Atos 16
MƗNƗM KOMIŊ (KMH-M) vs NVI
1 Pol Sailas kɨri mal tag tag lɨl, Debi amɨl, Listra amjakrek. Karɨp lɨm nɨb okok Jisas nop nɨŋ dak bɨ alap mɨdek; yɨb ne ak Timoti. Bɨ nɨbak nonɨm ne ak Juda nɨb bin alap pen Jisas nop nɨŋ dak. Nap ne ak Grik nɨb bɨ alap.
1 Chegou a Derbe e depois a Listra, onde vivia um discípulo chamado Timóteo. Sua mãe era uma judia convertida e seu pai era grego.
2 Listra bin bɨ Jisas nop nɨŋ dɨlak okok abe, Aikoniam bin bɨ Jisas nop nɨŋ dɨlak okok abe, Timoti bɨ tep aglak.
2 Os irmãos de Listra e Icônio davam bom testemunho dele.
3 Pol pen, Timoti yad eip Jisas mɨnɨm ak ag ñɨ ajojɨr, agɨl gos nɨŋak ak pen, Juda bin bɨ okok agnɨgal, “Timoti nap ne ak Grik bɨ alap rek, ñɨ ne wak tɨb gɨ rɨk ma gak rek, mɨnɨm ne ak ma dobɨn,” agnɨgal, ag gos nɨŋɨl, Timoti nop dad amek wak tɨb gɨ rɨk gɨlak.
3 Paulo, querendo levá-lo na viagem, circuncidou-o por causa dos judeus que viviam naquela região, pois todos sabiam que seu pai era grego.
4 Pol Sailas Timoti kɨri taun taun okok gɨ ajlɨg gɨ, bɨ Jisas mɨnɨm dad ameb okok abe, bɨ Jisas bin bɨ ne okok kɨrop kod mɨdelak bɨ okok abe, Jerusalem sɨŋak mogɨm gɨl mɨnɨm tari tari aglak ak, bin bɨ Jisas nop nɨŋ dɨlak okok kɨrop ag ñɨl, nɨb nɨb gɨnɨmɨb, aglak.
4 Nas cidades por onde passavam, transmitiam as decisões tomadas pelos apóstolos e presbíteros em Jerusalém, para que fossem obedecidas.
5 Nɨg gɨl tɨgoŋ tɨgoŋ gɨ taglɨg gɨ, bin bɨ Jisas nop nɨŋ dɨlak okok, kɨrop Jisas mɨnɨm tep ak ag ñɨ tep gel, kɨri mɨnɨm nɨbak nɨŋ dɨl, kɨlɨs gɨl, ne agak rek nep gɨ mɨdelak. Ñɨn nokɨm nokɨm per per bin bɨ ognap sek Jisas mɨnɨm tep ak nɨŋɨl, Jisas nop nɨŋ dɨlak.
5 Assim as igrejas eram fortalecidas na fé e cresciam em número cada dia.
6 Pol bɨ ne okok eip Esia Propins mɨdebal bin bɨ okok kɨrop Krais mɨnɨm tep ag ñɨn, agɨl, amnɨg gelak ak pen Kaun Sɨŋ ne, ma amnɨmɨb mer, agak. Nɨb ak, karɨp lɨm Prijia nab okok tagɨl, Galesia Propins nab okok taglɨg gelak.
6 Paulo e seus companheiros viajaram pela região da Frígia e da Galácia, tendo sido impedidos pelo Espírito Santo de pregar a palavra na província da Ásia.
7 Kɨri am am, karɨp lɨm Misia maŋ maŋ aplɨg gɨ, Bitinia Propins amnɨn agelak ak pen Jisas Kaun ne kɨrop, ma amnɨmɨb mer, agak.
7 Quando chegaram à fronteira da Mísia, tentaram entrar na Bitínia, mas o Espírito de Jesus os impediu.
8 Jisas Kaun ne nɨb agek, kɨri Bitinia Propins ma amnɨlak; karɨp lɨm Misia nab sɨŋak amlɨg gɨ taun kɨb Troas amnɨlak.
8 Então, contornaram a Mísia e desceram a Trôade.
9 Troas amɨl, kɨslɨm nab eyaŋ Pol nɨgrɨkep nɨŋak, bɨ Masedonia Propins nɨb alap warɨk mɨdɨl, nop mɨnɨm neb neb gɨ agɨl agak, “Nak ñɨg juɨl pɨs aul Masedonia apɨl, cɨnop gɨ ñɨnɨmɨn,” agak.
