Atos 13
Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs NAA
1 Antioquia tá ũ ag tóg nỹtĩ, Topẽ vĩ tó tĩ ũ ag, Jesus jykre tỹ vẽnh kanhrãn nỹtĩ ag ke gé. Jesus ki ge kỹ nỹtĩ ag mré ag tóg nỹtĩ, ũ tỹ vẽnh mãn tĩ ag mré, ag tỹ Topẽ vĩ mẽ jé. Kỹ ũ jijin hã vỹ: Barnabé, he mũ, kar ũ jyjyn hã vỹ: Simão Negro, he mũ. Ũ tóg tỹ Lúcio nĩ, Cirene tá ke tag ti. Kỹ ũ tóg tỹ Manaém nĩ, pã'i tỹ Herodes mré mog mũ tag ti. Kỹ ũ tóg tỹ Saulo nĩ gé.
1 Havia na igreja de Antioquia profetas e mestres: Barnabé; Simeão, chamado Níger; Lúcio, de Cirene; Manaém, que tinha sido criado com Herodes, o tetrarca; e Saulo.
2 Kejẽn ag tóg jagnẽ mỹ Topẽ jykre tó mũ, ag tỹ jẽg tũ nĩn kỹ. Kỹ Topẽ kuprĩg tóg ag mỹ: “Barnabé fẽg ra, Saulo mré,” he mũ, “ag tỹ inh rãnhrãj han jé, isỹ nén to jykrén mũ ẽn ti, ag tỹ inh jykre tó jé, vẽnh kar mỹ,” he tóg, Topẽ kuprĩg ti.
2 Enquanto eles estavam adorando o Senhor e jejuando, o Espírito Santo disse: — Separem-me, agora, Barnabé e Saulo para a obra a que os tenho chamado.
3 Kỹ ag tóg jẽg tũ nĩn kỹ Topẽ mré vĩ mãn mũ. Ãjag nĩgé tỹ ag tóg ag mẽg mũ, ag kymẽn ag tóg mũ, kỹ ag tóg: “ha mũ jẽg ge,” he mũ. Hã kỹ Topẽ kuprĩg tóg ag jẽgnẽg mũ sir.
3 Então, jejuando e orando, e impondo as mãos sobre eles, os despediram.
4 Topẽ kuprĩg tỹ ag jẽgnẽn kỹ ag tóg cidade tỹ Selêucia ra mũ mũ. Tá junjun kỹ ag tóg goj vãso tỹ Chipre ra mũ mũ, canoa mág kãmĩ.
4 Barnabé e Saulo, enviados pelo Espírito Santo, foram até Selêucia e dali navegaram para Chipre.
5 Kỹ ag tóg cidade tỹ Salamina tá junjun mũ. Tá ag tóg Topẽ vĩ kãmén mũ, Israel ag tỹ vẽnh kanhrãn jafã kãtá. João Marcos vỹ ag mré tĩ mũ gé. Ag camarada vẽ, João Marcos ti.
5 Quando chegaram a Salamina, começaram a anunciar a palavra de Deus nas sinagogas judaicas. Tinham também João como auxiliar.
6 Goj vãso mĩ ag tóg pa mũ. Kỹ ag tóg cidade tỹ Pafos tá junjun mũ, Topẽ vĩ kãmén kỹ. Tá ũ tóg nĩ nĩ, kujá ũ. Ón kỹ tóg Topẽ vĩ tó sór mũ. Israel ũ vẽ, ti jiji hã vỹ: Bar Jesus, he mũ.
6 Havendo atravessado toda a ilha até Pafos, encontraram certo judeu, de nome Barjesus, que praticava magia e era falso profeta.
7 Governador mré tóg nĩ nĩ. Governador jyjy hã vỹ: Sérgio Paulo, he mũ. Krĩ há ti nĩ, Sérgio Paulo ti. Kỹ tóg Barnabé jé prẽr mũ, Saulo jé ke gé, ti tỹ Topẽ vĩ jẽmẽ sór kỹ.
