Lucas 11

Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Kejẽn tóg Topẽ mré vĩ mũ, Jesus ti, ẽmã ũ tá nĩ kỹ. Ti tỹ Topẽ mré vẽmén kar kỹ ti mré mũ tĩ ag tóg ti mré vĩnh kãmũ mũ. Kỹ ag tóg ti mỹ: “Senhor',” he mũ. “Ẽg kanhrãn nĩ, ẽg tỹ Topẽ mré vĩ há han jé. João vỹ ã mré mũ tĩ ag kanhrãn. Ge ki ẽg kanhrãn nĩ gé,” he ag tóg, Jesus mỹ.
1 Jesus estava orando em certo lugar e, quando terminou, um dos seus discípulos lhe pediu: — Senhor, ensine-nos a orar como também João ensinou os discípulos dele.
2 Kỹ tóg ag kanhrãn kỹ ag mỹ:
2 Então Jesus disse:
3 Ẽg mỹ ẽg jẽn ti nĩm, kurã kar ki, ẽg tỹ kurã kar ki ko tĩ ẽn.
3 o pão nosso de cada dia
4 Kỹ ẽg mỹ vẽnh pãte fón nĩ, ẽg tỹ ã vĩ mranh ja ti, hã jé ẽg tóg ẽg tỹ jagnẽ to jũ tỹ jagnẽ mỹ vẽnh pãte fón ke mũ gé.
4 perdoa-nos os nossos pecados,
5 Kỹ tóg ag mỹ ẽg tỹ Topẽ mré vẽmén tĩ ẽn kãmén mãn mũ. Kỹ tóg ag mỹ: “kejẽn ũ tóg nĩgtĩ,” he mũ. “Kuty si há tá tóg ã régre ĩn ki jun mũ. Kỹ tóg ti mỹ: “régre',” he mũ. “Inh mỹ ẽmĩ tãgtũ nĩm, sỹ kar ã mỹ ti ri kén kỹ nĩm jé,” he tóg.
5 Jesus disse ainda:
6 “Inh mré ke ũ vỹ jun. Kór há tá tóg kãtĩg, kuvar há tá. Hã ra sỹ ti mỹ ne han ke tóg tũ tĩ,” he tóg, ã régre mỹ.
6 porque outro amigo meu chegou de viagem e eu não tenho nada para lhe oferecer”;
7 Kỹ ti régre tóg ti mỹ: “hã ra sóg nũr nỹ nĩ,” he mũ. “Kar inh krẽ tóg inh mré nũgnũr nỹtĩ gé. Jãnkã vỹ nĩfénh kỹ jẽ nĩ. Hã kỹ tóg inh mỹ vẽnhmỹ tĩ, inh nĩnh ke mũ ra, sỹ ã mỹ ẽmĩ nĩm jé. Ũ ki jãvãnh,” he tóg ti mỹ.
7 e se o outro lhe responder lá de dentro: “Deixe-me em paz! A porta já está fechada, e eu e os meus filhos já estamos deitados. Não posso me levantar para lhe dar os pães”,
8 Hã ra tóg sir to vĩ mãn', to vĩ mãn' he mũ. Hã kỹ tóg nĩ kỹ ti mỹ nĩm mũ sir, ti tỹ ti mỹ ẽmĩ to vĩ mũ ti. Ti régre vẽ, ũ tỹ ti mỹ to vĩnh kãtĩ mũ ti. Ge ra tóg ti mỹ nĩm ke tũ nĩ vẽ, ti tỹ tỹ ti régre ra. Ti tỹ ti mỹ to vĩ mãn', to vĩ mãn' he tugrĩn tóg sir ti mỹ nĩm mũ jãvo. Ẽg tỹ Topẽ mré vĩ ri ken hã vẽ,” he tóg, Jesus ti.
8 digo a vocês que, se ele não se levantar para dar esses pães por ser seu amigo, ele o fará por causa do incômodo e lhe dará tudo de que tiver necessidade.
