João 1

Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Topẽ tỹ nén ũ kar han ja tũg ki tóg nĩ ja nĩ, ẽg tỹ ũ to: “Topẽ vĩ,” he mũ ẽn ti, hã to ẽg: Jesus, he mũ. Topẽ mré tóg nĩ. Topẽ vỹ tỹ ti nĩ gé.
1 No começo aquele que é a Palavra já existia. Ele estava com Deus e era Deus.
2 Topẽ tỹ nén (ũ) kar han tũg ki tóg Topẽ mrẽ nĩ nĩ.
2 Desde o princípio, a Palavra estava com Deus.
3 Ti hã tugrĩn tóg nén ũ kar han, Topẽ ti, ẽg tỹ ũ to: “Topẽ vĩ,” he mũ ẽn tugnĩn. Ã pir mỹ Topẽ tóg nén ũ han tũ nĩ, ti hã mrẽ tóg nén kar han kãn.
3 Por meio da Palavra, Deus fez todas as coisas, e nada do que existe foi feito sem ela.
4 Ẽg tỹ ũ to: “Topẽ vĩ,” he mu ẽn vỹ rĩr nĩ, hã kỹ tóg ẽg rĩnrĩr han mũ gé. Jẽngrẽ ri ke ti nĩ, ũ tỹ ẽg rĩnrĩr han mũ ẽn ti. Ti tỹ ẽg kanhrãn to ken hã vẽ.
4 A Palavra era a fonte da vida, e essa vida trouxe a luz para todas as pessoas.
5 Ũn jykre pãno ag vỹ ũ tỹ kuty mĩ mũ ẽn ag ri ke nỹtĩ. Hã ra tóg ẽg mỹ jẽngrẽ ri ke nĩ, ẽg tỹ ũ to: “Topẽ vĩ,” he mũ ẽn ti. Kỹ Nén-Kórég vỹ ti tỹ tũ' he han sór ja nĩ, hã ra tóg ti tỹ hẽ ri ke ja tũ nĩ.
5 A luz brilha na escuridão, e a escuridão não conseguiu apagá-la.
6 Kỹ kejẽn Topẽ tóg ẽprã ke ũ jẽnẽ, ti jiji hã vỹ: João, he mũ.
6 Houve um homem chamado João, que foi enviado por Deus
7 Ti mỹ tóg: “ag mỹ ũ tỹ ag mỹ jẽngrẽ hen mũ ẽn kãmén” he ja nĩ, hã kỹ tóg ke mỹ, ag kar tỹ ti vĩ mẽ jẽ, ag tỹ ti vĩ kri fi jẽ.
7 para falar a respeito da luz. Ele veio para que por meio dele todos pudessem ouvir a mensagem e crer nela.
8 João pi(jé) ẽg mỹ jẽngrẽ han ja nĩ'. Ti tỹ ẽg mỹ: “ẽn hã vẽ,” henh kãtĩg ja vẽ, ũ tỹ ẽg mỹ jẽngrẽ han mũ ẽn to, hã vỹ: Jesus, he mũ.
8 João não era a luz, mas veio para falar a respeito da luz,
9 Jẽngrẽ pẽ ẽn hã vẽ. Ẽprã tóg jun, ti tỹ ẽg kanhrãn jẽ, ẽprã ke kar, ũ tỹ ẽg ki jẽngrẽg pẽ han mũ ẽn ti.
9 a luz verdadeira que veio ao mundo e ilumina todas as pessoas.
10 Ga han tóg, ũ tỹ ẽg mỹ jẽngrẽ han mũ ẽn ti, kỹ tóg ẽg mré ga kri tĩnh kãtĩg gé, ga han kar kỹ. Hã ra ag tóg ti ki kanhrãn ja tũ nĩ, ẽprã ke ag.
10 A Palavra estava no mundo, e por meio dela Deus fez o mundo, mas o mundo não a conheceu.
11 Ã povo kar mĩ tóg tĩg ja nĩ, hã ra ti mrẽ ke ag pi(jẽ) ti ki ge sór ja nĩgtĩ'.
