Mateus 27

Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Tỹ vaj kỹ kusã ki ag tóg Jesus to jykrén mũ sir, Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ag, kófa ag mré hã. Ag tỹ ti tén sór vẽ.
1 Ao romper o dia, todos os principais sacerdotes e os anciãos do povo entraram em conselho contra Jesus, para o matarem;
2 Kỹ ag tóg ti mrĩnh mũ sir. Ti pére mũn kỹ ag tóg pã'i mág tỹ governador mỹ ti fẽg mũ sir, Pilatos ẽn mỹ.
2 e, amarrando-o, levaram-no e o entregaram ao governador Pilatos.
3 Hã ra Judas tóg vég mũ. Pã'i ag mỹ tóg Jesus ti ven ja nĩ, ag tỹ ti se jé. Kỹ tóg ag tỹ ti tén sór mũ tag vég mũ, Judas ti. Kỹ tóg to jykrén mãn mũ sir. Vãhã tóg ti mỹ e tĩ. Kỹ tóg jãnkamy tỹ prata ẽn ma kãtĩ mũ sir, ũ tỹ 30 (ke) ẽn. Ma kãtĩg kỹ tóg Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ag mỹ ven mũ, kófa ag mỹ.
3 Então, Judas, o que o traiu, vendo que Jesus fora condenado, tocado de remorso, devolveu as trinta moedas de prata aos principais sacerdotes e aos anciãos, dizendo:
4 Kỹ tóg ag mỹ: “ti kórég han inh,” he mũ. “Ti pi(jé) nén ũ kórég han ja nĩgtĩ', hã kỹ tóg vẽnhmỹ nĩ, ti tỹ inh vĩ to ter kỹ,” he tóg.
4 Pequei, traindo sangue inocente. Eles, porém, responderam: Que nos importa? Isso é contigo.
5 Hã ra ag tóg ti mỹ: “ẽg tũ pijé',” he mũ. “Ã tũ hã nẽ',” he ag tóg mũ. Kỹ tóg jãnkamy ẽn vãm mũ sir, Topẽ jo ĩn krẽm, kỹ tóg hẽn ra tĩ mũ sir. Tá tóg ã nunh kã vẽnh jãján mũ sir, kỹ tóg ter mũ sir.
5 Então, Judas, atirando para o santuário as moedas de prata, retirou-se e foi enforcar-se.
6 Kỹ Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ag vỹ jãnkamy ẽn mãn kỹ to jykrén mũ. “Ẽg tỹ Topẽ mỹ jãnkamy tag vin kỹ tóg vẽnhmỹ tĩ. Vẽnh kyvénh kajãm ja ti nĩ, hã kỹ ẽg tóg Topẽ mỹ vin sór tũ nĩ,” he ag tóg mũ sir, jãnkamy ẽn to.
6 E os principais sacerdotes, tomando as moedas, disseram: Não é lícito deitá-las no cofre das ofertas, porque é preço de sangue.
7 Kỹ ag tóg to vẽnh mãn kỹ to jykrén mũ. To jykrén kỹ ag tóg tỹ ẽpỹ kajãm mũ, ag tỹ tá go'or vég tĩ ẽn. Tá ag tóg fóg ag kej han sór mũ, fóg tỹ Jerusalém ra pasa tĩ ag mỹ.
7 E, tendo deliberado, compraram com elas o campo do oleiro, para cemitério de forasteiros.
8 Hã kỹ ẽg tóg ẽpỹ ẽn to: “ẽpỹ kyvénh,” he tĩ.
8 Por isso, aquele campo tem sido chamado, até ao dia de hoje, Campo de Sangue.
9 Hã ra Topẽ vĩ tó tĩ tỹ Jeremias vỹ Judas to tag rán ja nĩ, ha mẽ: “jãnkamy tỹ 30 (ke) tỹ ag tóg ẽpỹ kajãm ke mũ. Jãnkamy ẽn tỹ ag tóg ẽprã ke ũ kajãm vén ke mũ, Israel ag, ti kaja tag tỹ ag mỹ há nỹn kỹ.