9 Durante a noite Paulo teve uma visão, na qual um homem da Macedônia estava em pé e lhe suplicava: "Passe à Macedônia e ajude-nos".
10 Pol nɨg gɨ nɨgrɨkep nɨŋek, cɨn agnok, “Ak God nep, Masedonia bin bɨ kɨrop Jisas mɨnɨm tep ak am ag ñɨm, ag ñosɨp,” agɨl, magɨl nɨbak nep Masedonia amnɨg gɨ tap gɨ jɨn gɨnok.
10 Depois que Paulo teve essa visão, preparamo-nos imediatamente para partir para a Macedônia, concluindo que Deus nos tinha chamado para lhes pregar o evangelho.
11 Amɨl ñɨg magöb dɨl, Troas kɨrɨg gɨl, karɨp lɨm ñɨg tɨb kɨs gak airan Samotres amnɨnok. Mɨnek pen Samotres kɨrɨg gɨl, Niapolis taun amjaknok.
11 Partindo de Trôade, navegamos diretamente para Samotrácia e, no dia seguinte, para Neápolis.
12 Ñɨg magöb dɨl, Pilipai, Masedonia Propins nab sɨŋak amjaknok. Rom gapman bin bɨ koŋai nep amɨl, Pilipai mɨdɨl, kod mɨdelɨgɨpal. Nɨb ak, karɨp lɨm nab sɨŋak Pilipai taun kɨb yɨb mɨdek. Cɨn ñɨn bad alap Pilipai okok kɨn mɨdonok.
12 Dali partimos para Filipos, na Macedônia, que é colônia romana e a principal cidade daquele distrito. Ali ficamos vários dias.
13 Juda God nop sobok gep ñɨn ak, God nop sobok gep kau alap mɨdenɨgab, agɨl, taun kɨjoŋ kɨrɨg gɨl, ñɨg gol ar eim amnɨnok. Amɨl nɨŋnok, bin ognap ap mɨdelak. Nɨb sɨŋak bɨsɨgɨl, kɨrop mɨnɨm ag ñɨnok.
13 No sábado saímos da cidade e fomos para a beira do rio, onde esperávamos encontrar um lugar de oração. Sentamo-nos e começamos a conversar com as mulheres que se haviam reunido ali.
14 Bin nɨŋ mɨdelak nɨb okok, bin alap taun kɨb Taiataira nɨb, yɨb ne ak Lidia. Ne walɨj mɨk okok gɨ lek, tauelɨgɨpal. Ne God nop sobok golɨgɨp. Bɨ Kɨb ne bin nɨbak nop gos tep ñek, Pol mɨnɨm tep agak ak, nɨŋɨd ageb, agɨl, nɨŋ dak.
14 Uma das que ouviam era uma mulher temente a Deus chamada Lídia, vendedora de tecido de púrpura, da cidade de Tiatira. O Senhor abriu seu coração para atender à mensagem de Paulo.
15 Pen Lidia abe, bin bɨ karɨp ne eip kɨnlak okok abe, kɨrop ñɨg pak ñon, Lidia agak, “Yad Bɨ Kɨb yɨpɨd gɨl nɨŋ dɨpin, agɨl nɨpɨm ak, nɨbi apɨl karɨp yad kɨn mɨdenɨmɨb,” agak. Cɨnop nɨb agek, mɨnɨm ne dɨl, am karɨp ne ak kɨn mɨdonok.
15 Tendo sido batizada, bem como os de sua casa, ela nos convidou, dizendo: "Se os senhores me consideram uma crente no Senhor, venham ficar em minha casa". E nos convenceu.
16 Cɨn mɨnek alap God nop sobok gep kau ak amɨl, pai mɨñ wög gep alap nop nabɨŋ paknok. Pai nɨbak nop kɨjeki abaŋ ñagek, tap tari tari kɨsen gɨnɨgab ak, bin bɨ okok kɨrop ag ñek, nop mani ñölɨgɨpal. Ne nɨg gek, bɨ nop tau dapel, mɨñ wög kɨrop golɨgɨp bɨ okok mani kɨb dölɨgɨpal.
