Lucas 22
Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs NTLH
1 Ẽn kã festa tóg kakó tĩ sir. Festa ẽn ki ag tóg pão ũ ko tĩ, hã ra tóg jãgja tũ ja nĩgtĩ. Festa ẽn jijin hã vỹ: Páscoa, he mũ.
1 Faltava pouco tempo para a Festa dos Pães sem Fermento , chamada Páscoa .
2 Kỹ Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ag vỹ Jesus to jykrén mũ. Ag tỹ ti tén sór vẽ. Topẽ vĩ to professor ag vỹ ti tén sór mũ gé. Hã ra ag tóg povo kamẽg mũ, kỹ ag tóg to jykrén kỹ nỹtĩ nĩ.
2 Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei procuravam um jeito para matar Jesus em segredo porque tinham medo do povo.
3 Ẽn kã Judas ẽn, ũ tỹ Iscariotes he mũ ẽn vỹ jagrẽ vég mũ sir, Satanás tỹ. Hã ra tóg tỹ ũ tỹ 12 (ke) ag kã ũ nĩ, Jesus tỹ ũn vin mũ ag kã ũ vỹ tỹ ti nĩ.
3 Então Satanás entrou em Judas, chamado Iscariotes, que era um dos doze discípulos.
4 Ti tỹ Satanás tỹ jagrẽ nĩn kỹ tóg Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ag venh tĩ mũ sir, soldado to pã'i ag ke gé. Ti tỹ ag mỹ Jesus ven sór vẽ, ag tỹ ti se jé.
4 Judas foi falar com os chefes dos sacerdotes e com os oficiais da guarda do Templo para combinar a maneira como ele ia lhes entregar Jesus.
5 Kỹ tóg ag mỹ sér pẽ tĩ sir. Kỹ ag tóg ti mỹ jãnkamy tó mũ. Ag tỹ ti mỹ vin sór vẽ, ti tỹ ag mỹ Jesus ven kar kỹ.
5 Eles ficaram muito contentes e prometeram dar dinheiro a ele.
6 Kỹ tóg ag mỹ: “hej,” he mũ sir. Kỹ tóg to jykrén mũ, ti tỹ ã mỹ ki króm ke to, ag mỹ: “ha ti kãgmĩ ha,” he jé, Judas ti. Ag tỹ vẽnh kar vatánh tá ti se sór vẽ. Hã kỹ Judas tóg ti tó sór mũ.
6 Judas aceitou e começou a procurar uma oportunidade para entregar Jesus a eles, sem que o povo ficasse sabendo.
7 Kỹ tóg pão jãgja tũ ẽn konh ke kurã tá krỹg mũ sir. Kurã ẽn ki ag tóg mé tãg tãnh tĩ, ovelha tãg ẽn, ag tỹ kurã tỹ Páscoa kã ko tĩ ẽn.
7 Chegou o dia da Festa dos Pães sem Fermento , dia em que os judeus matavam carneirinhos para comemorar a Páscoa .
8 Kỹ Jesus tóg Pedro jẽnẽg mũ sir, João mré. Kỹ tóg ag mỹ: “ha mũjẽg, mé tãnh jé, ovelha ẽn, ẽg tỹ kon jé,” he mũ.
8 Então Jesus deu a Pedro e a João a seguinte ordem:
9 Kỹ ag tóg ti mỹ: “ẽg hẽ tá ti tãnh mũ hỹn'?” he mũ.
9 Eles perguntaram: — Onde o senhor quer que a gente prepare o jantar?
10 Kỹ tóg ag mỹ: “ha vé,” he mũ. “Ẽmã mág tag ra mũjẽg. Tá ãjag tóg ũ venh mũ. Goj vyn kỹ tóg tĩ mũ. Ẽn nón mũmnĩ. Kỹ ti ĩn tá junjun kỹ ti nón gemnĩ.
10 Jesus respondeu:
11 Kỹ ĩn ki rĩr tĩ mỹ: “ẽg Senhor vỹ ã mỹ vẽnh vĩ jẽnẽg mũ,” hemnĩ. “Inh hỹn hẽ tá ovelha konh ke mũ, inh mré mũ tĩ ag mré?” he ti, ẽg Senhor ti,” hemnĩ. “Mỹ ki vẽnh kánkán jafã tũ?” hemnĩ.