7 Ele estava com o procônsul Sérgio Paulo, que era um homem inteligente. O procônsul, tendo chamado Barnabé e Saulo, desejava ouvir a palavra de Deus.
8 Kỹ kujá ẽn tóg ag vĩ kato tẽ mũ, governador tỹ Topẽ vĩ kri fig tũ nĩ jé. Kujá ẽn jiji ũ hã vỹ: Elimas, he mũ, hã vỹ: kujá, he mũ, ti jyjy ti.
8 Porém o mago Elimas — e é assim que se traduz o nome dele — se opunha a eles, procurando afastar da fé o procônsul.
9 Kỹ vãhã Topẽ kuprĩg tóg Saulo krĩn mũ. Saulo jiji ũ hã vỹ: Paulo, he mũ.
9 Mas Saulo, também chamado Paulo, cheio do Espírito Santo, olhando firmemente para Elimas, disse:
10 kỹ tóg: “tỹ ã tóg ũn ón mé nĩ,” he mũ. “Jykre pãno ã nĩ (mỹr),” he tóg. “Japo kósin vỹ tỹ ã nĩ (mỹr), vẽnh jykre kuryj kato tẽ ã nĩ (mỹr),” he tóg. “Topẽ japry vỹ kugryj nỹtĩ, ti jamĩn ti, hã ra ã tóg tỹ pãno ke sór tĩ (mỹr), kỹ ã tóg vẽnh jykre pãno to krónh ke tũ nĩgtĩ (mỹr),” he tóg.
10 — Ó filho do diabo, cheio de todo o engano e de toda a maldade, inimigo de toda a justiça, por que você não deixa de perverter os retos caminhos do Senhor?
11 “Ha vé, Topẽ vỹ ã vóg mũ, kỹ ã tóg kyvãn ha,” he tóg. “Rã venh ke tũ ã nĩnh mũ, kurã tỹ hẽn ri ke ki,” he tóg, Paulo ti.
11 Eis que, agora, a mão do Senhor está contra você, e você ficará cego, não vendo o sol por algum tempo. No mesmo instante, caiu sobre ele névoa e escuridão, e, andando em círculos, procurava quem o guiasse pela mão.
12 Governador tỹ tag ve kỹ tóg ti mỹ e tĩ. Kỹ tóg Jesus ki rã mũ. Topẽ jykre tóg ti mỹ tar ja nĩ.
12 Então o procônsul, vendo o que havia acontecido, creu, maravilhado com a doutrina do Senhor.
13 Kỹ vãhã Paulo ag tóg Pafos tá pa mũ. Canoa mág kãmĩ ag mũ mũ. Kỹ ag tóg ga tỹ Panfília tá junjun mũ, cidade tỹ Perge tá. Hã ra João Marcos tóg kyrã mũ. Ag ré kỹ tóg Jerusalém ra vỹn ke mũ, João Marcos ti.
13 E, navegando de Pafos, Paulo e seus companheiros viajaram a Perge da Panfília. João, porém, deixando-os, voltou para Jerusalém.
14 Jó ag tóg Perge tá pa mũ, ga tỹ Pisídia ra mũ jé, cidade tỹ Antioquia ra. Tá junjun kỹ ag tóg vẽnhkán ke kurã ki ag tóg Israel tỹ vẽnh kanhrãn jafã kãra ge mũ, tá ag nĩgnĩ mũ gé.