9 “Ha mẽ, sỹ ãjag mỹ nén tó mũ tag ti. Topẽ mỹ nén kar to vĩmnĩ, kỹ tóg ãjag mỹ han mũ sir. Ãjag tỹ ti mỹ nén ũ to vĩ mũ ẽn jãvãnh nĩ, kỹ ãjag tóg venh ke mũ sir. Ti mré vĩ kỹ ẽg tỹ ti jãnkã tỹ tórón tórón ke ri ke han nĩ, kỹ tóg ãjag mỹ ti róm ri ke han mũ, ti tỹ ãjag mỹ ãjag tỹ nén to vĩ mũ ẽn han kỹ.
9 — Por isso, digo a vocês: Peçam e lhes será dado; busquem e acharão; batam, e a porta será aberta para vocês.
10 Hỹ, hã vẽ. Ãjag tỹ ti mỹ nén to vĩn kỹ tóg ãjag mỹ han mũ. Ãjag tỹ ti jãvãnh kỹ ãjag tóg venh ke mũ. Ãjag tỹ ẽg tỹ jãnkã tỹ tórón tórón ke ri ke han kỹ tóg ãjag mỹ ti róm ri ke han mũ.
10 Pois todo o que pede recebe; o que busca encontra; e a quem bate, a porta será aberta.
11 Kejẽn ãjag kósin tóg ãjag mỹ pirã to vĩ mũ. Kỹ ãjag pi(jé) ti mỹ pỹn nĩm ke mũ'. Pirã hã nĩm jé ãjag tóg ke mũ.
11 Quem de vocês, sendo pai, daria uma cobra ao filho que lhe pede um peixe?
12 Kejẽn tóg ãjag mỹ garĩnh ovo to vĩ mũ, ãjag kósin ti. Kỹ ãjag pi(jé) ti mỹ pỹn kakrã nĩm ke mũ'. Garĩnh ovo hã nĩm jé ãjag tóg ke mũ.
12 Ou daria um escorpião ao filho que lhe pede um ovo?
13 Jykre pãno ãjag nỹtĩ. Ãjag jykre pãno (hã) ra ãjag tóg ãjag krẽ mỹ nén ũ há nĩm tĩ. Ge ti nĩ gé, ãjag tỹ Topẽ mỹ nén ũ to vĩn kỹ. Nén ũ há hã nĩm jé tóg ke mũ. Hã ra tóg ãjag kãfór han tĩ, ẽg jóg tỹ kanhkã tá nĩ ti. Ãjag tỹ ti mỹ to vĩn kỹ tóg ã kuprĩg tỹ ãjag jagrẽ han ke mũ mỹr, Topẽ ti,” he tóg, Jesus ti.
13 Ora, se vocês, que são maus, sabem dar coisas boas aos seus filhos, quanto mais o Pai celeste dará o Espírito Santo aos que lhe pedirem!
14 Kejẽn tóg ũn jagrẽ kórég mỹ ti jagrẽ kutẽm mũ. Ti vĩ vãnh han ja tóg nĩ, ti jagrẽ ti. Jesus tỹ ti kutẽm kar tóg vĩ há nĩ sir. Kỹ tóg vẽnh kar mỹ e tĩ sir, ag mỹ tóg sér tĩ sir.
14 Certo dia, Jesus estava expulsando um demônio que era mudo. E aconteceu que, ao sair o demônio, o mudo passou a falar. E as multidões se admiravam.
15 Hã ra ũ ag tóg ti to: “jagrẽ kórég ti nĩ,” he mũ. “Nén-Kórég ag pã'i vỹ tỹ ti jagrẽ nĩ, Satanás ẽn, Belzebu he mũ ẽn,” he ag tóg mũ, ón kỹ. “Hã kỹ tóg Nén-Kórég ag pan tĩ, ag jagrẽ kórég ag. Nén-Kórég ag pã'i jykre tỹ tóg ag pan tĩ,” he ag tóg ón kỹ, Jesus to.
15 Mas alguns deles diziam: — Ele expulsa os demônios pelo poder de Belzebu, o maioral dos demônios.
16 Hã ra ũ ag tóg ón kỹ ti jykre ve sór mũ gé, kỹ ag tóg ti tỹ ẽg tỹ nén han vãnh han mũ ve sór mũ sir, ti tỹ ag mỹ kanhkã jykre ven jé.
