Atos 21
Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs NVT
1 Vãhã ẽg tóg ag mỹ: “ẽg mũ sór vẽ,” he mũ. Ẽg tỹ ag ré kỹ mũ kỹ tóg ag mỹ jagy tĩ. Ge ra ẽg tóg tá pa mũ. Kỹ ẽg tóg canoa mág kãmĩ mũ mũ, goj vãso tỹ Cós kukãm, vẽsỹméri. Tỹ vaj kỹ ẽg tóg goj vãso tỹ Rodes tá junjun mũ. Kar ẽg tóg cidade tỹ Pátara tá junjun mũ sir.
1 Depois de nos despedirmos, navegamos em direção à ilha de Cós. No dia seguinte, chegamos a Rodes e, então, a Pátara.
2 Tá ẽg tóg canoa mág ũ vég mũ gé, ũ tỹ ga tỹ Fenícia ra tĩ mũ ẽn. Kỹ ẽg tóg kãra ge kỹ kãmĩ mũ mũ sir.
2 Ali, embarcamos num navio que partia para a Fenícia.
3 Goj vãso tỹ Chipre vég ẽg tóg mũ, ẽg jakãnh tá. Kỹ ẽg tóg ga tỹ Síria kukãm mũ mũ. Cidade tỹ Tiro tá ẽg tóg krỹg mũ. Ag tỹ canoa tỹ nén rĩnh tĩ ẽn tỹ tá vin han ke vẽ, cidade tỹ Tiro tá.
3 Avistamos a ilha de Chipre, passamos por ela à nossa esquerda e aportamos em Tiro, na Síria, onde o navio deixaria sua carga.
4 Tá ẽg tóg Jesus mré mũ ag vég mũ. Hã kỹ ẽg tóg kurã tỹ 7 (ke) ki tá nỹtĩ nĩ. Topẽ kuprĩg tỹ ag krĩn kỹ ag tóg Paulo mỹ ke mũ, ti tỹ Jerusalém ra tĩg tũ nĩ jé, he ag tóg.
4 No desembarque, encontramos os discípulos que ali viviam e ficamos com eles por uma semana. Pelo Espírito, eles advertiam Paulo de que não fosse a Jerusalém.
5 Ge ra ẽg tóg kurã tỹ 7 (ke) tũg kỹ mũ mãn mũ. Hã ra ag tóg ẽg mré mũ sĩ han mũ, ãjag prũ fag mré hã ke gé. Cidade tá ag tóg pa mũ ẽg mré, kỹ ẽg tóg goj fyr tá ẽg jakrĩ tỹ nỹtĩn kỹ Topẽ mré vĩ mũ.
5 Ao fim de nosso tempo ali, voltamos ao navio, e toda a congregação, incluindo mulheres e crianças, saiu da cidade e nos acompanhou até a praia. Ali nos ajoelhamos, oramos
6 Kỹ ẽg tóg: “ẽg mũnh ken vẽ ha,” he mũ. Kỹ ẽg tóg canoa kãra ge mũ. Jó ag tóg ãjag jamã ra vỹnvỹn ke mũ gé.
6 e nos despedimos. Então subimos a bordo, e eles voltaram para casa.
7 Kỹ ẽg tóg cidade tỹ Tiro tá pa kỹ mũ mãn kỹ cidade tỹ Ptolemaida tá junjun mũ. Jesus mré ke ag vég ẽg tóg mũ sir tá. Ag mré ẽg tóg kurã pir han mũ.
7 Depois que partimos de Tiro, chegamos a Ptolemaida, onde saudamos os irmãos e passamos um dia.
8 Tỹ vaj kỹ ẽg tóg tá pa kỹ cidade tỹ Cesaréia ra mũ mũ, ẽg pẽn kã. Tá ẽg tóg Jesus vĩ tó tĩ ũ ĩn krẽm nỹtĩ mũ, ti jiji hã vỹ: Filipe, he mũ. Ũ tỹ 7 (ke) ẽn ag kã ũ vẽ, ũ tỹ vẽjẽn vẽnh kãpópãm mũ ẽn ag kã ũ vẽ.
8 No dia seguinte, prosseguimos para Cesareia e nos hospedamos na casa de Filipe, o evangelista, um dos sete que tinham servido na igreja em Jerusalém.