14 Mas eles, saindo de Perge, chegaram a Antioquia da Pisídia. No sábado, entraram na sinagoga e sentaram-se.
15 Ũ tóg tá Topẽ tỹ ẽg mỹ vẽnh jykre nĩm ja ẽn to ke mũ, rán kỹ nĩ ẽn to. Ti tỹ ẽg jyvẽn tó tóg mũ gé, vãsỹ Topẽ vĩ tó tĩ ag tỹ rán ja ẽn ti. Kar kỹ pã'i ag tóg Paulo ag jé prẽr mũ. Kỹ ag tóg: “kanhkã',” he mũ. “Ãjag tỹ ẽg jyvẽn sór nỹtĩn kỹ tóg há tĩ,” he ag tóg.
15 Depois da leitura da Lei e dos Profetas, os chefes da sinagoga mandaram dizer-lhes: — Irmãos, se vocês têm alguma palavra de consolo para o povo, falem.
16 Kỹ Paulo tóg jẽg nẽ mũ. Ã nĩgé tỹ tóg ag mỹ ge mũ, ag tỹ katy' he jé. Kỹ tóg ag mỹ: “ha mẽ, Israel kar',” he mũ. “Jẽmẽ ra ha, ũ tỹ Topẽ kamẽg mũ kar, ãjag tỹ tỹ fóg nỹtĩ ra,” he tóg.
16 Paulo, levantando-se e fazendo com a mão sinal de silêncio, disse: — Israelitas e todos vocês que temem a Deus, escutem!
17 “Israel ag vỹ Topẽ kamẽg tĩ. Topẽ tag tóg ẽg jóg'jóg ag kuprẽg ja nĩ. Ag tỹ tóg povo mág han, ag tỹ ver Egito tá ke ag mré nỹtĩn kỹ. Tá tóg ag kãpan mũ, ã jykre tar ẽn tỹ, Topẽ ti,” he tóg.
17 O Deus do povo de Israel escolheu os nossos pais e exaltou o povo durante a sua peregrinação na terra do Egito, de onde os tirou com braço poderoso.
18 “Ag to tóg fen mág mũ, Topẽ tag ti, ag tỹ ẽmã tũg ja mĩ mũn kỹ, prỹg tỹ 40 ẽn ki.
18 Suportou os maus costumes do povo durante uns quarenta anos no deserto.
19 Povo tỹ 7 tỹ tóg tũ' he mũ, ga tỹ Canaã tá. Kỹ tóg ẽg jóg'jóg ag mỹ ag ga fig mũ, tỹ ag tũ nĩ jé.
19 E, havendo destruído sete nações em Canaã, deu essas terras como herança ao seu povo.
20 Kỹ tóg ag mỹ pã'i ag vin mũ gé, ag jyvẽn jafã ag, 100 tỹ 4 kri 50 anos ki. Kar kỹ Samuel vỹ tỹ Topẽ vĩ tó tĩ nĩ gé.
20 Tudo isso levou cerca de quatrocentos e cinquenta anos. Depois disso, lhes deu juízes, até o profeta Samuel.
21 Kỹ ag tóg pã'i mág tỹ rei ve sór mũ. Kỹ ag tóg Topẽ mỹ to vĩ mũ. Hã kỹ Topẽ tóg Saulo fẽg mũ, Quis kósin ẽn. Benjamim krẽ'krẽ ũ vẽ, Saulo ti. 40 anos ki tóg tỹ pã'i mág tỹ rei nĩ.
21 Então eles pediram um rei, e Deus lhes deu Saul, filho de Quis, da tribo de Benjamim, e isto durante quarenta anos.
22 Ti tỹ ẽn kutẽm kar tóg Davi fẽg mũ, Topẽ ti. Davi to tóg vĩ há han mũ, Topẽ ti, kỹ tóg: “Davi ve sóg, Jessé kósin,” he mũ. “Nén há han tóg tĩgtĩ. Kỹ sóg ti to há nĩ. Ẽn hã vỹ inh jykre kar han mũ,” he tóg, Topẽ ti, Davi to,” he tóg, Paulo ti.
22 E, tendo tirado Saul, levantou-lhes o rei Davi, do qual também, dando testemunho, disse: “Achei Davi, filho de Jessé, homem segundo o meu coração, que fará toda a minha vontade.”