16 Certo dia, indo nós para o lugar de oração, encontramos uma escrava que tinha um espírito pelo qual predizia o futuro. Ela ganhava muito dinheiro para os seus senhores com adivinhações.
17 Cɨn amonok nɨŋlɨg gɨ, pai nɨbak cɨnop kɨsen gɨlɨg gɨ agak, “Bɨ sɨŋ aul, God ar i oklaŋ mɨdeb ak nop wög gɨpal. God titi gɨl nɨbep dɨ komɨŋ yoknɨgab, mɨnɨm ar nɨbak nep nɨbep ag ñebal,” agak.
17 Essa moça seguia a Paulo e a nós, gritando: "Estes homens são servos do Deus Altíssimo e lhes anunciam o caminho da salvação".
18 Pen pai ak mɨnɨm nɨbak rek per per agek agek agek, ñɨn alap Pol nop yɨrɨk yɨb gek, adɨk gɨl kɨjeki pai abaŋ ñagak ak nop agak, “Jisas Krais yɨb ne ak nɨŋɨl, pai nɨbaul nop kɨrɨg gɨl mɨs amnoŋ!” agak. Dai kɨjeki nop abaŋ ñagak ak, söŋ amnak.
18 Ela continuou fazendo isso por muitos dias. Finalmente, Paulo ficou indignado, voltou-se e disse ao espírito: "Em nome de Jesus Cristo eu lhe ordeno que saia dela! " No mesmo instante o espírito a deixou.
19 Pen pai nɨbak nop mani tauel, kɨrop mɨñ wög golɨgɨp bɨ okok, Pol kɨjeki ag yokak mɨnɨm ak nɨŋɨl, mani kɨb dɨpɨn ak kɨsen ma dɨnɨgabɨn, agɨl, Pol Sailas kɨrop mal dɨ cɨcɨ dɨl, Rom bɨ pobɨŋ mɨdelak okok mɨnɨm kɨb agnɨg, lɨp gɨ dam mɨnɨm agep kau ak amnɨlak.
19 Percebendo que a sua esperança de lucro tinha se acabado, os donos da escrava agarraram Paulo e Silas e os arrastaram para a praça principal, diante das autoridades.
20 Rom bɨ mɨnɨm tɨg bɨlokep bɨ pobɨŋ okok mɨnɨm kɨb agɨl aglak, “Bɨ omal aul bɨ Juda nɨb. Taun kɨb cɨn aul apɨl ger, cɨn bin bɨ karɨp lɨm cɨn nap nɨb aul ger, mɨlɨk kal yowɨp.
20 E, levando-os aos magistrados, disseram: "Estes homens são judeus e estão perturbando a nossa cidade,
21 Cɨn Rom bin bɨ mɨnɨm ned nɨb ar ak ke mɨdeb, pen kɨri mɨnɨm kɨsen nɨb mɨnɨm cɨn ma nɨŋep ar ak, nɨŋɨl gɨnɨmɨb, agɨl, ag ajebir,” aglak.
21 propagando costumes que a nós, romanos, não é permitido aceitar nem praticar".
22 Bin bɨ nɨŋ mɨdelak okok ak rek nep, mɨnɨm ar nɨbak nep agɨl, Pol Sailas kɨrop mal mɨnɨm kɨb agel, bɨ mɨnɨm tɨg bɨlokep bɨ pobɨŋ okok aglak, “Walɨj kɨrop mal okok tɨg juɨl, yɨr dɨ pakɨm,” aglak.
22 A multidão ajuntou-se contra Paulo e Silas, e os magistrados ordenaram que se lhes tirassem as roupas e fossem açoitados.
23 Agel, yɨr dɨ pak adɨk madɨk gɨl, dam mɨñ lep karɨp ñɨlɨk mɨgan ak yokɨl, bɨ mɨñ lep karɨp kod mɨdek ak nop aglak, “Kɨrop mal nɨŋ tep gɨ mɨdenɨmɨn,” aglak.
23 Depois de serem severamente açoitados, foram lançados na prisão. O carcereiro recebeu instrução para vigiá-los com cuidado.
24 Agel, bɨ mɨñ lep karɨp kod mɨdolɨgɨp ak, kɨrop mal poŋ dɨ dam karɨp ñɨlɨk mɨgan yɨb sɨŋak eyaŋ lɨl, tob kɨd kɨrop mal dɨ mab kɨb mɨgan ak yokel amek, pak rɨbɨk wös gak.