9 Ti kósin fag vỹ tỹ 4 (ke) nỹtĩ, ũn mén ja tũ fag. Ẽn fag vỹ Topẽ vĩ tó mũgtĩ.
9 Ele tinha quatro filhas solteiras que profetizavam.
10 Si há tũ tá Judéia tá ke ũ tóg kãtĩ mũ, ũ tỹ Topẽ vĩ tó tĩ ti, ti jyjy hã vỹ: Ágabo, he mũ.
10 Muitos dias depois, chegou da Judeia um profeta chamado Ágabo.
11 Ẽn tóg ẽg tá jun kỹ Paulo vẽsógfĩn ja tỹ ã nĩgé sigség mũ, ã pẽn ke gé. Kỹ tóg: “Topẽ kuprĩg tỹ tón hã vẽ, ha mẽ: ũ tỹ vẽsógfĩn ja tag tỹ tũ nĩ ẽn vỹ se kỹ jẽnh mũ,” he mũ. “Israel ag vỹ ti senh mũ, kỹ ag tóg fóg ag mỹ ti fẽg mũ, he tóg, Topẽ kuprĩg ti,” he tóg, Ágabo ti.
11 Ele veio ao nosso encontro, tomou o cinto de Paulo e com ele amarrou os próprios pés e as mãos. Em seguida, disse: “O Espírito Santo declara: ‘Assim o dono deste cinto será amarrado pelos judeus, em Jerusalém, e entregue aos gentios’”.
12 Ẽg tỹ tag mẽ kỹ ẽg tóg Paulo mỹ: “Jerusalém ra tĩ tũg nĩ,” he mũ. Kỹ tá ke ag tóg ge mũ sir ẽg mré.
12 Ao ouvir isso, nós e os irmãos dali suplicamos a Paulo que não fosse a Jerusalém.
13 Hã ra Paulo tóg: “ãjag hã ne tóg kygfỹ' he mũ',” he mũ. “Inh fe kaj han ãjag tóg mũ,” he tóg. “Ag tỹ ise sór nỹtĩn kỹ tóg inh mỹ tỹ nén ũ tũ nỹ. Ag tỹ isén sór nỹtĩn kỹ tóg inh mỹ tỹ nén ũ tũ nỹ gé, ag tỹ Jerusalém tá inh vóg kónãn sór kỹ, ẽg Senhor tỹ Jesus tugnĩn,” he tóg, Paulo ti.
13 Ele, porém, disse: “Por que todo esse choro? Assim vocês me partem o coração! Estou pronto não apenas para ser preso em Jerusalém, mas para morrer pelo Senhor Jesus”.
14 Ẽg vĩ mẽ jãvãnh tóg nĩ. Kỹ ẽg tóg vĩ mãn tũ nĩ sir. “Jesus tỹ nén han mũ vỹ tóg há nĩ,” he ẽg tóg mũ sir.
14 Quando ficou evidente que não conseguiríamos fazê-lo mudar de ideia, desistimos e dissemos: “Que seja feita a vontade do Senhor”.
15 Kar kỹ ẽg tóg nén kar kãn mũ. Kỹ ẽg tóg Jerusalém ra mũ mũ.
15 Depois disso, arrumamos nossas coisas e partimos para Jerusalém.
16 Cesaréia tá ke ũ ag tóg ẽg mré mũ mũ gé, Jesus mré ke ũ ag. Ẽg mỹ ag tóg ũ ven mũ, ẽg tỹ ti ĩn krẽm nỹtĩ jé. Ti jiji hã vỹ: Menasom, he mũ. Goj vãso tỹ Chipre tá ke vẽ. Vãsỹ tóg Jesus ki rã ja nĩgtĩ. Ẽg tỹ ti ĩn krẽm nũgnũr ke vẽ.
16 Alguns discípulos de Cesareia nos acompanharam e nos levaram à casa de Mnasom, nascido em Chipre e um dos primeiros discípulos.
17 Ẽg tỹ Jerusalém tá junjun kỹ Jesus mré ke ag fe tóg mrin ke mũ sir.
17 Quando chegamos a Jerusalém, os irmãos nos deram calorosas boas-vindas.
18 Tỹ vaj kỹ Paulo tóg ẽg mré Tiago venh tĩ mũ. Kỹ kófa ag kar tóg tá vẽnh mãn mũ gé.
18 No dia seguinte, Paulo foi conosco a um encontro com Tiago, e todos os presbíteros da igreja de Jerusalém estavam presentes.
