Romanos 10
Mɛlɛpi mɛ Njambiyɛ Jɔnja Mbon (KKJ) vs NAA
1 Wunɛ njɔŋ, yasi te yi mi gɔrɛ nɛ temɔ mbɛ hɛnɛ kɛ́, yo nde, Ɓɔnɔ ɓe Isarayɛl njâki kɛ yi Njambiyɛ, na joŋgwɛ ɓo. Mi kɛ ŋgwɛta ɓuɗyate nɛ Njambiyɛ kɛ to te,
1 Irmãos, o desejo do meu coração e a minha súplica a Deus em favor deles é para que sejam salvos.
2 kɛto mi duwa̧ tɛri yan. Mi kɛ lɛpɔ kɛ kasi yan nde, ɓo kɛ nyɛ sosu yan hɛnɛ kɛ kelna Njambiyɛ mɛsay. Yasi wɛtɛ, ɓo yeti kɛ duwɛ njɔmbɔ kelna mɛsay mɛte na.
2 Porque dou testemunho a favor deles de que têm zelo por Deus, porém não com entendimento.
3 Yo kɛto ɓo yeti kɛ duwɛ nje te yi Njambiyɛ kwa̧ nɔ yí pɛsɔ nɔ nde, mumɔ mɛ nɛ ŋgbeŋ kɛ mbɔmbu wenɛ kɛ́ na. Ɓo kpalma nyɛ sosu yí sa̧ nje te yi kusɔ nje te wan dɛlɛ. Ɗete, ɓo tì kwaɗyɛ kwa̧ nɛ nje te yi Njambiyɛ kwa̧ nɔ kɔ na.
3 Desconhecendo a justiça de Deus e procurando estabelecer a sua própria justiça, não se sujeitaram à justiça que vem de Deus.
4 Yo nde, nda yi *Krist sima nje kɛ́, mɛmboŋga mɛte yi Mɔyisi kɛtima kɛ́ yeti se nɛ ɗeti te yi kelɔ nde, mumɔ njâki ɓɛ nɛ ŋgbeŋ kɛ mbɔmbu Njambiyɛ na. Ɗete ndana, mumɔ hɛnɛ ɛ tikɛ temɔ kɛ yi Krist, Njambiyɛ kɛ pɛsɔ nde, a mɛ nɛ ŋgbeŋ kɛ mbɔmbu wenɛ.
4 Porque o fim da lei é Cristo, para justiça de todo aquele que crê.
5 Ma mɔ te ɛ kwaɗyɛ ɓɛ nɛ ŋgbeŋ kɛ mbɔmbu Njambiyɛ kɛto ɓeŋgwa mɛmboŋga kɔ, Mɔyisi kɛtima nde: ‹Mɔ te ɛ kelɛ mɛyasi mɛte yi mɛmboŋga lɛpɛ kɛ́ ta ju̧ nɛ nje te yite.›
5 Ora, Moisés descreve assim a justiça que procede da lei: “Aquele que observar os seus preceitos por eles viverá.”
6 Mɔ te ɛ kwaɗyɛ ɓɛ nɛ ŋgbeŋ kɛ mbɔmbu Njambiyɛ kɛto tikina temɔ kɛ yenɛ kɛ́, yo kɛtinate kɛ mɛkana mɛ Njambiyɛ nde: ‹Wɛ tî lɛpi kɛ mɔy temɔ yɔ nde: Nda ta ɓendɔ kɛ̀ pɛlɛ ɗyoɓɔ kɔ?› Yite téɗya nde, yí kɛ̀ ɓu̧ *Krist piyɛ nɔ.
6 Mas a justiça que procede da fé afirma o seguinte: “Não pergunte em seu coração: Quem subirá ao céu?”, isto é, para trazer Cristo lá do alto;
7 Wɛ tî lɛpi sendi nde: ‹Nda ta piyɛ kumɔ kɛ ɗya ɓemuŋ kɔ?› Yite téɗya nde, yí kɛ̀ ɓu̧ Krist pundɔ nɔ kɛ njoka ɓemuŋ.
7 ou: “Quem descerá ao abismo?”, isto é, para levantar Cristo dentre os mortos.
