Marcos 14
Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs NTLH
1 Hã ra festa tỹ Páscoa kurã kãtá kurã tãgtũ vẽ sir, pão jẽgja tũ konh ke kãtá. Kỹ Topẽ tũ ki rĩr tĩ ag tóg Jesus vatánh tá ti se sór mũ, vẽnh kar tỹ ti se vég tũ nĩ jé. Topẽ vĩ to professor mré ag tóg ti se sór mũ gé, ti tén jé.
1 Faltavam dois dias para a Festa da Páscoa e a Festa dos Pães sem Fermento . Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei procuravam um jeito de prender Jesus em segredo e matá-lo.
2 Hã ra ag tóg: “festa tag to mẽ jé ẽg tóg ke mũ ver,” he mũ. “Ẽg tỹ festa kã ti se kỹ vẽnh génh mág hỹn tóg kutẽnh mũ, ha vemnĩ,” he ag tóg.
2 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
3 Ẽn kã Jesus tóg kejẽn ẽmã tỹ Betânia tá nĩ nĩ, Simão ĩn krẽm, vẽnh kaga tỹ lepra han ja ẽn ĩn krẽm. Ti jẽg nĩ ra ũ fi tóg tá jun mũ, garrafa vyn kỹ. Pó tỹ alabastro tỹ tóg há(r) nĩ, garrafa ti. Ti ki jẽ vỹ tóg tỹ nén kar tãg nĩ, hã vỹ: nardo, he mũ. Nardo pẽ vẽ, kaja e pẽ ti nĩ, ger há ẽn ti. Garrafa ẽn mranh fi tóg mũ, kỹ fi tóg ti ki jẽ ẽn tỹ Jesus gãnh kri kugjẽg mũ sir.
3 Jesus estava no povoado de Betânia, sentado à mesa na casa de Simão, o Leproso. Então uma mulher chegou com um frasco feito de alabastro , cheio de perfume de nardo puro, muito caro. Ela quebrou o gargalo do frasco e derramou o perfume na cabeça de Jesus.
4 Hã ra ũ tỹ tá nỹtĩ ag kã ũ ag tóg jagnẽ mỹ: “fi tỹ ne jé nén kaja e tag kókén nẽ?” he mũ.
4 Alguns que estavam ali ficaram zangados e disseram uns aos outros: — Que desperdício!
5 “Ẽg tỹ nén ger há tag fón ke vẽ vẽ, kaja há to, jãnkamy tỹ hẽn ri ke to,” he ag tóg. “Ẽg tỹ ũn jagãgtar ag mỹ vin ke vẽ vẽ,” he ag tóg. Kỹ ag tóg fi mỹ vĩ tar han mũ sir.
5 Esse perfume poderia ter sido vendido por mais de trezentas moedas de prata , que poderiam ser dadas aos pobres. Eles criticavam a mulher com dureza,
6 Hã ra Jesus tóg ag mỹ: “fi mỹ vĩ tũg,” he mũ. “Ãjag tỹ ne jé fi fe kaj han nẽ?” he tóg. “Inh ki fi krov nĩ, inh jykre ki,” he tóg.
6 mas Jesus disse:
7 “Ãjag mré sóg nĩg sĩ han mũ, jãvo ũn jagãgtar mũ ag vỹ ãjag mré nỹtĩg mág han tĩ,” he tóg. “Isĩg kar kỹ ag mỹ nĩmnĩ, ãjag tỹ ag mỹ nén nĩm ke ti,” he tóg.
7 Pois os pobres estarão sempre com vocês, e, em qualquer ocasião que vocês quiserem, poderão ajudá-los. Mas eu não estarei sempre com vocês.
8 “Ã tỹ nén han ke mũn han fi tóg huri,” he tóg. “Inh kãn fi tóg huri, vẽnh kej tá inh fón ke to,” he tóg.
8 Ela fez tudo o que pôde, pois antes da minha morte veio perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
9 “Ag tỹ vẽnh vĩ sér tugtó kỹ ag tóg fi tỹ nén han mũ tag ti tónh ke mũ gé, kỹ vẽnh kar vỹ fi tỹ nén han mũ tag mẽgmẽnh mũ sir, ha vemnĩ. Ki hã sóg tó mũ,” he tóg, Jesus ti.