19 Ag mỹ tóg: “ãjag mỹ há?” he mũ. Kỹ tóg ag mỹ Topẽ tỹ nén han kar tugtó mũ. Tugtó kãn tóg mũ, Topẽ tỹ fóg kar krĩn mũ ti, ti tỹ ag mỹ Topẽ vĩ tón kỹ.
19 Depois que Paulo os cumprimentou, relatou em detalhes o que Deus havia realizado entre os gentios por meio de seu ministério.
20 Ag tỹ mẽ kỹ ag tóg Topẽ mỹ vĩ há han mũ. Kỹ ag tóg Paulo mỹ: “régre',” he mũ. “Israel tỹ hẽn ri ke ag vỹ Jesus ki ge kỹ nỹtĩ, ũ tỹ mil tỹ hẽn ri ke ag. Ẽn kar tóg Moisés tỹ ẽg mỹ vẽnh jykre nĩm ja han (ka)mẽ nĩgtĩ',” he ag tóg.
20 Quando ouviram isso, louvaram a Deus e disseram: “Você sabe, irmão, quantos milhares de judeus também creram, e todos eles seguem à risca a lei de Moisés.
21 “Hã ra ũ ag tóg ag mỹ ã to ón ja nĩgtĩ. Ã to ag tóg: “Israel kar krĩn kónãn tóg tĩ,” he tĩ. “Israel tỹ fóg mĩ mũ kar krĩn kónãn tóg tĩ, ag tỹ Moisés tỹ ẽg mỹ nén nĩm ja tovãnh jé,” he ag tóg tĩ ã to, ón kỹ. Ãjag krẽ gré junun fár kym tũg nĩ, he ã nẽji tĩ. Moisés tỹ ẽg mỹ nén nĩm ja hán mãn tũg nĩ, he ã nẽji tĩ,” he ag tóg, Paulo mỹ.
21 Mas eles foram informados de que você ensina todos os judeus que vivem entre os gentios a abandonarem a lei de Moisés. Ouviram que você os instrui a não circuncidarem os filhos nem seguirem os costumes judaicos.
22 “Kỹ ẽg ne han mũ ha'?” he ag tóg. “Ũ tỹ hẽn ri ke ag vỹ vẽnh mãn ke mũ, ag tỹ ã kãtĩg mẽn kỹ,” he ag tóg, Paulo mỹ.
22 Que faremos? Certamente eles saberão que você chegou.
23 “Tag hã han jé ã tóg ke mũ, ha mẽ. Ũ tỹ 4 (ke) ag vỹ ki nỹtĩ ẽg mré, Topẽ mỹ promessa han mũ ag,” he ag tóg.
23 “Queremos que você faça o seguinte. Temos aqui quatro homens que cumpriram um voto.
24 “Ag mỹ: “inh mré nỹtĩmnĩ,” hemnĩ. Ag mré vẽnh jãnhkri han nĩ, ẽg jykre ki. Ag tỹ vẽjãrég mũ kỹ ag jo kajãm nĩ. Hã kỹ vẽnh kar tóg ã jykre ki kanhró nỹtĩ sir. Ũ ẽn ag tỹ ã to ón mũ ve jé ag tóg ke mũ, ã tỹ Moisés tỹ ẽg mỹ nén nĩm ja ẽn han kỹ,” he ag tóg mũ, Tiago ag, Paulo mỹ.
24 Vá com eles ao templo e participe da cerimônia de purificação. Pague as despesas para realizarem o ritual de raspar a cabeça. Então todos saberão que os rumores são falsos e que você mesmo cumpre as leis judaicas.
25 “Jó ég tóg fóg ag tỹ Jesus ki ge mũ ag mỹ vẽnh rá jẽnẽ ja nĩgtĩ, kanhgág ag mỹ ke gé. Ũ tỹ Israel jykre han tũ kar to ẽg tóg jykrén, kỹ ẽg tóg ag mỹ vẽnh rá ẽn jẽnẽ ja nĩ. Ag mỹ ẽg tóg: Moisés tỹ ẽg mỹ nén nĩm ja ẽn han ke tũ ãjag nĩ, he ja nĩgtĩ. Ãjag tỹ nén han ken hã vẽ, ha mẽ: vẽnh kãggrá to festa ko tũg nĩ, retrato to festa ẽn. Nén ũ kyvénh ko tũg nĩ gé. Nén tỹ vẽsóg ki ter ja ẽn ko tũg nĩ gé. Ãjag prũ tũ fag mré nỹ tũg nĩ gé, he ja ẽg tóg nĩgtĩ ag mỹ, ũ tỹ Israel jykre han tũ ag mỹ,” he ag tóg, kófa ag, Paulo mỹ.