23 “Davi kósin ũ vẽ, hã vỹ: Jesus, he mũ. Topẽ vỹ vãsỹ ti kãtĩg ke tó ja nĩgtĩ. Kỹ tóg vãhã Jesus jẽnẽ ja nĩ, ẽg povo tỹ Israel to, ti tỹ ẽg kren han jé.
23 Da descendência deste, conforme a promessa, Deus trouxe a Israel o Salvador, que é Jesus.
24 João vỹ ti kãtĩg ke jo vẽnh kar mỹ: “ãjag jykre tovãnh ra,” he ja nĩgtĩ, “isỹ ãjag kygpe jé,” he ja tóg nĩgtĩ, ẽg povo tỹ Israel kar mỹ.
24 Antes da manifestação dele, João pregou um batismo de arrependimento a todo o povo de Israel.
25 João rãnhrãj tỹ tũ' henh ken kỹ tóg ag mỹ: “iso ãjag tóg Cristo he sór mũ,” he ja nĩgtĩ, João ti. “Hã tũ vẽ,” he ja tóg nĩgtĩ. “Inh pi(jé) tỹ Cristo nĩ',” he ja tóg nĩgtĩ. “Ha vé, inh nón tóg kãtĩg, inh Senhor ti, hã vỹ: Jesus, he mũ. Sỹ tỹ ti camarada nĩnh ke vẽ vẽ, sỹ ti pẽn né kunũ jé, ti pẽn to ró ti, hã ra sóg tỹ ti krẽm ke pẽ jẽ,” he ja tóg nĩ, João ti,” he tóg, Paulo ti.
25 Quando João estava completando a sua carreira, disse: “Quem vocês pensam que sou? Não sou aquele que vocês esperam. Mas depois de mim vem aquele de cujos pés não sou digno de desamarrar as sandálias.”
26 “Inh kanhkã',” he tóg. “Abraão krẽ',” he tóg. “Ũ tỹ Topẽ kamẽg mũ', fóg kãmĩ',” he tóg. “Topẽ vỹ ẽg hã mỹ vẽnh vĩ tag jẽnẽ, ẽg krenkren jé,” he tóg.
26 — Irmãos, descendência de Abraão e todos vocês que temem a Deus, a nós foi enviada a palavra desta salvação.
27 “Jerusalém tá ke ag vỹ Jesus ki kagtĩg ja nỹtĩgtĩ. Ti tỹ tỹ Topẽ kósin nĩn ki kagtĩg ja ag tóg nỹtĩgtĩ, ag pã'i ag ke gé. Hã kỹ ag tóg vãsỹ rán kỹ nĩ ẽn han. Vẽnhkán ke kurã ki ag tóg vég tĩ, Topẽ vĩ tó tĩ ag tỹ nén rán ja ti. Hã ra ag tóg sir ag tỹ nén tó mũ ẽn ki króm, ãjag tỹ Jesus to: ter jé tóg ke mũ, hen kỹ.
27 Pois os moradores e as autoridades de Jerusalém, não conhecendo Jesus nem as palavras dos profetas que são lidas todos os sábados, cumpriram as profecias, quando condenaram Jesus.
28 Nén ũ kórég han ja tũ ti nĩ, kỹ ti ter ke tũ vẽ vẽ, hã ra ag tóg Pilatos mỹ: “ẽg tỹ ti tén há tóg tĩ vẽ,” he ja nĩgtĩ.