16 E outros, tentando-o, pediam dele um sinal vindo do céu.
17 Hã ra Jesus tóg ki kanhró nĩ, ag tỹ nén to jykrén mũn ki. Hã kỹ tóg ag mỹ: “pã'i pir krẽm ke ag tỹ jagnẽ kato tẽn kỹ ag tóg jagnẽ kãgtén kãn ke mũ,” he mũ. “Ĩn pir krẽm ke fag tỹ jagnẽ kato tẽn kỹ fag tóg jagnẽ kãgtén kãn ke mũ gé sir.
17 Mas Jesus, sabendo o que passava pela mente deles, disse-lhes:
18 Ge ti nĩ, Nén-Kórég ag jykre ti. Nén-Kórég ag tỹ jagnẽ kato tẽn kỹ ag tóg jagnẽ tỹ tũ' henh mũ gé vẽ, Satanás ag. Hã kỹ tóg vẽnhmỹ nĩ, ãjag vĩ ti, ãjag tỹ iso: “Satanás jykre tỹ, Belzebu ẽn jykre tỹ tóg Nén-Kórég ag pan tĩ,” he mũ ti. Ag tỹ jagnẽ kato tẽgtẽ to ken hã vẽ sir, ha mẽ,” he tóg, Jesus ti.
18 Se também Satanás estiver dividido contra si mesmo, como o seu reino subsistirá? Isto porque vocês dizem que eu expulso os demônios por Belzebu.
19 “Belzebu jykre tỹ tóg ag pan mũ, Nén-Kórég ag,” he ãjag tóg tĩ iso. Ãjag mré ke ag to jykrén nĩ. Nén-Kórég ag pan ag tóg tĩ gé, ãjag mré ke ag. Ag pi(jé) Satanás jykre ki ag pan tĩ'. Topẽ jykre ki ag tóg ag pan tĩ (mỹr') Ãjag tỹ tag to jykrén kỹ ãjag tóg inh jykre há ki kanhrãn ke mũ vẽ,” he tóg ag mỹ, Jesus ti.
19 E, se eu expulso os demônios por Belzebu, por quem os filhos de vocês os expulsam? Por isso, eles mesmos serão os juízes de vocês.
20 “Topẽ kuprĩg jykre tỹ sóg Japo ag pan tĩ mỹr, ha mẽ. Topẽ kuprĩg tỹ Japo ag pan kãn kỹ Topẽ tóg tỹ ẽg pã'i nĩ vẽ, mỹr. Tag to jykrén nĩ,” he tóg, Jesus ti.
20 Se, porém, eu expulso os demônios pelo dedo de Deus, certamente é chegado o Reino de Deus sobre vocês.
21 “Ũ tỹ é he (ka)mẽ ag tóg ãjag tũ ki rĩr há han ti. Ag rógro vỹ jẽgtĩ, kỹ ag tóg ãjag ĩn ki rĩr tĩ sir, ũ tỹ ag tũ mãg tũ nĩn jé. Kỹ ũ tóg ag tũ vóg ke tũ nĩ gé, ag tỹ ki rĩr há han kỹ.
21 Quando o valente, bem-armado, guarda a sua própria casa, todos os seus bens ficam em segurança.
22 Kejẽn ũ tóg ũ tóg ũ tỹ é he (ka)mẽ ẽn in tá jun mũ, ũ tỹ ti tar kãfór nĩ ti. Ti rárá kãfór nĩn kỹ tóg ti tỹ hẽn ri kenh mũ sir. Kỹ tóg ti rógro vãg mũ. Ti tỹ ũn kãgtén jafã vãg tóg mũ, kỹ tóg ti tũ mãn kãn mũ gé sir. Ge ti nĩ, isỹ nén han mũ ẽn ti. Ũ tỹ é he (ka)mẽ ri ke ti nĩ, Japo ti, hã ra sóg ũn tar ẽn ri ke nĩ,” he tóg.
22 Mas, se aparece alguém mais valente do que ele, vence-o, tira-lhe a armadura em que confiava e reparte os seus despojos.