9 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
10 Kar kỹ Judas Iscariotes tóg tĩ mũ, Topẽ tũ ki rĩr tĩ ag ra, ag mré Jesus jẽnjẽn ke to jykrén jé. Hã ra ũ tỹ 12 (ke) ag kã ũ vẽ, Judas ti.
10 Judas Iscariotes, que era um dos doze discípulos, foi falar com os chefes dos sacerdotes para combinar como entregaria Jesus a eles.
11 Ag tỹ ti vĩ mẽ kỹ tóg ag mỹ sér tĩ sir. “Ã mỹ ẽg to jãnkamy vin mũ,” he ag tóg ti mỹ. Hã kỹ tóg: “inh hỹn hẽ ri kenh mũ, ag tỹ ti kãgmĩ jé?” he mũ, Judas ti.
11 Quando ouviram o que ele disse, eles ficaram muito contentes e prometeram dar dinheiro a ele. Assim Judas começou a procurar uma oportunidade para entregar Jesus.
12 Pão jẽgja tũ konh ke kurã ve vẽ sir, cordeiro tãnh ke kurã vẽ sir, Páscoa kã. Kỹ ti mré mũ tĩ ag tóg Jesus mỹ: “ẽg hỹn hẽ tá ã mỹ carneiro sĩ tãnh mũ, ẽg tỹ kon jé?” he mũ.
12 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , em que os judeus matavam carneirinhos para comemorarem a Páscoa , os discípulos perguntaram a Jesus: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da Páscoa para o senhor?
13 Kỹ tóg ũn régre ag jẽgnẽg mũ, ti mré mũ tĩ ag. Kỹ tóg ag mỹ: “ha ẽmã mág ra mũjẽg,” he mũ. “Tá ãjag tóg ũ venh ke mũ, goj vyn kỹ jẽ ũ. Ẽn nón mũmnĩ,” he tóg.
13 Então Jesus enviou dois discípulos com a seguinte ordem:
14 “Ti tỹ ĩn kãra rã kỹ ĩn tãn ẽn mré vĩmnĩ,” he tóg. “Ti mỹ tag tómnĩ,” he tóg. “Ẽg Senhor vỹ ã mỹ vẽnh vĩ jẽnẽg mũ, hemnĩ. Ti tỹ ã ĩn krẽm Páscoa konh há tóg tĩ, ti mré mũ tĩ ag mré, hemnĩ ti mỹ,” he tóg, Jesus ti.
14 e digam ao dono da casa em que ele entrar que o Mestre manda perguntar: “Onde fica a sala em que eu e os meus discípulos vamos comer o jantar da Páscoa?”
15 “Kỹ tóg ãjag mỹ ven ke mũ, kroggrog tỹ kynhmỹ nỹ ẽn ti,” he tóg. “Éhé ti nĩ. Tá nén kar vỹ kynkar kỹ nỹtĩ. Ẽg nĩgja vỹ tá nỹtĩ gé. Tá ẽg mỹ han nĩ,” he tóg, ti mré mũ tĩ régre ag mỹ.
15 Então ele mostrará a vocês no andar de cima uma sala grande, mobiliada e arrumada para o jantar. Preparem ali tudo para nós.
16 Kỹ ag tóg mũ mũ sir, ẽmã mág ra, kỹ ag tóg sir vég mũ, Jesus tỹ ag mỹ nén tó ja ti. Kỹ ag tóg vẽjẽn kãn mũ sir, ag tỹ cordeiro ẽn ko jé.
16 Os dois discípulos foram até a cidade e encontraram tudo como Jesus tinha dito. Então prepararam o jantar da Páscoa.
17 Rã pur kar kỹ Jesus tóg ũ tỹ 12 (ke) ag mré tá jun mũ sir.
17 Quando anoiteceu, Jesus chegou com os doze discípulos.
18 Ag jẽg mũ jãvo Jesus tóg ag mỹ: “ãjag kãki ũ tóg inh vatánh tá inh kato vãsãnsãn mũ ag mỹ inh ven ke mũ,” he mũ. “Inh mré jẽg mũ ũ vẽ, ki hã sóg tó mũ,” he tóg.