28 E, embora não achassem nenhuma causa de morte, pediram a Pilatos que ele fosse morto.
29 Ag tỹ ti to rán ja ẽn ki króm kãn kỹ ag tóg cruz ẽn to ti térem ja nĩgtĩ, vẽnh kej kãtá ag tóg ti fón ja nĩgtĩ.
29 Depois de cumprirem tudo o que estava escrito a respeito dele, tirando-o do madeiro, puseram-no em um túmulo.
30 Hã ra Topẽ tóg ti rĩn mãn ja nĩgtĩ, ti ter mũ ra.
30 Mas Deus o ressuscitou dentre os mortos,
31 Kỹ tóg ã mré ke ag mỹ vẽnh ven ja nĩgtĩ sir, Jesus ti, ũ tỹ ti mré Jerusalém ra mũ ja ag mỹ, Galiléia tá kãmũ kỹ. Ẽn ag tóg ti kãmén mũ sir, vẽnh kar mỹ.
31 e durante muitos dias ele foi visto pelos que o tinham acompanhado da Galileia para Jerusalém, os quais são agora as suas testemunhas diante do povo.
32 Vẽnh vĩ tag tó ẽg tóg mũ,” he tóg, Paulo ti.
32 E nós anunciamos a vocês o evangelho da promessa feita aos nossos pais,
33 “Ẽg jóg'jóg ag vỹ Topẽ vĩ ẽn mẽ ja nĩgtĩ. Hã ra tóg ũri han mũ, Topẽ ti, ã tỹ vãsỹ nén tó ja ẽn ti. Ẽg jóg'jóg ag krẽ'krẽ ag mỹ tóg han mũ, ti tỹ vãsỹ nén tó ja ẽn ti, Topẽ ti. Hã kỹ tóg Jesus rĩn mãn, ti ter kỹ. Kỹ tóg ti mỹ: “tỹ ã tóg inh kósin jẽ. Ũri sóg ã han,” he ja nĩgtĩ, Topẽ ti, Jesus mỹ. Topẽ mỹ jãn jafã ki tóg rán kỹ nĩ, jãn tỹ 2 ki,” he tóg, Paulo ti.
33 como Deus a cumpriu plenamente a nós, seus filhos, ressuscitando Jesus, como também está escrito no Salmo número dois: “Você é meu Filho; hoje eu gerei você.”
34 “Hã ra tóg ti tỹ ti rĩn mãn ke tó ja nĩgtĩ gé, ti mur ke to hã. Ti vag ke tũ ẽn tó ja tóg nĩgtĩ gé, kỹ tóg: “sỹ Davi mỹ nén tó ja ẽn ki króm jé sóg ke mũ,” he ja nĩgtĩ. “Ãjag mỹ sóg han mũ, sỹ ti mỹ nén tó ja ẽn ti,” he ja tóg nĩgtĩ, Topẽ ti,” he tóg, Paulo ti.
34 — E quanto ao fato de que o ressuscitaria dentre os mortos para que jamais voltasse à corrupção, Deus o expressou desta maneira: “E cumprirei a favor de vocês as santas e fiéis promessas feitas a Davi.”
35 “Kỹ tóg tag tó ja nĩgtĩ gé: “ã tũ vỹ vag ke tũ nĩ,” he ja tóg nĩgtĩ gé, Topẽ ti,” he tóg, Paulo ti.
35 — Por isso, também diz em outro Salmo: “Não permitirás que o teu Santo veja corrupção.”
36 “Hã ra Davi vỹ ter ja nĩgtĩ, ã jóg'jóg ag nón. Kỹ tóg vag ja nĩ inhhã. Topẽ tỹ ti mỹ nén tó jan ki króm ja tóg nĩgtĩ, Davi ti. Ã mré ke ag mỹ tóg han, Topẽ tỹ ti mỹ nén tó ja ti. Hã ra tóg ter kỹ vag ja nĩgtĩ inhhã, Davi ti.
36 — Porque tendo Davi, no seu tempo, servido conforme o plano de Deus, morreu, foi sepultado ao lado de seus pais e viu corrupção.
