Mateus 6

Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 “Kỹ ãjag tỹ Topẽ jykre han sór kỹ ũ tỹ vẽnh jykre pãno han mũ ag jykre ri ke han tũg nĩ. Ón kỹ ag tóg vẽnh kar rĩnve Topẽ jykre han sór tĩ, vẽnh kar tỹ ag ve jé, ag tỹ Topẽ jykre han mũ ẽn ti. Kar kỹ ag tóg hã ra hã tũ han tĩ sir. Kỹ ag ri ke han tũg nĩ, ke tũ nĩ (mũ) ra ẽg jóg tỹ kanhkã tá nĩ ẽn vỹ tóg ãjag mỹ ven ke tũ nĩ, ãjag tỹ ẽg jóg jykre han mũ ẽn kaja ti,” he tóg.
1 — Tenham o cuidado de não praticarem os seus deveres religiosos em público a fim de serem vistos pelos outros. Se vocês agirem assim, não receberão nenhuma recompensa do Pai de vocês, que está no céu.
2 “Hã kỹ ãjag tỹ ũn jagãgtar ag jagãgtãn kỹ ũ mỹ: “ag jagãgtãn inh tĩ,” he tũg nĩ. Ũ tỹ vẽnh jykre régre han mũ ag jykre ri ke han tũg nĩ. Ag tỹ ón kỹ ũ jagãgtãn kỹ ag tóg ẽpry jagma mũ kỹ (ag tóg) vẽnh kar mỹ: “ag jagãgtãn inh tĩ,” he tĩ. Ẽg vẽnh kanhrãn jafã jo ĩn krẽm ag tóg tag tó tĩ gé. Ag tỹ ẽprã ke ag tỹ ag mỹ vĩ há han ve sór vẽ, hã jé ag tóg ón kỹ ũn jagtar ag jagãgtãn tĩ. Ag ganho hã vẽ, ẽprã ke ag tỹ ag mỹ vẽnh vĩ há tó mũ ẽn ti. Kanhkã tá ag ganho ũ ve mãn ke tũ nĩ ha. Ãjag mỹ sóg ki hã tó mũ, ha mẽ,” he tóg, Jesus ti.
2 — Quando você der alguma coisa a uma pessoa necessitada, não fique contando o que fez, como os hipócritas fazem nas
3 “Ag ri ke han tũg nĩ. Ũn jagtar ag jagãgtãn nĩ. Ũ mỹ tó tũg nĩ, ãjag tỹ ũn jagãgtãn mũ ẽn ti, ãjag mré ke fag mỹ tó tũg nĩ gé.
3 Mas você, quando ajudar alguma pessoa necessitada, faça isso de tal modo que nem mesmo o seu amigo mais íntimo fique sabendo do que você fez.
4 Kỹ ãjag tỹ ag jagãgtãn kỹ ẽg jóg tỹ kanhkã tá nĩ ẽn tóg ãjag vég mũ sir, kỹ tóg ãjag mỹ nĩm ke mũ sir, ãjag ganho ti. Ẽg tỹ vẽnh vatánh tá nén han mũ ẽn ve kãn tóg tĩ (mỹr), Topẽ ti,” he tóg, Jesus ti.
4 Isso deve ficar em segredo; e o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
5 “Kỹ ãjag tỹ Topẽ mré vẽmén kỹ ũ tỹ vẽnh jykre régre han mũ ẽn ag jykre ri ke han tũg nĩ gé. Ag tỹ ón kỹ Topẽ mré vĩ kỹ ag tóg ẽg vẽnh kanhrãn jafã jo ĩn kãki jẽgjẽ kỹ nỹtĩ, ke tũ nĩ kỹ ẽmĩn kri, ĩn to hã. Kỹ vẽnh kar vỹ ag tỹ Topẽ mré vĩ mũ tag vég mũ sir. Kanhkã tá ag tóg ganho ũ ve mãn ke tũ nĩ ha. Ãjag mỹ sóg ki hã tó mũ, ha mẽ.
5 — Quando vocês orarem, não sejam como os hipócritas. Eles gostam de orar de pé nas
6 Ag jãvo ãjag tỹ Topẽ mré vẽmén kỹ ãjag ĩn kãra gemnĩ. Kỹ jãnkã nĩfénh nĩ. Kỹ tá Topẽ mré vĩmnĩ sir, ẽg jóg mré, ẽg tỹ ũn vég tũ ẽn mré. Kỹ tóg kanhkã tá ãjag mỹ nĩm ke mũ, ãjag ganho ti. Ẽg tỹ vẽnh vatánh tá nén han mũ ẽn vég tóg tĩ (mỹr), Topẽ ti,” he tóg, Jesus ti.