9 Então, se cumpriu o que foi dito por intermédio do profeta Jeremias: Tomaram as trinta moedas de prata, preço em que foi estimado aquele a quem alguns dos filhos de Israel avaliaram;
10 Ẽprã ke ẽn tỹ kajãm kar kỹ ag tóg tỹ ẽpỹ kajãm mũ sir, ag tỹ tá go'or vég tĩ ẽn. Hã tó ja tóg nĩ, inh mỹ, ẽg jóg tỹ Topẽ ti,” he ja tóg nĩgtĩ, Jeremias ti. Hã ra tóg ge nĩ.
10 e as deram pelo campo do oleiro, assim como me ordenou o Senhor.
11 Hã ra Jesus tóg fóg tỹ pã'i mág rã jẽ nĩ. Kỹ pã'i mág tóg ti ki jẽmẽ sór mũ, kỹ tóg: “ã mỹ tỹ Judeu ag pã'i nĩ'?” he mũ. Kỹ Jesus tóg ti mỹ: “ki hã ã tóg tó mũ,” he mũ.
11 Jesus estava em pé ante o governador; e este o interrogou, dizendo: És tu o rei dos judeus? Respondeu-lhe Jesus: Tu o dizes.
12 Kỹ Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ag tóg ti kato vĩ mág han mũ, kófa ag ke gé, hã ra tóg hun ke kỹ jẽ nĩ.
12 E, sendo acusado pelos principais sacerdotes e pelos anciãos, nada respondeu.
13 Kỹ Pilatos tóg ti mỹ: “mỹ ã mỹ tỹ nén ũ tũ nĩ, ag tỹ ã kato vĩ mág han mũ tag ti?” he mũ.
13 Então, lhe perguntou Pilatos: Não ouves quantas acusações te fazem?
14 Hã ra Jesus tóg vĩ mãn tũ nĩ, kỹ tóg Pilatos mỹ e tĩ sir.
14 Jesus não respondeu nem uma palavra, vindo com isto a admirar-se grandemente o governador.
15 Hã ra Pilatos tóg ag mỹ vése ag kar kã ũn pir kavãg tĩ, festar tỹ Páscoa kar ki. Ti jykre vẽ. Ag tỹ ũn to vĩ mũ ẽn kyvãg tóg tĩ.
15 Ora, por ocasião da festa, costumava o governador soltar ao povo um dos presos, conforme eles quisessem.
16 Kỹ ũ tóg se kỹ jẽ nĩ, ẽn kã. Ũn vẽnhmỹ vẽ, ũ tỹ ag ri ke tũ, ti jijin hã vỹ: Barrabás, he mũ.
16 Naquela ocasião, tinham eles um preso muito conhecido, chamado Barrabás.
17 Jãvo ag tóg tá vẽnhmãn kỹ nỹtĩ, Judeu kar ag. Kỹ Pilatos tóg ag mỹ: “inh hỹn ũ kavãn ha?” he mũ. “Ũ nỹ ãjag mỹ há nĩ? Barrabás mỹ, Jesus mỹ vó, ag tỹ ũ to: “Cristo vỹ tỹ ti nĩ,” he tĩ ẽn?” he tóg, Pilatos ti.
17 Estando, pois, o povo reunido, perguntou-lhes Pilatos: A quem quereis que eu vos solte, a Barrabás ou a Jesus, chamado Cristo?
18 Pã'i ag tỹ véké Jesus to jũ nỹtĩn ki kanhró tóg nĩ, Pilatos ti. Ti há nĩn hã kỹ ag tóg ti to jũ mũ, hã kỹ tóg ti kavãn sór mũ, Pilatos ti.
18 Porque sabia que, por inveja, o tinham entregado.
19 Fóg tỹ pã'i ẽn tỹ vẽnh jyvẽn jafã tá nĩn kỹ ti prũ fi tóg ti mỹ vẽnh vĩ jẽnẽg mũ, kỹ fi tóg ti mỹ: “vẽnh jykre kuryj han ti tĩ,” he mũ, Jesus to. “Hã kỹ ti vóg sór tũg nĩ. Kuty tag kã sóg ti to vẽnh péti kónãn, ẽg jagtar ke ti ve inh, inh vẽnh péti ki,” he fi tóg, Pilatos mỹ vẽnh vĩ jẽnẽn kỹ, hã kỹ tóg ti kavãn sór tãvĩ han mũ, Pilatos ti.