11 e digam ao dono dela: “O Mestre mandou perguntar a você onde fica a sala em que ele e os seus discípulos vão comer o jantar da Páscoa.”
12 Kỹ tóg ãjag mỹ ven ke mũ sir, kroggrog tỹ kynhmỹ nỹ ẽn ti, assoalho tỹ kynhmỹ nỹ ẽn ti. Éhé ti nĩ, kỹ mesa to nỹtĩ jafã vỹ tá nỹtĩ gé. Ẽn tá ti kãn nĩ ẽg mỹ,” he tóg, Jesus ti.
12 Então ele mostrará a vocês uma grande sala mobiliada, no andar de cima. Preparem ali o jantar.
13 Kỹ ag tóg mũ mũ sir. Jesus tỹ ag mỹ tó ja ẽn ve kãn ag tóg mũ, kỹ ag tóg mé tãnh mũ sir, tá.
13 Os dois discípulos foram até a cidade e encontraram tudo como Jesus tinha dito. Então prepararam o jantar da Páscoa.
14 Kỹ tóg ag tỹ konh ke hora tá krỹg mũ sir. Kỹ Jesus tóg tá nĩ nĩ, ti tỹ ũn vin ja ag mré hã, apóstolo ẽn ag.
14 Quando chegou a hora, Jesus sentou-se à mesa com os apóstolos
15 Kỹ tóg ag mỹ vẽmén mũ sir. “Sỹ ovelha tag konh ha pẽ tóg tĩ vẽ ãjag mré,” he tóg. “Sỹ inh vẽsỹrénh ke to hã ãjag mré ko sór ja vẽ,” he tóg, Jesus ti, ã mré mũ tĩ ag mỹ.
15 e lhes disse:
16 “Ti ko mãn ke tũ inh nĩ ha, ha vemnĩ. Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩ vỹ vẽnh ven ke mũ. Ti tỹ vẽnh ven ja ẽn kã sóg ko mãn ke mũ, kejẽn,” he tóg.
16 Pois eu digo a vocês que nunca comerei este jantar até que eu coma o verdadeiro jantar que haverá no
17 Kỹ tóg copa mãg mũ sir. To tóg Topẽ mré vĩ mũ, kỹ tóg ag mỹ: “ha kron,” he mũ. “Ha vẽnh kãpãm,” he tóg.
17 Então Jesus pegou o cálice de vinho, deu graças a Deus e disse:
18 “Tag kron mãn ke tũ inh nĩ ha, ke gé, ha vemnĩ. Topẽ tỹ tỹ ẽg pã'i nĩnh ken kỹ sóg kejẽn kron mãn ke mũ, ha vemnĩ,” he tóg.
18 Pois eu afirmo a vocês que nunca mais beberei deste vinho até que chegue o Reino de Deus.
19 Kỹ tóg ẽmĩ mãg mũ sir. To tóg Topẽ mré vĩ mũ. Kupãn kỹ tóg ag mỹ vẽnh pipin mũ. Kỹ tóg ag mỹ: “inh hã vẽ,” he mũ. “Ãjag jagfy sóg vẽnh fẽg ke mũ. Kỹ inh mĩ ẽkrén nĩ, ãjag tỹ pão tag konh ken kỹ,” he tóg, Jesus ti.
19 Depois pegou o pão e deu graças a Deus. Em seguida partiu o pão e o deu aos apóstolos, dizendo:
20 Ag tỹ ko kar kỹ tóg copa mãg mũ gé. Kỹ tóg ag mỹ: “copa ki jẽ tag vỹ inh kyvénh ri ke nĩ,” he mũ. “Ãjag jagfy tóg inh ki kãkutẽnh mũ, inh kyvénh ti. Inh jykre tãg to ken hã vẽ, isỹ inh kyvénh tugrĩn ãjag mỹ vẽnh pãte fón jé,” he tóg.