6 Mas você, quando orar, vá para o seu quarto, feche a porta e ore ao seu Pai, que não pode ser visto. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
7 “Ãjag tỹ ti mré vẽmén kỹ fagrĩnh mỹ ti mré vẽmén mág han tũg nĩ. Ũ tỹ Topẽ vĩ ki kagtĩg ag ri ke han tũg nĩ. Ãjag jãnjãn kỹ ag tóg ón kỹ vĩ mág han tĩ. “Ẽg tỹ vĩ mág han kỹ ti hỹn ẽg vĩ mẽg mũ,” he ag tóg tĩ, ón kỹ.
7 — Nas suas orações, não fiquem repetindo o que vocês já disseram, como fazem os pagãos. Eles pensam que Deus os ouvirá porque fazem orações compridas.
8 Ag ri ke han tũg nĩ. Ẽg jóg vỹ nén kar ki kanhró nĩ, ãjag tỹ ti mỹ tó tũ ra tóg ki kanhró nĩ,” he tóg.
8 Não sejam como eles, pois, antes de vocês pedirem, o Pai de vocês já sabe o que vocês precisam.
9 “Ãjag tỹ Topẽ mré vĩ kỹ tag tómnĩ, ha mẽ:
9 Portanto, orem assim:
10 Ẽg jé kãnhmar ã tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ vé.
10 Venha o teu
11 Ẽg mỹ ũri ẽg jẽn ti nĩm, ẽg tỹ kurã kar ki ko tĩ ẽn.
11 Dá-nos hoje o alimento que precisamos.
12 Kỹ ẽg mỹ vẽnh pãte fón nĩ, ẽg tỹ ã vĩ mranh ja ti.
12 Perdoa as nossas ofensas
13 Kỹ ẽg tỹ ã vĩ mranh sór kỹ ẽg kren han nĩ, ẽg tỹn mranh tũ nĩ jé.
13 E não deixes que sejamos tentados,
14 “Hỹ, ge ti nĩ,” he tóg. “Ũ tỹ ãjag to jũ kỹ ti mỹ vẽnh pãte fón nĩ. Ũ tỹ ãjag mỹ vĩ kónãn kỹ ti mỹ vẽnh pãte fón nĩ gé. Ãjag tỹ gen kỹ ẽg jóg vỹ ãjag mỹ vẽnh pãte fón ke mũ gé.
14 — Porque, se vocês perdoarem as pessoas que ofenderem vocês, o Pai de vocês, que está no céu, também perdoará vocês.
15 Ãjag tỹ tag han tũ nĩn kỹ, kỹ ẽg jóg tóg ãjag mỹ vẽnh pãte fón ke tũ nĩ gé, ãjag tỹ ti vĩ mranh ja ti,” he tóg, Jesus ti.
15 Mas, se não perdoarem essas pessoas, o Pai de vocês também não perdoará as ofensas de vocês.
16 “Kỹ ãjag vãkre kỹ fe ũ nỹtĩ tũg nĩ, ãjag tỹ Topẽ mỹ há nỹtĩ jé jẽg tũ nỹtĩn kỹ. Vãkre ki ũ tỹ vẽnh jykre régre han mũ ag jykre ri ke han tũg nĩ. Ag tỹ ón kỹ vãkre kỹ ag tóg fe ũ nỹtĩnh mũ sir, vẽnh kar tỹ ag vãkre ve jé. Ag ganho hã vẽ. Kanhkã tá ag tóg ganho ũ vẽnh ke tũ nĩ ha. Ãjag mỹ sóg ki hã tó mũ, ha mẽ.
16 — Quando vocês jejuarem, não façam uma cara triste como fazem os hipócritas, pois eles fazem isso para todos saberem que eles estão jejuando. Eu afirmo a vocês que isto é verdade: eles já receberam a sua recompensa.
17 Ãjag vãkre kỹ ãjag gãnh tãg nĩ, ãjag jamẽ kupemnĩ, festa han nỹtĩ ve nĩmnĩ, ãjag vãkren kỹ.
17 Mas você, quando jejuar, lave o rosto e penteie o cabelo
18 Hã kỹ ag tóg vég tũ nĩ, ãjag vãkrég mũ ti. Ẽg jóg hã ne vég mũ inhhã', ẽg tỹ ũn vég tũ ẽn hã vỹ vég mũ. Kỹ tóg kanhkã tá ãjag mỹ nĩm ke mũ, ãjag ganho ti. Ẽg tỹ vẽnh vatánh tá nén han mũ vég tóg tĩ (mỹr), Topẽ tĩ,” he tóg, Jesus ti.
18 para os outros não saberem que você está jejuando. E somente o seu Pai, que não pode ser visto, saberá que você está jejuando. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
19 “Ga kri mũn kỹ ricon ke to vãsãn sór tũg nĩ. Ga vỹ ãjag tỹ nén kar ti konh ke mũ, ãjag tỹ rico hã to vãsãn mũ ra. Kỹ ãjag jãnkamy vỹ vẽso jãgfanh ke mũ gé sir, ti e nỹtĩn kỹ. Kỹ ag tóg pigju kỹ ma mũnh ke mũ gé sir, ãjag tỹ nén ti, ti e nỹtĩn kỹ.