19 E, estando ele no tribunal, sua mulher mandou dizer-lhe: Não te envolvas com esse justo; porque hoje, em sonho, muito sofri por seu respeito.
20 Hã ra Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ag tóg vẽnh kar krĩn mũ sir, kófa ag mré, vẽnh kar ag tỹ Barrabás kavar kỹ jẽ ve sór jé, ag tỹ Jesus ter ve sór jé.
20 Mas os principais sacerdotes e os anciãos persuadiram o povo a que pedisse Barrabás e fizesse morrer Jesus.
21 Kỹ fóg tỹ pã'i tóg ag ki jẽmẽ mãn mũ. “Inh hỹn ũn régre tag ag kã ũ tỹ hẽ kavãn mũ ha?” he tóg. Kỹ ag tóg ti mỹ: “Barrabás ti,” he mũ.
21 De novo, perguntou-lhes o governador: Qual dos dois quereis que eu vos solte? Responderam eles: Barrabás!
22 Kỹ Pilatos tóg ag mỹ: “kỹ inh Jesus tỹ hẽ ri kenh mũ?” he mũ. “Ag tỹ ũ to: “Cristo vỹ tỹ ti nĩ,” he tĩ ẽn tỹ inh hẽ ri kenh mũ?” he tóg. Kỹ ag tóg ti mỹ: “cruz to ti sã,” he kãn mũ sir.
22 Replicou-lhes Pilatos: Que farei, então, de Jesus, chamado Cristo? Seja crucificado! Responderam todos.
23 Kỹ fóg tỹ pã'i tóg ag mỹ: “ti kórég tỹ ne han ti?” he mũ. Hã ra ag tóg prẽnprẽr mũ sir. “!..Cruz to ti sã..!” he ag tóg mũ sir, prẽnprẽr kỹ.
23 Que mal fez ele? Perguntou Pilatos. Porém cada vez clamavam mais: Seja crucificado!
24 Ag tỹ hẽ ri ke tũ tóg nĩ, Pilatos ti, hã kỹ tóg ag mỹ hã han sór mũ. Vẽnh génh kutẽ nĩ ve tóg nĩ, hã kỹ tóg goj jé prẽr mũ. Kỹ tóg kã nĩgpég mũ sir, vẽnh kar rĩnve, Pilatos ti, kỹ tóg ag mỹ: “inh jykre pijé',” he mũ. “Inh nĩgé kavénh ke tũ ti nĩ, ti kyvénh ti. Ũn jykre kuryj vẽ, kỹ sóg ti tén jãvãnh nĩ. Ãjag jykre vẽ,” he tóg, Pilatos ti.
24 Vendo Pilatos que nada conseguia, antes, pelo contrário, aumentava o tumulto, mandando vir água, lavou as mãos perante o povo, dizendo: Estou inocente do sangue deste [justo]; fique o caso convosco!
25 Kỹ vẽnh kar ag tóg ti mỹ: “ẽg jykre vẽ,” he kãn mũ. “Ẽg hã ne ti tén sór mũ'. Kỹ Topẽ ẽg hã vóg kónãn ke mũ, ẽg krẽ ag ke gé, ti tỹ ti ter to ũ vóg kónãn ken kỹ,” he ag tóg, vẽnh kar ẽn ag.
25 E o povo todo respondeu: Caia sobre nós o seu sangue e sobre nossos filhos!
26 Kỹ Pilatos tóg Barrabás kavãn mũ sir. Jesus to tóg soldado ag mỹ: “ha ti mrãnmrãn,” he mũ sir. Ag tỹ ti mrãnmrãn kar kỹ Pilatos tóg ag mỹ ti fẽg, soldado ag tỹ ka to ti sa jé.