20 Depois do jantar, do mesmo modo deu a eles o cálice de vinho, dizendo:
21 “Hã ra ãjag kãmĩ ũ tóg inh vatánh tá isónh ke mũ, inh kato tẽ ag mỹ. Inh mré tóg mesa tag to nĩ nĩ.
21 Mas vejam: o traidor está aqui sentado comigo à mesa!
22 Tĩg jé sóg ke mũ, sỹ tỹ ẽprã ke fi kósin nĩn kỹ. Vãsỹ Topẽ tóg to jykrén ja nĩ, hã kỹ sóg tĩ mũ. Hã ra ũ tỹ isónh ke ẽn mỹ tóg vĩ kónãn tãvĩ han ke mũ, Topẽ ti,” he tóg.
22 Pois o
23 Kỹ ag tóg jagnẽ mỹ ke mũ. “Ẽg kãmĩ ũ tỹ hẽ nẽ hỹn'?” he ag tóg mũ sir jagnẽ mỹ, ũ tỹ ti tónh ke ẽn to.
23 Então os apóstolos começaram a perguntar uns aos outros quem seria o traidor.
24 Ẽn kã ag tóg jagnẽ kãfór nĩ sór mũ. Hã kỹ ag tóg jagnẽ to jũ mũ.
24 Os apóstolos tiveram uma forte discussão sobre qual deles deveria ser considerado o mais importante.
25 Kỹ Jesus tóg ag mỹ ke mũ. “Fóg ag pã'i ag vỹ ãjag krẽm ke ag mỹ vĩ tar han tĩ, kỹ ag tóg ag kri ke ag mỹ: “ẽg jóg,” he tĩ, ag tỹ ag mỹ vĩ tar han mũ ra.
25 Então Jesus disse:
26 Ag ri ke han tũg nĩ. Ãjag mỹ tỹ ũn mág nỹtĩ sór mũ'? Kỹ tỹ ũn kãsir ri ke nỹtĩmnĩ jagnẽ mré,” he tóg, Jesus ti. “Ũ tỹ inh jykre ki tỹ pã'i nĩn kỹ tóg ã krẽm ke ag camarada ri ke nĩnh ke mũ, ag ki rĩr kỹ.
26 Mas entre vocês não pode ser assim. Pelo contrário, o mais importante deve ser como o menos importante; e o que manda deve ser como o que é mandado.
27 Kejẽn ẽg tóg mesa to nỹtĩ, kỹ ũ tóg mesa ki rĩr tĩgtĩ. Ũ tỹ hẽ nỹ hỹn mesa ki rĩr tĩ'? Ag patrão mỹ', ti camarada mỹ vó? Ti camarada vỹ ki rĩr tĩgtĩ. Jo sóg ãjag ki rĩr tĩgtĩ, ãjag camarada ri ke.
27 Quem é o mais importante? É o que está sentado à mesa para comer ou é o que está servindo? Claro que é o que está sentado à mesa. Mas entre vocês eu sou como aquele que serve.
28 Ãjag hã ne inh mré mũgtĩ'. Isovãnh ja tũ pẽ ãjag tóg nỹtĩ. Isỹ nén ũ jagy vég mũ ẽn ve kãn ãjag tóg tĩ, inh mré.
28 — Vocês têm estado sempre comigo nos meus sofrimentos.
29 Inh panh vỹ isỹ pã'i han ke mũ, kỹ sóg ãjag tỹ pã'i han ke mũ gé, ti tỹ isỹ pã'i han kóm,
29 Por isso, assim como o meu Pai me deu o direito de governar, eu também dou o mesmo direito a vocês.
30 ãjag tỹ inh mré jẽn jé tá, inh mré kron jé tá, isỹ tỹ pã'i nĩn kỹ. Kỹ ãjag tóg ãjag nĩgja kri nĩgnĩ kỹ nỹtĩnh mũ, ãjag tỹ povo tỹ Israel ag jykre vigve jé, povo tỹ 12 (ke) ẽn ag,” he tóg, Jesus ti.
