ajebɨm?” agak.
4 Então Jesus, sabendo de tudo o que ia acontecer com ele, adiantou-se e perguntou-lhes:
5 Agek aglak, “Jisas, bɨ Nasaret nɨb ak,” aglak. Agelak, Jisas agak, “Bɨ nɨbak me yad aul,” agak. Pen won nɨbak, bɨ nop mɨmɨg nɨŋak ak, Judas, kɨri eip nɨb sɨŋak mɨdek.
5 Eles responderam: — A Jesus, o Nazareno. Então Jesus lhes disse: Ora, Judas, o traidor, também estava com eles.
6 Pen Jisas, “Bɨ nɨbak me yad aul,” agek, kɨri kɨd ken lɨlɨg gɨ amɨl gɨ dam pak lak.
6 Quando Jesus lhes disse: “Sou eu”, recuaram e caíram por terra.
7 Jisas pen kɨrop kauyaŋ agak, “Bɨ an nop pɨyo nɨŋ ajebɨm?” agak. Agek aglak, “Jisas, bɨ Nasaret nɨb ak,” aglak.
7 Jesus, de novo, lhes perguntou: Responderam: — A Jesus, o Nazareno.
8 Agelak, Jisas agak, “Nɨbep mɨdarɨk nep apin, ‘Bɨ nɨbak me yad aul.’ Yɨp pɨyo nɨŋ ajebɨm rek, bɨ sɨŋ aul kɨrop kɨrɨg gem amnɨlaŋ,” agak.
8 Então Jesus disse:
9 Gak nɨbak, Jisas ned Nap nop agak rek nep gak. Ne Nap nop agak, “Bapi. Bɨ yɨp ñɨnak okok, nokɨm alap ma kɨr gɨp,” agak.
9 Ele disse isso para se cumprir a palavra que tinha dito anteriormente: “Não perdi nenhum dos que me deste.”
10 Pen won nɨbak nep, Saimon Pita tu par kɨd dowak ak lɨp gɨ dɨl, bɨ alap nop tɨmɨd yɨpɨd pɨs kɨd pɨs nep tɨb sak yokak. Bɨ nɨbak yɨb ne Malkas. Ne God nop tap sobok gep bɨ kɨb yɨb ak nop bɨ wög gɨ ñeb ne ak mɨdolɨgɨp.
10 Então Simão Pedro puxou da espada que trazia e feriu o servo do sumo sacerdote, cortando-lhe a orelha direita. E o nome do servo era Malco.
11 Pita nɨg gek, Jisas agak, “Tu par kɨd dɨpan kauyaŋ lek amnaŋ! Nak Bapi ñɨg sɨlek yɨp ñɨb ak ma ñɨŋnɨgain, agɨl nɨpan ar?” agak.
11 Mas Jesus disse a Pedro:
12 Jisas nɨb agek nɨŋlɨg gɨ, ami bɨ okok abe, God sobok gep karɨp polisman okok abe, Jisas nop dɨ cɨcɨ lɨl, nag lɨ wös gɨl,
12 Assim, a escolta, o comandante e os guardas dos judeus prenderam Jesus e o amarraram.
13 kɨri ned Jisas dam Anas mɨdek sɨŋak amnɨlak. Bɨ Anas nɨbak, Kaiapas nɨmak ne. Kaiapas me, mɨ nokɨm nɨbak, God nop tap sobok gep bɨ kɨb yɨb wög ak ag lel gɨ mɨdek.
13 Então o levaram primeiramente a Anás, sogro de Caifás, sumo sacerdote naquele ano.
14 Kaiapas ne me ned Juda bɨ mɨnɨm dɨ bɨlokep kɨrop agak, “Bɨ nokɨm alap kɨmek cɨn magɨlsek komɨŋ amnɨgabɨn ak tep,” agak.