26 Então, Pilatos lhes soltou Barrabás; e, após haver açoitado a Jesus, entregou-o para ser crucificado.
27 Kỹ fóg tỹ pã'i krẽm soldado ag tóg Jesus pére mũ mũ, pã'i ĩn ra, ĩn tỹ Palácio do Governador ẽn ra. Kỹ ag tóg soldado ũ ag jé prẽr kãn mũ.
27 Logo a seguir, os soldados do governador, levando Jesus para o pretório, reuniram em torno dele toda a coorte.
28 Ti kur kunũg ag tóg mũ, kỹ ag tóg kur kusũg tỹ ti kri fón mũ.
28 Despojando-o das vestes, cobriram-no com um manto escarlate;
29 Sónh pirĩn kỹ ag tóg tỹ ti krĩ tógfĩg mũ sir, krĩ tógfĩn ja rẽr tỹ. Vãn tỹ ag tóg ti nĩgé kã fẽg mũ, ti pẽgja tá. Kỹ ag tóg ti krẽm grĩnhgrĩnh ke mũ sir, ón kỹ. Ti to é he ag tóg mũ, hã kỹ ag tóg: “viva, Judeu ag pã'i',” he mũ.
29 tecendo uma coroa de espinhos, puseram-lha na cabeça e, na mão direita, um caniço; e, ajoelhando-se diante dele, o escarneciam, dizendo: Salve, rei dos judeus!
30 Kỹ ag tóg ti to sugsug mũ gé. Vãn ẽn tỹ ag tóg ti krĩ mĩ mrãnmrãn mũ sir.
30 E, cuspindo nele, tomaram o caniço e davam-lhe com ele na cabeça.
31 Ag tỹ ti nyg kar kỹ ag tóg ti ki kunũg mũ, kur ẽn ti. Kỹ ag tóg ti tũ pẽ tỹ ti kãra rãg mãn mũ sir. Kỹ ag tóg ti pére mũ mũ, ag tỹ cruz to ti san jé sir.
31 Depois de o terem escarnecido, despiram-lhe o manto e o vestiram com as suas próprias vestes. Em seguida, o levaram para ser crucificado.
32 Ag mũn kã ag tóg ũ kato tẽ mũ, Cirene tá ke ũ, ti jijin hã vỹ: Simão, he mũ. Ẽn mỹ ag tóg vĩ tar han mũ, ti tỹ Jesus cruz vyn jé ti jo, hã kỹ tóg vyn kỹ tĩ mũ.
32 Ao saírem, encontraram um cireneu, chamado Simão, a quem obrigaram a carregar-lhe a cruz.
33 Gen kỹ ag tóg Gólgota tá junjun mũ sir. Gólgota to ẽg tóg: vẽnh krĩ kuka, he tĩ, ẽg vĩ ki.
33 E, chegando a um lugar chamado Gólgota, que significa Lugar da Caveira,
34 Tá junjun kỹ ag tóg ti mỹ vinagre ven mũ, nén ũ tỹmẽ jynh mré ha. Kỹ tóg kron sĩ han mũ, hã ra tóg kron sór tũ nĩ, vẽnhkagta tag.
34 deram-lhe a beber vinho com fel; mas ele, provando-o, não o quis beber.
35 Kỹ ag tóg cruz to ti sãg mũ sir. Ti kur tỹ ag tóg jagnẽ mỹ vẽnh kãpãm mũ sir, to ag tóg jogar he mũ gé, ti kur to, soldado ag.
35 Depois de o crucificarem, repartiram entre si as suas vestes, tirando a sorte.
36 Kỹ ag tóg nĩgnĩg kỹ nỹtĩ, ti ki rĩr jé, soldado ag.
36 E, assentados ali, o guardavam.
37 Ag tỹ nén tỹ ti kato vĩ mũ vỹ rán kỹ nĩ, hã vỹ: “Jesus, Judeu ag pã'i tỹ rei vẽ,” he mũ. Ti kri tóg sa, vẽnh rán ti. Ti tỹ nẽji vẽsỹ pã'i tỹ rei han mũ to ag tóg ti tén mũ.