25 “Quanto aos convertidos gentios, devem fazer aquilo que pedimos por carta: abster-se de comer alimentos oferecidos a ídolos, de consumir o sangue ou a carne de animais estrangulados e de praticar a imoralidade sexual”.
26 Kỹ Paulo tóg ũ tỹ 4 (ke) ẽn ag mỹ: “inh mré nỹtĩmnĩ,” he mũ, ũ tỹ promessa han mũ ag mỹ. Tỹ vaj kỹ tóg ag mré vẽnh jãnhkrig mũ, Israel ag jykre ki. Kỹ tóg Topẽ jo ĩn to tĩg kỹ ũ tỹ ki rĩr tĩ ag mỹ: “ag mré sóg vẽnh jãnhkrig mũ,” he mũ sir. Ag mỹ tóg kurã nĩm, Paulo ti, ag tỹ kurã ẽn kã Topẽ mỹ ti tũ pũn jé, ũ tỹ 4 (ke) ag jo, Topẽ tũ ki rĩr tĩ ag. Kurã ẽn to hã ag tóg vẽnh jãnhkrig tĩ, kurã tỹ 7 (ke) ki, promessa han mũ ag.
26 No dia seguinte, Paulo se purificou junto com aqueles homens e entrou no templo. Declarou quando terminariam os dias da purificação e quando seria oferecido o sacrifício em favor deles.
27 Kỹ tóg kurã tỹ 7 (ke) ẽn tũ ken kỹ Israel tỹ Ásia tá ke ag tóg Topẽ jo ĩn tá ti vég mũ sir, Paulo ti. Kỹ ag tóg vẽnh génh mág han mũ. Ti kãmĩg ag tóg mũ, kỹ ag tóg prẽnprẽr mũ sir.
27 Estando os sete dias quase no fim, alguns judeus da província da Ásia viram Paulo no templo e incitaram a multidão contra ele. Agarraram-no,
28 “!..Israel kar, kãmũ jẽg ra..!” he ag tóg. “!..Ũn gré ẽn ve ra..! !..Ũ tỹ vẽnh kar krĩn kónãn mũ ẽn ve ra..! !..Ẽg povo to tóg vĩ kónãn mo..! !..Moisés tỹ ẽg mỹ nén nĩm ja to..! !..Topẽ jo ĩn to tóg vĩ kónãn mo..! !..Kỹ tóg fóg ag mỹ: Topẽ jo ĩn kãra ge jẽg, he ja ne..! !..Hã kỹ tóg Topẽ jo ĩn kavénh mo..!” he ag tóg, prẽnprẽr kỹ, Paulo to.
28 gritando: “Homens de Israel, ajudem-nos! Este é o homem que fala contra nosso povo em toda parte e ensina todos a desobedecerem às leis judaicas. Fala contra o templo e até profana este santo lugar, trazendo gentios para dentro dele”.
29 Fóg tỹ Trófimo ẽn ve ja ag tóg nĩgtĩ, Éfeso tá ke ẽn, Paulo mré tĩ mũ ẽn. Jerusalém tá ag tóg ti ve ja nĩgtĩ, kỹ ag tóg ón kỹ: “Paulo hỹn ti pére vyr, Topẽ jo ĩn kãra,” he mũ.
29 Antes tinham visto Paulo na cidade com Trófimo, um gentio de Éfeso, e concluíram que Paulo o havia levado para dentro do templo.
30 Kỹ cidade ẽn tá ke kar ag vỹ vẽnh génh mũ sir, jũgjũ kỹ. Ag tỹ Paulo kãgmĩ kỹ ag tóg Topẽ jo ĩn kãtá ti kutẽm mũ. Kỹ ũ tỹ ki rĩr tĩ ag tóg Topẽ jo ĩn nĩgfénh mũ sir.
30 Toda a cidade se agitou com essas acusações, e houve grande tumulto. A multidão agarrou Paulo e o arrastou para fora do templo, e imediatamente foram fechadas as portas.
