Lucas 6

Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Kejẽn tóg vẽnhkán ke kurã tá krỹg mũ. Kỹ Jesus tóg ẽpỹ mĩ tĩ mũ, trigo jo ẽpỹ mĩ. Ti mré mũ tĩ ag tóg ti mré mũ mũ. Hã ra ag tóg sir trigo mó ẽn tỹ kam ke mũ sir. Ãjag nĩgé tỹ ag tóg rynhranh mũ, ag tỹ ti kanẽ ko jé.
1 Num sábado, Jesus estava atravessando uma plantação de trigo. Os seus discípulos começaram a colher e a debulhar espigas, e a comer os grãos de trigo.
2 Hã ra Fariseu ũ ag tóg ag vég mũ. Ag mỹ vẽnh rãnhrãj vẽ, ag tỹ trigo rynhranh mũ ti. Hã ki ag tóg ag mỹ Topẽ vĩ mranh mũ, ag tỹ vẽnhkán ke kurã ki rãnhrãj kỹ. Hã kỹ ag tóg ag mỹ: “ãjag ne tóg nén han ke tũ han mũ nĩ', vẽnhkán ke kurã ki',” he mũ. “Vẽnh rãnhrãj vẽ mỹr', ãjag tỹ nén han mũ ti,” he ag tóg, Jesus mré mũ tĩ ag mỹ.
2 Então alguns fariseus perguntaram: — Por que é que vocês estão fazendo uma coisa que a nossa
3 Hã ra Jesus tóg ag mỹ: “vó,” he mũ. “Ag kókĩnkĩr vẽ mỹr,” he tóg. “Davi to jykrén nĩ, ti mré mũ tĩ ag to ke gé. Ti kókĩr kỹ tóg ã tỹ nén han ke tũ han gé, hã ra Topẽ pi(jé) ti to jũ mũ',” he tóg.
3 Jesus respondeu:
4 “Topẽ jo ĩn kã ra tóg rã, Davi ti. Tá tóg Topẽ jamĩ ẽn kó. Ti tỹ konh ke tũ vẽ vẽ, Topẽ tũ ki rĩr tĩ ag hã tỹ konh ke vẽ vẽ. Hã ra tóg kó, ã mrẽ mũ tĩ ag mỹ tóg vẽnh kãpópãm gé, Davi ti. Rán kỹ tóg nĩ nĩ mỹr,” he tóg, Jesus ti.
4 Ele entrou na casa de Deus, pegou os pães oferecidos a Deus, comeu e deu também aos seus companheiros. No entanto é contra a nossa Lei alguém comer desses pães; somente os sacerdotes têm o direito de fazer isso.
5 Kỹ tóg ag mỹ: “tỹ sóg vẽnhkán ke kurã to pã'i nĩ mỹr,” he mũ. “Tỹ sóg ẽprã ke fi kósin nĩ,” he tóg ag mỹ, Jesus ti.
5 E Jesus terminou, dizendo:
6 Vẽnhkán ke kurã ũ kã Jesus tóg Israel ag tỹ vẽnh kanhrãn jafã kãra rã mũ, ag kanhrãn jé. Tá ũ tóg jẽ nĩ. Ti nĩgé vỹ tóg ja nĩ.
6 Num outro sábado Jesus entrou na sinagoga e começou a ensinar. Estava ali um homem que tinha a mão direita aleijada.
7 Kỹ Topẽ vĩ to professor ag tóg Jesus tugnỹm mũ, Fariseu ag ke gé, ag tỹ ti tỹ há' he mũ ẽn ven jé. “Ti mỹ ti tỹ há' he sór tũ, tỹ ẽg vẽnhkán ke kurã (hã) ra'?” he ag tóg. “Ti tỹ ti tỹ há' he kỹ ẽg tóg ti kãmén mũ, pã'i ag mỹ, ti tỹ vẽnhkán ke kurã kã rãnhrãj mũ ti,” he ag tóg. Hã kỹ ag tóg ti tugnỹm mũ.
7 Alguns mestres da Lei e alguns fariseus ficaram espiando Jesus com atenção para ver se ele ia curar alguém no sábado. Pois queriam arranjar algum motivo para o acusar de desobedecer à Lei .