18 Enquanto estavam à mesa, no meio do jantar, ele disse:
19 Kỹ ag tóg fe kaj' he mũ sir. Ti mỹ ag tóg: “inh mỹ vó'? Inh mỹ vó'?” he kãn mũ sir.
19 Eles ficaram tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu, está?
20 Hã ra tóg ag mỹ: “ãjag kã ũ vẽ,” he mũ. “Inh mré pão tỹ kã punpun mũ vẽ, pénky kãki,” he tóg. “Ẽn vẽ mỹr,” he tóg.
20 Jesus respondeu:
21 “Ter jé sóg ke mũ, isỹ tỹ ẽprã ke fi kósin nĩn kỹ. Hã kỹ iser ke vỹ rán kỹ nĩ,” he tóg. “Vãsỹ sóg to rán kỹ nĩ,” he tóg. “Hã ra ũ tỹ pã'i ag mỹ inh ven ke ẽn mỹ tóg vĩ kónãn tãvĩ han ke mũ. Ti mur tũ nĩn ran há tĩ vẽ,” he tóg, Jesus ti.
21 Pois o
22 Ag jẽg nỹtĩ ra Jesus tóg ẽmĩ mãg mũ sir, kỹ tóg Topẽ mré vĩ mũ sir, ẽmĩ to. Kỹ tóg vẽnh kã kugpãn kỹ ag mỹ vẽnh kãpãm mũ sir, ti mré mũ tĩ ag mỹ. “Inh hã vẽ,” he tóg, ẽmĩ to.
22 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
23 Kar kỹ tóg copo vãg mũ gé sir, vinho tỹ ki jẽn kỹ. To tóg Topẽ mré vĩ mũ gé sir, kỹ tóg ũn pir mỹ ven', ven', he mũ sir. Kỹ ag tóg kãmẽ kãn mũ sir.
23 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, e todos beberam do vinho.
24 Kỹ tóg ag mỹ: “inh kyvénh hã vẽ,” he mũ. “Vẽnh kar jagfy tóg inh ki kãkutẽnh ke mũ, inh kyvénh ti,” he tóg. “Topẽ vỹ vẽnh kar to há nĩ sór mũ, inh kyvénh tugrĩn,” he tóg.
24 Então Jesus disse:
25 “Ha mẽ,” he tóg. “Inh pi(jé) vinho kron mãn ha'. Kejẽn sóg kron mãn ke mũ, Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ ẽn kã sóg kron mãn mũ,” he tóg.
25 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
26 Ag jẽn kar kỹ ag tóg Topẽ mỹ jãn mũ sir. Jãn kar kỹ ag tóg sir krĩ tỹ Oliveiras ra mũ mũ.
26 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
27 Kỹ Jesus tóg ag mỹ: “ãjag kar vỹ inh ré kỹ mũ kãn ke mũ,” he mũ. “Hã kỹ tóg rán kỹ nĩ, hã mẽ. “Ũ tỹ carneiro ki rĩr tĩ ẽn tãnh jé sóg ke mũ, kỹ ti mẽg vỹ krig ke kãn ke mũ,” he tóg, iso, Topẽ ti, ti vĩ rá ki,” he tóg, Jesus ti. “Hã ve jé ãjag tóg ke mũ.
27 E Jesus disse aos discípulos:
28 Hã ra sóg iser kar kỹ rĩr mãn ke mũ. Ẽn kã sóg ãjag jo tĩnh ke mũ, ga tỹ Galiléia ra,” he tóg, Jesus ti.
28 Mas, depois que eu for ressuscitado, irei adiante de vocês para a Galileia.
29 Kỹ Pedro tóg ti mỹ: “ag kar tỹ ã ré kỹ mũ mũ ra isóg ã ré kỹ tĩg ke tũ nĩ,” he mũ, Pedro ti.
29 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem!
30 Hã ra Jesus tóg ti mỹ: “ha vé,” he mũ. “Ũri, kuty tag kã ã tóg iso: ti ki kagtĩg sóg nĩ, he tãgtũ han ke mũ, galo kyr régre han ke to hã. Ki hã sóg tó mũ,” he tóg.
30 Mas Jesus lhe disse:
31 Hã ra Pedro tóg vĩ tar han. “Sỹ ã mré ter ke mũ ra sóg ã to: ti ki kagtĩg sóg nĩ, henh ke tũ pẽ nĩ,” he tóg, Pedro ti. Kỹ ti mré mũ tĩ ag tóg hã tó kãn mũ gé sir.