14 Ora, Caifás era quem havia declarado aos judeus ser conveniente morrer um homem pelo povo.
15 Pen Jisas nop nɨg gɨl, dam Anas karɨp ak amelak nɨŋɨl, Saimon Pita eip, yad Jon eip, cɨr mal kɨsen kɨsen amnɨrok. Bɨ God nop tap sobok gep bɨ kɨb yɨb ak yɨp nɨŋ tep gak rek, yad amɨl pɨs nep karɨp ne wari mɨgan eyaŋ am nɨnek;
15 Simão Pedro e outro discípulo seguiam Jesus. Esse discípulo era conhecido do sumo sacerdote e, por isso, conseguiu entrar no pátio da casa deste com Jesus.
16 pen Pita ne söŋ kɨd eyaŋ ar mɨdek. Yad pen adɨk gɨ apɨl, bin kɨjoŋ wagɨn kod mɨdek ak nop agɨl, Pita nop poŋ dɨl wari mɨgan eyaŋ amnɨrok.
16 Pedro, porém, ficou de fora, junto à porta. O outro discípulo, que era conhecido do sumo sacerdote, saiu, falou com a encarregada da porta e levou Pedro para dentro.
17 Pen bin kɨjoŋ wagɨn kod mɨdek ak, Pita nop agak, “Nak ak rek nep Jisas bɨ ne alap ar?” agak. Agek, Pita pen agak, “Yad mer,” agak.
17 Então a empregada, encarregada da porta, perguntou a Pedro: — Você também não é um dos discípulos desse homem? Ele respondeu: — Não, não sou.
18 Pen Kaiapas nop wög gɨ ñeb bin bɨ ognap abe, God sobok gep karɨp polisman ognap abe, kɨrop yɨgen gek, mab bɨj tɨn kab nab nɨb sɨŋak pɨboŋ mɨdek, warɨkɨl maŋɨl mɨdelak. Pita nop ak rek nep yɨgen gek, ap nab nɨb sɨŋak kab sek, kɨrop eip mab maŋɨl mɨdek.
18 Os servos e os guardas estavam ali, tendo acendido uma fogueira por causa do frio, e se aqueciam. Pedro estava no meio deles, aquecendo-se também.
19 Pen Anas, bɨ God nop tap sobok gep bɨ kɨb yɨb ned mɨdolɨgɨp ak, Jisas nop ag nɨŋak, “Bin bɨ nak bin bɨ an an? Nak mɨnɨm tari tari bin bɨ nak ag ñɨban?” ag nɨŋak.
19 Então o sumo sacerdote interrogou Jesus a respeito dos seus discípulos e da sua doutrina.
20 Agek, Jisas pen agak, “Yad mɨnɨm ognap we gɨl ma ag ñɨbin; bɨ nɨbi okok nɨŋ mɨdel nɨŋlɨg gɨ, Juda mogɨm gep karɨp okok abe, God sobok gep karɨp ak abe, per mɨseŋ ag ñɨbin.
20 Jesus lhe respondeu:
21 Nɨb ak, tari gɨnɨg yɨp mɨnɨm ag nɨŋeban? Bin bɨ mɨnɨm ag ñɨnek nɨŋ mɨdelak ognap dapɨl ag nɨŋɨm. Mɨnɨm tari tari ag ñɨbin ak nɨpal me,” agak.
21 Por que o senhor está perguntando para mim? Pergunte aos que ouviram o que lhes falei. Eles sabem muito bem o que eu disse.
22 Jisas nɨb agek, God sobok gep karɨp kod mɨdolɨgɨp polisman alap, nop mɨkem ak pakɨl agak, “Tari gɨnɨg bɨ God nop tap sobok gep bɨ kɨb yɨb ak nop mɨnɨm nɨbak rek ageban?” agak.
22 Quando Jesus disse isto, um dos guardas que estavam ali deu-lhe uma bofetada, dizendo: — É assim que você fala com o sumo sacerdote?
23 Agek, Jisas pen agak, “Yad mɨnɨm esek alap apin, agɨl, mɨnɨm esek apin nɨbak bin bɨ sɨŋ aul kɨrop mɨseŋ ag ñan. Pen mɨnɨm nɨŋɨd apin ak, nak tari gɨnɨg yɨp pakesan?” agak.