30 Vocês vão comer e beber à minha mesa no meu
31 Kỹ ẽg Senhor vỹ Pedro mỹ: “Simão', Simão',” he mũ. “Ha vé, Satanás vỹ ãjag to vĩ, Topẽ mỹ. Ti tỹ ãjag jykre ve sór vẽ. Trigo tỹ ẽg tóg gren ki kãkag tĩ, ẽg tỹ ti fár pan jé. Ẽn ri ke han jé tóg ke mũ, ãjag tỹ, Satanás ti.
31 Jesus continuou:
32 Hã ra sóg hur ã jagfy vĩ, ã tỹ inh ki rã tovãnh pẽ han tũ nĩ jé. Kỹ ã tóg kejẽn ã jykre to jykrén mãn ke mũ, ã tỹ inh jykre hã han jé. Ẽn kã ã tóg ã mré ke ag jyvẽn kỹ ag tỹ tar' he mũ.
32 Mas eu tenho orado por você, Simão, para que não lhe falte fé. E, quando você voltar para mim, anime os seus irmãos.
33 Hã ra Pedro tóg ti mỹ: “Senhor',” he mũ. “Ã mré sóg se kỹ jẽnh mũ, ã mré sóg ter ke mũ gé,” he tóg.
33 Então Pedro disse a Jesus: — Estou pronto para ser preso e morrer com o senhor!
34 Hã ra Jesus tóg Pedro mỹ: “vó,” he mũ. “Ha vé, ũri ã tóg iso: “ti ki kagtĩg sóg nĩ,” he tãgtũ han ke mũ, galo kyr to hã, ha vemnĩ,” he tóg mũ, Jesus ti.
34 Então Jesus afirmou:
35 Kỹ tóg ag kar mỹ: “ãjag jẽgnẽ ja inh nĩ, vãsỹ,” he mũ. “Kỹ ãjag tóg nén ũ ma mũ ja tũ nĩgtĩ, saco tũ, bolsa tũ, pẽn né tũ, pẽn to ró ẽn. Ẽn kã ãjag mỹ jagãgtar ja nỹtĩgtĩ'?” he tóg. Kỹ ag tóg ti mỹ: “vó,” he mũ.
35 Depois Jesus perguntou aos discípulos: — Não faltou nada! — responderam eles.
36 Kỹ tóg ag mỹ: “hã ra tóg ũri ke tũ nĩgtĩ,” he mũ. “Hã kỹ ãjag jãnkamy ma mũjẽg, ãjag sacon ma mũjẽg, ãjag bolsa ma mũjẽg. Ãjag tỹ nén ũ tũ nỹtĩn kỹ ãjag kur vender hemnĩ, rógro kajãm jé sir.
36 Então Jesus disse:
37 Nén ũ tóg iso rán kỹ nĩ, hã vỹ: ag mỹ tóg tỹ ũn jykre pãno nĩ, he mũ. Sỹ vãhã tag venh ke vẽ ha. Isỹ iso nén rán kỹ nĩ ẽn ve kãn ke vẽ ha, vãhã,” he tóg, Jesus ti.
37 Pois as
38 Kỹ ag tóg ti mỹ: “Senhor',” he mũ. “Rógro régre vỹ ki nỹtĩ,” he ag tóg mũ. Hã ra tóg ag mỹ: “gen kỹ,” he mũ.
38 Aí os seus discípulos disseram: — Senhor, aqui estão duas espadas.
39 Kỹ tóg ã tỹ tĩ jafã ra tĩ mũ sir, hã vỹ: pãnónh tỹ Oliveira, he mũ ẽn ra. Ti mré mũ tĩ ag vỹ ti nón mũ mũ sir.
39 Jesus saiu e foi, como de costume, ao monte das Oliveiras; e os seus discípulos foram com ele.
40 Tá jun kỹ tóg ag mỹ: “Topẽ mré vĩ, ãjag tỹ ti vĩ mranh tũ nĩ jé, ãjag tỹ nén ũ jagy ve kỹ,” he mũ, Jesus ti, ã mré mũ tĩ ag mỹ.