31 Mas Pedro repetia com insistência: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
32 Kỹ ag tóg ka kré ra mũ mũ sir. Ka kré ẽn jijin hã vỹ: Getsêmani, he mũ. Kỹ tóg ã mré mũ tĩ ag mỹ: “nĩgnĩ ra ver, tag ki,” he mũ. “Sỹ ver Topẽ mré vẽmén ke vẽ,” he tóg, Jesus ti.
32 Jesus e os discípulos foram a um lugar chamado Getsêmani. E Jesus lhes disse:
33 Kỹ tóg Pedro, Tiago, João ag mỹ: “inh mré kãmũ jẽg,” he mũ. Kỹ tóg ti mỹ e tĩ sir, jũrũn ke tóg mũ sir, Jesus ti.
33 Então Jesus foi, levando consigo Pedro, Tiago e João. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
34 Kỹ tóg ag mỹ: “inh fe kaj mág tóg tĩ,” he mũ, “kỹ inh fe kaj tóg inh mỹ tỹ iser ri ke nĩ,” he tóg. “Tag ki nỹtĩmnĩ, nũgnũr tũg nĩ,” he tóg.
34 e disse a eles:
35 Kỹ tóg tĩg sĩ han mãn kỹ mũg ke mũ, ga kri nỹ tóg mũ sir. Ã jóg mré tóg vĩ mũ sir, “isỹ hẽn ri ke mũn nén venh ke mũ ẽn vég tũ nĩ jé, hora ẽn ki,” he tóg.
35 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e pediu a Deus que, se possível, afastasse dele aquela hora de sofrimento.
36 Kỹ tóg: “Aba', panh',” he mũ. “Nén kar han ki kanhró ã tóg nĩ,” he tóg. “Inh jagtar ke tag tỹ tũg' hemnĩ,” he tóg. “Hã ra isỹ ã mỹ nén to vĩ mũ tag han tũg nĩ, ã tỹ nén han ke mũ ẽn hã han nĩ,” he tóg.
36 Ele orava assim:
37 Kỹ tóg ã mré mũ tĩ ag venh tĩ mũ, hã ra ag tóg nũgnũr ja nĩ, kỹ tóg Pedro mỹ: “Simão, ã mỹ nũr'?” he mũ, “ã mỹ hora pir hã ki nũr tũ kórég?” he tóg ti mỹ.
37 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
38 “Nũr tũg nĩ,” he tóg. “Topẽ mré vĩmnĩ, ãjag tỹ ti vĩ mranh tũ nĩ jé, ũ tỹ ãjag kutãn mũ ra. Ãjag tỹ mranh sór tũ vẽ vẽ, hã ra ãjag tóg krój nỹtĩ, hã kỹ ãjag tóg mranh ke mũ,” he tóg.
38 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
39 Kỹ tóg tĩg mãn mũ sir, Topẽ mỹ tó mãn jé. Ti vĩ ẽn hã tó mãn tóg mũ.
39 Jesus foi outra vez e orou, dizendo as mesmas palavras.
40 Kỹ tóg ag tá jun mãn mũ gé sir, hã ra ag tóg nũgnũr mãn nỹtĩ, ag kanẽ krój nỹtĩn kỹ. Hã kỹ ag tỹ ti mỹ vĩnh ke ẽn tóg tũ tĩ.
40 Em seguida, voltou ao lugar onde os discípulos estavam e os encontrou de novo dormindo. Eles estavam com muito sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos. E não sabiam o que responder a Jesus.
41 Kỹ tóg tá jun tãgtũ han mãn mũ. Kỹ tóg ag mỹ: “ãjag ne tóg nũgnũr ja nĩ', vẽnhkán ja ãjag tóg nĩ,” he mũ. “Gen kỹ,” he tóg. “Pétẽm ti huri, hora ti,” he tóg. “Ũ tỹ Topẽ vĩ mranh tĩ ag tỹ isenh ke nẽ ha,” he tóg. “Tỹ sóg ẽprã ke fi kósin nĩ mỹr,” he tóg.