24 Tendo recebido tais ordens, ele os lançou no cárcere interior e lhes prendeu os pés no tronco.
25 Pen kɨslɨm nab kɨb eyaŋ, Pol Sailas kɨri mal God nop sobok gɨlɨg gɨ, kɨmep ognap ag mɨderek nɨŋlɨg gɨ, bɨ nagɨman ognap kɨri peyɨg nɨŋ mɨdelak.
25 Por volta da meia-noite, Paulo e Silas estavam orando e cantando hinos a Deus; os outros presos os ouviam.
26 Nɨg gerek nɨŋlɨg gɨ, dai monmon kɨb yɨb ak dɨl, mɨñ lep karɨp ak sek tɨg jɨnomno gɨl, kɨjoŋ okok ke yɨkɨl, bɨ nagɨman okok kɨrop sen ñon gɨlak okok magɨlsek wɨsɨbak.
26 De repente, houve um terremoto tão violento que os alicerces da prisão foram abalados. Imediatamente todas as portas se abriram, e as correntes de todos se soltaram.
27 Nɨg gek, bɨ nagɨman okok kɨrop kod mɨdek bɨ ak warɨkɨl nɨŋak, kɨjoŋ okok magɨlsek yɨkɨl mɨdek. Ne nɨŋɨl, “Bɨ nagɨman okok, kɨjoŋ yɨkek, pɨrɨkɨl am sakpal rek, bɨ kɨb yad ak yɨp ñag pak lɨnɨgab,” agɨl, tu par kɨd ne ke ak tɨg lɨp gɨ dɨl, ne ke pɨŋɨl lɨnɨg gek.
27 O carcereiro acordou e, vendo abertas as portas da prisão, desembainhou sua espada para se matar, porque pensava que os presos tivessem fugido.
28 Pol pen nop sɨk kɨb par agɨl agak, “Tari gɨnɨg nak ke pɨŋɨl lɨnɨg geban? Cɨn ma pɨrɨk gɨ ambɨn. Magɨlsek mɨdobɨn aul,” agak.
28 Mas Paulo gritou: "Não faça isso! Estamos todos aqui! "
29 Pol nɨb agek, nagɨman kod mɨdek bɨ ak sɨk agɨl agak, “Sɨp kasek dowɨm,” agak. Agek, sɨp dapel, ne dad pɨg gɨ rɨkɨd agɨl karɨp ñɨlɨk mɨgan eyaŋ amɨl, jel gek, gɨl gɨl gɨlɨg gɨ, amɨl Pol Sailas mɨderek wagɨn sɨŋak kogɨm yɨmak.
29 O carcereiro pediu luz, entrou correndo e, trêmulo, prostrou-se diante de Paulo e Silas.
30 Pen nɨg gɨl kogɨm yɨmɨl, warɨkɨl, kɨrop mal poŋ dɨ mɨs eyaŋ amɨl agak, “Bɨ kɨb tep yad omal, yad tari gen, God yɨp dɨ komɨŋ yoknɨmɨŋ?” agak.
30 Então levou-os para fora e perguntou: "Senhores, que devo fazer para ser salvo? "
31 Agek, nop agrek, “Bɨ Kɨb Jisas nop nɨŋ denɨgan ak, nak ke abe, bin bɨ nak eip kɨn mɨdeban okok abe, nɨbep dɨ komɨŋ yoknɨgab,” agrek.
31 Eles responderam: "Creia no Senhor Jesus, e serão salvos, você e os de sua casa".
32 Nɨb agɨl, bɨ nɨbak nop abe, bin bɨ ne eip kɨn mɨdelak okok magɨlsek abe, kɨrop Bɨ Kɨb mɨnɨm tep ak ag ñɨrek.
32 E pregaram a palavra de Deus, a ele e a todos os de sua casa.
33 Nɨb ag ñer, kɨrop mal kɨslɨm nab kɨb eyaŋ nep damɨl, mɨb goŋ paklak okok ñɨg lɨ yokak. Nɨg gek, magɨl nɨbak nep nop abe, bin bɨ ne okok abe, kɨrop magɨlsek ñɨg pak ñɨrek.