37 Por cima da sua cabeça puseram escrita a sua acusação: Este é Jesus, o Rei dos Judeus .
38 Ti kóm ag tóg ũn régre ag tỹ cruz to sãg mũ gé, bandido ag. Kỹ ũ tóg ti pẽgja tá sa, jó ũ tóg ti jakãnh tá sa.
38 E foram crucificados com ele dois ladrões, um à sua direita, e outro à sua esquerda.
39 Kỹ ũ tỹ mĩ mũ mũ ag tóg ti nyg' he mũ gé, vỹn vỹn hen kỹ.
39 Os que iam passando blasfemavam dele, meneando a cabeça e dizendo:
40 “Ã mỹ Topẽ jo ĩn kókén sór mũ'?” he ag tóg mũ. “Ã mỹ kurã tãgtũ ki ũ han mãn sór mũ'? Vẽnh kren han ra kema', cruz to kãtére kema', ã tỹ tỹ Topẽ kósin nĩn kỹ,” he ag tóg ti mỹ.
40 Ó tu que destróis o santuário e em três dias o reedificas! Salva-te a ti mesmo, se és Filho de Deus, e desce da cruz!
41 Ge ag tóg mũ gé. Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ag, Topẽ vĩ to professor ag mré hã, kófa ag mré hã. Ti nyg ag tóg mũ gé, kỹ ag tóg jagnẽ mỹ:
41 De igual modo, os principais sacerdotes, com os escribas e anciãos, escarnecendo, diziam:
42 “ũ ag krenkren han tóg, hã ra tóg vẽnh hã kren han ki kagtĩg nĩ,” he mũ. “Israel pã'i tỹ rei jé cruz to kãtére kema', ẽg tỹ ve jé, ẽg tỹ ti ki ge jé,” he ag tóg.
42 Salvou os outros, a si mesmo não pode salvar-se. É rei de Israel! Desça da cruz, e creremos nele.
43 “Topẽ ki ti nẽji rã kỹ jẽ, kỹ Topẽ jé ti kren han, ti tỹ ti to há nĩn kỹ. “Topẽ kósin vỹ tỹ inh nĩ,” he ti mỹr,” he ag tóg ti to, ti nyg kỹ, Judeu pã'i ag.
43 Confiou em Deus; pois venha livrá-lo agora, se, de fato, lhe quer bem; porque disse: Sou Filho de Deus.
44 Kỹ bandido ag, ũ tỹ ti kóm cruz to nỹtĩ ẽn ag tóg ti nyg mũ gé.
44 E os mesmos impropérios lhe diziam também os ladrões que haviam sido crucificados com ele.
45 Rã tỹ ẽg nĩno kã sa ra tóg kuty' he mũ sir, ga kar mĩ hã. Kuty ẽn tóg hora tãgtũ tũg mũ.
45 Desde a hora sexta até à hora nona, houve trevas sobre toda a terra.
46 3 hora ki Jesus tóg prẽr mũ sir, kỹ tóg: “Eli, Eli, lemá sabactani?” he mũ. Ẽg vĩ ki ẽg tóg tag to: “Topẽ, Topẽ, ã tỹ ne jé isovãnh nẽ?” he mũ.
46 Por volta da hora nona, clamou Jesus em alta voz, dizendo: Eli, Eli, lamá sabactâni? O que quer dizer: Deus meu, Deus meu, por que me desamparaste?
47 Kỹ ũ tỹ tá nỹtĩ ag tóg mẽg kỹ (ag tóg) jagnẽ mỹ: “Elias jé tóg prẽr mũ,” he mũ.
47 E alguns dos que ali estavam, ouvindo isto, diziam: Ele chama por Elias.
48 Kỹ ũ tóg vẽnhvãg mũ sir, kỹ tóg esponja tỹ vinho prãg mũ, vinho kaja pir tỹ. Ka jurỹn kỹ tóg tỹ kusón kỹ vinho kãra rãg kỹ ti mỹ ven mũ sir, ti tỹ ki ũnh' ũnh' ke jé.
48 E, logo, um deles correu a buscar uma esponja e, tendo-a embebido de vinagre e colocado na ponta de um caniço, deu-lhe a beber.