11 Aquele que é a Palavra veio para o seu próprio país, mas o seu povo não o recebeu.
12 Ũ ag tóg hã ra ti ki ge mũ. En ag to tóg: “Topẽ krẽ,” he mũ, ũ tỹ ti ki ge kỹ nỹtĩ tãvĩ ag to.
12 Porém alguns creram nele e o receberam, e a estes ele deu o direito de se tornarem filhos de Deus.
13 Ti ki ge kỹ nỹtĩ tugrĩn ẽg hã vỹ tỹ ti krẽ nỹtĩ. Ẽg mur tugrĩn ẽg tóg ver tỹ ti krẽ tũ nỹtĩ. Ẽg panh tỹ ẽg mỹnh fi mrẽ nỹ tugrĩn ẽg tóg mur mũ gé. Topẽ tỹ ẽg han mãn tugrĩn ẽg tóg tỹ ti krẽ nỹtĩ jãvo.
13 Eles não se tornaram filhos de Deus pelos meios naturais, isto é, não nasceram como nascem os filhos de um pai humano; o próprio Deus é quem foi o Pai deles.
14 Ẽg tỹ ũ to: “Topẽ vĩ,” he mũ ẽn vỹ ẽg ri ke mur, kỹ tóg tỹ ẽprã ke jẽ sir. Ẽg mrẽ tóg tĩg ja nĩgtĩ. Há kỹ sóg ti vẽ. Pã'i mág vỹ tỹ ti nĩ, ũn tar, tag ve inh. Ẽg to há pẽ tãvĩ ti nĩ, kỹ tóg ki hã tó ti gé. Topẽ kósin pir vẽ, kỹ Topẽ vỹ ti mỹ: “ũn mág vỹ tỹ ã nĩ,” hé, ti jóg ti.
14 A Palavra se tornou um ser humano e morou entre nós, cheia de amor e de verdade. E nós vimos a revelação da sua natureza divina, natureza que ele recebeu como Filho único do Pai.
15 João vỹ ti kãmén ja nĩ gé. Ti kãmén há han tóg, kỹ tóg: “inh nón kãtĩ mũ ẽn vỹ inh kãfór nĩ,” he ja nĩ. “Inh nón kãtĩg jẽ tóg ke mũ, hã ra tóg tỹ ijo ke nĩ. Ẽn tó inh huri ãjag mỹ. Ti hã vẽ,” he ja tóg nĩ, João ti, Jesus to.
15 João disse o seguinte a respeito de Jesus: — Este é aquele de quem eu disse: “Ele vem depois de mim, mas é mais importante do que eu, pois antes de eu nascer ele já existia.”
16 Ẽg to hã tãvĩ tóg nĩ, hã kỹ tóg mỹ nén ũ ha kar han, ẽg jagãgtãn kỹ. Ẽg jagãgtãn tag tovãnh ke tũ pẽ tóg nĩ.
16 Porque todos nós temos sido abençoados com as riquezas do seu amor, com bênçãos e mais bênçãos.
17 Moisés vỹ ẽg mỹ Topẽ tỹ ẽg jyvẽn mũ ẽn tó ja nĩgtĩ, ẽg tỹ ti vĩ ki króm jẽ, kỹ Jesus tóg ẽg mỹ: “Topẽ vỹ ãjag mỹ vẽnh pãte fón sór mũ, ti tỹ ãjag to há nĩn kỹ,” he mũ. Ti hã ne ẽg mỹ vẽnh vĩ sér ẽn to mũ'.
17 A lei foi dada por meio de Moisés, mas o amor e a verdade vieram por meio de Jesus Cristo.
18 Ẽg pi(jẽ) Topẽ vég tĩ'. Kỹ ẽg kãmĩ ũ vỹ ti ve ja tũ nĩ gé. Ti kósin pir hã vỹ ẽg mỹ ti kãmén tĩ, ti hã vỹ ã jóg mrẽ nĩ nĩ, Topẽ mrẽ. Ti hã vỹ Topẽ ri ke nĩ. Kỹ tóg ẽg mỹ ã panh ti kãmén tĩ, Topẽ kósin ti, Jesus ti.