33 Naquela mesma hora da noite o carcereiro lavou as feridas deles; em seguida, ele e todos os seus foram batizados.
34 Kɨrop magɨlsek ñɨg pak ñer, bɨ nagɨman okok kɨrop kod mɨdek bɨ ak, kɨrop mal poŋ dɨ dam karɨp ne damɨl, tap magɨl ñek, ñɨŋerek. Bɨ nɨbak ne ke abe, bin ñɨ pai ne okok abe, mɨñi cɨn God nop nɨŋ dɨpɨn, agɨl, mɨñ mɨñ yɨb gɨlɨg gɨ mɨdelak.
34 Então os levou para a sua casa, serviu-lhes uma refeição e com todos os de sua casa alegrou-se muito por haver crido em Deus.
35 Mɨnek pen, Rom bɨ kɨb okok polisman okok kɨrop aglak, “Bɨ mɨñ mɨdebir omal kɨrop wɨsɨb yokem amnir,” aglak.
35 Quando amanheceu, os magistrados mandaram os seus soldados ao carcereiro com esta ordem: "Solte estes homens".
36 Agel, bɨ nagɨman okok kɨrop kod mɨdek bɨ nɨbak, mɨnɨm nɨbak dam Pol Sailas mɨderek sɨŋak amɨl agak, “Mɨnɨm tɨg bɨlokep bɨ kɨb okok nɨrep apal, ‘Wɨsɨb yokem amnir,’ apal. Nɨb ak, nɨri mal amnir. Bɨ Kɨb nɨrep kod mɨd tep gek, kapkap mɨd tep gɨ mɨdenɨmɨb!” agak.
36 O carcereiro disse a Paulo: "Os magistrados deram ordens para que você e Silas sejam libertados. Agora podem sair. Vão em paz".
37 Agek, Pol agak, “Cɨr mal ak rek nep bɨ Rom nɨb omal pen mɨnɨm kɨb nɨŋɨl mer, bin bɨ nab sɨŋak cɨrop mal yɨr dɨ pak adɨk madɨk gɨl, dam mɨñ lɨpal ak, tep ma gɨp. Nɨb ak, cɨrop mal kapkap we gɨl ag yokɨn, agɨl, agebal ar? Bɨ kɨb okok kɨri ke mɨñ lep karɨp aul apɨl, cɨrop bɨ omal poŋ dɨ damɨl, kausek söŋ eyaŋ amnɨn,” agak.
37 Mas Paulo disse aos soldados: "Sendo nós cidadãos romanos, eles nos açoitaram publicamente sem processo formal e nos lançaram na prisão. E agora querem livrar-se de nós secretamente? Não! Venham eles mesmos e nos libertem".
38 Pol nɨb agek, polisman okok mɨnɨm nɨbak nɨŋɨl, adɨk gɨ amɨl mɨnɨm tɨg bɨlokep bɨ kɨb okok kɨrop ag ñel, Pol Sailas kɨri Rom nɨb bɨ omal mɨnɨm ak nɨŋɨl, pɨrɨklak.
38 Os soldados relataram isso aos magistrados, os quais, ouvindo que Paulo e Silas eram romanos, ficaram atemorizados.
39 Pɨrɨkɨl, kɨri am Pol Sailas kɨrop bɨ omal poŋ dɨ damɨl, kausek söŋ eyaŋ amɨl, mɨnɨm sain sain agɨl aglak, “Nɨrep mal tep gonɨmɨŋ ak, taun kɨb nɨbaul kɨrɨg gɨl amnɨmir,” aglak.
39 Vieram para se desculpar diante deles e, conduzindo-os para fora da prisão, pediram-lhes que saíssem da cidade.
40 Pol Sailas mɨñ lep karɨp ak kɨrɨg gɨl, bin Lidia karɨp ak am mɨdɨl, bin bɨ Jisas nop nɨŋ dɨlak okok eip mogɨm gɨl, Bɨ Kɨb mɨnɨm tep kɨrop ag ñel, kɨri nɨŋɨl, mɨnɨm tep nɨbak dɨl, gos sek mɨdɨl, mɨñ mɨñ gɨlak.
40 Depois de saírem da prisão, Paulo e Silas foram à casa de Lídia, onde se encontraram com os irmãos e os encorajaram. E então partiram.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.