8 Hã ra Jesus tóg ag tỹ nén to jykrén vég jẽ nĩ. Kỹ tóg ũn nĩgé tóg ẽn mỹ: “kunĩg,” he mũ. “Tag kã jẽnh nĩ,” he tóg ti mỹ. Kỹ tóg kãtĩg kỹ kã jẽ mũ sir.
8 Mas Jesus conhecia os pensamentos deles e por isso disse para o homem que tinha a mão aleijada: O homem se levantou e ficou em pé.
9 Kỹ tóg ag mỹ: “sỹ ãjag ki jẽmẽnh há tóg tĩ,” he mũ. “Vẽnhkán ke kurã ki ẽg hỹn ne han mũ'?” he tóg, “ẽg tỹ Topẽ vĩ ki króm jé?” he tóg. “Ẽg mỹ nén ũ há han mũ'? Ẽg tỹ ũ tũ kókén kỹn mỹ kórég tũ nỹnh mũ hỹn'?” he tóg. “Ẽg mỹ ũ kren han mũ hỹn'? Ẽg tỹ ũ tén kỹn mỹ kórég tũ nĩnh mũ hỹn'?” he tóg. Hã ra ag tóg ti mỹ nén ũ tó tũ nĩ.
9 Então Jesus disse:
10 Kỹ tóg ag ki ẽvãnh kãn kỹ ũn nĩgé tóg ẽn mỹ: “ã nĩgé tỹ krỹg hé,” he mũ. Kỹ tóg tỹ krỹg he mũ sir. Ti tỹ tỹ krỹg he kỹ tóg há' he mũ, ti nĩgé tóg ẽn ti.
10 Jesus olhou para todos os que estavam em volta dele e disse para o homem: O homem estendeu a mão, e ela sarou.
11 Kỹ tóg vẽnh kar mỹ e tĩ. Ag fe tóg gỹm ke mũ, kỹ ag tóg jagnẽ mré vẽmén mũ. “Ẽg hỹn ti tỹ hẽ ri kenh mũ hỹn', ti kãgmĩnh mũ vó?” he ag tóg, Jesus to. Hã ra tóg ũn nĩgé tóg ẽn tỹ há' he ja nĩ sir.
11 Aí os mestres da Lei e os fariseus ficaram furiosos e começaram a conversar sobre o que poderiam fazer contra Jesus.
12 Ẽn kã Jesus tóg kejẽn pãnónh ra tĩ mũ, ti tỹ Topẽ mré vẽmén jé. Kuty ẽn kã tóg Topẽ mré vĩ nĩ ki kurãg mũ.
12 Naquela ocasião Jesus subiu um monte para orar e passou a noite orando a Deus.
13 Tỹ vaj kỹ tóg ã mré mũ tĩ ag jé prẽr kãn mũ, kỹ tóg ag kãmĩ ũ tỹ 12 (ke) ẽn ag kuprẽg mũ. Ag to tóg: “sỹ ũn vin mũ ẽn ag,” he mũ, hã vỹ: apóstolo, he mũ.
13 Quando amanheceu, chamou os seus discípulos e escolheu doze deles. E deu o nome de apóstolos a estes doze:
14 Ag hã vẽ, ha mẽ: Simão, Jesus tỹ ti jyjy ũ hã vỹ: Pedro, he mũ, ti jãvy tỹ André ke gé, Tiago ke gé, ti jãvy tỹ João mré, Filipe ke gé, Bartolomeu ke gé,