19 — Não ajuntem riquezas aqui na terra, onde as traças e a ferrugem destroem, e onde os ladrões arrombam e roubam.
20 Ãjag tỹ inhhã kanhkã tá tũ mág pẽ nỹtĩn kỹ tóg inhhã ãjag mỹ há tĩnh mũ. Tá ti pi(jé) tỹ ga nĩ', ãjag tũ ti, tá ti pi(jé) vẽso jãgfanh mũ'. Tá ag pi(jé) péju kỹ ma mũnh mũ'. Hã kỹ tá ãjag tũ vin han sórmnĩ.
20 Pelo contrário, ajuntem riquezas no céu, onde as traças e a ferrugem não podem destruí-las, e os ladrões não podem arrombar e roubá-las.
21 Ãjag tỹ ga kri tỹ nén ũ mág nỹtĩn kỹ ãjag tóg ga kri mũ mág sór mũ. Ãjag tỹ hã ra kanhkã tá tỹ nén ũ mág nỹtĩn kỹ ãjag tóg kanhkã ra mũ sór mũ, kỹ tag hã ne há nĩ',” he tóg, Jesus ti.
21 Pois onde estiverem as suas riquezas, aí estará o coração de vocês.
22 “Ẽg kanẽ tỹ ẽg vég tĩ. Kỹ tóg tỹ ẽg mỹ kurã ri ke nĩ, ẽg kanẽ ti, ti há nĩn kỹ. Tỹ ẽg tóg kurã ve há han tĩ, ẽg kanẽ há nĩn kỹ.
22 — Os olhos são como uma luz para o corpo: quando os olhos de vocês são bons, todo o seu corpo fica cheio de luz.
23 Ẽg kanẽ kórég nỹtĩn kỹ tóg ẽg mỹ kuty tĩnh mũ. Kỹ tóg ẽg mỹ kurã vég tĩ ẽn mỹ (tóg) kuty nĩ sir, kỹ kuty tag vỹ kuty kar kãfór nĩ. Ge ti nĩ, ẽg jykre kórég nĩn kỹ. Ẽg kanẽ kórég ri ke vẽ sir, ẽg jykre kórég ti,” he tóg, Jesus ti.
23 Porém, se os seus olhos forem maus, o seu corpo ficará cheio de escuridão. Assim, se a luz que está em você virar escuridão, como será terrível essa escuridão!
24 “Ã jagrẽ régre nĩn kỹ tóg vẽnhmỹ tĩ. Ã tỹ Topẽ hã tỹ jagrẽ nĩn kỹ jãnkamy tãn ẽn tỹ jagrẽ nĩ sór tũg nĩ. Ã tỹ jãnkamy e ve sór kỹ ti hã mĩ ẽkrén kỹ ti hã vỹ tỹ ã jagrẽ nĩnh mũ. Kỹ ẽg tóg Topẽ tỹ ẽg mỹ nén tó mũ ẽn to jykrén há han tũ nĩgtĩ. Ã tỹ Topẽ to há nĩn kỹ ã tóg sir ga kri rico to vãsãn sór ke tũ nĩ. Ã tỹ ga kri rico nĩ sór kỹ ã tóg Topẽ mĩ ẽkrég tũ nĩ, hã vemnĩ,” he tóg, Jesus ti.
24 — Um escravo não pode servir a dois donos ao mesmo tempo, pois vai rejeitar um e preferir o outro; ou será fiel a um e desprezará o outro. Vocês não podem servir a Deus e também servir ao dinheiro.
25 “Hã kỹ sóg ãjag mỹ tó mũ. Ãjag tỹ nén ve sór mág mũ to krĩ kufy han tũg nĩ. “Inh hỹn ũri ne konh mũ', inh hỹn ne tunh mũ'?” he tũg nĩ. Topẽ tỹ ẽg han ja vẽ mỹr, ẽg tỹ ga kri mũ jé. Hã kỹ tóg ẽg mỹ ẽg jẽn ki rĩr mũ gé sir, ẽg kur ki ke gé, Topẽ ti.
25 — Por isso eu digo a vocês: não se preocupem com a comida e com a bebida que precisam para viver nem com a roupa que precisam para se vestir. Afinal, será que a vida não é mais importante do que a comida? E será que o corpo não é mais importante do que as roupas?