18 Ninguém nunca viu Deus. Somente o Filho único, que é Deus e está ao lado do Pai, foi quem nos mostrou quem é Deus.
19 Kejẽn Judeu ag pã'i ag vỹ João mỹ vẽnh vĩ jẽnẽg mũ. Jerusalém tá ag nỹtĩ, pã'i ag, Topẽ tũ ki rĩr tĩ, Levi krẽ'krẽ ag ke gé. Ag João mỹ vẽnh vĩ jẽnẽ kỹ ag tóg mỹ: “ũ nỹ tỹ nĩ?” he mũ.
19 Os líderes judeus enviaram de Jerusalém alguns sacerdotes e levitas para perguntarem a João quem ele era.
20 Kỹ tóg ag mỹ: “inh pi(jé) tỹ Cristo nĩ',” he mũ. Tó há han tóg, ag mỹ.
20 João afirmou claramente: — Eu não sou o
21 Kỹ ag tóg ti mỹ: “kỹ ã hỹn tỹ ũ nĩ?” he mũ. “Ã mỹ tỹ Elias nĩ'?” he ag tóg ti mỹ. Hã ra tóg ag mỹ: “vó” he mũ gé.
21 Eles tornaram a perguntar: — Então, quem é você? Você é Elias? — Não, eu não sou! — respondeu João. — Você é o — Não! — respondeu ele.
22 Kỹ ag tóg ti mỹ: “ũ nỹ tỹ ã nĩ, ge kỹ?” he mũ. “Pã'i ag vỹ ẽg jẽgnẽ, ẽg tỹ ã ki jẽmẽ jẽ. Ẽg hỹn ne tónh ke mũ, ag mỹ?” he ag tóg mũ. “Vẽso ã hẽri ke ti?” he ag tóg mũ, João mỹ.
22 Aí eles disseram a João: — Diga quem é você para podermos levar uma resposta aos que nos enviaram. O que é que você diz a respeito de você mesmo?
23 Kỹ João vỹ ag mỹ vẽnh kãmén mũ. Ã to nén rán kỹ nĩ ẽn tó tóg mũ, hã vỹ: “ũ tỹ ẽmã tũg ja tá jẽ kỹ vẽnh kar mỹ Topẽ jykre kãmén mũ ẽn vỹ tỹ inh nĩ,” he mũ. “Ũ tỹ vẽnh kar mỹ: “ẽg Senhor japry kure ra, ti jamĩn kurynh ra, ti tỹ jagma tĩg há han jé, he tĩ ẽn vỹ tỹ inh nĩ. Isaías tỹ inh kãmén hã vẽ,” he tóg, João ti.
23 João respondeu, citando o profeta Isaías: — “Eu sou aquele que grita assim no deserto: preparem o caminho para o Senhor passar.”
24 Jãvo ũ tỹ ti ki jẽmẽg mũ ag vỹ tỹ Fariseu ag mrẽ ke nỹtĩ.
24 Os que foram enviados eram do grupo dos fariseus ;
25 Kỹ ag tóg ti mỹ: “ã tỹ hẽ ri ken kỹ ag kygpe sór nẽ, ã tỹ tỹ Cristo tũ hã ra?” he mũ. “Inh pi(jẽ) tỹ Elias nĩ', he ã tóg tĩ. Inh pi(jẽ) tỹ Topẽ vĩ tó tĩ ẽn nĩ', ẽg tỹ ũn kãtĩg jãvãnh mũ ẽn, he ã tóg tĩ, hã ra ã tóg ag kygpég tĩ,” he ag tóg mũ, João mỹ.
25 eles perguntaram a João: — Se você não é o Messias, nem Elias, nem o Profeta que estamos esperando, por que é que você batiza?