41 Quando voltou pela terceira vez, Jesus perguntou:
42 “Nĩgnĩ ra, mũ jé ha. Ũ tỹ ag mỹ inh ven mũ tóg jun ke kãtĩg ha,” he tóg.
42 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
43 Jesus tỹ ver tỹ vẽmén jẽ ra Judas tóg vẽsỹmér jun mũ sir. Ũ tỹ 12 (ke) ag kã ũ vẽ, Judas ti. Ti mré polícia ag tóg kãmũ mũ gé. Rógro génh kỹ ag kãmũ mũ, ka kykyv génh kỹ ke gé. Topẽ tũ ki rĩr tĩ ag pã'i ag vỹ ag jẽgnẽ, Topẽ vĩ to professor ag ke gé, kófa ag ke gé.
43 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes, pelos mestres da Lei e pelos líderes judeus.
44 Judas ẽn, ũ tỹ ag mỹ Jesus ven mũ ẽn vỹ ag mỹ vẽnh jykre nĩm ja nĩ. “Sỹ ũn ki nhun ke mũ ẽn hã semnĩ. Ẽn hã pére mũmnĩ,” he ja tóg nĩ, Judas ti.
44 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam e levem bem seguro o homem que eu beijar, pois é ele.”
45 Ã tỹ tá jun kỹ tóg vẽsỹmér Jesus to grẽn ke kỹ ti mỹ: “Senhor,” he mũ. Kỹ tóg ti ki nhun ke mũ sir, Judas ti, ón kỹ.
45 Logo que chegou perto de Jesus, Judas disse: — Mestre! E o beijou.
46 Kỹ ag tóg ti kãgmĩ kỹ ti ség mũ sir.
46 Então eles pegaram Jesus e o prenderam.
47 Jesus mré tĩ tĩ ũ tóg rógro kunũnh kỹ polícia ũ nĩgrẽg kym mũ sir. Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i mág camarada vẽ, ti tỹ ũn nĩgrẽg kym mũ ẽn ti.
47 Mas um dos que estavam ali tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
48 Kỹ Jesus tóg ag mỹ: “ãjag ne tóg rógro génh kãmũ mũ',” he mũ, “ka kykyv génh kỹ ke gé'” he tóg. “Inh pi(jé) tỹ bandido nĩ',” he tóg.
48 Então Jesus disse para aquela gente:
49 “Kurã kar ki sóg ãjag mré jẽ ja nĩgtĩ, mỹr, Topẽ jo ĩn krẽm,” he tóg. “Vẽnh kanhrãn kỹ isóg tá nĩ ja nĩgtĩ, hã ra ãjag tóg tá iség tũ nĩ vẽ mỹr,” he tóg. “Hã ra vãsỹ iso nén rán kỹ nĩ ẽn ki kenh ke hỹn,” he tóg.
49 Eu estava com vocês todos os dias, ensinando no pátio do Templo, e vocês não me prenderam. Mas isso está acontecendo para se cumprir o que as
50 Kỹ ti mré mũ tĩ ag tóg ti ré kỹ pétẽ kãn mũ, vẽnh pigju jé, mỹr, ha mẽ.
50 Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
51 Hã ra kyrũ ũ tóg ti nón tĩ mũ. Vẽnh kãtor tãvĩ ti nĩ. Ti kãgmĩg ag tóg mũ gé.
51 Um jovem, enrolado num lençol, seguia Jesus. Alguns tentaram prendê-lo,
52 Hã ra tóg kamẽg kỹ ã kur ré kỹ vẽnhvãg mũ, ti kator ra.
52 mas ele largou o lençol e fugiu nu.
53 Kỹ ag tóg Jesus pére mũ mũ, Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i mỹ. Ti ĩn tá ag tóg vẽnhmãn kãn kỹ nỹtĩ, Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ag, kófa ag mré hã, Topẽ vĩ to professor ag mré hã.
53 Em seguida, levaram Jesus até a casa do Grande Sacerdote , onde estavam reunidos os chefes dos sacerdotes, alguns líderes dos judeus e alguns mestres da Lei.
54 Hã ra Pedro tóg Jesus nón kãtĩ mũ, kuvar há tá. Kỹ tóg Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ĩn vãso ra rã mũ gé. Kỹ tóg polícia ag mré pĩ to tón nĩ nĩ, Pedro ti.