26 Sẽsĩ to jykrén nĩ. Ag mỹ ẽkrãn tĩ? Vó. Ag mỹ pãjó krẽm vin tĩ? Vó, ke tũ ag tóg nĩgtĩ. Ge ra ẽg jóg tỹ kanhkã tá nĩ ẽn tóg ag ki rĩr nĩ nĩ. Ãjag mỹ jẽsĩ kãfór tũ nỹtĩ', Topẽ mỹ'? Vó, sẽsĩ kãfór ãjag tóg nỹtĩ.
26 Vejam os passarinhos que voam pelo céu: eles não semeiam, não colhem, nem guardam comida em depósitos. No entanto, o Pai de vocês, que está no céu, dá de comer a eles. Será que vocês não valem muito mais do que os passarinhos?
27 Topẽ tỹ ẽg kã ũ jé prẽr kỹ ẽg tóg ter ke mũ, ẽg ter sór tũ ra. Ter jé ẽg tóg ke mũ gé, ẽg tỹ to krĩ kufy han mũ ra. Ẽg krĩ kufy ẽn pi(jé) ẽg kren han mũ'.
27 E nenhum de vocês pode encompridar a sua vida, por mais que se preocupe com isso.
28 Kỹ kur to krĩ kufy han tũg nĩ gé. Ka fej hã to jykrén nĩ. Jatun mỹ tóg mog tĩ. Rãnhrãj tũ tóg nĩgtĩ, kur han tũ tóg nĩgtĩ.
28 — E por que vocês se preocupam com roupas? Vejam como crescem as flores do campo: elas não trabalham, nem fazem roupas para si mesmas.
29 Hã ra tóg sĩnvĩ nỹtĩ, ka fej ti. Kỹ pã'i mág tỹ Salomão kur tóg ri ke tũ nĩgtĩ, ti sĩnvĩ ra, vẽnh kar kur sĩnvĩ kãfór ti nĩ, Salomão kur ti. Hã ra tóg ka fej sĩnvĩ ri ke tũ nĩ. Ki hã sóg tó mũ mỹr.
29 Mas eu afirmo a vocês que nem mesmo Salomão, sendo tão rico, usava roupas tão bonitas como essas flores.
30 Topẽ hã ne ka fej sĩnvĩ han, tỹ tóg kur sĩnvĩ ri ke nĩ, ka fej ti. Hã ra tóg kãnhmar kãgter tĩ, ka fej ti, ti sĩnvĩ ra. Ũri tóg há nỹtĩ. Kỹ tóg vaj kỹ kógungun kỹ pũr mũ sir, re mré. Hã kỹ Topẽ tóg ãjag ki rĩr kãfór han mũ, ãjag kur mré hã. Hã kỹ Topẽ ki ge kỹ nỹtĩmnĩ, ti vĩ kri fi kỹ.
30 É Deus quem veste a erva do campo, que hoje dá flor e amanhã desaparece, queimada no forno. Então é claro que ele vestirá também vocês, que têm uma fé tão pequena!
31 Krĩ kufy han tũg nĩ. “Inh hỹn ne konh mũ'? Inh hỹn ne kron mũ'? Inh hỹn ne tunh mũ'?” he tũg nĩ.
31 Portanto, não fiquem preocupados, perguntando: “Onde é que vamos arranjar comida?” ou “Onde é que vamos arranjar bebida?” ou “Onde é que vamos arranjar roupas?”
32 Ũ tỹ Topẽ vĩ ki kagtĩg ag vỹ tag to jykrén mág tĩ, hã ra ẽg jóg tỹ Topẽ vỹ ẽg vég tĩ, ẽg tỹ nén ve sór mág mũ ti. Kỹ to krĩ kufy han tũg nĩ. Ti hã ne ẽg vég mũ, ẽg jóg tỹ Topẽ ti.
32 Pois os pagãos é que estão sempre procurando essas coisas. O Pai de vocês, que está no céu, sabe que vocês precisam de tudo isso.
33 Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ ẽn hã ve sórmnĩ. Kỹ tag hã to vãsãn nĩ. Ti jykre kuryj tag hã to vãsãn nĩ. Kỹ tóg ãjag mỹ ãjag tỹ nén ve sór mág mũ ẽn tỹ ãjag mỹ vin ke mũ sir.
33 Portanto, ponham em primeiro lugar na sua vida o
34 Hã kỹ ãjag tỹ vaj kỹ nén venh ke to krĩ kufy han tũg nĩ. Vaj kỹ ãjag tóg venh ke mũ, kỹ ãjag tóg to jykrén ke mũ sir. Ũri ãjag tỹ nén tỹ ũri vég mũ hã to jykrén há han nĩ. Ãjag tỹ ũri nén ũ jagy vég mũ vỹ há nĩ, kỹ ãjag tỹ vaj kỹ nén venh ke to jykrén tũg nĩ, ũri,” he tóg, Jesus ti.
34 Por isso, não fiquem preocupados com o dia de amanhã, pois o dia de amanhã trará as suas próprias preocupações. Para cada dia bastam as suas próprias dificuldades.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.