49 Hã ra ũ ag tóg: “toreg',” he mũ. “Hẽn ri ke mũn Elias kãtĩg mũ, ti kren han jé,” he ag tóg.
49 Os outros, porém, diziam: Deixa, vejamos se Elias vem salvá-lo.
50 Hã ra Jesus tóg prẽr mág han mãn kỹ hun ke mũ sir.
50 E Jesus, clamando outra vez com grande voz, entregou o espírito.
51 Hã ra Topẽ jo ĩn krẽm kur tỹ jãnkã nĩfe tóg jaran ke mũ, ha mẽ, ti jar tóg vẽnh kãkym ke kãn mũ sir, ha mẽ.
51 Eis que o véu do santuário se rasgou em duas partes de alto a baixo; tremeu a terra, fenderam-se as rochas;
52 Kỹ ga tóg ragra ke mũ gé sir, pãró vỹ gỹm ke mũ, vẽnh kej tỹ hẽn ri ke vỹ nugnor mũ, kỹ ũ tỹ Topẽ ki ge kỹ nỹtĩ tỹ hẽn ri ke ag tóg rĩnrĩr mãn mũ gé, ũn kãgter ja ag. Ãjag kej tá ag kãpa mũ.
52 abriram-se os sepulcros, e muitos corpos de santos, que dormiam, ressuscitaram;
53 Ẽn ag vỹ Jesus rĩr mãn kar kỹ tá kãpa kỹ cidade tỹ Jerusalém kãra ge mũ, kỹ ag tóg ũn mỹ vẽnh venven mũ sir, kỹ ũ tỹ hẽn ri ke ag tóg ag vigvég mũ, Jerusalém tá ke ag.
53 e, saindo dos sepulcros depois da ressurreição de Jesus, entraram na cidade santa e apareceram a muitos.
54 Hã ra capitão tóg soldado ag mré Jesus ki rĩr jẽ nĩ. Ga tỹ ragra ke ẽn vég ag tóg mũ, nén kar ti, Jesus ter ẽn kã. Kỹ tóg ag mỹ e tĩ. Kỹ ag tóg: “hã ja vẽ,” he mũ. “Topẽ kósin ja vẽ mỹr,” he ag tóg mũ, capitão ag.
54 O centurião e os que com ele guardavam a Jesus, vendo o terremoto e tudo o que se passava, ficaram possuídos de grande temor e disseram: Verdadeiramente este era Filho de Deus.
55 Kỹ ũn tỹtá fag vỹ tá nỹtĩ gé, ũ tỹ hẽn ri ke fag. Kuvar há tá nỹtĩ kỹ fag tóg ti vég nỹtĩ nĩ. Ti mré fag tóg kãmũ ja nĩ, ga tỹ Galiléia tá. Ti ki fag rĩr ja nĩgtĩ.
55 Estavam ali muitas mulheres, observando de longe; eram as que vinham seguindo a Jesus desde a Galileia, para o servirem;
56 Fag kã ũ fi vỹ tóg tỹ Maria Madalena fi nĩ, kỹ ũ fi tóg tỹ Maria fi nĩ gé, José mré Tiago mỹnh tag fi. Kỹ ũ fi vỹ tỹ Zebedeu krẽ ag mỹnh fi nĩ gé. Fag mré ke ũ fag vỹ tá nỹtĩ gé.
56 entre elas estavam Maria Madalena, Maria, mãe de Tiago e de José, e a mulher de Zebedeu.
57 Rãké tóg nỹ ha, kỹ ũn há tóg tá jun mũ. Arimatéia tá tóg kãtĩg ja nĩ. Ti jijin hã vỹ: José, he mũ. Jesus mré ke ũ vẽ gé.
57 Caindo a tarde, veio um homem rico de Arimateia, chamado José, que era também discípulo de Jesus.
58 Ẽn vỹ tóg Pilatos venh tĩ mũ, kỹ tóg ti mỹ Jesus to vĩ mũ, ti ter kar kỹ. Kỹ Pilatos tóg soldado ag mỹ: “ha ti mỹ ti fi,” he mũ.