23 Jesus lhe respondeu:
24 Jisas nop nag lɨ rɨbɨklak rek mɨdek nɨŋlɨg gɨ, Anas agek kɨri Jisas nop dam, bɨ God nop tap sobok gep bɨ kɨb yɨb kɨsen nɨb ak, Kaiapas, dad amnɨlak.
24 Então Anás o enviou, amarrado, à presença de Caifás, o sumo sacerdote.
25 Pen Pita ne nɨg warɨkɨl gɨ mɨdɨl mab maŋɨl mɨdek nɨŋlɨg gɨ, bɨ ognap nop aglak, “Nak abe bɨ ne alap eip aka?” aglak. Agelak, Pita ag sɨlokɨl agak, “Yad mer,” agak.
25 Simão Pedro estava em pé, aquecendo-se. Então lhe perguntaram: — Você também não é um dos discípulos dele? Ele negou e disse: — Não, não sou.
26 Pen bɨ Pita tɨmɨd tɨb sak yokak ak, bɨ tɨdɨg lek lek ne alap, God nop tap sobok gep bɨ kɨb ak nop wög gɨ ñeb bɨ ne alap ap mɨdek. Ne apɨl, Pita nop agak, “Yad nep nɨpin, nak bɨ nɨbak eip mab olip wög dai sɨŋak mɨdesan ar?” agak.
26 Um dos servos do sumo sacerdote, parente daquele a quem Pedro tinha decepado a orelha, perguntou: — Não é verdade que eu vi você no jardim com ele?
27 Agek Pita kauyaŋ ag sɨlokɨl agak, “Yad mer,” agak. Nɨb agek nɨŋlɨg gɨ, dai kɨlokɨl gaul gak.
27 De novo, Pedro negou. E no mesmo instante o galo cantou.
28 Karɨp tɨk dam lek nɨŋlɨg gɨ, Juda kai kɨri Jisas nop Kaiapas karɨp nɨbak nɨb dam Rom gapman bɨ kɨb Pailot karɨp kɨb ak amnɨlak. Juda kai aglak, “Cɨn Rom bɨ karɨp mɨgan aul amon, cɨnop asɨŋ ulɨk gɨnɨgab nɨŋɨl cɨn Pasopa tap ñɨŋjɨn rek ma lɨnɨgab,” agɨl, mɨs eyaŋ mɨdelak.
28 Depois, levaram Jesus da casa de Caifás para o Pretório. Era cedo de manhã. Eles não entraram no Pretório para não se contaminar, pois somente assim poderiam comer a Páscoa.
29 Nɨb ak, Pailot mɨs amɨl agak, “Bɨ aul nop tari mɨnɨm nɨŋɨl dopɨm?” agak.
29 Então Pilatos saiu para falar com eles e perguntou: — Que acusação vocês trazem contra este homem?
30 Agek, kɨri aglak, “Ne tap tɨmel alap ma apkop, nep nɨg ma dopnop,” aglak.
30 Eles responderam: — Se este não fosse malfeitor, não o teríamos entregue ao senhor.
31 Agelak, Pailot agak, “Nɨbi dam lo nɨbi ke ageb rek ar ak nɨŋɨl, nɨbi ke mɨnɨm kɨb agɨm,” agak. Agek, Juda kai pen aglak, “Cɨn bin bɨ okok kɨrop mɨnɨm kɨb agɨl, ñag pak lon kɨmnɨmel, lo ar ak ma mɨdeb. Rom gapman kai cɨnop mer apal,” aglak.
31 Então Pilatos disse: — Levem-no daqui e julguem-no segundo a lei de vocês. Ao que os judeus responderam: — Não nos é lícito matar ninguém.
32 Juda kai nɨg gɨlak ak, Jisas yɨp titi gel kɨmnɨgain, agɨl, agak rek nep gɨlak.
32 Isso aconteceu para que se cumprisse a palavra de Jesus, significando com que tipo de morte estava para morrer.
33 Pen Juda kai nɨb agelak, Pailot kauyaŋ adɨk gɨ karɨp mɨgan eyaŋ amɨl, Jisas owaŋ, agek, apek nop agak, “Nak Juda kai kiŋ kɨri ak aka?” agak.