26 Kỹ tóg ag mỹ: “goj tỹ sóg ag kygpég tĩ,” he mũ. “Hã ra ũ tóg ãjag kãmĩ tĩ mũ ha, ãjag tỹ ũn ki kagtĩg ũ.
26 João respondeu: — Eu batizo com água, mas no meio de vocês está alguém que vocês não conhecem.
27 Ẽn vỹ inh nón kãtĩg ke mũ, hã ra tóg inh kãfór nĩ. Sỹ ti camarada nĩnh ke vẽ vẽ, sỹ ti pẽn né kunũnh ke vẽ vẽ, ti pẽn to ró ti. Hã ra sóg tỹ ti krẽm ke pẽ jẽ,” he tóg, João ti
27 Ele vem depois de mim, mas eu não mereço a honra de desamarrar as correias das sandálias dele.
28 Kỹ ag tóg mũ mũ, ti vĩ mẽ kar kỹ. Cidade tỹ Betânia tá ag tóg ti venh kãmũ ja nĩgtĩ, Fariseu ag, João ti, Jordão mã tá. Tá tóg ag kygpég jẽ nĩ, João ti.
28 Isso aconteceu no povoado de Betânia, no lado leste do rio Jordão, onde João estava batizando.
29 Tỹ vaj kỹ João vỹ Jesus vég mũ sir. João tá tóg jun mũ, Jesus ti. Kỹ João tóg ti to: “ti hã vẽ,” he mũ. “Ẽg tỹ Topẽ mỹ ẽg mẽg tỹ carneiro krẽ tãnh ẽn ri ke ti nĩ, cordeiro ẽn ti. Ti hã vỹ ẽg kar tỹ Topẽ vĩ mranh jagfy ter ke mũ,” he tóg.
29 No dia seguinte, João viu Jesus vindo na direção dele e disse: — Aí está o Cordeiro de Deus, que tira o pecado do mundo!
30 “Sỹ ũn kãmén mũ ẽn hã vẽ. Ũ tỹ ijo jẽ mũ vỹ inh nón kãtĩg ke mũ, he ja inh nĩ ti to. Inh kãfór ti nĩ, ti tỹ inh jo ke nĩn kỹ, he ja inh nĩ.
30 Eu estava falando a respeito dele quando disse: “Depois de mim vem um homem que é mais importante do que eu, pois antes de eu nascer ele já existia.”
31 Inh pi(jé) ti ki kanhró ja nĩ', hã ra sóg goj tỹ vẽnh kar ag kygpé, ag tỹ ti ki kanhrãn kãn jé, povo tỹ Israel ag kar,” he tóg, João ti
31 Eu mesmo não sabia quem ele era, mas vim, batizando com água para que o povo de Israel saiba quem ele é.
32 Kỹ tóg: “Topẽ kuprĩg ve inh,” he mũ gé. “Kanhkã tá kãkutẽ kỹ tóg ti krĩ kri nĩ nĩ. Tỹ sórãg ve ti nĩ, Topẽ kuprĩg ti, ti tỹ ti krĩ kri nĩn kỹ.
32 João continuou: — Eu vi o Espírito descer do céu como uma pomba e parar sobre ele.
33 Inh pi(jé) Jesus ki kanhró nĩ vẽ'. Hã ra Topẽ tóg inh mỹ: ha ag kygpenh tĩg,” he ja nĩgtĩ, kỹ tóg inh mỹ: “ã tỹ inh kuprĩg ve kỹ ã tóg ti ki kanhró nĩnh mũ,” he ja nĩ gé. “Kanhkã tá kãkutẽ kỹ tóg ag kã ũn pir kri nĩnh mũ. Ti tỹ ũn kri nĩ mũ ẽn vỹ inh kuprĩg tỹ ag kygpenh ke mũ,” he ja tóg nĩ inh mỹ, Topẽ ti.
33 Eu não sabia quem ele era, mas Deus, que me mandou batizar com água, me disse: “Você vai ver o Espírito descer e parar sobre um homem. Esse é quem batiza com o Espírito Santo.”