23 “Ãjag tỹ tỹ inh mré ke tũ nỹtĩn hã kỹ ãjag tóg inh kato tẽgtẽ mũ. Ãjag tỹ inh mré ẽprã ke ag tỹ Topẽ to kãmũ han tũ nĩn kỹ ãjag tóg ag kãmũ kamẽg mũ,” he tóg.
23 Quem não é por mim é contra mim; e quem comigo não ajunta espalha.
24 “Kejẽn sóg vẽnh jagrẽ kórég ũ kutẽm mũ. Kỹ tóg ga kórég mĩ tĩ mũ, ti jagrẽ ẽn ti. Goj venh ke tũ tóg nĩ, tá. Vẽnhkán ke tũ tóg nĩ gé, ti tỹ hẽ ri ken kỹ vẽnhkán ke tũ tĩn kỹ. Kỹ tóg vãhã to jykrén mũ sir. “Inh hỹn ẽn ra tĩg mãn ha, sỹ ũ tá kãkutẽ ja ẽn ra. Inh mỹ tóg tỹ ĩn ri ke ja nĩ, kỹ inh jé hỹn ti kãra rã mãn ha,” he tóg mũ, ti jagrẽ ẽn ti.
24 — Quando o espírito imundo sai de uma pessoa, anda por lugares áridos, procurando repouso. E, não o achando, diz: “Voltarei para a minha casa, de onde saí.”
25 Kỹ tóg ti venh kãtĩ mũ. Hã ra tóg sir krĩ há nĩ. Kỹ tóg ti mỹ ĩn há ri ke nĩ sir, ĩn prur, ĩn sĩnvĩ ri ke.
25 E, voltando, a encontra varrida e arrumada.
26 Kỹ tóg Nén-Kórég tỹ 7 (ke) ag mỹ tónh tĩ mũ sir. “Ha kãmũ jẽg,” he jé tóg ke mũ. Hã ra ag jykre pãno tóg ti jykre pãno kãfór nĩ. Kỹ ag tóg sir ũ ẽn kãge ge mũ, tỹ ag tóg ti jagrẽ nỹtĩ sir, isỹ ũn mỹ ti jagrẽ pir kutẽm ja ẽn ti. Hã kỹ tóg kórég tãvĩ nĩ sir. Ti jagrẽ kórég pir kutẽm inh nĩ vẽ, hã ra ũ tỹ 8 (ke) ag tóg tỹ ti jagrẽ nỹtĩ, ti tỹ inh ki rã tũ nĩn kỹ,” he tóg, Jesus ti. Ti tỹ ag mỹ vẽnh jagrẽ jykre tón hã vẽ.
26 Então vai e leva consigo outros sete espíritos, piores do que ele, e, entrando, habitam ali. E o último estado daquela pessoa se torna pior do que o primeiro.
27 Kỹ ũ tỹ ti vĩ mẽg mũ ũ fi tóg prẽr mũ sir, fi tỹ ti vĩ tag mẽ kỹ. Ũn e ẽn kãmĩ fi tóg jẽ nĩ, kỹ fi tóg ti mỹ ke mũ. “!..Topẽ vỹ ã mỹnh fi ve há han, fi tỹ ã han tugrĩn, fi tỹ ã pafãm tugnen..!” he fi tóg, prẽr kỹ.
27 Aconteceu que, ao dizer Jesus estas palavras, uma mulher, que estava no meio da multidão, disse a ele, erguendo a voz: — Bem-aventurado o ventre que concebeu você e os seios que o amamentaram!
28 Kỹ Jesus tóg fi mỹ: “hỹ,” he mũ. “Hã ra Topẽ vỹ ã ve há han ke mũ gé, ã tỹ ti vĩ jẽmẽn kỹ. Hã kỹ ã tỹ ti vĩ mẽ kỹ ke króm nĩ, kỹ tóg ã ve há tãvĩ han ke mũ,” he tóg, Jesus ti, ũ tỹ prẽr mũ ẽn fi mỹ.