31 Kỹ ag tóg ti rẽg mũ, Paulo ti.
31 Quando procuravam matar Paulo, chegou ao comandante do regimento romano a notícia de que toda a Jerusalém estava em rebuliço.
32 Kỹ tóg soldado ag jé prẽr kỹ, ag pã'i jé prẽr kỹ tóg ag to pétẽ mũ. Ag tỹ soldado ag ve kỹ, ag tỹ major ve kỹ ag tóg sir krỹg he mũ, Paulo rẽn kỹ.
32 No mesmo instante, ele chamou seus soldados e oficiais e correu para o meio da multidão. Quando viram o comandante e os soldados se aproximarem, pararam de espancar Paulo.
33 Hã ra major tóg tá jun mũ. “Ti kãgmĩ ra,” he tóg, soldado ag mỹ. “Ti se ra, ferro régre tỹ,” he tóg. “Ũ nẽ?” he tóg. “Ti tỹ ne han nẽ?” he tóg, vẽnh kar mỹ, major ti.
33 Então o comandante o prendeu e mandou que o amarrassem com duas correntes. Em seguida, perguntou à multidão quem era ele e o que havia feito.
34 Hã ra ũ ag tóg ti mỹ nén ũ tó, kỹ ũ ag tóg ti mỹ nén ũ tó, kỹ tóg ki kanhrãn tũ nĩ sir. Kỹ tóg soldado ag mỹ: “ẽg ĩn kãra ti rãg,” he mũ.
34 Uns gritavam uma coisa, outros gritavam outra. Não conseguindo descobrir a verdade no meio de todo o tumulto, ordenou que Paulo fosse levado à fortaleza.
35 Ag tỹ sãnsãn he jafã tá junjun kỹ ag tóg ti vãg mũ. Vẽnh kar tỹ ti to vẽnh génh kỹ ag tóg ti vãg mũ, ag tỹ ti kã kyn ke jé.
35 Quando Paulo chegou às escadas, o povo se tornou tão violento que os soldados tiveram de levantá-lo nos ombros para protegê-lo.
36 Vẽnh kar tóg ag nón mũ kỹ: “!..ti rẽ ra..!” he mũ, prẽnprẽr kỹ.
36 E a multidão foi atrás, gritando: “Matem-no! Matem-no!”.
37 Ag tỹ ĩn kãra ti rãg sór kỹ Paulo tóg major mỹ: “sỹ ã mré vẽmén há tóg tĩ,” he mũ. Grego vĩ ki tóg ti mỹ ke mũ. Fóg tỹ major vẽ, hã kỹ tóg Grego vĩ hã tó tĩ.
37 Quando Paulo estava para ser levado à fortaleza, disse ao comandante: “Posso ter uma palavra com o senhor?”. Surpreso, o comandante perguntou: “Você fala grego?
38 Kỹ major tóg ti mỹ: “ã hã ne tóg Grego vĩ tó há nĩ',” he mũ. “Kỹ ã mỹ tỹ Egito tá ke ẽn tũ nĩ', ũ tỹ kurã ẽn kã vẽnh génh han mũ ẽn', ũ tỹ mil tỹ 4 (ke) mré tĩ mũ ẽn, governo kato tẽ mũ ẽn ag mré, ẽmã tũ mĩ tĩ mũ ẽn?” he tóg, Paulo mỹ, major ti.
38 Não é você o egípcio que liderou uma rebelião algum tempo atrás e levou consigo ao deserto quatro mil assassinos?”.
39 Kỹ Paulo tóg ti mỹ: “hỹ,” he mũ. “Tỹ sóg Israel nĩ,” he tóg. “Tỹ sóg cidade tỹ Tarso tá ke nĩ. Ga tỹ Cilícia tá cidade mág kãfór vẽ, inh mur ja ti. Isỹ povo tag mré vĩnh há tóg tĩ,” he tóg, Paulo ti, major mỹ.
39 “Não”, respondeu Paulo. “Sou judeu e cidadão de Tarso, cidade importante da Cilícia. Por favor, permita-me falar a esta gente.”
40 Kỹ tóg ti mỹ: “ha vĩ ge,” he mũ.
40 O comandante concordou, de modo que Paulo ficou em pé na escadaria e fez sinal para o povo se calar. Logo, um silêncio profundo envolveu a multidão, e ele lhes falou em aramaico, o idioma deles.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.