8 Ma yasi wɛtɛ, mɛkana mɛ Njambiyɛ lɛ́pi ɓa nde ŋge kɛ kasi te? Yo lɛ́pi nde: ‹Mɛlɛpi mɛ Njambiyɛ mɛ kɛ mbɔmbu wɔ, yo kɛ toŋ ɗyem ɗyɔ, yo sendi kɛ mɔy temɔ yɔ.› Lɛpi te, yo kasi tikina temɔ kɛ yi Njambiyɛ te yi wusɛ pelɛ kɛ́.
8 Porém, o que se diz? “A palavra está perto de você, na sua boca e no seu coração”, isto é, a palavra da fé que pregamos.
9 Yo nde, ŋgɛ wɛ punjɛ lɛpɔ nɛ gbas gbas nɛ numbu yɔ nde, Krist nyɛ Nyaŋgwɛ Kumande, ŋgɛ wɛ jayɛ kɛ temɔ yɔ nde, Njambiyɛ womiya nyɛ soŋɛ kɛ njoka ɓemuŋ, yite Njambiyɛ ta joŋgwɛ wɛ.
9 Se com a boca você confessar Jesus como Senhor e em seu coração crer que Deus o ressuscitou dentre os mortos, você será salvo.
10 Kɛto, yo nɛ nje tikina temɔ te yi wulɛ ndi kɛ mɔy temɔ mumɔ kɛ́ kelɛ nde, Njambiyɛ pɛ̂si nde, a mɛ nɛ ŋgbeŋ kɛ mbɔmbu wenɛ. Sendi, yo nɛ nje jayna Njambiyɛ nɛ gbas gbas yi pundɛ kɛ numbu mumɔ kɛ́ kelɛ nde, Njambiyɛ jôŋgwɛ nyɛ.
10 Porque com o coração se crê para a justiça e com a boca se confessa para a salvação.
11 Yo nda yi yo kɛtinate kɛ mɛkana mɛ Njambiyɛ nde: ‹Mɔ te ɛ tikɛ temɔ kɛ yenɛ, a tí saŋgwa nɛ njɔn na.›
11 Pois a Escritura diz: “Todo aquele que nele crê não será envergonhado.”
12 Yo nde, Njambiyɛ yeti kɛ nɛmbɛ nde, yɔkɔ Ɓeyudɛn ho yɔkɔ yeti Ɓeyudɛn na. Ɓo hɛnɛ ndi nɛ kiya Kumande wɛtɛ ɛ nyɛ ɓuɗya kimɔ mɛyasi nyɛ ɓomɔ hɛnɛ ɓe jeɓa nyɛ ɓaka.
12 Porque não há distinção entre judeu e grego, uma vez que o mesmo é o Senhor de todos, rico para com todos os que o invocam.
13 Kɛto, yo nda yi yo kɛtinate sendi kɛ mɛkana mɛ Njambiyɛ nde: ‹Mumɔ hɛnɛ ɛ ta jeɓa ɗinɔ Baba Mbokɔ, mɔ te ta ju̧.›
13 Porque: “Todo aquele que invocar o nome do Senhor será salvo.”
14 Ma ɓo ta kelɔ ɓa nan yí jeɓa nɛ nyɛ kinɛ pa tikɔ temɔ kɛ yenɛ? Ɓo ta kelɔ nan yí tikɔ temɔ kɛ yenɛ kinɛ pa wokɔ kasi nɛ? Ɓo ta kelɔ sendi nan yí wokɔ nɛ kasi nɛ kinɛ mumɔ nɛ pa pelɛ nyɛ ɓo?
14 Como, porém, invocarão aquele em quem não creram? E como crerão naquele de quem nada ouviram? E como ouvirão, se não há quem pregue?