58 Este foi ter com Pilatos e lhe pediu o corpo de Jesus. Então, Pilatos mandou que lho fosse entregue.
59 Kỹ José tóg Jesus va tĩg kỹ ti pãg mũ sir, kur jãnhkri tỹ.
59 E José, tomando o corpo, envolveu-o num pano limpo de linho
60 Kỹ tóg ã kej kãkã ti fig mũ sir. Pó kãkã tóg han ja nĩgtĩ, vẽnh kej ti, hã ra tóg tãg nĩ. José tũ vẽ, vẽnh kej ẽn ti. Ẽn kãkã tóg ti fig mũ sir, kỹ tóg pó tãpér tĩn mũ, vẽnh kej jãnkã to, pó ẽn tỹ tóg ti kej nĩfénh mũ sir, José ti. Kỹ tóg tĩ mũ.
60 e o depositou no seu túmulo novo, que fizera abrir na rocha; e, rolando uma grande pedra para a entrada do sepulcro, se retirou.
61 Hã ra Maria Madalena fi vỹ tá nĩ nĩ, Maria ũ ẽn fi ke gé. Ti kej rã fag tóg nĩgnĩ kỹ nỹtĩ nĩ.
61 Achavam-se ali, sentadas em frente da sepultura, Maria Madalena e a outra Maria.
62 Tỹ vaj kỹ, festa kurã kã Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ag tóg vẽnh mãn mãn mũ sir, Fariseu ag mré hã. Kỹ ag tóg Pilatos venh mũjẽg.
62 No dia seguinte, que é o dia depois da preparação, reuniram-se os principais sacerdotes e os fariseus e, dirigindo-se a Pilatos,
63 Ti mỹ ag tóg: “governador',” he mũ. “Vẽnh kar krĩn kónãn tĩ ẽn tóg tag tó ja nĩ, ha mẽ: “kurã tãgtũ ki sóg rĩr mãn ke mũ,” he ja ti nĩ. Ẽg tỹ tag to jykrén kỹ ẽg tóg ã mỹ nén ũ to vĩ sór mũ gé ver.
63 disseram-lhe: Senhor, lembramo-nos de que aquele embusteiro, enquanto vivia, disse: Depois de três dias ressuscitarei.
64 Soldado ag tỹ ti kej ki rĩr há tóg tĩ, kurã tãgtũ ki. Ẽg mỹ tóg ti mré mũ tĩ ag tỹ ti to nón kỹ ti péjunh ha mẽ tĩ. Ẽg mỹ tóg ag tỹ ti péju kar vẽnh kar mỹ: “rĩr mãn ti, ã ter kar kỹ,” henh ha mẽ tĩ gé. Kỹ vẽnh ó tãg tag vỹ ti ón ja ẽn kãfór pẽ nỹnh ke mũ. Hã kỹ soldado ag jẽgnẽ, ag tỹ ti kej ki rĩr jé,” he ag tóg, Pilatos mỹ.
64 Ordena, pois, que o sepulcro seja guardado com segurança até ao terceiro dia, para não suceder que, vindo os discípulos, o roubem e depois digam ao povo: Ressuscitou dos mortos; e será o último embuste pior que o primeiro.
65 Kỹ Pilatos tóg ag mỹ: “hej,” he mũ. “Vỹ nỹtĩ, ti kej ki rĩr ke mũ ag,” he tóg, soldado ũ ag to. “Ti kej ki rĩr há han nĩ, ge kỹ,” he tóg.
65 Disse-lhes Pilatos: Aí tendes uma escolta; ide e guardai o sepulcro como bem vos parecer.
66 Kỹ ag tóg mũ kỹ ti kej to ag vin mũ, ti kej ki rĩr ti ẽn ag. Ti kej nĩfénh mũ ẽn ség ag tóg mũ gé, vãfe tỹ, pãró to. Kỹ ag tóg go'or tỹ vãfe ẽn kri tỹ tam ke mũ, ũ tỹ ti kej nĩfe kunũg tũ nĩ jé.
66 Indo eles, montaram guarda ao sepulcro, selando a pedra e deixando ali a escolta.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 27, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.