14 Simão, em quem pôs o nome de Pedro, e o seu irmão André; Tiago e João; Filipe e Bartolomeu;
15 Mateus ke gé, Tomé ke gé, Tiago ke gé, Alfeu kósin tag ti, Simão ke gé, ag tỹ ũ to: Zelote, he mũ tag ti,
15 Mateus e Tomé; Tiago, filho de Alfeu; Simão, o nacionalista;
16 Judas ke gé, Tiago kósin tag ti, Judas Iscariotes ke gé, ũ tỹ Jesus vatánh tá pã'i ag mỹ ti kãmén ke tag ti.
16 Judas, filho de Tiago; e Judas Iscariotes, que foi o traidor.
17 Kỹ Jesus tóg ag mré pãnónh ẽn to tére mũ sir, kỹ tóg kyjer tá jẽ nĩ. Kỹ ti mré mũ tỹ hẽn ri ke ag vỹ tá nỹtĩ gé. Ũ tỹ hẽn ri ke ag vỹ ti ki junjun ja nĩgtĩ, ga tỹ Judéia tá kãmũ kỹ, cidade tỹ Jerusalém tá ke gé, goj kafã tũ fyr tá ke gé, hã vỹ: cidade tỹ Tiro, he mũ, cidade tỹ Sidom, he mũ gé. Ẽn kar vỹ ti ki junjun ja nĩgtĩ, ti tỹ ag tỹ há' he jé. Kỹ tóg fór pẽ nĩ, tá, ag tỹ e pẽ tãvĩ nỹtĩn kỹ.
17 Jesus desceu do monte com eles e parou com muitos dos seus seguidores num lugar plano. Uma grande multidão estava ali. Era gente de toda a Judeia, de Jerusalém e das cidades de Tiro e Sidom , que ficam na beira do mar.
18 Ũn jagrẽ kórég ag tỹ tóg há' he mũ gé, ag jagrẽ pan tóg mũ, Jesus ti, fag mré hã.
18 Eles tinham vindo para ouvir Jesus e para serem curados das suas doenças. Os que estavam atormentados por espíritos maus também vieram e foram curados.
19 Kỹ vẽnh kar vỹ ti kã krỹ' he sór mũ sir, hã jé ag tóg ti ki junjun mũ. Kỹ ũ tỹ ti kã krỹ' he mũ ẽn ag vỹ há' he kãn mũ, ti tỹ ã jykre tar tỹ ag tỹ hághá' hen kỹ. Hã jé ag tóg vẽnh mãn ja nĩ. Hã kỹ ag tóg ti pénĩn e tĩ sir.
19 Todos queriam tocar em Jesus porque dele saía um poder que curava todas as pessoas.
20 Kỹ tóg ã mré mũ tĩ ag ki ẽvãnh mũ, kỹ tóg ag mỹ kãmén mũ, Jesus ti, kỹ tóg: “Topẽ vỹ ãjag ve há han mũ, ãjag tỹ: “kórég eg tóg nỹtĩ,” hen kỹ,” he mũ. “Kỹ ãjag tóg Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ venh ke mũ,” he tóg.
20 Jesus olhou para os seus discípulos e disse:
21 “Topẽ vỹ ãjag ve há han mũ, ãjag tỹ: “inh kókĩr ri ke tóg tĩ, sỹ vẽnh jykre kuryj ve sór tĩ ẽn ti,” hen kỹ. Kỹ ãjag tóg venh ke mũ,” he tóg. “Topẽ vỹ ãjag ve há han mũ, ãjag vẽsỹrénh mũn kỹ, ẽprã. Ãjag mỹ sér nĩ jé tóg ke mũ, tá,” he tóg.
21 — Felizes são vocês que agora têm fome,
22 “Topẽ vỹ ãjag ve há han mũ, ag tỹ ãjag to kórég nỹtĩn kỹ isugnĩn, ag tỹ ãjag mỹ: “ha mũ jẽg,” hen kỹ, isugrĩn. Ag tỹ isugnĩn ãjag mỹ vĩ kónãn kỹ tóg há tĩ, ag tỹ ón kỹ ãjag jykre kórég tó kỹ. Tỹ sóg ẽprã ke fi kósin nĩ mỹr,” he tóg, Jesus ti.
22 — Felizes são vocês quando os odiarem, rejeitarem, insultarem e disserem que vocês são maus por serem seguidores do
23 “Mỹ sér nỹtĩmnĩ, ãjag fe tỹ mrin kemnĩ, ag tỹ isugrĩn ãjag vóg kónãn mũ ra. Kỹ ãjag tóg kanhkã tá nén ũ há kar venh ke mũ, vẽnh kaja jé, isugnĩn. Ge ja ag tóg nỹtĩ ja nĩgtĩ, ũ tỹ ãjag vóg mũ ag jóg'jóg ag, vãsỹ Topẽ vĩ tó tĩ ag mỹ. Ag vóg kónãn ja ag tóg nĩ gé. Vãsỹ Topẽ vĩ tó tĩ ẽn ag ri ke ãjag tóg nỹtĩ, ag krẽ'krẽ tỹ ãjag vóg kónãn kỹ,” he tóg, Jesus ti.