15 Ma ɓotu ɓe pelnate ta wulɛ ɓa we kinɛ Njambiyɛ nɛ pa tomɔ ɓo kɛnjɛ? Yo nda yi yo kɛtinate kɛ mɛkana mɛ Njambiyɛ nde: ‹O mbɛri yaŋa yí ɓɛŋɛ ɓomɔ kɛ kɛ̀ lɛpɔ kimɔ mɛtomun!›
15 E como pregarão, se não forem enviados? Como está escrito: “Quão formosos são os pés dos que anunciam coisas boas!”
16 Yasi wɛtɛ, ɓo hɛnɛ tì tikɛ temɔ kɛ Kimɔ Tom te na. Ma Esayi nɛ ŋguru wenɛ kombila lɛpɔ nde: ‹Baba Mbokɔ, nda tikima temɔ kɛ yasi te yi wusɛ lɛpima kɛ́?›
16 Mas nem todos obedeceram ao evangelho. Pois Isaías diz: “Senhor, quem creu em nossa pregação?”
17 Ɗete, mumɔ tíki temɔ kɛ tom, kɛto a paŋma wokɔ. Ŋgɛ mumɔ wokɛ kasi *Krist, yo kɛto ɓo paŋma lɛpɔ nyɛ nyɛ.
17 E, assim, a fé vem pelo ouvir, e o ouvir, pela palavra de Cristo.
18 Yasi wɛtɛ, mi kɛ kpalɔ diyɛ nde: Ɓo tì wokɛ ka Kimɔ Tom te? Ja̧, ɓo kombila wokɔ, kɛto yo kɛtinate kɛ mɛkana mɛ Njambiyɛ nde: ‹Mɛn ɓotu ɓe pelma tom te saŋgwa mɛnɛti maka hɛnɛ. Lɛpi te yi punduma kɛ numbu yan kɛ́ ka̧ kumɔ kɛ njena mɛnɛti.›
18 Mas pergunto: Será que eles não ouviram? É claro que sim! “A voz deles se espalhou por toda a terra, e as palavras deles alcançaram os confins do mundo.”
19 Yasi wɛtɛ, mi kɛ kɛ̀ sendi mbɔmbu yí diyɛ nde: Ɓotu ɓe kandɔ Isarayɛl tì ɓiye ka to te kimɔte? Ma Mɔyisi ɓa̧ bosa mumɔ yí lɛpɔ nde, Njambiyɛ lɛpima nde: ‹Mi ta kelɔ nde, wunɛ ɓɛ̂ki nɛ nyaŋgwɛ temɔ suŋgwɛ nɛ ɓotu ɓete ɓe yeti yiŋa kpasa kandɔ ɓaka. Mi ta kelɔ nde, temɔ yun kwâki suŋgwɛ nɛ ɓotu ɓete ɓe kinɛ ɗyanɔ ɓaka.›
19 Pergunto mais: será que isso não chegou ao conhecimento de Israel? Moisés já dizia: “Eu farei com que vocês fiquem com ciúmes de um povo que não é nação; por meio de gente insensata eu os provocarei à ira.”
20 Esayi tiŋma gba temɔ yí lɛpɔ nde, Njambiyɛ lɛpima nde: ‹Ɓotu ɓete ɓe tì ɓɛ kɛ sa̧ mi ɓaka dolma mi. Mi punja yotu nyɛ ɓotu ɓete ɓe tì ɓɛ kwey kɛ diyɛ mi yaŋa ɓaka.›
20 E Isaías é tão ousado que diz: “Fui achado pelos que não me procuravam, revelei-me aos que não perguntavam por mim.”
21 Ma kɛ kasi ɓotu ɓe kandɔ Isarayɛl, ɛ nde: ‹Mi jɛkiɗya ɓɔ mɛŋgimɔ hɛnɛ kɛnjɛ ɓotu ɓe ɗaŋna mɛtɔ, yasi wɛtɛ, ɓo sɛŋma yasi te yi mi ɗikima lɛpɔ kɛ́.›
21 Quanto a Israel, porém, diz: “Todo o dia estendi as mãos a um povo desobediente e rebelde.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.