28 Jesus, porém, respondeu:
29 Hã ra ũ tỹ hẽn ri ke ag tóg sir tá junjun mũ, ti vĩ mẽ jé. Kỹ tóg fór tãvĩ tĩ. Kỹ Jesus tóg ag mỹ: “kórég ãjag nỹtĩ,” he mũ. “Ón kỹ ãjag tóg nén han vãnh ve sór mũ. Venh ke tũ ãjag tóg nĩ. Nén ũ pir hã ve jé ãjag tóg ke mũ, hã vỹ: Jonas tỹ nén ve ja ẽn ri ke, he mũ,” he tóg.
29 Visto que aumentavam as multidões em volta dele, Jesus começou a dizer:
30 “Jonas vỹ cidade tỹ Nínive tá ke ag mỹ Topẽ vĩ tó ja nĩ, kỹ ag tóg ti vĩ mẽ há han ja nĩ. Ẽn ri ke han jé sóg ke mũ, ãjag mỹ. Tỹ sóg ẽprã ke fi kósin ẽn nĩ,” he tóg.
30 Porque, assim como Jonas foi sinal para os ninivitas, o Filho do Homem o será para esta geração.
31 “Kỹ pã'i mág ẽn fi, kanhkã tãpér tỹ sul tá kãtĩg ja ẽn fi, tã tá kãtĩg ja ẽn fi vỹ nĩnh ke mũ gé, kurã tỹ ẽgno ki, sỹ vẽnh kar jykre venh ke kurã ẽn ki. Ãjag mré fi tóg jẽnh mũ, kỹ Topẽ tóg ãjag mỹ vĩ kónãn ke mũ, fi ve kỹ. Kanhkã fyr ja tá fi tóg kãtĩg ja nĩ, vãsỹ, fi tỹ pã'i mág tỹ Salomão vĩ mẽ jé. Salomão kãfór vỹ tỹ inh nĩ, hã ra ãjag tóg inh vĩ mẽ jãvãnh nỹtĩ fi jãvo,” he tóg.
31 A rainha do Sul se levantará, no Juízo, com os homens desta geração e os condenará, porque veio dos confins da terra para ouvir a sabedoria de Salomão. E aqui está quem é maior do que Salomão.
32 “Kỹ Topẽ vỹ Nínive tá ke ag ve kỹ ãjag mỹ vĩ kónãn ke mũ gé, kurã tỹ ẽgno ẽn ki, ha vemnĩ. Nínive tá ke ag tỹ Jonas vĩ mẽ kỹ ag tóg ãjag jykre togvãnh ja nĩ. Tỹ sóg Jonas kãfór nĩ, hã ra ãjag tóg ãjag jykre tovãnh jãvãnh nỹtĩ, sỹ ãjag mỹ tó tĩ (hã) ra,” he tóg, Jesus ti.
32 Ninivitas se levantarão, no Juízo, com esta geração e a condenarão, porque se arrependeram com a pregação de Jonas. E aqui está quem é maior do que Jonas.
33 “Ẽg tỹ lampião grug kỹ ẽg pi(jé) ĩn krẽm péju kỹn fẽg tĩ', ẽg pi(jé) kẽj krẽm fẽg tĩ'. Ti fẽg jafã kri ẽg tóg fẽg tĩ, lampião gru ti. Kỹ ẽg tóg ti gru tỹ ve há jẽgtĩ, ẽg tỹ ĩn kãtá kãmũ kỹ,” he tóg, Jesus ti.
33 — Ninguém, depois de acender uma lamparina, a coloca em lugar escondido, nem debaixo de um cesto, mas num lugar em que ilumina bem, a fim de que os que entram vejam a luz.
34 “Ẽg kanẽ hã tóg tỹ ẽg tỹ ve jafã nĩ. Kỹ tóg ẽg jo kurã han tĩ, ẽg kanẽ ti, ti há nĩn kỹ. Kỹ tóg ẽg jo kurã kar nĩ sir, ẽg kanẽ há nĩn kỹ. Ẽg kanẽ kórég nĩn kỹ tóg ẽg jo kuty ke kãn mũ sir. Kỹ tóg ge nĩ, ẽg jykre kórég ti. Ẽg kanẽ kórég ri ke ti nĩ, ẽg jo kuty han tóg tĩ.
34 Os olhos são a lâmpada do corpo. Se os seus olhos forem bons, todo o seu corpo será cheio de luz; mas, se forem maus, o seu corpo ficará em trevas.