23 Fiquem felizes e muito alegres quando isso acontecer, pois uma grande recompensa está guardada no céu para vocês. Pois os antepassados dessas pessoas fizeram essas mesmas coisas com os
24 “Hã ra Topẽ vỹ ãjag ve kónãn mũ, ãjag tỹ: “há ẽg tóg nỹtĩ,” hen kỹ. Ga kri mũn kỹ ãjag tóg nén ũ há vég tĩ, kỹ ãjag tóg kanhkã tá jun ke tũ nĩ,” he tóg.
24 — Mas ai de vocês que agora são ricos,
25 “Topẽ vỹ ãjag ve kónãn mũ, ãjag tỹ vẽnh jykre kuryj ve sór tũ nỹtĩn kỹ, ti tỹ ãjag mỹ ãjag kókĩnkĩr ri ke tũ nĩn kỹ, ẽprã. Kỹ ãjag tóg venh ke tũ nĩ. Kỹ tóg ãjag kókĩnkĩr ri ke tĩnh mũ, tá,” he tóg. “Topẽ vỹ ãjag ve kónãn mũ, ti tỹ ãjag mỹ sér tĩn kỹ, ẽprã. Vẽsỹrénh jé ãjag tóg ke mũ, kygfỹ jé ãjag tóg ke mũ, tá,” he tóg.
25 — Ai de vocês que agora têm tudo,
26 “Topẽ vỹ ãjag ve kónãn mũ, vẽnh kar tỹ ãjag to vĩ há han mũn kỹ. Ãjag mỹ ti há tĩ, vẽnh kar tỹ ãjag to vĩ há han mũn kỹ, hã ra tóg Topẽ mỹ kórég nĩ. Ge ja ag tóg nỹtĩgtĩ, ũ tỹ ãjag mỹ vĩ há han mũ ẽn jóg'jóg ag, ón kỹ Topẽ vĩ tó (ka)mẽ ẽn ag mỹ, vãsỹ. Ag mỹ ag tóg vĩ há han ja nĩ gé. Ag ri ke ãjag tóg nỹtĩ, ón kỹ Topẽ vĩ tó (ka)mẽ ẽn ri ke ãjag tóg nỹtĩ, vẽnh kar tỹ ãjag mỹ vĩ há han kỹ. Hã kỹ tóg ãjag ve kónãn mũ, Topẽ ti,” he tóg, Jesus ti, ag mỹ.
26 — Ai de vocês quando todos os elogiarem, pois os antepassados dessas pessoas também elogiaram os falsos profetas.
27 “Ãjag jyvẽn sóg mũ, ãjag tỹ inh vĩ jẽmẽn kỹ, ha mẽ. Ũ tỹ ãjag kato vãsãnsãn mũ ẽn ag to fe nỹtĩmnĩ jãvo. Ũ tỹ ãjag to jũ mũ ag mỹ nén ũ há han nĩ jãvo.
27 — Mas eu digo a vocês que estão me ouvindo: amem os seus inimigos e façam o bem para os que odeiam vocês.
28 Ũ tỹ ãjag mỹ vĩ kónãn mũ ag mỹ vĩ há han nĩ gé. Ũ tỹ ãjag mỹ féfén mũ ag to Topẽ mré vĩmnĩ gé.
28 Desejem o bem para aqueles que os amaldiçoam e orem em favor daqueles que maltratam vocês.
29 Ũ ag tỹ ãjag jamẽ ki tãnh kỹ ag mỹ ãjag jamẽ ũ ti ven nĩ gé, ag tỹ ãjag mỹ ki tãnh jé gé. Ũ ag tỹ ãjag capa mãn sór mũ ẽn ag mỹ ãjag camisa nĩm nĩ gé.
29 Se alguém lhe der um tapa na cara, vire o outro lado para ele bater também. Se alguém tomar a sua
30 Ũ ag tỹ ãjag mỹ nén ũ to: “inh mỹ nĩm,” he kỹ ag mỹ nĩmnĩ. Ũ ag tỹ ãjag tỹ nén ũ mãn kỹ ag mỹ: “inh mỹ isũ nĩm,” he tũg nĩ.