40 Quando chegou ao lugar escolhido, Jesus disse:
41 Kỹ tóg tĩg sĩ han mũ, kỹ tóg ã jakrĩ tỹ jẽg mũ. Kỹ tóg Topẽ mré vĩ mũ sir.
41 Então se afastou a uma distância de mais ou menos trinta metros. Ajoelhou-se e começou a orar,
42 Kỹ tóg: “panh',” he mũ. “Mỹ ã tỹ inh vẽsỹrenh ke tag tỹ tũ' he mũ jãvãnh? Hã ra isỹ ã mỹ nén to vĩ mũ tag han tũg nĩ. Ã tỹ nén han ke mũ ẽn hã han nĩ,” he tóg, Jesus ti, Topẽ mỹ.
42 dizendo:
43 Kỹ Topẽ tỹ jẽnẽ jafã ũ vỹ ti mỹ vẽnh ven mũ sir, kanhkã tá, kỹ tóg ti tar han mũ.
43 [Então um anjo do céu apareceu e o animava.
44 Hã ra tóg ã ter ke to kanẽ jur mũ, kỹ tóg Topẽ mré vĩ mãn', vĩ mãn', he mũ. Kỹ ti kãrãn vỹ kyvénh nĩ sir, kỹ tóg ga kri vẽnh kugjẽg mũ.
44 Cheio de uma grande aflição, Jesus orava com mais força ainda. O seu suor era como gotas de sangue caindo no chão.]
45 Kỹ tóg Topẽ mré vĩ kar ã mré mũ tĩ ag to kãtĩ mũ. Hã ra ag tóg nũgnũr nỹtĩ nĩ. Krónh' krónh' he ja ag tóg nĩ, ag fe kaj tugrĩn.
45 Depois de orar, ele se levantou, voltou para o lugar onde os discípulos estavam e os encontrou dormindo, pois a tristeza deles era muito grande.
46 Kỹ tóg ag mỹ: “ãjag ne tóg nũgnũr nỹtĩ nĩ',” he mũ. “Nĩgnĩ ra, Topẽ mré vĩ, ãjag tỹ ti vĩ mranh tũ nĩ jé, ãjag tỹ nén ũ jagy ve kỹ,” he tóg, ti mré mũ tĩ ag mỹ.
46 E disse:
47 Ti tỹ ver tỹ vẽmén jẽ ra ag tóg junjun mũ sir, Judas mré hã, ũ tỹ 12 (ke) ag kã ũ ẽn ti. Ti tỹ ag tatĩn kãtĩg hã vẽ, ũ tỹ ti senh ke mũ ag. Ũ tỹ ag jo tĩ mũ ẽn tóg sir Jesus to grẽn ke kỹ ti ki nhun ke mũ.
47 Jesus ainda estava falando, quando chegou uma multidão. Judas, um dos doze discípulos, que era quem guiava aquela gente, chegou perto de Jesus para beijá-lo.
48 Kỹ Jesus tóg ti mỹ: “Judas',” he mũ. “Ã ne tóg inh ki nhun ke kỹ iso: “ti hã vẽ,” he mũ', inh kato tẽ ag mỹ, inh, hã vỹ: ẽprã ke fi kósin, he mũ,” he tóg, Jesus ti.
48 Mas Jesus disse:
49 Kỹ ti mré mũ ag tóg ag tỹ ti senh ke vég mũ. Kỹ ag tóg ti mỹ: “Senhor',” he mũ. “Ẽg mỹ rógro tỹ ag fynh ke tũ'?” he ag tóg.
49 Quando os discípulos que estavam com Jesus viram o que ia acontecer, disseram: — Senhor, devemos atacar essa gente com as nossas espadas?
50 Kỹ ag kã ũ tóg polícia ũ fynh mũ, ti nĩgrẽg tỹ rãm ke tóg mũ, ti pẽgja tá. Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i krẽm ke ũ vẽ, polícia ẽn ti.