37 Ti jãvo tóg vag ja tũ nĩ inhhã, Jesus ti, Topẽ tỹ ti rĩn mãn kỹ,” he tóg, Paulo ti.
37 Porém aquele a quem Deus ressuscitou não viu corrupção.
38 “Ha vé, inh kanhkã',” he tóg. “Jesus tag tugrĩn Topẽ vỹ ãjag mỹ vẽnh pãte fón sór mũ, ãjag tỹ ti vĩ mranh ja ti. Hã kỹ sóg ãjag mỹ tó mũ,” he tóg.
38 Portanto, meus irmãos, saibam que é por meio de Jesus que a remissão dos pecados é anunciada a vocês;
39 “Ãjag tỹ Moisés vĩ mẽg mũ ra ãjag jykre tóg kuryj ja tũ nĩ ver. Ãjag tỹ hã ra Jesus ki ge kỹ tóg ke mũ sir, Topẽ ti. Ãjag kugrynh tóg mũ sir.
39 e, por meio dele, todo o que crê é justificado de todas as coisas das quais vocês não puderam ser justificados pela lei de Moisés.
40 Hã ra ti to é he tũg nĩ. Ke tũ nĩ mũ ra ãjag tóg venh ke mũ, vãsỹ nén rán kỹ nĩ ẽn ti, Topẽ vĩ tó tĩ tỹ nén tó ẽn ti,
40 Portanto, tenham cuidado para que não lhes aconteça o que os profetas disseram:
41 hã vỹ: “iso ãjag tóg é he mũ (mỹr),” he mũ. “Sỹ nén han ke ve jé ãjag tóg ke mũ, kỹ ãjag kanẽ jur ke mũ, ãjag fe tóg jũrũn kenh ke mũ gé,” he ja tóg nĩgtĩ, Topẽ ti. “Ãjag tỹ kri finh ke tũ vẽ vẽ, ũ tỹ ãjag mỹ tó mũ ra. Hã ra ãjag tóg venh ke mũ,” he ja tóg nĩgtĩ, Topẽ vĩ tó tĩ ti,” he tóg, Paulo ti.
41 “Vejam, ó desprezadores! Fiquem maravilhados e desapareçam, porque, no tempo de vocês, eu realizo obra tal que vocês não acreditarão se alguém lhes contar.”
42 Ag tỹ Paulo vĩ mẽ kãn kỹ ag tóg ĩn ẽn kãtá pa mũ. Ĩn kãtá pa kỹ ag tóg ti mỹ: “vẽnh kán ke kurã ũ tá ẽg mỹ kãmén mãn nĩ,” he mũ.
42 Quando Paulo e Barnabé estavam saindo, as pessoas pediram que, no sábado seguinte, lhes falassem estas mesmas palavras.
43 Kỹ Israel tỹ hẽn ri ke ag tóg Paulo ag nón mũ mũ. Fóg ag tóg ag nón mũ mũ gé, fóg tỹ Israel jykre han mũ ag, ũ tỹ Topẽ kamẽg mũ ag. Kỹ Paulo ag tóg ag jyvẽn mũ, ag tỹ Topẽ to jykrén kỹ nỹtĩ jé, ag tỹ ti tỹ ẽg jagãgtãn to jykrén kỹ nỹtĩ jé.
43 Terminada a reunião na sinagoga, muitos dos judeus e dos prosélitos piedosos seguiram Paulo e Barnabé, e estes, falando com eles, os persuadiam a continuar firmes na graça de Deus.
44 Vẽnhkán ke kurã ũ tá cidade ẽn tá ke kar ag vỹ vẽnh mãn mũ, Topẽ vĩ jẽmẽ jé.
44 No sábado seguinte, quase toda a cidade se reuniu para ouvir a palavra do Senhor.
45 Kỹ Israel ag tóg ũn e ẽn vég mũ. Kỹ ag tóg jũgjũ mũ, vẽnh kar tỹ Paulo ag to há nỹtĩn kỹ. Hã kỹ ag tóg Paulo vĩ kafãn mũ sir, ti tỹ ag mỹ Topẽ vĩ tón kỹ. Ti to ag tóg vĩ vĩ he mũ gé.