34 Tag ve inh, hã kỹ sóg ãjag mỹ: ti hã vỹ tỹ Topẽ kósin nĩ, he mũ” he tóg, João ti. Ti tỹ Jesus kãmén hã vẽ.
34 E eu vi isso e por esse motivo tenho declarado que ele é o Filho de Deus.
35 Tỹ vaj kỹ João vỹ ã mrẽ mũ tĩ régre ag mré vẽmén jẽ nĩ.
35 No dia seguinte, João estava outra vez ali com dois dos seus discípulos.
36 Kỹ tóg Jesus tỹ mĩ tĩg vég mũ, kỹ tóg ag mỹ: “Topẽ tũ vỹ tỹ ti nĩ,” he mũ. “Ẽg tỹ Topẽ mỹ ẽg mẽg tỹ cordeiro tãnh tĩ ẽn ri ke ti nĩ,” he tóg, João ti.
36 Quando viu Jesus passar, disse: — Aí está o Cordeiro de Deus!
37 Ag tỹ ti vĩ tag mẽ kỹ ag tóg Jesus nón mũ mũ.
37 Quando os dois discípulos de João ouviram isso, saíram seguindo Jesus.
38 Kỹ Jesus vỹ ag vég mũ, ag tỹ ti nón mũ ti. Kỹ tóg ag mỹ: “ne nẽ?” he mũ. Kỹ ag tóg ti mỹ: “ã hẽ tá ẽmã nĩ?” he mũ.
38 Então Jesus olhou para trás, viu que eles o seguiam e perguntou: Eles perguntaram: — Rabi, onde é que o senhor mora? (“Rabi” quer dizer “mestre”.)
39 Kỹ tóg ag mỹ: “mũ jé ha, inh mrẽ, ãjag tỹ inh jamã ven jé,” he mũ. Kỹ ag tóg ti mrẽ mũ mũ sir. Ti mré ag kurã ẽn tũg mũ. Rã ké ti nỹ ha, ag tỹ ti mrẽ mũ kri, 4 horas hỹn hẽn ri ke mũn.
39 — Venham ver! — disse Jesus. Então eles foram, viram onde Jesus estava morando e ficaram com ele o resto daquele dia. Isso aconteceu mais ou menos às quatro horas da tarde.
40 Ti mré mũ ag kã ũ vỹ tỹ André nĩ, ũ tỹ João tỹ Jesus tó ja ẽn mẽg mũ ag kã ũ, hã vỹ: Simão Pedro jãvy, he mũ, André ti, Jesus mrẽ vẽmén tĩ ẽn ag kã ũ ti.
40 André, irmão de Simão Pedro, era um dos dois homens que tinham ouvido João falar a respeito de Jesus e por isso o haviam seguido.
41 Ẽn tóg tá kãtĩg, kỹ tóg vẽsỹmér ã kãke tỹ Simão Pedro venh tĩ mũ, kỹ tóg ti mỹ: “Messias ve inh,” he mũ. “Messias,” he ag tóg tĩ, Topẽ tỹ ũn jẽnẽnh ke ẽn to, Cristo to.
41 A primeira coisa que André fez foi procurar o seu irmão Simão e dizer a ele: — Achamos o
42 André tỹ ti mỹ Jesus tó kỹ tóg ti mré ti venh tĩ mũ. Kỹ Jesus vỹ ti ki ẽvãnh mũ, kỹ tóg ti mỹ: “Simão vỹ tỹ ã nĩ, João kósin,” he mũ. “Sỹ ã jyjyn mãn ke vẽ, hã vỹ: Cefas, he mũ,” he tóg, Jesus ti. Cefas to ken hã vẽ, hã vỹ: Pedro, he mũ, hã vỹ: pãró, he mũ, ẽg vĩ ki.
42 Então André levou o seu irmão a Jesus. Jesus olhou para Simão e disse:
43 Tỹ vaj kỹ Jesus vỹ ga tỹ Galiléia ra tĩg sór mũ. Ã tĩg ke jo tóg Filipe kato tẽ mũ. Kỹ tóg ti mỹ: “inh mré kãtĩg,” he mũ. Kỹ tóg tĩ mũ.