50 Um deles feriu com a espada o empregado do Grande Sacerdote , cortando a sua orelha direita.
51 Hã ra Jesus tóg ag mỹ: “ag vóg tũg ra, há ti nĩ,” he mũ. Kỹ tóg ti nĩgrẽg mãn kỹ to tỹ grẽn ke mũ sir.
51 Mas Jesus ordenou: Aí tocou na orelha do homem e o curou.
52 Kỹ Jesus vỹ pã'i ag mré vẽmén mũ, Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ag mré, Topẽ jo ĩn ki rĩr tĩ to pã'i ag mré ke gé, kófa ag mré ke gé. Ag kar vỹ ti se kãmũ mũ. Kỹ tóg ag mỹ: “ãjag ne tóg rógro génh kỹ iso kãmũ mũ', ka kyv génh kỹ ke gé,” he mũ. “Inh pi(jé) tỹ bandido nĩ',” he tóg.
52 Em seguida disse aos chefes dos sacerdotes, aos oficiais da guarda do Templo e aos líderes judeus que tinham vindo para prendê-lo:
53 “Kurã kar ki sóg Topẽ jo ĩn krẽm ãjag mré nĩ ja nĩgtĩ, hã ra ãjag tóg tá ise sór ja tũ nĩ, ãjag tỹ ag kamẽg kỹ,” he tóg. “Hã ra tóg ũri jun, ãjag kurã ti, Japo tỹ ã tỹ nén han sór tĩ ẽn han jé, ãjag tỹ. Jykre ki kuty ti nĩ, Japo ti,” he tóg, Jesus ti.
53 Eu estava com vocês todos os dias no pátio do Templo, e vocês não tentaram me prender. Mas esta é a hora de vocês e também a hora do poder da escuridão.
54 Kỹ ag tóg ti ség mũ sir. Ag tỹ ti pére mũ kỹ ag tóg Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i mág ĩn tá junjun mũ sir.
54 Eles prenderam Jesus e o levaram até a casa do Grande Sacerdote . E Pedro os seguia de longe.
55 Ĩn vãso tá ag tóg pĩ grug mũ, soldado ag, kỹ ag tóg tugtón nỹtĩ nĩ. Kỹ Pedro vỹ ag mré tón nĩ nĩ sir.
55 Quando acenderam uma fogueira no meio do pátio, Pedro foi e sentou-se com os que estavam em volta do fogo.
56 Kỹ pã'i camarada ũ fi vỹ tá ti vég mũ, pĩ grun ki. Kỹ fi tóg ti tugnỹm mũ. Kỹ fi tóg ag mỹ: “ti mré tĩ ũ vẽ inh mỹ',” he mũ.
56 Uma das empregadas o viu sentado ali perto da fogueira, olhou bem para ele e disse: — Este homem também estava com Jesus!
57 Hã ra Pedro tóg: “vó,” he mũ. “Ti ki kagtĩg sóg nĩ, jỹ,” he tóg.
57 Mas Pedro negou, dizendo: — Mulher, eu nem conheço esse homem!
58 Kar kỹ ũ tóg ti tugnỹm mũ gé, kỹ tóg ti mỹ: “ag kã ũ vỹ tỹ ã nĩ,” he mũ. Hã ra Pedro tóg ti mỹ: “inh hã tũ vẽ, vỹ,” he mũ gé.
58 Pouco tempo depois, um homem o viu ali e disse: — Você também é um deles! Mas Pedro respondeu: — Homem, eu não sou um deles.
59 Tag kar kỹ, hora pir tũg kỹ hẽn ri ke mũn ũ tóg ti tugnỹm mũ gé. Kỹ tóg tá nỹtĩ ag mỹ: “ha vé, Galiléia tá ke vỹ tỹ ti nĩ,” he mũ. “Inh mỹ tóg tỹ ti mré ke nĩ,” he tóg mũ gé sir.
59 Mais ou menos uma hora depois, outro insistiu: — Você estava mesmo com ele porque também é galileu.
60 Hã ra Pedro tóg ti mỹ: “inh pi(jé) ti ki kanhró nĩ, vỹ',” he mũ. “Ã tỹ ne tó nẽ?” he tóg mũ sir. Ti tỹ ver tó nĩ ra galo vỹ kyr mũ.
60 Mas Pedro respondeu: — Homem, eu não sei do que é que você está falando! Naquele instante, enquanto ele falava, o galo cantou.