30 Dê sempre a qualquer um que lhe pedir alguma coisa; e, quando alguém tirar o que é seu, não peça de volta.
31 Ãjag tỹ ãjag mré ke ũ to: “ti tỹ ẽg mỹ tag han há tóg tĩ vẽ,” he mũ ra ẽg hã tóg ti mỹ han ke mũ,” he tóg.
31 Façam aos outros a mesma coisa que querem que eles façam a vocês.
32 “Ũ ag tóg ãjag to há nỹtĩ. Ãjag tỹ tag ag hã to há nỹtĩn kỹ tóg tỹ nén ũ tũ tĩ ver. Vẽnh kar ag vỹ ge nỹtĩ gé. Ũ tỹ ãjag to há nỹtĩ ẽn ag to ag tóg há nỹtĩ gé, vẽnh kato, ũ tỹ Topẽ vĩ mranh mũ ag vỹ tag han tĩ. Tag vỹ há nĩ, hã ra tóg tỹ nén ũ tũ nĩ ver.
32 — Se vocês amam somente aqueles que os amam, o que é que estão fazendo de mais? Até as pessoas de má fama amam as pessoas que as amam.
33 Ũ ag tóg ãjag mỹ vĩ há han tĩ. Ãjag tỹ ẽn ag hã mỹ vĩ há han kỹ tóg tỹ nén ũ tũ nĩ ver. Ge ag tóg nỹtĩ gé, Topẽ vĩ mranh tĩ ag. Ãjag tỹ ag mỹ vĩ há han kỹ ag tóg ãjag mỹ vĩ há han mũ gé, vẽnh kato. Há ti nĩ, hã ra tóg tỹ nén ũ tũ nĩ ver.
33 E, se vocês fazem o bem somente para aqueles que lhes fazem o bem, o que é que estão fazendo de mais? Até as pessoas de má fama fazem isso.
34 Ũ ag vỹ, ãjag tỹ ag mỹ prestar hen kỹ ag tóg ãjag mỹ nĩm mãn mũ, ãjag tũ ti. Ãjag tỹ ag hã mỹ prestar he mãn kỹ tóg tỹ nén ũ tũ nĩ ver. Topẽ vĩ mranh tĩ ag vỹ ge nỹtĩ gé. Ãjag tỹ ag mỹ nĩm mãn kỹ ag tóg ãjag mỹ prestar he mãn mũ sir, ãjag tũ ti. Há ti nĩ, hã ra tóg tỹ nén ũ tũ nĩ ver.
34 E, se vocês emprestam somente para aqueles que vocês acham que vão lhes pagar, o que é que estão fazendo de mais? Até as pessoas de má fama emprestam aos que têm má fama, para receber de volta o que emprestaram.
35 Ag jãvo ũ tỹ ãjag kato vãsãnsãn mũ ag to há nỹtĩmnĩ, ha mẽ. Vẽnh kar mỹ vĩ há han kãn nĩ. Vẽnh kar mỹ prestar he kãn nĩ, ag tỹ ãjag mỹ ãjag tũ nĩm tũ (hã) ra. Kỹ ãjag tóg kanhkã tá venh ke mũ, ãjag tỹ ũri nén han mũ tag ri ke ti. Hã ki ãjag tóg tỹ ũ tỹ kynhmỹ nĩ ẽn krẽ nỹtĩ, ãjag tỹ ti ri ke han kỹ. Ti hã ne vẽnh kar mỹ vĩ há han kãn tĩ ver', ũn jykre kórég kar ag mré hã, ag tỹ ti mỹ: “ẽg mỹ tóg há tĩ,” he tũ (hã) ra, ag tỹ vẽnh hã ki rĩr há han mũ (hã) ra tóg ag mỹ vĩ há han tĩ ver, Topẽ ti.
35 Façam o contrário: amem os seus inimigos e façam o bem para eles. Emprestem e não esperem receber de volta o que emprestaram e assim vocês terão uma grande recompensa e serão filhos do Deus Altíssimo. Façam isso porque ele é bom também para os ingratos e maus.