54 Pedro seguiu Jesus de longe e entrou no pátio da casa do Grande Sacerdote. Ele sentou-se perto do fogo, com os guardas, para se esquentar.
55 Kỹ Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ag tóg ũ jãvãnhvãnh mũ, ũ tỹ ón kỹ Jesus jykre kórég tó mũ ẽn. Ti vĩ tugrĩn ag tóg Jesus ti tén sór mũ. Hã ra tóg ag mỹ ki krov tũ nĩ. Vẽnh jyvẽn tĩ kar ag tóg ũ jãvãnhvãnh mũ, hã ra tóg ag mỹ ki krov tũ nĩ gé.
55 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando encontrar alguma acusação contra Jesus a fim de o condenarem à morte. Mas não conseguiram nenhuma.
56 Ũ tỹ hẽn ri ke ag tóg ón kỹ Jesus jykre kórég tó mũ, hã ra tóg ag mỹ ki krov tũ pẽ nĩ sir, ag tỹ vẽnh jykre ũ tó', vẽnh jykre ũ tó' he mũ ra.
56 Muitos diziam mentiras contra ele, mas as suas histórias não combinavam umas com as outras.
57 Kỹ ũ ag tóg vãhã jẽgjẽg kỹ nỹtĩn kỹ (ag tóg) ón kỹ ti jykre kórég ũ kãmén mũ sir.
57 Alguns se levantaram e acusaram Jesus com mentiras. Eles diziam:
58 “Ti tỹ tó mẽ ẽg,” he ag tóg. “Topẽ jo ĩn tag kókén jé sóg ke mũ, he ja tóg nĩ, vẽnh nĩgé tỹ há tag ti, he ja tóg nĩ, hã ra sóg kurã tãgtũ ki ũ han mãn ke mũ, ẽg tỹ ẽg nĩgé tỹ han vãnh ẽn han jé sóg ke mũ, he ja tóg nĩ,” he ag tóg, Jesus to.
58 — Nós ouvimos quando ele disse: “Vou destruir este Templo que foi construído por seres humanos e, em três dias, levantarei outro que não será construído por seres humanos.”
59 Ge ra tóg ag mỹ ki krov tũ nĩ, ti jykre kórég ẽn vég tũ ag tóg nĩ.
59 Mesmo assim as suas histórias não combinavam umas com as outras.
60 Kỹ Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i mág tóg jẽgnẽ kỹ (tóg) ag kuju kã jẽ mũ sir. “Ã tỹ nén ũ tónh ke mũ mỹ ã mỹ tũ?” he tóg mũ. “Ag hã ne tóg ã vĩ kónãn tag tó ja nĩ gé',” he tóg, Jesus mỹ.
60 Aí o Grande Sacerdote se levantou no meio de todos e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender dessa acusação?
61 Hã ra tóg hun ke mũ, nén ũ tó tũ tóg nĩ. Kỹ pã'i mág ẽn tóg ti mỹ ke mãn mũ. “Ã mỹ tỹ Cristo nĩ'?” he tóg, “ẽg tỹ ũ to: há ti nĩ, he mũ ẽn kósin mỹ tỹ ã nĩ'? Ã mỹ tỹ Topẽ kósin nĩ'?” he tóg.
61 Mas Jesus ficou calado e não respondeu nada. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Você é o
62 Kỹ Jesus tóg ti mỹ: “hỹ, inh hã vẽ,” he mũ. “Ẽprã ke fi kósin ẽn vỹ tỹ inh nĩ. Inh ve jé ãjag tóg ke mũ ha. Ũ tỹ nén kar han mũ ẽn pẽgja tá sóg nĩnh ke mũ. Kanhkã góg kãmĩ sóg kãtérenh ke mũ gé,” he tóg.
62 Jesus respondeu:
63 Kỹ pã'i mág ẽn tóg ã kur tỹ jaran' ke mũ sir, jũ kỹ. Kỹ tóg: “ũ tỹ ti jykre kórég tónh ke ũ jãvãnh mãn ke tũ ẽg nĩ ha,” he mũ.
63 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Não precisamos mais de testemunhas!
64 “Ti tỹ Topẽ kato vĩ kónãn ja ẽn mẽ ẽg huri,” he tóg. “Ẽg hỹn ti tỹ hẽ ri kenh mũ ha?” he tóg.