61 Kỹ ẽg Senhor vỹ vẽsỹjãm ẽvãnh kỹ Pedro tugnỹm mũ. Kỹ Pedro vỹ to jykrén mũ sir, ẽg Senhor tỹ ti mỹ nén tó ja to, hã vỹ: “iso ã tóg: “ti ki kagtĩg sóg nĩ,” he tãgtũ han ke mũ, galo kyr to hã,” he ja ẽn mĩ.
61 Então o Senhor virou-se e olhou firme para Pedro, e ele lembrou das palavras que o Senhor lhe tinha dito: “Hoje, antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.”
62 Kỹ Pedro vỹ tá kãkutẽ mũ, kỹ tóg fỹ mág han mũ sir.
62 Então Pedro saiu dali e chorou amargamente.
63 Kỹ ũ tỹ Jesus ség mũ ag vỹ ti to é he mũ sir. Ti tãnh ag tóg mũ gé sir.
63 Os homens que estavam guardando Jesus zombavam dele e batiam nele.
64 Ti kanẽ pãg kỹ ag tóg ti kakã ki tãnh kỹ ti mỹ: “ũ nỹ ã tãnh?” he mũ. “Ã tỹ nén kar ki kanhró nĩn kỹ ã hỹn ki kanhró nĩ,” he ag tóg ti mỹ.
64 Taparam os olhos dele e perguntavam: — Quem foi que bateu em você? Adivinhe!
65 Gen kỹ ag tóg ti mỹ vĩ kónãn tỹ hẽn ri ke han mũ, ti to é he kỹ.
65 E diziam muitas outras coisas para insultá-lo.
66 Tỹ vaj kỹ kófa kar ag tóg vẽnh mãn mũ, Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ag mré hã, Topẽ vĩ to professor ag mré hã. Ag vẽnh mãn kỹ ag tóg ti jé prẽr kỹ ag rĩnja tá ti fẽg mũ sir, ag tỹ ón kỹ ti jykre ve jé. Ag tỹ ti tén sór vẽ, hã ra ag tóg ón kỹ ti jykre ve vén sór mũ.
66 Quando amanheceu, alguns líderes dos judeus, alguns chefes dos sacerdotes e alguns mestres da Lei se reuniram. Depois mandaram levar Jesus diante do Conselho Superior .
67 Hã kỹ ag tóg ti mỹ: “ã mỹ tỹ Cristo nĩ?” he mũ. “Ha ẽg mỹ tó,” he ag tóg. Kỹ tóg ag mỹ: “ãjag pi(jé) inh vĩ kri fig tĩ', isỹ ãjag mỹ tó tĩ (hã) ra',” he mũ.
67 Então lhe disseram: — Diga para nós se você é o Ele respondeu:
68 “Isỹ ãjag ki jẽmẽ sór mũ ra ãjag tóg inh mỹ tó tũ nĩ gé. Kỹ ãjag tóg isovãnh tũ nĩ gé,” he tóg.
68 E, se eu fizer uma pergunta, vocês não vão responder.
69 “Hã kỹ ẽprã ke fi kósin vỹ Topẽ pẽgja tá nĩnh ke mũ ha. Topẽ vỹ tar nĩ. Sỹ ti pẽgja tá nĩnh ken vẽ ha,” he tóg.
69 Mas de agora em diante o
70 Kỹ ag tóg ti mỹ ke kãn mũ. “Kỹ ã mỹ tỹ Topẽ kósin nĩ?” he ag tóg mũ ti mỹ. Kỹ tóg ag mỹ: “ki hã ãjag tóg tó mũ,” he mũ. “Inh hã vẽ,” he tóg ag mỹ, Jesus ti.
70 Aí todos perguntaram: — Então você é o Filho de Deus? Jesus respondeu:
71 Kỹ ag tóg: “ti kato vĩ ũ jẽmẽ mãn ke tũ ẽg nĩ ha,” he mũ, jagnẽ mỹ. “Ti jẽnky ki kutẽ mẽ ẽg tóg huri. Topẽ to vĩ kónãn ti huri. Ti ter ke vẽ,” he ag tóg mũ sir, pã'i ag, Jesus to.
71 E eles disseram: — Não precisamos mais de testemunhas. Nós mesmos ouvimos o que ele disse.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.