36 Vẽnh kar jagãgtãn kãn nĩ, ẽg jóg ri ke. Ẽg jóg tỹ vẽnh kar jagãgtãn kóm vẽnh kar jagãgtãn nĩ gé,” he tóg, Jesus ti.
36 Tenham misericórdia dos outros, assim como o Pai de vocês tem misericórdia de vocês.
37 “Kãnhmar ũ to vĩ kónãn tũg nĩ, kỹ Topẽ vỹ ãjag to vĩ kónãn ke tũ nĩ gé. Kãnhmar ũ to: “kórég ti nĩ,” he tũg nĩ, kỹ Topẽ vỹ ãjag to: “kórég ti nĩ,” henh ke tũ nĩ gé. Vẽnh kar mỹ vẽnh pãte fón nĩ, ke tũ nĩ mũ ra Topẽ vỹ ãjag mỹ vẽnh pãte fón ke tũ nĩ gé.
37 — Não julguem os outros, e Deus não julgará vocês. Não condenem os outros, e Deus não condenará vocês. Perdoem os outros, e Deus perdoará vocês.
38 Ag mỹ nén ũ há kar nĩmnĩ, kỹ Topẽ vỹ ãjag mỹ nén ũ há kar nĩm ke mũ gé sir, hã ra tóg ãjag mỹ ẽn kãfór nĩm ke mũ. Ãjag mỹ nĩm mág han jé tóg ke mũ, Topẽ ti. Nĩm mág pẽ han jé tóg ke mũ, nén ũ há kar tỹ. Hỹ, ge ti nĩ. Ãjag tỹ ag mỹ nén ũ há han kỹ Topẽ vỹ ãjag mỹ nén ũ há han ke mũ gé. Ãjag tỹ ag mỹ nén ũ kórég han kỹ tóg ãjag mỹ hã ri ke han ke mũ gé,” he tóg, Jesus ti.
38 Deem aos outros, e Deus dará a vocês. Ele será generoso, e as bênçãos que ele lhes dará serão tantas, que vocês não poderão segurá-las nas suas mãos. A mesma medida que vocês usarem para medir os outros Deus usará para medir vocês.
39 Kỹ tóg ag mỹ: “ũ tỹ ki kagtĩg ra tỹ ãjag pã'i nỹtĩ sór mũ tag vỹ ge nỹnh mũ, ha mẽ,” he mũ gé. Kỹ tóg: “ũn kyvó tỹ ũn kyvó ũ mỹ: “sỹ ã pére tĩg ke vẽ,” hen kỹ ag tóg ag mũn kỹ kãgnó ki vár kãn ke mũ. Ge ag tóg tĩ, ãjag pã'i ag. Ãjag tỹ ũn ki kagtĩg ag mré mũn kỹ ãjag tóg mũ kónãn kãn ke mũ.
39 E Jesus fez estas comparações:
40 Aluno pi(jé) ã professor kãfór nĩnh mũ'. Ti tỹ kanhrãn há han kỹ tóg kejẽn ã professor ri ke nĩnh mũ, hã ra ti pi(jé) ti kãfór nĩnh mũ'.
40 Nenhum aluno é mais importante do que o seu professor. Porém, quando tiver terminado os estudos, o aluno ficará igual ao seu professor.
41 Jykre kórég mág ãjag tóg nỹtĩ, hã ra ãjag régre jykre pãno sĩ ẽn ãjag mỹ kórég nỹ'.
41 — Por que é que você vê o cisco que está no olho do seu irmão e não repara na trave de madeira que está no seu próprio olho?
42 Kỹ ãjag hã ne tóg ãjag régre ag mỹ: “sỹ ã mỹ ã jykre kórég kurynh há tóg tĩ,” he tĩ', ãjag tỹ ãjag jykre pãno tãvĩ ẽn kurynh jãvãnh (hã) ra. Ke tũg ra mỹr, ke tũ nĩ mũ ra ãjag tóg jykre régre nỹtĩ. Ãjag jykre kurynh vén nĩ, kar ãjag tóg ãjag régre ag jykre kurynh há han mũ,” he tóg, Jesus ti.
42 Como é que você pode dizer ao seu irmão: “Me deixe tirar esse cisco do seu olho”, se você não repara na trave que está no seu próprio olho? Hipócrita! Tire primeiro a trave que está no seu olho e então poderá ver bem para tirar o cisco que está no olho do seu irmão.
43 “Ha vé, ka há pi(jé) kanẽ kórég han tĩ'. Kỹ ka kórég pi(jé) kanẽ há han tĩ gé'.