64 Vocês ouviram esta blasfêmia contra Deus! Então, o que resolvem? Todos estavam contra Jesus e aí o condenaram à morte.
65 Kỹ ũ ag tóg ti to sugsug mũ sir. Ti kanẽ pãg ag tóg mũ gé sir, kỹ ag tóg ti tãnh kỹ ti mỹ: “ũ nỹ ã tãnh?” he mũ. Kar kỹ polícia ag tóg ti tãnh mũ gé sir, ti kakã ki.
65 Então alguns começaram a cuspir nele. Cobriam o rosto dele, davam bofetadas nele e perguntavam: — Quem foi que bateu em você? Adivinhe! E também os guardas o pegaram e lhe deram bofetadas.
66 Hã ra Pedro tóg ĩn vãso kã nĩ nĩ, Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ẽn ĩn tá. Hã ra pã'i ẽn camarada fag vỹ tá nỹtĩ gé, kỹ fag kã ũn pir fi tóg Pedro to kãtĩ mũ.
66 Pedro ainda estava lá embaixo no pátio, quando apareceu uma das empregadas do Grande Sacerdote .
67 Kỹ fi tóg ti vég mũ sir, ti tỹ pĩ to tón nĩ ra. Kỹ fi tóg ti tugnỹm kỹ ti mỹ: “Jesus mré ã tóg tĩg mũ gé,” he mũ, “Nazaré tá ke ẽn mré,” he fi tóg ti mỹ.
67 Ela viu Pedro se esquentando perto do fogo, olhou bem para ele e disse: — Você também estava com Jesus de Nazaré.
68 Hã ra Pedro tóg: “vó,” he mũ. “Inh pi(jé) ti ki kanhró nĩ',” he tóg. “Ã tỹ ne tó nẽ'?” he tóg. Kỹ tóg ĩn jãnkã ra tĩ mũ sir, ĩn kãra rã jé. Hã ra galo tóg kyr mũ.
68 Mas ele negou, dizendo: — Eu não o conheço. Não sei do que é que você está falando. E saiu para o corredor. Naquele momento, o galo cantou.
69 Hã ra fi tóg tá ti vég mũ gé. Kỹ fi tóg tá nỹtĩ ag mỹ ke mãn mũ sir. “Tá jẽ ẽn tóg tỹ ag kã ũ jẽ gé,” he fi tóg, Pedro to.
69 Quando a empregada viu Pedro ali, começou a dizer aos que estavam perto: — Este homem é um deles.
70 Hã ra tóg: “vó',” he mãn mũ. Kar kỹ tá nỹtĩ ag tóg Pedro mỹ ke mãn mũ. “Ã hỹn tỹ ag kã ũ nĩ,” he ag tóg ti mỹ. “Tỹ ã Galiléia tá ke nĩ mỹr,” he ag tóg. “Ã vĩ vỹ tá ke ag vĩ ri ke nĩ,” he ag tóg.
70 Mas ele negou outra vez. Pouco depois, as pessoas que estavam ali disseram de novo a Pedro: — Não há dúvida de que você é um deles, pois você também é da Galileia.
71 Hã ra Pedro tóg ag mỹ: “ãjag tỹ nén tó mũ ẽn ki kagtĩg sóg nĩ mỹr,” he mũ. “Inh ón mũ ra Topẽ tóg inh vóg kónãn ke mũ vẽ, hã kỹ sóg ón ke tũ pé nĩ,” he tóg.
71 Aí Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem de quem vocês estão falando! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade!
72 Hã ra vẽsỹmér galo tóg kyr mãn mũ. Kỹ Pedro tóg Jesus vĩ to jykrén mũ sir, Jesus tỹ ti mỹ nén tó ja ẽn to, hã vỹ: “iso ã tóg: ti ki kagtĩg sóg nĩ, he tãgtũ han ke mũ, galo kyr régre han to hã,” he mũ. Tag mĩ ẽkrén kỹ tóg vẽnh péju kỹ nĩ kỹ fỹ nĩ nĩ sir, Pedro ti. Vãhã tóg ti mỹ e tĩ.
72 Naquele instante o galo cantou pela segunda vez, e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante duas vezes, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro caiu em si e começou a chorar.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.