35 Kỹ vẽnh kanhrãn nĩ. Ke tũ nĩ mũ ra tóg ãjag jo kuty ri ke nĩ. Vẽnh jykre kórég hã vẽ. Kỹ vẽnh jykre kórég han sór tũg nĩ.
35 Portanto, tenha cuidado para que a luz que está em você não sejam trevas.
36 Ãjag jo kurã nĩn kỹ tóg há tãvĩ nĩ, ãjag jo kuty tũ nĩn kỹ, ãjag jo kuty sĩ tũ nĩn kỹ ke gé. Ãjag jykre há tãvĩ nĩn kỹ tóg ãjag jo kurã ri ke nĩ. Kỹ ãjag tóg sir lampião gru ri ke nỹtĩ gé. Lampião gru mág nĩn kỹ tóg kómkóm ke tĩ, ẽg kanẽ jo, kỹ tóg ẽg mỹ jẽngrẽ há han tĩ. Ge ẽg nỹtĩ, ẽg jykre há tãvĩ nĩn kỹ, ti kórég sĩ tũ nĩn kỹ,” he tóg, Jesus ti. Ti tỹ ag mỹ Topẽ jykre há tón hã vẽ.
36 Pois, se todo o seu corpo for luminoso, sem ter qualquer parte em trevas, será todo resplandecente como a lamparina quando ilumina você em plena luz.
37 Ti tỹ ag mré vẽmén kar Fariseu ũ tóg ti mỹ: “inh mré jẽn kãtĩg,” he mũ. Kỹ tóg ti mré tĩ mũ, ti mré jẽn jé, Jesus ti.
37 Ao falar Jesus estas palavras, um fariseu o convidou para uma refeição na sua casa. Entrando na casa, Jesus tomou lugar à mesa.
38 Hã ra Jesus tóg Judeu ag jykre han ja tũ nĩ, ag jẽn jé ag tóg vẽnh nĩgpég tĩ. Kỹ tóg Fariseu ẽn mỹ e tĩ. Kỹ tóg to jykrén kónãn mũ sir.
38 O fariseu admirou-se ao ver que Jesus não tinha se lavado antes de comer.
39 Kỹ Jesus tóg ki kanhró nĩ, kỹ tóg ti mỹ kãmén mũ. “Fariseu vỹ tỹ ãjag nỹtĩ,” he tóg. “Kỹ ãjag tóg copo ven ja kugpég tĩ, pénky ven ja ke gé, hã ra ti kãtá ke tóg kavéj nĩ. Kỹ ãjag jykre vỹ ge nỹtĩ gé. Jykre há nĩ ve ãjag tóg nỹtĩ, hã ra ãjag tóg vẽnh jykre pãno han tĩ, hã vỹ: jãnkamy to ag lograr he tĩ, he mũ, ãjag prũ tũ fag mré nỹ, he mũ gé.
39 Mas o Senhor lhe disse:
40 Krĩ tũ pẽ ãjag nỹtĩ. Ũ tỹ ẽg ven ja han mũ vỹ ẽg jykre han mũ gé mỹr. Ẽg jykre há nĩn kỹ ẽg ven ja vỹ há nĩ gé.
40 Seus tolos! Quem fez o exterior não é o mesmo que fez o interior?
41 Ũ jagãgtãn ra, ãjag tỹ nén ũ tỹ. Vẽnh jykre há kar han ra, kỹ tóg ãjag tỹ nén ũ kar jãnhkri nĩ ri ke nĩ sir,” he tóg.