43 No dia seguinte, Jesus resolveu ir para a região da Galileia. Antes de ir, foi procurar Filipe e disse:
44 Hã ra Filipe vỹ tỹ Betsaida tá ke nĩ, André mré Pedro jamã ẽn tá ke.
44 Filipe era de Betsaida, de onde eram também André e Pedro.
45 Kỹ Filipe vỹ Natanael venh tĩ mũ, ti mỹ Jesus kãmén jé. Kỹ tóg ti mỹ: “Cristo ve inh huri,” he mũ. “Moisés vỹ ti kãtĩg ke rán ja nĩ, Topẽ vĩ tó tĩ ag ke gé. Jesus to ken hã vẽ, Nazaré tá ke ẽn to ken hã vẽ, José kósin ẽn ti. Ti hã vỹ tỹ Cristo nĩ,” he tóg, Filipe ti, Natanael mỹ.
45 Filipe foi procurar Natanael e disse: — Achamos aquele a respeito de quem Moisés escreveu no
46 Kỹ tóg ti mỹ: “hã ra sóg Nazaré tá ũn há ve ja tũ nĩ ver,” he mũ. Hã ra Filipe tóg ti mỹ: “ge ra ti venh kãtĩg,” he mũ. Kỹ tóg ti mré tĩ mũ.
46 Natanael perguntou: — E será que pode sair alguma coisa boa de Nazaré? — Venha ver! — respondeu Filipe.
47 Ag tỹ Jesus tá junjun mũ ra Jesus tóg Natanael kãmén mũ, ũ tỹ tá nỹtĩ ag mỹ. “Ũ tỹ tá kãtĩ mũ ẽn ve ra,” he tóg. “Israel krẽ'krẽ pẽ vẽ,” he tóg. “ũn há vỹ tỹ ti nĩ, ón vãnh ti nĩ,” he tóg.
47 Quando Jesus viu Natanael chegando, disse a respeito dele:
48 Hã ra Natanael vỹ Jesus tỹ ã to vĩ tag mẽg mũ. Kỹ tóg ti mỹ: “kỹ ã mỹ inh ki kanhró nĩ'?” he mũ. Kỹ Jesus tóg ti mỹ: “Filipe tỹ ã jé prẽr to hã sóg ã vé,” he mũ. “Ã tỹ ka krẽm jẽ kỹ sóg ã vé, ka tỹ figueira ẽn krẽm,” he tóg,” he tóg. Jesus ti.
48 Então Natanael perguntou a Jesus: — De onde o senhor me conhece? Jesus respondeu:
49 Kỹ Natanael tóg Jesus mỹ: “mẽ',” he mũ. “Topẽ kósin vỹ tỹ ã nĩ,” he tóg. “Ẽg povo tỹ Israel kri pã'i vỹ tỹ ã nĩ,” he tóg.
49 Então Natanael exclamou: — Mestre, o senhor é o Filho de Deus! O senhor é o Rei de Israel!
50 Kỹ Jesus tóg: “isỹ ã mỹ: ã ve ja inh nĩ, ã tỹ ka krẽm jẽ ra, hen kỹ tóg ã mỹ e tĩ, kỹ ã tóg inh vĩ kri fi sór mũ,” he mũ. “Hã ra tóg ver tỹ nén ũ tũ nĩ, sỹ ã ve ja tag ti. Isỹ kar kỹ nén han ke vỹ ã mỹ e pẽ tãvĩ tĩnh mũ, ha vemnĩ,” he tóg, Jesus ti.
50 Jesus respondeu:
51 “Ha vé, ki hã sóg tónh ke mũ, ha mẽ. Kanhkã nor kỹ nĩ ve jé ãjag tóg ke mũ. Tá ãjag tóg Topẽ tỹ jẽgnẽ jafã ag venh ke mũ gé. Kanhkã tá ag kãrenh ke mũ, iso, kỹ ag ra mũ mãn ke mũ gé. Tỹ sóg ẽprã ke fi kósin nĩ mỹr,” he tóg, Jesus ti.
51 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: vocês verão o céu aberto e os anjos de Deus subindo e descendo sobre o

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.