45 Mas os judeus, vendo as multidões, ficaram com muita inveja e, blasfemando, contradiziam o que Paulo falava.
46 Hã ra Paulo ag tóg ag kamẽg tũ nĩ. Ag mỹ ag tóg: “ãjag hã mỹ ẽg tóg tó vén, Topẽ vĩ ti,” he mũ, “ti tỹ ẽg mỹ: Israel ag mỹ tó vén, hen kỹ. Hã ra ãjag tóg mẽ jãvãnh nỹtĩ,” he ag tóg. “Ẽg rĩr krỹg ja tũ venh ke tũ ãjag nĩ, ãjag tỹ mẽ jãvãnh nỹtĩn kỹ,” he ag tóg. “Hã kỹ ẽg tóg sir fóg ag hã mỹ tónh ke mũ, Topẽ vĩ ti,” he ag tóg.
46 Então Paulo e Barnabé, falando ousadamente, disseram: — Era necessário pregar a palavra de Deus primeiro a vocês. Mas, como vocês a rejeitam e se julgam indignos da vida eterna, eis que nos voltamos para os gentios.
47 “Topẽ vỹ ẽg mỹ: “ãjag tỹ sóg néj gru ri ke han mũ,” he mũ, “fóg kar ag tỹ ãjag ki Topẽ ve jé, kanhgág ag ke gé. Ãjag ki ag tóg mẽnh ke mũ, Jesus tỹ ag krenkren han ke ti, ga fyn ja mĩ hã,” he ja tóg nĩ ẽg mỹ, Topẽ ti,” he ag tóg, Paulo ag.
47 Porque o Senhor assim nos determinou: “Eu coloquei você como luz dos gentios, a fim de que você seja para salvação até os confins da terra.”
48 Fóg ag tỹ tag mẽ kỹ tóg ag mỹ sér tĩ sir. Kỹ ag tóg Topẽ vĩ to há nỹtĩ, ti mỹ vĩ há han kỹ. Kỹ ag tóg Jesus ki ge mũ, Topẽ tỹ ũn kuprẽg mũ ag, ag tỹ ẽg rĩr krỹg ja tũ ve jé.
48 Os gentios, ouvindo isto, se alegravam e glorificavam a palavra do Senhor. E creram todos os que haviam sido destinados para a vida eterna.
49 Kỹ ga ẽn tá ke kar ag vỹ Topẽ vĩ jẽmẽg mũ.
49 E a palavra do Senhor se espalhou por toda aquela região.
50 Hã ra Israel ag tóg ũn tãtá há ũ fag mré vĩ mũ, fóg tỹ Israel jykre han mũ fag. Pã'i ag mré ag tóg vĩ mũ gé. Paulo ag kato ag tóg vĩ mũ. Kỹ ag tóg ag vóg kónãn mũ. “Ha mũ jẽg, ẽmã ũ ra,” he ag tóg mũ sir, ag vóg kónãn kar kỹ.
50 Mas os judeus instigaram as mulheres piedosas de alta posição e os principais da cidade e levantaram perseguição contra Paulo e Barnabé, expulsando-os do seu território.
51 Kỹ Paulo ag tóg ãjag pẽn kykũnhkũnh mũ, ag mỹ: “Topẽ tovãnh ãjag huri,” he jé. Kỹ ag tóg cidade tỹ Icônio ra mũ mũ sir.
51 E estes, sacudindo contra eles o pó dos pés, foram para Icônio.
52 Jesus mré mũ ag mỹ tóg hã ra sér tĩ. Topẽ kuprĩg vỹ tỹ ag jagrẽ nĩ, kỹ tóg ag mỹ sér tĩ sir.
52 Os discípulos, porém, estavam cheios de alegria e do Espírito Santo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.