43 — A árvore boa não dá frutas ruins, assim como a árvore que não presta não dá frutas boas.
44 Ẽg tỹ ti kanẽ ve kỹ ẽg tóg: “ũn kanẽ ko há ja vẽ,” henh ke mũ, ke tũ nĩn kỹ ẽg tóg: “ũn kanẽ ko vãnh ja vẽ,” henh ke mũ. Sónh to ẽg tóg pẽnva vég tũ nĩgtĩ mỹr', kar ẽg tóg vãnh tỹ jóhó to uva vég tũ nĩgtĩ gé, ha mẽ.
44 Pois cada árvore é conhecida pelas frutas que ela produz. Não é possível colher figos de espinheiros, nem colher uvas de pés de urtiga.
45 Ge tóg nỹgtĩ, ẽprã ke ag jykre ti. Ũn jykre há vỹ nén ũ há kar to jykrén tĩ, ti jykre kuryj nĩn kỹ. Kỹ tóg ẽg mỹ tó há han tĩ gé sir. Kỹ ũn jykre kórég vỹ ũ kórég kar to jykrén tĩ, ti jykre pãno nĩn kỹ. Kỹ tóg ẽg mỹ tó kónãn tĩ gé sir. Hỹ, ge ti nỹgtĩ. Ẽg tỹ nén to jykrén tĩ ẽn kãmén ẽg tóg tĩ mỹr,” he tóg, Jesus ti.
45 A pessoa boa tira o bem do depósito de coisas boas que tem no seu coração. E a pessoa má tira o mal do seu depósito de coisas más. Pois a boca fala do que o coração está cheio.
46 “Ãjag ne tóg inh mỹ: “Senhor', Senhor',” he tĩ'. Hã ra ãjag tóg isỹ ãjag mỹ nén tó mũ ẽn han vãnh nỹtĩgtĩ. Kỹ tóg vẽnhmỹ nỹ.
46 — Por que vocês me chamam “Senhor, Senhor” e não fazem o que eu digo?
47 Inh ki ge kỹ ãjag nỹtĩ. Inh vĩ ki kanhró ãjag tóg nỹtĩ. Ãjag tỹ ki króm kỹ ãjag tóg sir tag ri ke nỹtĩnh mũ, ha mẽ.
47 Eu vou mostrar a vocês com quem se parece a pessoa que vem e ouve a minha mensagem e é obediente a ela.
48 Ĩn han mũ ri ke vẽ. Ũ tóg, ti tỹ ĩn han jé tóg kũm tĩ, kã há tá. Kũm kỹ tóg pãró kri ĩn han mũ sir, pãró kri tóg ti nũna gunhgunh mũ sir. Kỹ vãhã goj tóg var mũ, kỹ tóg ĩn kri rũm ke mũ, goj var ti. Hã ra ĩn tóg jẽ nĩ. Ti kókég tũ tóg nĩ, goj var ti. Ti tỹ pãró kri jẽ hã kỹ tóg tar jẽ. Ge ti nĩ, ãjag tỹ inh vĩ ki króm kỹ.
48 Essa pessoa é como um homem que, quando construiu uma casa, cavou bem fundo e pôs o alicerce na rocha. O rio ficou cheio, e as suas águas bateram contra aquela casa; porém ela não se abalou porque havia sido bem-construída.
49 Ãjag tỹ inh vĩ ki króm tũ nĩn kỹ ãjag tóg sir tag ri ke nỹtĩnh mũ, ha mẽ. Ũ tóg ĩn han mũ gé, hã ra tóg jo kũm tũ nĩ, ti nũna vỹ jãvo krĩgmỹ nỹtĩ. Kỹ vãhã goj var vỹ ĩn kri rũm ke mũ sir, kỹ tóg kutẽ mũ sir, ĩn ti. Kỹ tóg mráj mũ sir, ha mẽ, ti nũna tỹ krĩgmỹ nỹtĩn kỹ. Ge ti nĩ, ũ tỹ inh vĩ jẽmẽ jãvãnh ẽn ti,” he tóg, Jesus ti.
49 Mas quem ouve a minha mensagem e não é obediente a ela é como o homem que construiu uma casa na terra, sem alicerce. Quando a água bateu contra aquela casa, ela caiu logo e ficou totalmente destruída.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.