41 Mas deem como esmola o que está dentro do copo e do prato, e tudo lhes será limpo.
42 “Fariseu', Topẽ vỹ ãjag ve kónãn. Ón kỹ ãjag tóg Topẽ mỹ ãjag jakré tỹ dízimo han kãn tĩ. Ãjag jakré tỹ hortelã tỹ 10 (ke) nĩn kỹ ãjag tóg Topẽ mỹ ũn pir nĩm tĩ, dízimo han kỹ. Ãjag jakré tỹ arruda tỹ ãjag tóg dízimo nĩm tĩ gé, ãjag jakré tỹ vẽnh kagta kar tỹ mỹr, ãjag tỹ nén ũ kar mré hã. Nén ũ kar tỹ ãjag tóg dízimo vin tĩ, Topẽ mỹ. Hã ra ãjag tóg vẽnh jykre kuryj han tũ nĩ jãvo. Topẽ to há tũ ãjag tóg nỹtĩ, ti vĩ jẽmẽ jãvãnh ãjag tóg nỹtĩ. Ãjag tỹ ti tỹ ẽg jyvẽn ki króm mré hã ãjag jakré tỹ dízimo vin ra tóg há tãvĩ nĩnh mũ vẽ, ha mẽ. Hã ra ãjag tóg ki króm sór tũ nĩgtĩ,” he tóg.
42 Mas ai de vocês, fariseus! Porque vocês dão o dízimo da hortelã, da arruda e de todas as hortaliças, e desprezam a justiça e o amor de Deus. Vocês deveriam fazer estas coisas, sem omitir aquelas.
43 “Fariseu', Topẽ vỹ ãjag ve kónãn. Vẽnh kanhrãn jafã krẽm ãjag tóg vẽnh kãpãm kỹ nỹtĩ, vẽnh kar tỹ ãjag ve jé. Cidade kuju tá ãjag tóg mũgtĩ, kỹ vẽnh kar tỹ ãjag mỹ: “Senhor, ã mỹ há?” hen kỹ tóg ãjag mỹ sér tĩ.
43 Ai de vocês, fariseus! Porque gostam da primeira cadeira nas sinagogas e das saudações nas praças.
44 Topẽ vỹ ãjag ve kónãn mỹr. Vẽnh kej si ri ke ãjag nỹtĩ, vẽnh kej to ró tũ ri ke. Kri mũ ag tóg tĩ, vẽnh kar, kỹ ag tóg ki kagtĩg nỹtĩ, ti tỹ tỹ vẽnh kej nĩ ti. Kỹ ag tóg vẽnh vatánh tá vẽnh kavénh tĩ. Tag ri ke ãjag tóg nỹtĩ. Kỹ ãjag krẽm ke ag vỹ Topẽ vĩ mranh tĩ, ãjag ven kỹ,” he tóg, Jesus ti, Fariseu ag mỹ.
44 Ai de vocês que são como as sepulturas invisíveis, sobre as quais as pessoas passam sem perceber!
45 Kỹ Topẽ vĩ to professor ũ tóg Jesus mỹ: “ã tỹ Fariseu ag mỹ tag tó kỹ ã tóg ẽg to vĩ kónãn tĩ nĩ gé, ag mré,” he mũ, ẽg Senhor mỹ.
45 Então, tomando a palavra, um dos intérpretes da Lei disse a Jesus: — Mestre, ao dizer estas coisas o senhor está ofendendo também a nós!
46 Kỹ tóg: “ón kỹ Topẽ vĩ to professor',” he mũ. “Hỹ, Topẽ vỹ ãjag ve kónãn gé,” he tóg. “Vẽnh kar mỹ ãjag tóg vẽnh jykre kufy nĩm tĩ. Kufy jagy ti nỹ, vẽnh jykre ẽn ti, kỹ ãjag tóg han sór tũ nĩgtĩ. Ge ra ãjag tóg ag mỹ: “ha ki króm,” he tĩ.
46 Mas Jesus respondeu:
47 Topẽ vỹ ãjag ve kónãn mỹr. Ãjag jóg'jóg ve ag vỹ Topẽ vĩ tó tĩ ag kãgtén. Jãvo ãjag tóg ag kej ki rĩr há han tĩ.
47 Ai de vocês! Porque edificam os túmulos dos profetas que os pais de vocês assassinaram.
48 Hã ki ãjag tóg ãjag jóg'jóg ve ag tỹ ag kãgtén to: “há ti nĩ,” he tĩ. Hã ki tóg ãjag mỹ há nĩ mỹr, ag tỹ ag kãgtén ja tugrĩn. Ag hã vỹ ag kãgtén ja nĩ, kỹ ãjag hã nỹ ag kej ki rĩr há han tĩ',” he tóg.