33 Pilatos entrou novamente no Pretório, chamou Jesus e lhe perguntou: — Você é o rei dos judeus?
34 Agek, Jisas agak, “Mɨnɨm yɨp ag nɨŋeban ak, meg mɨgan nak ak ke ageban aka bin bɨ ognap meg mɨgan kɨri ak dɨl ageban?” agak.
34 Jesus respondeu:
35 Agek, Pailot agak, “Yad Juda bɨ mer. Juda kai nak okok nep, bɨ God nop tap sobok gep bɨ kɨb nak okok nep me, nep dapɨl ñɨnmagɨl ar yɨp ñɨbal. Nak tap tari genak nɨg gɨpal?” agak.
35 Pilatos respondeu: — Por acaso sou judeu? A sua própria gente e os principais sacerdotes é que o entregaram a mim. Que foi que você fez?
36 Agek, Jisas agak, “Yad bin bɨ dɨl kod mɨdenɨgain ak, kiŋ lɨm dai ar wagɨn aul mɨdebal rek ma mɨdenɨgain. Yad lɨm dai wagɨn aul kiŋ mɨdnɨg gebnep, Juda bin bɨ okok yɨp nag lɨn, agebal okok, bin bɨ yad okok warɨkɨl kɨrop eip pen pen ñaplap. Pen yad bin bɨ dɨl kod mɨdenɨgain nag ar yad ke mɨdeb; lɨm dai wagɨn aul gɨpal rek mer,” agak.
36 Jesus respondeu:
37 Nɨb agek, Pailot agak, “Nɨb ak, nak kiŋ alap aka?” agak. Agek, Jisas pen agak, “Me nak eyɨk apan me ak. Ar nɨbak nep me, yɨp lɨm dai ar wagɨn aul tɨk dapel, yad mɨd kɨb gɨl, mɨnɨm nɨŋɨd yɨpɨl yɨb ak ag ñebin. Bin bɨ mɨnɨm nɨŋɨd yɨb dɨn, agɨl gos nɨpal okok, mɨnɨm yad ak nɨŋ dɨpal,” agak.
37 Pilatos perguntou: — Então você é rei? Jesus respondeu:
38 Nɨb agek, Pailot agak, “Pen mɨnɨm okok nɨb okok nɨb koŋai nep pɨg dɨl mɨdeb ak, cɨn titi gɨl mɨnɨm nɨŋɨd yɨb me ak, agɨl nɨŋɨn?” agak. Juda bin bɨ Pailot nop aglak, “Jisas nop ñag pak lɨm,” aglak (Mat 27:15-31; Mak 15:6-20; Luk 23:13-25) Pailot mɨnɨm nɨbak agɨl, kauyaŋ söŋ amɨl, Juda kai kɨrop agak, “Yad ne tap tɨmel alap gɨp ma nɨpin.
38 Pilatos perguntou: — O que é a verdade? Depois de dizer isso, Pilatos voltou aos judeus e lhes disse: — Eu não acho nele crime algum.
39 Pen cɨn Rom gapman, mɨ nokɨm nokɨm, Pasopa ñɨn kɨb ak apek, bɨ nagɨman nɨbi alap yokop wɨsɨb yokpɨn. Nɨb ak, Juda kai kiŋ kɨri ak, yokop wɨsɨb yoken amnɨmɨŋ aka?” agak.
39 Mas é costume entre vocês que eu solte alguém por ocasião da Páscoa. Vocês querem que eu lhes solte o rei dos judeus?
40 Agek, meg mɨgan dap ranɨl aglak, “Nop mer! Cɨnop Barabas nop wɨsɨb yokan!” aglak. Bɨ Barabas nɨbak, bin bɨ okok kañ kañ gek gapman kai kɨrop eip pen pen ñaglak.
40 Então todos gritaram, novamente: — Não este, mas Barrabás! Ora, Barrabás era salteador.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.