48 Assim, são testemunhas e aprovam com cumplicidade as obras dos pais de vocês; porque eles mataram os profetas, e vocês edificam túmulos para eles.
49 “Hã kỹ Topẽ vỹ ãjag to vĩ ja nĩ. Ki kanhró ti nĩ, Topẽ ti, hã kỹ tóg ãjag to vĩ kónãn ja nĩ, ha mẽ. “Inh vĩ tó tĩ ag jẽgnẽ jé sóg ke mũ ag mỹ, isỹ ũn vin mũ ag ke gé, ag tỹ ag mỹ inh vĩ tó jé. Hã ra ag tóg ag vóg kónãn ke mũ, ag kãgtén jé ag tóg ke mũ,” he ja tóg nĩ, Topẽ ti.
49 Por isso, também disse a sabedoria de Deus: “Mandarei para eles profetas e apóstolos, e a alguns deles matarão e a outros perseguirão”,
50 Ãjag jóg'jóg ve ag vỹ ag kygrẽn kãn, hã ra tóg ãjag mỹ há tĩ, hã kỹ Topẽ vỹ to ãjag vóg kónãn ke mũ. Ũ tỹ hẽn ri ke ag kygrẽn ag tóg, ãjag jóg'jóg ve ag, Topẽ tỹ ẽprã ke ag han kar kỹ.
50 para que desta geração se peçam contas do sangue dos profetas, derramado desde a fundação do mundo,
51 Ti kãke tóg Abel tén. Ti nón ke ag kãgtén ja ag tóg nĩ gé, ãjag jóg'jóg ve ag, Zacarias mré hã. Topẽ ĩn jãnkã krẽm ag tóg ti tãnh, Topẽ mỹ nén ũ pũn jafã ẽn ki, Zacarias ti. Topẽ tỹ jẽgnẽg mũ ag kãgtén tovãnh tũ pẽ ag nỹtĩ, ãjag jóg'jóg ve ag. Hã ra tóg ãjag mỹ há tĩ. Ãjag tỹ ag kygrẽn kãn ri ke ti nĩ. Ũn kãgter mũ tag jagfy kajãm kãn jé ãjag tóg ke mũ, ha vemnĩ. Ãjag mỹ sóg tó mũ mỹr,” he tóg, Jesus ti.
51 desde o sangue de Abel até o sangue de Zacarias, que foi assassinado entre o altar e o santuário. Sim, eu afirmo a vocês que se pedirão contas a esta geração.
52 “Ón kỹ Topẽ vĩ to professor', Topẽ vỹ ãjag ve kónãn. Topẽ vĩ tỹ ẽg kanhrãn mũ ẽn ki ge jãvãnh ãjag tóg nỹtĩ mỹr'. Kỹ ũ tỹ ki rã sór mũn kỹ ãjag tóg ti mỹ tó kónãn tĩ, ti tỹ ki vẽnh fón tũ nĩn jé. Kỹ tóg ẽg tỹ ũ jo ĩn nĩfenh ẽn ri ke nĩ, ãjag tỹ ag tỹ Topẽ ki ge kamẽg ti,” he tóg, Jesus ti. Ti tỹ ũ tỹ ón kỹ Topẽ vĩ to professor ag mỹ vĩ kónãn hã vẽ.
52 Ai de vocês, intérpretes da Lei! Porque vocês pegaram a chave do conhecimento. No entanto, vocês mesmos não entraram e impediram os que estavam entrando.
53 Ti tỹ tag tó kar kỹ tóg hẽn ra tĩ mũ sir. Tag pãte Topẽ vĩ to professor ag tóg ti mré mũ kỹ ti tugnỹm tĩ, Fariseu ag ke gé. Ag tỹ ti vĩ to ti se sór vẽ. Hã kỹ ag tóg ón kỹ ti ki jẽmẽgmẽg mũ.
53 Quando Jesus saiu dali, os escribas e fariseus começaram a contestá-lo com veemência, fazendo perguntas a respeito de muitos assuntos,
54 Ón kỹ ag tóg ti vĩ jẽmẽg tĩ gé sir, ag tỹ ti vĩ to ti kãgmĩn jé.
54 com o objetivo de tirar daquilo que ele dizia um motivo para o acusar.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.